Jsem špatná máma, chtěla bych být lepší

@luca1987 u nas se osvedcilo pri ne rikat i duvod proc ne 🙂 a taky ne ze musi, ale nahradit - mela by. Obdobi vzdoru mame taky uspesne za sebou, zkusila doma parkrat se sebou svihnout na zem, jediny ceho dosahla tak naseho ignoru a pobaveni, preslo ji to. A tak se vsim, obcas taky dochazi nervy a clovek vyjede, to je normalni, nejsme stroje 🙂 Malou mas hodne podobnou nasi, taky mi prisla "opozdena" a je pritom o dost sikovnejsi nez leckteri vrstevnici, coz jsme zjistili az pri jejim nastupu v zari ve trech letech :D Hodne ji vsak i prospivalo, kdyz jsme ji nechavali "ladem, kdy mela moznost si pohrat a tvorit sama, v duchu lineho rodice a super pro vsechny strany 🙂
Takze jak pise @horsiee , jsi uplne normalni zenska a dobra mama 😉 a ta, ktera neprizna, ze obcas toho ma plne kecky je spis pokrytec 🙂 i kdyz asi i nejake materske xeny se kdesi najdou 🙂)

@horsiee moc dekuji za utechu a povzbuzeni. Obcas, kdyz jsem na dceru cele dny sama, tak uz mam cerne myslenky a jak pises na ty jsem prasky 😀

No, jestli se dobra mama pozna podle toho, jak ji mluvi dite, tak se svym skorotriletem, co se az ted zacina rozmlouvat, muzu jit rovnou udat na socialku😅 Stejne tak si nemyslim, ze se dobra mama pozna podle toho, kolik basnicek za den svemu diteti zarecituje. Tvoje dcerka se chova umerne svemu veku, osobne neznam dite, co by se ve dvou letech nevztekalo a stejne tak neznam mamu, co by obcas nevyletela... Urcite to z tebe nedela spatnou matku, naopak uplne normalni milujici mamu -- a ty pochyby k tomu taky patri🙂

Naše první dcera začala mluvit skoro ve třech letech a měla období, kdy strašně žárlila na mladší sestru (22měsíců od sebe) - křičela pak na mě, že mě nemá ráda, že jsem zlá - brečela jsem, manžel se tomu zasmál a řekl jasně, že prostě zkouší, co vydržím. Asi bych se snažila zapojit ji někde v kolektivu a doma ji nechat naopak samotnou - ať se realizuje 🙂 U nás se normálně přikláníme k menším fyzickým trestům (nyní vyhrožuji s vařečkou v ruce, kopřiva na lince funguje bezvadně 🙂 ), ale když bylo potřeba, tak dostaly na zadek obě a byl pokoj. Jinak (jak už se tu psalo) špatné maminky se chovají jinak 😉 a neřeší vůbec nic.

@lucax1987 jestli tohle znamená že jsi špatná máma atak to je náš teda více.... Pamatuju se na dobu kdy bylo tě straší okolo dvou let a měli je t samé...

Myslím, že všechny to známe. pochybujeme o sobě.............je to normální. 🙂 opravdu. Musím říct, že co chodím do práce si připadám, že se dětem už vůbec nevěnuju. Vyzvedám je kolem půl 4 ze školky a cca v 8 lezeme do postele. to jsou 4,5 hodiny času, co na sebe máme a musím říct, že často prostě potřebuju udělat něco v domácnosti. děti pomáhají, nebo se zabaví sami......ale myslím, že to je prostě život. a to, že někdo později mluví, chodí na nočník, málo jí, nebo se vzteká často s výchovou nesouvisí. mám dvojčata:řeklo by se stejné dispozice, ale každej jinej. malej děsnej vztekloun, ale mluví krásně. malá poslušnější a zase mluví na svůj věk hůř. a přitom výchovu mají stejnou.
Jak píše @riakuk, znám i věty "nemám tě ráda", "nekámoším s tebou".
a to že občas vyteču, křičím a v "krizovkách" přiletí na zadek, o tom ani nemluvím. Jsou to moje zlatíčka, ale člověk má jen jedny nervy. Neboj, že to děláš špatně. Zkus i odpočívat a myslet trochu na sebe 🙂
@luca1987

Rozhodně nejsi špatná máma špatné mámy by to takhle neřešily já když se syn vztekal a dala jsem mu na zadek bylo to ještě horší zjistila jsem že lepší je to ignorovat a přijde na to dítě samo.A moje kamarádka měla strašně vzteklou dcerku tak ji strčila pod studenou sprchu a od té doby byl klid ikdyž já pro něco takového nejsem,ale jí to pomohlo.

Tak já byla zvědavá co to bude za skandální zpověď... a je to skoro jak kdybych to psala sama 🙂 souhlasím se všema - jsi úplně normální máma s normálním dítětem, vážně ;) A každá milující máma občas zapochybuje - to k tomu taky patří.

