Jsem klidná, jen když miminko spí
Ahoj, potřebuji radu nebo se spíš vypsat...mám doma (první) třítýdenní miminko a nevím zda je to hormonama, nebo mám depku, ale jsem klidná jen když spí (což není často) a stresuju se, když se začne budit a vím, že ho budu muset konejšit...trápí ho prdíky, skoro pořád, zkoušeli jsme vše -cvičit, nahřívat, Pupík, biogaia,espumisan,baby calm, fenyklovy caj, nejim mlecne vyrobky, nic nadymaveho...rektalní rourka ulevi, ale musela bych mu to dělat tak 8x denně...no takže prostě pláče a pláče, nosím ho, houpu, klubíčkuju, dávám na bříško, zpívám, ale to zabírá jen na chvilku, nebrečí jen u kojení a v kočáru, jenže já už jsem z toho zoufalá, a když takhle pláče několik hodin, pláču i já, že mu nedokážu pomoct (jo jinak dle pediatra je v pořádku, jen holt trpí na prdíky abudem tomuset vydržet)....no jenže, jak je tak plačtivej, tak já si s nim nedokážu moc užívat okamžiky, kdy je v klidu a přeju si jen aby usnul, aby už byl klid...prostě jsem si to mateřství představovala jinak :( a tohle mě pomalu ubíjí...navíc jsem takovej magor, že i když mě to nervuje, tak nedokážu řvoucího syna nechat manželovi a jít se třeba na hodinu nadechnout ven, nebo se vyspat...prostě mi to “nedá” anenechám ho/je v tom...achjo, ani nevím co chci slyšet, jen to muselo ven :( jsem hrozná matka :(
Nejsi vůbec hrozná matka, ty začátky jsou prostě těžké. Taky jsem první týdny byla na nervy, na bříško pomáhalo nahřívat, u nás léčiva nepomohly. Zkus hopsání na míči, zavinovat. Navíc jsem se nerozkojila, no nervy a nespokojenost na obou stranách. Neboj, vydrž... bude to jen lepší🍀🍀🍀
Ahoj. Hrozná máma určítě nejsi. Jen je to pro tebe prostě "jiný " stav. Jako pro každou ženskou, která má první dítě a ještě tak úplně neví co má od toho čekat. Ale tohle je normální stav . Miminka prostě brečí a brečí protoze neumí mluvit. Dávají najevo svoje City. Brečením ti nedává najevo jen ze ho boli brisko . Ale úplné Všechno. Všechno nový co je u něj jinak. Třeba i zrovna to " ze bude curat, že ho boli brisko, že bude kadit, že ho tlačí ze si nekrkl, každý jiný stav, který pro něj neni zatím normální. Děti Všechno vnímají, staci jen trochu zvysit hlas a v nich ti muže vyvolat pocit nejistoty a strachu. Já mám dvě deti . Holčičku a chlapečka oba dva trpěli na prdiky, boleni bříška. Bylo to šílený, pamatuji si to jako ted. Nakonec nám doktorka poradila čaj z dmka od ukončenych 2 týdnů fenyklový na prdiky. Jediný ten nám trochu vždycky pomohl. Jinak jsme cvičili s nožičkami, masírovaly nahrejvaly, pomáhaly rekt. Rourkou nebo špičkou teploměru se " vyprdet " ale největší lék byl ČAS. I ja jsem padala na pusu i po nocích. U obou dvou. Tak vím jak ti je. Ale nevzdávej to . Bude lip
. Žádná starost netrvá věcně. 🙂 když si budeš chtít popovídat tak napiš 🙂
Akoby som čítala o sebe! Ale že úplne! Tiež sme mali na začiatku problém s bruškom, navyše ja som ani ne kojila. Tiež som nevedela spať, hoci som to potrebovala, keď vo vedľajšej izbe plakala malá, aj keď tam bol manžel. Naozaj to musí len prejsť, keď bude bábo pohyblivejšie, u nás to trvalo 1,5mesiaca. Bolo to obdobie, keď som sa chcela zbaliť a v noci utiecť z domu. Ale teraz už je to krásne, uvidíš, aj u teba tak bude.
