Mam syna (26m). Je to zdrave, vesele a staste dite, ktere je porad vysmate, obcas zlobi, mam pocit ze ma ted to obdobi vzdoru, obcas chytne zachvat vzteku, ale myslim, ze v ramci normy. Ale mne nejak hrablo, protoze mi tohle nestaci. Kluk totiz nemluvi a nechodi na nocnik. Coz je, mam pocit, jakesi zakladni meritko na vsechno, jestli se spravne vyviji, jestli je mentalne v poradku a jestli se mu rodic venuje. Takze mam pocit, ze jsem v tomhle nejak totalne sehnala. A tak furt zkoumam co vsechno by v tom veku mel umet, stresuje me to a jeho taky. Cely jeho zivot jsem na nej s nicim netlacila a ted jsem jak vymenena, rikam si, co vsechno jsem zanedbala... obcas mam pocit, ze mam doma takove nemehlo, co nic neumi, srovnavam, ho s jinymi. A zaroven mi prijde, ze se rouham, kdyz je zdravy a vesely, co vic bych si mela prat?! Navic si vycitam kazdou chvili, kdy se venuju sobe a ne jemu. A z tohodle vseho dokupy mam proste pocit, ze jsem spatna matka, na jednu stranu proto, ze neco delam spatne, na druhou stranu proto, ze nerespektuju jeho vlastni tempo... omlouvam se za sloh, potrebuju se vypsat... :/
Tak zkus popřemýšlet, proč se to změnilo! Co se v tobě hnulo, co ti kdo řekl, co jsi kde viděla. Prostě co tohle tvé trápení, kterým bohužel trápíš i malého, vyvolalo. Co myslíš, že je od matky horší?? Že své dítě podceňuje a kritizuje, nebo že to bere, jak to je, do určité míry nad tím mávne rukou?? Kdy budou oba spokojenější?? ;)
@norae uz jsem to psala jinde....jsi matka a mas dve moznosti - bud kvuli cizim zacnes stresovat dite a nebo to odseparujes a vykasles se na to.
Mam pocit ze uz jak zena otehotni tak to zacina - kolik pribrala,zda ma bricho dopredu ci do strany,jak rodila (sekce vs vagin.porod) a pohlavi,podoba a zvesela na tabulky - mira,vaha,drzi hlavicku,matka koji nebo nekoji,nechce kojit,koji velke dite,dite mluvi nemluvi,chodi na nocnik,spatne vysovuje,pocita nepocita,pocita malo,a pak hura do skoly,a tam srovnavani zvesela pokracuje a to az do 9tr kde se resi kam pujde na stredni....a moje deti jsou na gymplu a moje deti jsou tamhle a to same v pripade VS....a v puberte,abych se jeste vratila do tohoto obdobi,tak kritika plus otazky a uz nekoho ma??? Uz ma MS? Rostou ji prsa....uz se kluk holi??
Radim Ti jedno. Je to vase/tvoje dite,kus Tebe....kasli na ostatni,pokud se tvoje dite smeje a je spokojene,ma radost ze zivota,jsi pro neho nejlepsi mama na svete. Vic nepotrebuje. A ochranuj ho. Rodice jsou nejvetsi jistota kterou dite muze mit a kdyz Buh da,tak ma....jsi tady i od toho aby jsi se ho zastala...a podporovala ho v jeho ceste,individualni ceste....
To vis ze ti treba jednou rekne ze to nebylo idealni....ale to neni nikde. A az bude mit jednou tvoje dite dite nebo deti,pak teprve objektivne uvidi ze to neni tak snadne...
Drz se a nestresuj se....moje starsi dcera mela pkenky i behem dne do 3r a 2mes....a dnes v 5ti hure vyslovuje a neumi r ř a ma trenovat sykavky a l.....a ja ji nestresuji. Pro me je nadherna a dospeje k tomu jako my vsichni ostatni... ;) nejsou to cvicene opicky a nemusi byt vse podle tabulek....a to me pomlouvala sousedka i tchyne....to vis jeji deti chodily uz v osmi mes bez plenek....no a co?? To preci nevypovida o nicem...a uz vubec ne o tom ze ja jsem spatna nebo ze moje dite je spatne..chtela plenky,plakala....a tak jsem ji nechala...pridla sama ze dne na den ze je nechce.. ;)
Kasli na soudy a jednej podle sveho srdce. A koukej na to at je vase dite spokojene a stastne....
