Holky, u nás doma vznikla zajímavá diskuze. Pokud máte 2 děti, jedno starší a druhé mimi a obě se dost budí v noci - kdo vstává k tomu staršímu? Vy nebo muž? K miminku je to jasné 🙂 Jak to máte nastavený?
Máme zatím jednu 20m cácorku, ale uvažujeme o druhém 🙂 Tak by mě zajímalo, jak toto řešíte.
Vzhledem k tomu že tatínek spal v jiném pokoji a děti jsem měla v ložnici já, tak já.
Když měl starší asi 3,5roku, tak už šlo ho přesunout k tátovi, a každý jsme v noci měli na starost jedno.
Já ☹ ke všem třem... zrovna ted jsem chlapovi říkala, že bych dvojčatům chtěla odbourat mléko v noci, ale sama to psychicky nedám, tak jestli pomůže. Hlavně proto, že před ním mají respekt, jemu stačí jednou říct že se má spinkat a jsou zticha jak pěny. Já tam chodím jak na tramvaj a budou vyplakávat i půl hodiny. Tak jsem zvědavá, jak to dopadne. Protože já to vždycky vzdám a nakonec to mlíko dám.
Jako u jasminecky, manžel se tak přenastavil, že ho v noci nevzbudil ani brekot malého v postýlce metr od něj a spak jak dřevo dál. Naopak mě vzbudí i když se starší vedle v pokoji vzbudí a knučí, že chce na záchod a v rozespalosti má problém tam trefit. Ikdyby ho to vzbudilo, tak by teda nevstával, protože vstává ve 4 ráno denně do práce a musí být vyspaný aspon trochu.
ke starší vstává celou noc manžel
Manžel..když se dcera hodně v noci ještě hodně budila, tak bych asi nespala ani vteřinu, vstávat k dvojčatům a plus ještě ke starší..
Jo, když má manžel noční tak dva se budí pravidelně 😀 pendluju
My tedy zatím druhé čekáme, dcera má teď 18m a budí se cca 2x za noc, rostou ji pětky. Většinouvvstávám poprvé já, podruhé manžel a toho případně stridam, protože mě dcera volá . Vstava k ní od doby co jsem přestala kojit (od roka). Co jsem těhotná, tak mě nechává spát, snaží se moc 🙂 předpokládám žejjá pak budu vstávat k miminku a manžel k dceři, když nebudu já schopná nebo budu právě kojit..
Tak k oběma vstávám já, manžel výjimečně - většinou je vůbec neslyší. Ale když už padám na hubu 😀 a je víkend, vůbec se neostýchám do něj strčit a vyslat ho k nim - však nejsou jen moje 😉 Ale má náročnou práci, dojíždí, takže přes týden vstávám k oběma.Poslední dobou teda k nám většinou v noci oba přijdou (pět a tři roky), takže už k nim chodím minimálně, ale "vyspím se", jak kdybych fut odbíhala..
k oběma vstávám já. jen pokud já nemohu = zrovna kojím mladší, tak vstane přítel. už jsem dost vyšťavená ☹
UŽ MÁM STARŠÍ DĚTI 8LET A 5 LET.A VŽDYCKY JSEM K NIM V NOCI VSTÁVALA JÁ I TED KDYŽ JSOU NEMOCNÉ...ANI BY MĚ NENAPADLO BUDIT MANŽELA ABY K NIM VSTÁVAL...CHODÍ DO PRÁCE TA JE FYZICKY NÁROČNÁ A JEŠTĚ NA MELOUCHY.JE ZLATEJ 🙂
u nás se starší děti už moc nebudí, jen když marodí, nebo mají nějaké "noční můry", tak se k nim vstává 😉
každopádně, když jsem doma sama, je to logicky jen na mě, ale když je doma manžel, vstává většinou on 🙂
Máme dvouletého chlapečka,ke kterámu nevstáváme od jeho 3 měsíců 😉 ,a teď tříměsičního(už spinká taky celou noc),ale se vstáváním jsme se střídaly,i když přítel chodí do práce,tak vstávat chtěl a zapojuje se do všeho.Tak mám asi veliký štěstí 🙂
Manžel spí zatím se starší dcerou v pokojíku, protože se malý pořád ještě dost budí, tak aby se vyspal, takže když se malá vzbudí a chce jít čurat, jde s ní manžel. Jsem zvědavá, kdy budeme moct přemístit malého do pokojíku. Docela se už těším 😉
Vždycky jsem vstávala jenom já (dětičky po roce a osmi měsících), když řvali oba a nestíhala jsem utěšovat, tak manžel šel spát do obýváku. Holt chlap v práci si šlofíka nedá, na rozdíl od ženský na mateřský... No, ale jinak je manžel fajn 🙂
U nás to bylo komplikované. Děti máme s odstupem 15ti měsíců.