Ahoj,u prvniho mimi je to vzdy hodne tezke,neboj,vetsinou to okolo 3mesice prejde,jinak nam pri kolikach pomahalo cvicit nozickama-pritahovat a odtahovat kolinka od brisks,prvni tri mesice jsem casto uspavala v autosedacce-vajicku,ony jsou tom tak stocene do klubicka a lepe se vyprdi,jinak pri kolikach jsem i hodne doma pouzivala kocar,uvozit,
A spanie riešim dodnes, stále som najradšej, keď spí, hoci moja nie je ktovieaký spáč. Keby si chcela porozprávať s niekým, kto prešiel nedávno tým istým, pokojne sa mi ozvi
Jinak me taky hodne pomohlo jet se vyrelaxovat na nakup😉to pro me byli 2hodiny oazy klidu a miru😃proste mimi nachvilku nechat s partnerem a jet pryc
Joo a jeste kdyz byl neutichajici plac,tak dat na chvilku na brisko,mala se vzdyckx hezky vyprdela a vyrihala😉
Zdravíčko, taky si pamatuju "náraz na realitu", která se tak šíleně lišila od mého očekávání... Šestinedělí (a ještě dýl) jsem byla jak na houpačce. Dětský pláč je pro mě jeden z nejstresovějších zvuků.
Co mi pomohlo:
Nechat po kojení opravdu dobře odříhnout. Nechat podudat malíček (jako při dokrmování po prstu).
Šátkování - nahřeje se bříško, mimčo si doodříhne a vyprdí se, cítí blízkost mámy a většinou i usne, já měla volné ruce a mohla si i dát sváču...
Tyto pocity jsou běžné, jen se za ně většina maminek stydí. Navíc internet se hemží fotkama "šťastných miminek a supermatek".
https://psychologie.cz/odvracena-tvar-materstvi/
https://psychologie.cz/proc-miminka-placou/
https://psychologie.cz/temna-strana-stesti/
🍀
Jak bych cetla o sobe prvni tydny po porodu 😀 neboj, je to normalni. Fakt se to srovna casem, uvidis.
Nejsi špatná matka. První týdny s malou jsem i když ona spala, seděla jen na půl zadku, chodila kolem postýlky po špičkách a čekala, kdy zase začne vřískat. Zkoušela jsem všechny ty "osvědčené rady" na prdíky, na které malá hodně trpěla. Přešlo to časem, musíš jen vydržet, pak se na tebe prcek začne usmívat a všechno bude úplně jiné, jakákoliv nová věc, kterou se miminko naučí je další impulz.
Vydržet. První dítě pro mě byla zkouška ohněm. Prořvala první měsíce. Dokonce jeden víkend tak hystericky ječela, že jsme skončili v nemocnici. Tam to moc neřešili, prostě se nemohla vykadit. Vůbec jsem nechapala, jak mám existovat a jak to dělají ostatní, že jdou normálně na procházku, namaluji se apod. Začala jsem trpět poruchami spánku, protože jsem měla šílený stres, že jakmile se vzbudí, začne ten neutišitelný řev nanovo. Pomohly mi bylinky na uklidnění, magnesium, meduňka,...
Pro každou prvorodičku musí být režim s miminkem šok. Šestinedělí je nejhorší, než zjistíš, co funguje.
A nechápu, proč se o tom nemluví víc. Všude ty nereálné super fotky a supermatky. V mém okolí je spousta kamarádek, které zažívaly poporodní desiluze.
Zkus pohledat informace o Karpově metodě nebo o chybějícím čtvrtém trimestru... Já to sice četla až když byly synovi 2 měsíce, ale víceméně jsem většinu z toho dělala tak nějak intuitivně už od narození... a buď mám extrémně hodné miminko nebo opravdu žádná 3 měsíční kolika neexistuje.
Hrozná matka by se na něj vykašlala a nechala vyřvat do spaní. Ty to řešíš. Některé děti jsou holt více dráždivé, neboj se, bude lépe. Chápu, že ty americké filmy o kolebkách a dětí spících celou noc by měly zakázat 😀
@nikolaamiminko mam mesicni miminko a na koliku zabira kojeni na pozadani. Vcera jsem kojila co pul hodiny, nekdy vic. A noseni v satku. Vetsinou stihnu vychytat, ze ma hlad nebo je unaveny driv, nez zacne plakat *(kojeni zada oteviranim pusinky a pomlaskavanim) a kdyz rychle reaguji je cely den mnohem lepsi. Espumisan a infacol jsem vysadila, je to az nebezpecna chemie a zadny vyzkum realne neprokazal, ze to funguje. Me treba zaujalo, ze koliky maji jen bile zapadacke deti, v tradicnich spolecnostech to neni..
