Jsem divná, když mé 2,5leté dítě nezná slovo bonbon?
Jsem divná,když mé 2,5 leté dítě nezná slovo bonbon? Narážím na to teď dost na hřišti,že mu ostatní maminky nabízejí bonbony a on kouká a vůbec neví,co to je. A já furt vysvětluju,že do 1,5 roku byl těžký atopik,takže jsme stravu hodně hlídali a proč bysme ho teď zvykali na bonbony,když to ani nechce. Připadám si jak blbka.
Ja teda stravu úplne nehlídám . Respektive snažím se aby ji mela vyváženou ale treba predevcirem mela mala (17mes) šáteček z listového těsta s domácí marmeladou . Ale sladkosti typu bonbon a lizatka si myslim nejsou úplne zapotřebí v tak útlém veku . To bych dítěti radsi dala domácí koláč s ovocem kdyz uz . Takže divná určite nejste .
Nase ma 3 roky,take ji je nekupujeme,maximalne babicky daji cokoladu,vyjimecne lizatko.Pokud nekdo nabizi bonbony,s diky odmitam a rikam,ze to dcera neji.Ona po tom navic ani nijak sama zatim netouzi,tak proc ji to davat.
Divná nejsi, proč? Tvoje dítě, tvoje pravidla..
A od cizích se bonbony neberou 🙂 🙂 🙂 alespoň to ví od útlého věku.
(moje děti znají, mají rádi, ale nepodivuji se, když jiné dítě ne - a naopak)
Určite divná nejste, je to v pořádku, vždyť neděláte nic co by mu škodilo. Já našemu skoro tříletému bonbóny moc nedávám, maximálně jednou za čas nejaké mekké typu gumových méďů nebo lentilky, určitě né třeba Bonpari,z toho mě bolí zuby jen na to pomyslím. Když budu brát kupované ňamky tak nekupuji Tatranky,Fidorky,slané brambůrky a jim podobné ale spíš sladkosti určené pro děti, od Kubíka,Kinder, piškotové snacky do lednice. Nechci mu to uplne odpírat, ve školce a po návštěvách by na to stejně narazil ale jíme to s mírou.
Nase 4,5 a 2,5 taky nedostali jeste bonbon ani cokoladu. Pecu, ji ovoce, max dostanou na vylete piskot nebo Clubka susenku bez naplne. Piji vodu, stavu nechti, nejsou nauceny a divna nejsem, nevysvetluju, kazdy si dela jak chce, vim ze je to pro ne nejlepsi a tim ze to neznaji, tak po tom netouzi.
Za me mate palec nahoru (a druhej za to, ze jste to zvladla vyresit i s babickama, aby to respektovaly) 👍
@majus6 Jste dobří, že to tak držíte, našim začal bonbony cpát i přes můj nesouhlas dědeček, asi aby byl u vnoučat oblíbený, nepochopím :( Doma je nemají, snažím se vysvětlovat že to kazí zuby, ale po dědovi to už vyžadují a ten je nadšený jako ho děti "žerou" 🙄 Pití to samé, u nás bez cukru, u prarodičů se sirupem, pokud tam nejsem a "neřídím to" , s tím že dědeček to prezentuje, jako tajnou věc co maminka zakazuje 😒
Půjdu proti proudu :D
stravu dětí řeším - hodně. Ale bombony děti dostávají. Vybírám ty bez chemických barviv a palmového oleje, snažím se kupovat spíš zdravější, ale občas ani to nejde.
Ono pak ze školky mi skoro každý den děti chodí s bombony, když jsou oslavy narozenin, nebo jen tak, za odměnu v nějaké soutěži nebo jako motivaci... Mám jim to sebrat??
Když jsem byla maličká, moje máma byla taky striktně proti jakémukoliv sladkému (bombony, čokolády...). Vedlo to k tomu, že když jsem se pak k něčemu náhodou dostala, tak jsem to zlikvidovala na posezení, aby to neviděla, nebo případně prostě proto, že jsem se toho nemohla nabažit. Bojuju s tím doteďka (prostě mít něco sladkého a nesežrat to všechno hned), narozdíl od jiných lidí, co si prostě občas kousek vezmou a neřeší...
U nás doma sladkosti jsou a ubývají teda sakra pomalu, děti nemají zájem se tím ládovat, ví, že to pořád doma bude, tak si vezmou jen když mají chut a neřeší... Zuby mají ukázkové a jsou obě postavami přiměřeně k věku, takže to na ně žádný negativní vliv fakt nemá...