Jinak- mám kliku na hodné dítě a moc krizovek není (ale nevnímám to jako svoji zásluhu... prostě každý je nějaká osobnost, už jako dítě), ale ne že by moje dcera (19 měs.) neznala lupanec na zadek.. párkrát už si ho taky vysloužila. Ale podstatně lépe mi funguje, když odejdu z místnosti a zavřu za sebou dveře. To se řvoucí dítě obvykle vypne jak když zmáčknu tlačítko, úplně se přehodí výhybka. po zavření dveří do pěti vteřin ticho a do deseti si začne něco vykládat pro sebe, a když zase vlezu dovnitř, je to jak kdyby se nic nestalo. Doporučuji otestovat, třeba vám to taky bude fungovat.

@luca1987 neboj, tohle zná skoro každá máma. Náš temperamentní střelec je divoch každým coulem. Stále testuje, co si může dovolit. Nám pomohlo motivovat, předcházet vzteku odvedením pozornosti a v krizi si nevšímát. Vzhledem k tomu, že si od roku a půl poradí se všemi bezpečnostními prvky a pojistkami má jediná rada, unav dítě pobytem venku. Už teď denně na chodíme tak 10 km. A jinak neboj, můj pocit špatné matky byl teď před týdnem, kdy jsem ho držela při šití brady, když přeletěl přes řídítka Firstbiku. Taky jsem si myslela, že to nelze. A ty 3 stehy jsou noční můrou doteď.

přesně vím co cítíš, ale zkus se do ní trochu vžít.je malá a nemluví,třeba něco chce a ty nevíš co a tak se vzteká.nebo jsem mimo.nevím.

@muhehehe To u našeho vzteklouna nejde, do pěti vteřin takový řev, že se bojím, že mu praskne nějaká cévka🙂.
U nás pomáhá dítě "umluvit" a pritulit..

joo ja bych byla rovnou na odebrání deti🙂 syn 2r9m a obcas pokud neni neco jak by chtel tak je taková scéna že by de za to ani v národním nestyděli... mam za sebou- vysvětlování, uplácení, par na zadek a odnašení pryč... jde to bohužel hůř realizovat s 2m miminem v kočáru .... a nervy mi tečou skoro ob den, času na něj mam teď minimum a celkově si prijdu jako vzor toho jaka matka bych nechtela byt.... no, ale pak se přitilime v posteli a vše je zas fajn🙂
je to normalni, ale občas na budku

Někdy když si dítě postaví hlavu tak to nejde ani nahoru a ani dolu. Zrovna dnes jsem ho odnášela z dětského koutku v podpaží jako pytel. To je u něj jediná varianta protože v náručí sebou tak hází, že se bojím aby mi nevypadl, a v podpaží sebou přestane házet a už "jen" řve a po chvilce chce pustit na zem a už je vše v cajku. Všechno si vyříkáme, ale ten první moment to můžu mluvit horem, dolem, uplácet, ale nadarmo. Nedávno viděl v obchoďáku, že si nějaké dítě lehlo na zem a teď se o to taky pokouší. Ať si o mně kdo chce co chce říká, já jsem toho názoru, že to co nejde přes uši musí jít přes prdel. Přestavujeme barák a všude je spousta věcí co by mu mohla ublížit no a když mu to řeknu 3x aby tam nechodil (nesahal) a on neposlechne no tak dostane přes prdel a ono to najednou jde a ví že tam nemá chodit (nesahat). Je pravda že už stačí jen pohrozit a on si to rozmyslí jestli to má dělat a nebo ne.

@lili_2 to je dobrý - co nejde přes uši... 😅 Mám to stejně, třeba dnes - desetkrát říkám nesahej na ten hrneček s kafem, když ho dcera vylila, dostala na zadek. Příště už by v tom hrnku mohlo být něco vařícího že...

@luca1987 mně vyloženě fascinuje tvoření s batolaty a tak, dcerka je tedy ještě malinká, ale podle vyprávění okolí už by klidně mohla sama splachovat záchod. Až přestane jíst papír a vypichovat si oči tužkou, něco vytvoříme 🙂

Já nevím co vlasně chcete.. dítko se vám normálně vyvíjí. Nutíte dceru do činností,které ještě není schopna uchopit. Ale naopak opomíjíte základní hygienické návyky. Jako že si k tomu příjde - tak si to obraťte - není schopna se naučit na nočník - není schopna a doplňte sama......

@luca1987 Můj 18měsíční syn má téměř stejný slovník jako můj 4,5 letý syn a téměř 3letá dcera. Není to tím, že by nejstarší mluvit neměl, dělá mu problémy jen ř a ž, navíc pozná všechny písmenka, ale ví, že bych po něm chtěla, aby mluvil ve větách, ale neudělá to jen, protože já to chci. Teď konečně po osmi měsících chození do školky, kdy jsme po něm opravdu nic nechtěli, tak začíná mluvit pořádně a netrucuje. Samozřejmě to vyžaduje denně s ním sedět a prohlížet knížku, aby mluvil 🙂

U nás je teď hrozně populární, když se těm starším něco nelílbí, začnou řvát a běží sebou do pokojíčku hodit na postel, samozřejmě je nutné přitom shodit alespoň nějaké hračky z police, protože to mámu naštve 🙂 V pokoji, pak čekají až někdo přijde a vezme si je, po chvíli je to přestane bavit a jdou si hrát. Už se těším až nejmladší bude umět lépe chodit, protože by mu teď ten pochod do pokojíčku trval moc dlouho, tak to vyřešil tím, že sebou praští na zem (samozřejmě dá přitom pozor, aby se neuhodil do hlavy) a začne řvát, co to jde. Já jen čekám, až bude chodit trochu lépe, aby se šel vyřvat do vedlejší místnosti 🙂

@disfraz Ježíš chudaci

@luca1987 viz tvůj nadpis "...,chtěla bych byt lepší" = nejsi spatna..

