Kdy a jak u vás probíhala separační úzkost?
Ahoj, zajímalo by mě, kdy se u vás objevila separační úzkost, jak probíhala a kdy zmizela? Myslíte si, že je na škodu, když se třeba vůbec neobjeví? Díky 🙂
U mojí dcery se začala projevovat v necelých dvou letech. Možná to i souviselo s tragickým úmrtím její mámy. Naštěstí je hodně společenská a má ráda děti. A tak je i ráda ve školce, kam chodí od září.
Dělám to stejně jako @bayt, ale období jako @ronja55 jsme zažili taky. Bylo to krátce tak v osmi měsících, trvalo cca tři týdny, ale zrovna v době, kdy jsme byli u příbuzných. Nemohla jsem si skoro ani dojít udělat kafe a nechat ho přitom třeba mámě v náručí. Teď se to zlepšilo (necelých devět měsíců) a třeba dnes ho úplně v pohodě chovala docela cizí paní.
U nás trvala asi jen 14 dní ve věku 10 měsíců. Několikrát začal brečet, když jsem s ním byla a odešla třeba do jiného pokoje/ v krámě ke vzdálenějšímu regálu (na který viděl). Pak jsem ho už vždy ujišťovala, že nikam neodcházím, a přešlo to vlastně dříve, než to začalo. Byli jsme spolu ale defacto pořád, takže nás spíš trápila ponorka než separační úzkost🙂.
U nas cca od 9 mesicu. Do te doby jsem mela pocit, ze je dceři uplne jedno, u koho je, nejak zvlášť se me nedozadovala. Nedokážu říct, kdy to přešlo. Zlepšovalo se to postupně casem. Fixovana je na me dodnes (témeř 3 roky), ale řekla bych, ze tak nejak standardně.
@lenkas1982 já bych neřekla, že to je jako malýmu jedno, nejvíc chce být se mnou a když na dýl odejdu, tak je hodně šťastný, že už jsem doma...ale hádám, že to ještě může začít :D
Syn jí měl asi od 8 měsíce a trvala do 10 měsíce. Chtěl být jen se mnou. Když ho chtěl někdo pochovat, tak hned řev. Zašla jsem do jiné místnosti, okamžitě řval a lezl za mnou. Teď je mu rok a trochu se to zlepšilo, ale závislák je to pořád. Záleží taky asi na dítěti. Muj je od narození dost kontaktní, spí s námi v posteli, i teď se nosí v šátku apod. Jiné děti tohle třeba nepotřebuji...