Babicky to respektuji v pohode, fandi tomu, detem nosi ovoce a zeleninu, coz holky miluji. Skolka je proti sladkostem. Nebojim se, ze se budou precpavat pozdeji, vi, ze sladkosti nejsou moc zdravy, ale ze nektere deti je dostavaji, kdyz neco dostala na krouzku, mohla si vybrat jestli to chce nebo to vymeni za neco jineho. Jednou vymenila za kapsicku a mandarinku a jednou si nechala, jsem zvedava co priste. To precpavani sladkostmi si myslim, ze bude mit jiny duvod nez nedostavani sladkyho v detstvi. Alkohol a cigarety taky deti nemaji a ne vsichni se pak opiji. Ono nejde jen o "zakaz" sladkyho, ono jde o tom jak se to detem prezentuje, jak se to domluvi a jaka se nabidne alternativa. Ctyrlete dite je treba do takoveho postoje zapojit tak aby s tim souhlasilo, ne to prisne zakazat. Kdyz nejaka maminka dava svemu diteti neco co nase holky nedostavaji, tak ji klidne reknou, ze ony tohle neji a neresi to.
přesně, někteří prarodiče si tak děti kupují a jsou pak velmi spokojení, že se vnoučata těší, jak přijede děda donese mi "kočoládu". Nechápe, že se netěší na něj, ale na to, co doveze. A místo, aby si s ní pak pohrál, někam ji vzal, cítí se skvěle, že jí dopřál tu čokoládu...
Je to spíše smutné. Dcera je taky atopik (už bez ekzému) a vysvětlovat někomu, že hlídám cukry a proč to dělám...
Já teda nevím, ale dokud to dcera neznala, nevyžadovala to, nic jí nechybělo. A argument, že když to nebude dostávat, tak se pak zvencne a bude se sladkým tajně přežírat - nevím. Lidi se tím prostě přežírají, protože jim to moc chutná a pak se řekne, no jo, já to ale neměla jako dítě, tak proto se teď musím cpát jako bravek. Dcera teda už bohužel dostává a stejně neví, kdy přestat, musíme to pak schovávat a ona pak řve a chybí jí to. Rozhodně to není tak, že když ví, že to doma je, tak si dá jen občas a trošku.
Ne, chodí, furt žebrá a když dostane, nemůže přestat. A na to konto přestává jíst ovoce.
Takže snad jsou teď ti prarodiče spokojení. Vytvořili uměle problém, který ale teď už nemusí řešit. Jen se dál plácají po zádech, jak jsou hodní prarodiče a jak je děti žerou.
Proč nedonesou jednou pervitin, heroin nebo tak něco? Taky je pak děcka budou vítat!! A taky to dcera vůbec nepotřebuje znát a když to pozná, bude to furt chtít. A nepřestane po trošce.. Další nepotřebná závislost, kterou dítěti sami vnutíme, abychom MY byli spokojení.
(ano, nadsázka, ano, možná hloupá).
A tak uvažuju jen o svých dětech. Ať si každý dává svým dětem co chce, kdy chce, a kolik chce. Dětem sestry vozíme čokolády a sladkosti dětem, protože jsme se tak dohodly, oni dávají a chtějí, abychom dovezli a dětem dali, tak dovezeme a dáme. Neděláme z toho vědu, nijak mi její postoj nevadí, jsou to její děti a naprosto zdravé, nikdy neměly ekzém ani alergie, nejsou tlusté, tak ať si dají, kolik je libo.
U dcery to vidím jinak, má prostě zdravotní omezení. Hotovo. Ale ti prarodiče, to je mazec. Cpali by jí to i kdyby měla cukrovku, prostě žádný argument. Dědek má vozit čokolády a hotovo. Tak jo.. Boj s větrnými mlýny. Když si myslí, že je o to lepší, když si ji tak lacině kupuje, tak ať v tom žije🙂
@dzungala presne to co pises je hlavni duvod, proc jsem radsi v rezimu bonbony a cokolady ne nez davat obcas. Protoze pro holky je uplne v pohode respektovat, ze neco neji vubec, nez ze neco muzou mit malo. Ony maji veci, po kterych se muzou utlouct a ktery "loudi" - vino, papriky, rajcata, pomelo, granatove jablko, krupicova kase, kefir... - a pohoda je, ze jim to klidne dopreju v takovem mnozstvi, v jakem chteji. Nejsem zadny militantni odpurce cukru - varim, pecu s cukrem, v lete maji domaci zmrzlinu. Nemyslim si, ze jim par gumovych medvidku zkazi zdravi, ale ty dohady o tom kolik kdy mohou snist by me znicily. Ale mluvim s nima na rovinu, aby nemely potrebu snist neco tajne /a mohly by na suplik se susenkama dosahnou/, ale abychom se dohodly az prijde cas, kdy je to zacne lakat.
naprostý souhlas! Nic jim neuteče a ještě k tomu budou mít prima zavedené návyky, že velmi dobré mlsání je třeba kefír nebo krupicová kaše, protože tyto potraviny mají aspoň nějakou přidanou hodnotu. A taky ti hezky jí ovoce a zeleninu, což u dcery šlo po "kočoládách" do háje...