@japona To je boží, jak je každé dítě jiné... u nás fakt úplně naopak. Jak se snažím to umluvit, uklidnit.... nedejbože tulit... tak se do svého ,,vzteklého žalu" dcera začne tak pokládat, že je za chvíli v naprostém řvacím rauši, pochopitelně už vůbec neví, proč řve... a prostě hotovo :D Kdežto když zavčas zmizí publikum za dveře, tak se celý proces stopne 🙂 🙂

Vsem vam moc dekuji za sve odpovedi, rady a zkusenosti. Jak pisete, kazde dite je jine a na kazde plati neco jineho nebo podobneho. Hold, mela jsem kapku krizi a nejak jsem to potrebovala ventilovat. DEKUJI 😆

@drakenn ja ty hygienicke navyky jako je nocnik neopomijim. Kazdy den to zkousime, rikam ji co se na nem dela a nejvic to zkousime ve sprse, kde ji necham nahou, aby kdyz se ji chce, tak aby si tam sedla. Jen to nehrotim, kdyz jsem na ni tlacila, tak se akorat sprajcla. Snazim se to brat hrou. Stejne tak jako cisteni zubu, je to priiiisernej boj, ale snazim ji u toho zpivat a rozptylit a taky aby to zkousela sama.

Jsi dobra máma !!! Nikdo nemá patent na výchovu a péči o děti, všichni hledáme a ucime se být rodiči.... Někdy je lepší netlačit na pilu, nedělat sto a jednu aktivitu za den, proste nechat dítě ať objevuje, když vařím vezmu k sobě nechodíci má ba zemi svůj hrnec, chodici stojí na židli a pomáhá, při veseni prádla asistuje, teď na jaře venku u kytek, zahrada. Dětské hry a aktivity jsou taky fajn a důležité, ale nejde to cely den. Trochu mi přijde, ze nechceš vychovávat starým způsobem, hodně si vycitas plácnutí nebo křik, zkus se kouknout směrem nevychovy - je tu skupinka a jsou i knížky. Dává to smysl, dítě na slovo NE reaguje vzdorem. Já jsem to pojaka tímhle směrem, ale je to náročný a občas to taky nezvladam 😈Bohužel nejdřív musíme umět pracovat samy se sebou, s emocemi,sebeovladani,sebevědomí a mnoho dalšího 🙂

Doporučuji ti Nevychovu.cz, knihu Vychovavame deti a rosteme s nimi, Respektovat a byt respektovan. Mela by jsi zmenit pristup k dcerce a k sama sobe, lepancem nic nevyresis, akorat se vice rozbreci, rozcili.

@terezapetrova jojo, u nás je to výcvik speciální jednotky :D

Souhlasím se vším, co je psáno přede mnou. Jen doplním svůj vlastní poznatek s mluvením...syn ve dvou letech v podstatě vůbec nemluvil, byla jsem z toho nešťastná, protože stejně staré děti kolem nás už říkaly věty a tak jsem se na to ptala známé-logopedky a ta mi říkala, že v tomto věku je důležité, zda rozumí, co se mu říká, a jinak to nemám do jeho 3,5 let řešit ;)
Nechala jsem to být a teď budeme mít syn 3 roky a cca před 2 měsíci se mu jazyk tak rozvázal, že mi z toho jde občas hlava kolem.

Ja ted mam skoro triletou dceru a pulrocni mimino kluka.a ted si kor pripadam jak spatna matka.nervy v pr...i,cas nemam poradne jak ne tak na sebe.prijde mi ze to nezvladam ☹ ty mi prijdes jako fajn máma 🙂

Jsi uplne normalni tzn. dobra mama. A bud rada, ze moc nemluvi.😂😂 Náš 20mesicni melduje furt neco. Navic je strasne zvidavej, tak se naucil asi 6 pismen a ted kdykoliv nekam jdeme, tak když tam ty pismena nekde vidi na reklame nebo nápisu, hned zacne vykrikovat. Takze jedeme kolem kvetinarstvi a ja slysim K K K T T T K K. Takze ja bych byla rada za chvili klidu. 😁😁😁

Odporúčam knihu Respetovat a být respoktován od Kopřivu, kde sa dozvieš, ako komunikovať a fungovať bez bitiek a zvládať jej nálady 🙂

Myslím, že si dobrá mama ❤