Vůbec se netrap, je to normální ;) jsi skvělá máma, a zvládneš to. Teď vynech cely koktejl kapicek a dávej skutecne jen přírodní Biogaiu ;) (espumisan hodně stav zhoršuje), spinkej s nim v posteli u prsa, ať si odpocines,
Nedavej ho do postýlky, tak necítí separaci a nemusí te volal a plakat. Zkus se těšit na probuzení- hned mu dej prso ještě než začne plakat, pak prebal a nos hezky po domě bez plínky viz foto- strašně nám to pomohlo na prdiky a kadil do umyvadla- a pak zase druhé prso po prebaleni, ponosit a třeba do šátku (straně pomáhá a dítě spí třeba tři hodiny) a když nechceš nosit, tak procházku s kočárkem, dej si po cestě kavicku a zakusek a doma zase to stejné ;) důležité je psychická pohoda maminky a bude hodné i miminko ;) určitě vše zvládneš a prošly jsme si tím skoro všechny, alespoň v nějaké fázi vývoje dítěte 😉
Jinak jsem cetla vyzkumy ze odrihnuti nema realny vlivna koliky a bolesti, je to spis tradice. Ja bohuzel ve spouste vecech tapu, ale odrihavat nenechavam od zacatku. Malej se mi u toho akorat zeblil a probudil (nejlip usina u kojeni)
@nikolaamiminko kdyz ctu tvuj prvni prispevek,tak jako bych to psala ja.. mam 6.mesicni dvojcatka..obe hrozne trpely na briska a ja si uzivala jen kdyz spinkaly.. to me uplne zaplavovala euforie z materstvi a jinak jsem mela priserny stavy,depka,kazdy rano jsem bulela a zlobila se na sebe,ze se tak citim.. kazdym dnem ale zacinalo bejt lip a lip a ty kriticky 3 mesice docela rychle utekli a z prdiku jsme se dostali.. delas vsechno spravne a jsi urcite uzasna maminka!!! Jen to sestinedeli je proste na palici.. preji ti pevne nervy a at vam brzo utece tohle psycho obdobi!!! Neporadila jsem,ale chtela jsem ti dat pocit,ze v tom rozhodne nejsi sama a plno zenskych se takhle citi... ❤️
U prvního dítěte jsem se nedokázala uvolnit 3 měsíce. Teď mám 3 a hromadu zkušeností. Kolika je peklo, ale časem odezní, mně funguje babycalm + časté kojení + šátek + to, co je výše na fotce🙂
@bayt na kolliku třeba odříhnutí nepomáhá, ale na "bolení bříška" ano, protože důvodem může být i reflux. Nejvíc na to trpěla moje nejmladší (přešlo ji to až kolem roku). Když jsem ji po kojení nechala spinkat bez odříhnutí, tak stejně do hodiny byla vzhůru s křikem, poblinkaná, propínala se do luku... Navíc i další kojení nešlo - přisávala se a hned zas pouštěla... Dokud se nezbavila "bublin". Pak už byla klidná a krásně se přisála...
Prvorozenou jsem si taky nechtěla po kojení probudit odříháváním a výsledkem byl často "kojící maratón": napila se a usnula, za chvíli vzhůru s brekem, dala jsem prso, pila, ale za chvíli ublinkla a vztekala se, myslela jsem, že chce ještě pít a dala prso, pila.... výsledkem bylo přetažený dítko a "vykojená" máma. U následujících jsem nakojila a nechala odříhnout, pokud se vzbudili, tak jsem chvíli houpala nebo dala do šátku a nosila a když usnuli, tak jsem se rozhodla, zda nechám v šátku a nebo odložím do pelíšku.