Ale muselo to být, prostě muselo, to mě štve. Tatínek taky dával tajně, babičky taky cpaly tajně a teď jsou všichni spokojení, že dceři už pořád bude něco chybět ke štěstí. A mohla mít ještě klid, jsou jí teprve dva roky
U nas to nastesti prarodice respektuji,asi kvuli tomu,kdyz videli, jak driv vypadal ( ekzem na celem tele, rozeskrabany do krve ),tak si mu nikdo nedovoli dat nic bez naseho souhlasu.Taky mu pecu a miluje buchty,takze nema sladke striktne zakazane. Spis bojujeme s tim,ze kdyz mu chudackovi nemuzou dovezt nic sladkeho,tak vozi hracky 😠
@poah
No jedna babička je osvícená, je to tedy malé prababička a je ze všech nejrozumnější, nic jí nedává, taky teda vozí plno hraček (už nejsou kam dávat), takže už i na tom jsme se dohodly, že hračky už taky ne, malá si s tím pak stejně nehraje. Jde o to, že je to jediná babi, která vlastně nemusí vůbec nic přivézt a malá se třepe radostí z toho, "jen" že ji uvidí a bude s ní. Prostě úplně jiný přístup než můj otec, nemusí si ji kupovat.
A místo sladkostí a hraček dcera ocení, že si sní povídá, hraje, zpívá, tancuje, ohlíží obrázky, dává si hrnce na hlavu, nechá ji "vařit" v kuchyni tak. A to jí nedala za poslední rok jediné rádoby cukrátko, maximálně přesnídávku na svačinu🙂 A jak hezky to funguje.
Někdy je možná cesta, zkusit ty prarodiče nasměrovat na zážitky. Že se děcka nebudou těšit na to, že něco přivezou, že něco dostanou, ale že prostě přijede babi a děda a že jsou na dítě zvědaví a že se mu budou věnovat (třeba hodně). Vzít na koně, k potoku, naučit nějakou hru. Ovšem část mé rodiny preferuje bohužel jistotu koupit si děcko "dárkem", ale moc si s ním pak nepohrát... A pak má milý dědeček bobky, když jsem nutně potřebovala hlídání (šla jsem na operativní zákrok), že s ním malá nebude chtít být, že bude volat maminku, co sní jako bude ty dvě hodiny dělat a hned ukazoval plnou kapsu gumových medvídků, jako až začne řvát, tak jí to dá... opět smutné.
Nic takového naše prababi vůbec nepotřebuje. Utáhne malou klidně 4 hodiny (a že je to záběr, moc ji obdivuji a děkují ji za to) bez jediného laciného úplatku. A malá ji miluje. Těší se jen na to, že bude s ní. Že tam bude a nespojuje si ji s čokoškama
"Když jsem byla maličká, moje máma byla taky striktně proti jakémukoliv sladkému (bombony, čokolády...). Vedlo to k tomu, že když jsem se pak k něčemu náhodou dostala, tak jsem to zlikvidovala na posezení" -- jo, to je přesně to, čeho se bojím. Takže moje dcera ve 2,5 letech sladkosti zná, nekrmíme ji tím denně a v extrémním množství, ale není to pro ni vzácnost. Občas dostane Brumíka, ovocný řez z drogerie, tvarohový šáteček nebo kousek kvalitní čokolády, proč ne. Lízátka, bonbony a různé sladké hnusy typu žužu jí nekupujeme a při obdarování bez milosti vyhazujeme, to je jen koncentrovaný cukr a nic jiného.
Synovi je rok a ctvrt,bonbony ani cokoladu jeste nemel a dlouho mit nebude,mimo jine i kvuli ABKM-takze ze sladkeho pripada v uvahu doma pecene,kde mam jistotu,ze slozeni je o.k. Nasi jsou v tomto v pohode,druhe prarodice uz nemame a pred nekterymi znamymi jsme holt krkavci rodice,co mu nic nedopreji 🙂
nejsi blbka, jsi dobrá máma, které záleží na stravě. Já mám dcerku skoro 17 měs. a neví co je sladké, tchyně to respektuje a moje mamka taky.Nehodlám ji schválně nabízet sladkosti.
Proč divná? Naopak. Mým klukům je taky něco přes 2,5 roku a bonbony poznali poprvé tento měsíc. Ani lízátko neznají. Taky hodně hlídám stravu. Raději pořád peču buchty místo kupovaných sladkostí. Rodině jsem vysvětlila, že bych byla raději, kdyby jim donesli ovoce. Docela se to daří.