To všechno je jen v tvé hlavě. Na všechno sice existují normy a tabulky, ale věř mi, že málokdo se do nich opravdu vejde...Pracuji ve školství, a tak vidím každý den, jak je každé dítě úplně jiné. I když mám skupinu dětí stejného věku, co dítě, to unikát, některé děti jsou už v sedmé třídě vyspělé fyzicky i duševně, už jsou to vlastně "hotoví lidé, skoro dospěláci", někteří mají ještě myšlení jako děcka...a přesto jsou všichni úplně normální, zdraví...Nesmíš sama sebe tolik deptat a následně to přenášet na dítě. Vychovat si z dítěte mindráčka je stejný zlo, jako si z něj vychovat sobeckýcho, egocentrickýho spratka...V ničem neselháváš ani ty, ani tvoje dítě. Víš, jak to vím? Právě proto, že nad tím přemýšlíš, že ti to není jedno, že ti na něm záleží...Kdybys věděla, kolik je rodičů, kteří na děti dlabou...Nebuď na sebe tolik přísná. Určitě jsi skvělá a pečlivá máma. Jenom prostě vždycky všechno není podle pravítka. 😉
@norae ahoj
Nestrsuj. Kluci maji cas. Vsak on se rozmluvi. Nejsi spatna mama. Ja jsem svoje dite teda srovnavala. Ve stenkiu chvili rodily skoro vsechny moje kamaradky a kdybych nepizorovala vyvoj sveho ditete v porovnani s druhymi tak to bych si pripadala jakoze vyvoj sveho ditete neresim. Nejde o srovnavani, jako takove ale o to ze chces vedet jestli se ti dite vyviji spravne. Ale bud v klidu ve 26 mesicich nemluvi hodne ... nekteri vrstevnici me dcery tzn. 5 let jeste porad mluvi hodne spatne....
@norae můj má dva a půl a taky nemluví, plinky má taky...už jsme byli napůl bez ale momentálně má vysokou sádru na noze takže jsme na začátku...
Jsou to fakt drobnosti"blbosti" ...
Můj syn má k tomu vzácnou oční vadu, takže řešit jestli má nemá pliny jestli mluví či nemluví mi opravdu přijde zcestne...ale já taková byla u všech...
Začněte u sebe, problém máte Vy ne dítě
Dekuju, ano, mate asi vsechny pravdu v tom, ze problem je ve mne. Neco se v mne fakt zmenilo a netusim co to je, mozna jakasi dovna touhla po dokonale matce a manzelce (furt jen uklizim, cvicim, hlidam co prcek umi/neumi), mozna je to podzimem a nedostatkem slunicka, co mne udelalo nestastnou.. sve dite miluju nadevse, a vim moc dobre ze timhle chovanim mu akorat ublizim, ale proste nechci neco zanedbat..
@norae Určitě bych se hlavně rozloučila s myšlenkou "jsem špatná matka". To je blbost. Už jen to, že máš o malého strach, znamená, že máma jsi dobrá. To, co popisuješ, mi trochu připomíná moje úzkosti a pochybnosti. Malému je teprve půl roku, ale vlastně celou dobu jsem ve stresu, aby všechno bylo dobře, abych něco nezanedbala, aby uměl, co má umět atd. Myslím, že to všechno pramení z nízké sebedůvěry (strach, že nebudu "dost dobrá matka", "dost dobrá partnerka" atd. + srovnávání typu "ona to zvládá líp", "ten už umí tohle a náš ne"). Třeba je to u tebe podobné. Na tvém místě bych se nejdřív zeptala sama sebe, v čem je vlastně to jádro pudla, kdy se to zvrtlo, kdy jsi začala podobné myšlenky mít. Pak bych se snažila pracovat na sobě - zkoušet neporovnávat, ani sebe, ani malého. Soustředit se na to, aby bylo dobře vám dvěma a rodině a vykašlat se na to, co si myslí nebo můžou myslet ostatní. Pak být na sebe laskavější (tj. ne se snažit být dokonalá a u toho se uštvat a psychicky vyřídit). A co se týká těch konkrétních problémů (nechodí na nočník, nemluví), mně vždycky pomáhá to alespoň nějak začít řešit, nenechat to vyhnívat, ale snažit se být "pánem situace". Takže se třeba poradit s odborníkem, zeptat se na to třeba doktorky, poradit se, jak ty věci třeba zlepšit atd. Myslím ale, že na obojí má prostě ještě čas 🙂