Dcera spala ve svém pokojíčku, když se narodil syn...a i když přes den byla naprosto v pohodě, miminko opečovávala, tak v noci se dostavily záchvaty, noční buzení, pocení, křik a vyžadování maminky...
A jak už to bývá, tak se většinou budily obě děti naráz-ani jedno nebyl spavec.
Takže jsem většinou vstala k miminku a kojila-do toho se vzbudila starší, takže manžel šel utěšovat-já dokojila, předala jsem miminko manželovi, ten dal krknout a pochoval-popř. přebalil pokud bylo někdy potřeba.
A já si vlezla ke starší dceři do postele, kde jsem většinou i usnula.
Takže když se pak vzbudilo miminko, vstal manžel, v případě potřeby přebalil a šel mě vzbudit, abych šla nakojit.
Jakmile jsem odešla, vzbudila se zase starší dcera a spustila hysterickou scénu, že chce maminku.
Někdy jsem u ní byla, seděla na posteli, bylo rozsvíceno a ona jen ječela, že chce maminku, i přesto že jsem na ní mluvila a byla vedle ní. Tak byla celá zpocená, odstrkovala mě...
Manžel chodí často na noční směny a noc s nima samotná doma bylo peklo.
Syn se budil každé 3 hodiny na kojení. Dcera s hysterickým řevem se budila prostě kdykoliv, když se to nejméně hodilo.
Nakonec tedy dcera spala s námi v ložnici. My jsme se s manželem uskromnili, pustili jí mezi sebe.
A ve finále, když už byl syn o něco větší-cca 3 měsíce, tak jsme spali v jedné posteli všichni.
A to trvá do dnes 🙂 I když to noční buzení je už trošku jiného rázu, nekojim, děti jsou větší, tak jsme si i s manželem zvykli na jejich přítomnost a nevadí nám to. A vstáváme oba pořád, kdykoliv je potřeba. Jenom do sebe pod peřinou šťoucháme a dohadujeme se, který z nás půjde s dcerou na záchod, nebo který dojde pro čaj...
Ted už jsou holky velké, ale když se narodila mladší, té starší byl rok a něco a v noci nespala. Vstávala jsem k oběma, chtěla jsem, aby se manža vyspal, vstával brzy do práce a stejně chtěla jenom mámu. 🙂
Když bylo miminko, tak vstával ke starší manžel. Teďka to je tak, že pokud je to nutné, tak se nějak vystřídáme (odhaduju v poměru 7:3 já:muž). O víkendech to děláme tak, že se každej den ráno vyspíme jeden a druhej vstane ráno s dětma - starší se naučila si nás chodit ráno budit :o) Když bylo miminko, tak bylo pravidlo, že mně nechal muž vždycky jeden den fakt vyspat a vstal s dětma on a mimčo mi nosil jen na kojení třeba do oběda, když jsem potřebovala :oD
U nás se střídáme.Podle toho,kdo jak moc v noci upadne do kómatu 😀Maličkou máme v ložnici a starší spí v pokojíčku...Tím,že se k ní někdy nevzbudime,se starší dcerka naučil slést si z postele na nočník,utřít se,či se napít a vrátit se zpět do postele.Takže jí to neuškodilo 😉
Druhé mimčo teprve čekáme, ale ke starší vstávám jen já, protože když přijde manžel, tak pláče a chce mě. Jak to budeme dělat, až se narodí malá, to vůbec nevím. Buď vezme za vděk tatínkem, nebo to holt budu muset nějak přežít. Vzhledem k tomu, že manžel celkem chrápe, byla bych nejradši, kdyby jsem mohla mít děti v ložnici a manžel spal v obýváku, ale to po něm nemůžu sama chtít, je dost cíťa 🙂
od té doby,co jsem přestala kojit, což bylo v půl roce, tak k malé vstával a vstává manžel - úúúúžasné!!!