Buď v klidu, hrozná máma určitě nejsi, měli jsme to jako přes kopírák, akorát s holčičkou, také jsem si to představovala jinak, ale prostě některé dítě to tak má- My jsme takhle trpěli až do 4. měsíce, vyzkoušeli jsme vše, skoro nic nepomohlo. měla jsem stavy, že bych ji vrátila do porodnice. Bude líp, uvidíš. Vydrž! Nás zas teď trápí zoubky, takže taky lahůdka. Jsme velký spáč, ale od porodu jsem toho moc nenaspala, pořád chtěla nosit. Třeba i dnešní noc byla opravdu zajímavá - vstávala jsem co 1-2h, prostě hrůza a to jí za týden bude 8 měsíců! Držím palce! 😉
@bayt v takovém případě jsem nechala mimčo po kojení v náručí a dala "podudat malíček" (jako při dokrmování po prstu - to mi poradili v porodnici u druhýho dítka a moc nám to pomohlo). Bylo slyšet "ph", jak utíkaly bublinky. Žádný prudký pohyby a tlak na bříško... A pak už jen "spinkáčka" odložit. Takhle jsem to řešila hlavně v noci, protože přes den na to prostě nebyl čas, když doma pobíhalo (a dožadovalo se pozornosti) další dítko. To bylo vážně pro všechny přijatelnější vzít mimčo do šátku.
No jo, no, když ono se to všechno tak idealizuje. 🙂 Moje dcera, když byla těhotná, říkala, že nebude potřebovat žádnou pomoc, je už starší matka a chce se dítko užít, počítá tím, že v šestinedělí k ní nikdo nebude chodit a nebude je rušit....😀 Ještě ten den, co přijela z porodnice, mi večer volala, zda-li druhý den nepřijdu na koupání a od té doby je šťastná jako blecha, když si vnučku vezmu ven. Teď jí budou dva roky a jakpak jsem vítaná. 🙂 Tohle všechno se upraví, neboj. Jak se začne mimčo víc hýbat, prdíky ho nebudou tak trápit, pak ale přijdou zuby a co teprve puberta? To bude maso. Akorát už budeš zvyklá. Jednou se tomu zasměješ a budeš na to vzpomínat s láskou.
Jsou ty zuby fakt tak spatne jako koliky? 🙂
Jako kdybych četla o sobě 🙂 U nás to bylo stejný, nepomáhaly ani kapičky, ani dieta... Částečně pomohlo nošení "na tygříka", v klubíčku být moc nechtěl. Musím říct, že to zažívání ho trápí doteď a to mu je 7,5 měsíce. Sice je to už jen v minimální míře, ale občas ještě kvůli prdíkům brečí. No a to mateřství si začínám užívat až teď, když už leze 😀😀 Doteď byl hrozně ukňouraný, asi se to zlepšilo tím, jak se už sám dokáže pohybovat. Možná mu stouplo sebevědomí 😀 Takže to prostě chce čas. A neboj, špatná matka nejsi, z řvoucího mimina se raduje asi málokdo.
Holky moc vsem dekuju za povzbuzeni 🙂 desne mi pomaha vedet, ze v tom nejsem/nebyla/nebudu sama...jen by se vsechny budouci mamy mely dopredu dovedet, ze to neni nebo nemusi byt vsechno jen ruzove...trochu se na to pripravit...ja blbka jsem si fakt myslela, ze novorozene jen spi a ji....ou jaky omyl ;( no ted mi nezbyva nic, jen to prezit, neodmitat pomoc a taky si trochu odpocinout a tesit se, ze bude lip 🙂
@nikolaamiminko jeste me napadly tejpy, nam na prdiky a kakani fakt moc pomahaji a kamaradce pomohly taky...muzes to zkusit, delaji to vyskolene fyzioterapeutky
@nikolaamiminko je to normální, neboj se 🙂 Nic si nevyčítej, vždycky to není tak nádherný, jak se to popisuje.....ale moc se o tom nemluví....Moje první dítě, resp. role matky na mateřské pro mě bylo ta největší deziluze v životě 😀 a stejně jsem pak šla i do druhého.....Bude to dobrý, neboj, chce to jen čas....pořád jsi v šestinedělí a to teda pro mě byl očistec na druhou, to už nechci nikdy zažít 😉 Drž se 🙂