dcera ma 2.5 a taky na tom s reci neni nic moc 🙂))) a to je druhorozena a myslela jsem, ze diky brachovi se rozmluvi driv nez zacal on 🙂)) a navic je to holka.....ale vsak co, ja ji rozumim a ona se rozmluvi 🙂)) musim rict, ze ja nikdy nesrovnavala sve deti s jinymi, beru je takove jake jsou -pro me jsou uzasni, na nic jsem nikdy netlacila, proste se to vsechno nejak stalo 🙂))nemam zadna ocekavani, tudiz nemohu byt zklamana ...kamoska to vse resila-a vzdycky byla nespokojena a pritom ma taky super kluka...ja nevim, co by vsichni chteli 🙂)) navic, nez dolezou do prvni tridy, tak to vse budou umet 🙂))
@rebejsova jj, ja mam nejake psychologicke potize, v podstate od 17 let jsem v peci psychiatra, ted jako dospela uz jsem jakz takz v pohode, ale mozna se to ted projevuje prave takhle. Jinak s pediatrou jsem resila, zkousela jestli prcek dobre slysi a tak, de facto mi nerekla nic konkretniho, co taky ze, jdeme teda k logopedce pristi tyden, ze se na nej aspon mrkne. Taky proste vic omezujeme tv (to jsme ale dycky hlidali na co kouka, zadne moderni veci), vyhodili jsme hodne hracek, nechali hlavne lego, nebavily ho knizky, ale ted jsem mu vecer pred spanim zacala cist Deti z Bullerbynu, to ho bere, nikdy jsem mu nedavala mobil na hrani, ale ted jsem nasla na tablet takove "intelektualni" hry podle veku, taky doktorka poradila rybi tuk eye q, ten davam. Taky jsem s nim zacala chodit do centra, nikdy jsem s nim nechodila mezi dalsi maminky s detma, protoze to moc nemusim, ale ted chodim. Takze co tak muzu, to delam no...
@drzticka81 takova jako ty jsem byla zhruba do jeho druhych narozenin... pak se to zlomilo a uz dva mesice mam tyhle pocity, jake tady popisuju..
@rebejsova tak nejak v peci jsem porad, ale momentalne aktivne nikam nechodim, ale je fakt, ze na podzim mam vzdycky krizi, sice kdysi ty krize vypadaly uplne jinak, treba totalni deprese, kdy neslo vylezt z postele. Tohle si ted tak nejak nemuzu "dovolit", takze se to projevuje jinde. No snad mne to brzo prejde (zpravidla to zmizi v prosinci). Horsi je, ze ted i resim to, ze po novem roce uz musim zacit resit skolku, praci atd, z cehoz mam hruzu a trapim se dopredu no... uff, nema to to moje dite se mnou jednoduche no..
@norae taky bych se přidala k
@rebejsova a doporučuji promluvit si o tom s vaším psychiatrem či jiným odborníkem...
Nebo pokud nechcete jedná maminka tu míchá bachovky na míru, ty jsou pro podobné situace velmi dobré
Super je že to o sobě víte a přiznat si to...druhý krok je začít řešit
Opravdu každé dítě je individuální...i mezi sourozenci jsou obrovské rozdily mam to doma😂
@lajla
@rebejsova musim rict ze jste mi tady pomohly si uvedomit to, ze problem je fakt ve mne. Co se tyce terapie, bachovek atd, uz mam za ta leta overene zpusoby, jak si pomoct (od bylinek az po leky), musim se dat dokupy, a nejak to blbe obdobi preckat. Spis mi nedoslo, ze mam svou tradicni krizi, protoze vzdycky vypadala jinak
@rebejsova njn, to se ukaze v puberte :D urcite to budu resit, ja beru AD, pri krizich se mi zvysuje davka, musim si hlidat abych brala dost horciku (ted jsem to flakala), a taky tu mam svoje antistresove bylinky plus homeo, snad to pomuze 🙂 nastesti je moje psychiatricka zaroven moje sestrenice, takze pri vetsi krizi vetsinou staci ji jen zavolat 🙂
@norae ahojj....neboj vse je ok....ze nemluvi?....pockej az zacne tak budes jeste s laskou vzpominat kdyz nemluvil🙂muj syn skoncil s plenama az 4 mesice pred tretim rokem a vubec jsem to neresila...a hlavne jsem nikdy nesrovnavala....a na reci typu ...jak to ze nedela jeste tamto nebo ono jsem kaslala🙂