ke staršímu (budí se jen, když má nějaký špatný sen) vstává manžel, když je nemocný tak já (stejně moc nespím a poslouchám)...k mladší se různě střídáme podle toho, jak je kdo unavený....ale ta už víceméně spí také celou noc.....🙂
Můj muž funguje naprosto perfektně, jakmile slyší, vstává..
No tak můj manžel když usne, tak fakt nic neslyší. Druhédítě teprve čekáme, tak jsem zvědavá, jak to bude fungovat. dvouletá holka má někdy noci,že už nechce zabrat a je vyspaná...no uvidíme. Mám obavu, aby se navzájem potom nerušili, protože zatím budeme všichni 4 v ložnici 😔
Vstával v 85% manžel. Teď už se syn téměř nebudí, takže pokud nepřijde sám a zavolá nás tak spíš já.
U nás spíme všichni v jednom pokoji. K oběma dětem vstávám já.
Syn, nyní 21 měsíců se v noci nebudí, takže nikdo k němu nevstává už přes rok. Mám spáče, je ve vlastním pokojíčku od narození a jsme všichni maximálně spokojení. Když je nemocný, spinká se mnou, ale pak zase zpět do postýlky. Někdy se stane, že má sen, tak vstanu a když byl ještě mimino, vstávala jsem jen já.
vstávám k oboum já, manžel vstává do práce brzo, většinou se ale naráz nevzbudí, starší už je naučená i když se jí něco zdá , potřebuje na záchod, nebo si chce jít lehnout k nam, tak jen zašeptá mami,to slyším v chůvičce a letím pro ni hned aby tím šeptáním neslyšela malýho, samozřejmě nastanou i situace kdy jsou vzhůru třeba naráz, třeba jeden zvrací a druhý řve, protože ho bolí zuby, to se musíme nějak rozdělit, ale jinak já když to není nutné a navíc manžela ani nic nevzbudí, kolikrát se ráno diví, kde se nám vzalo děcko v posteli
Tak u nás nějakou dobu manžel spal se starší holčičkou v pokojíčku a já s mladší v ložnici. Pak už to bylo převážně jen na mě. Přeci jen byl od rána do večera v práci. Ale když bylo potřeba, tak samozřejmě také vstal 😉
děti máme 14mes od sebe, když se narodila mladší, manžel spal se starší v jinem pokoji a ja s malou v ložnici...nekdy mi pomohl abych se vyspala, vstal, ale kojit jsem stejne musela já....ale trochu jsem to dohnala behem dne, kdy jsem šla na chvilku sama spát např o víkendu nebo když manžel přišel z práce...
když byla první dcera, vstavala jsem často já, ale nekdy i manžel.....nebo jsem mu proste řekla, at s malou neco udelá že už nevím.....a tak ji nosil a byl na balonu...ale jen období bříška.....pak už spala pekne....
ale manžel pomáhal. 🙂
Vstávám já. A i kdyby se manžel nabídnul, že vstane on, stejně bych to odmítla. Jsem tak prostě od narození syna nastavená a stejně vím, že manžela by nevzbudil ani výbuch baráku 😀