Jsem cholerička. Bojím se, aby to dceru nepoznamenalo

Ahoj maminy, potřebuju se někomu vypovídat a tady mi to vždy nějak pomůže..

Vím o sobě, že jsem hodně prudká povaha, hodně lidí mi říká, že jsem spíš chlap, než baba..no a taky jsem hrozná cholerička, to mám asi po tátovi..a v tom je ten můj problém.
Naše malá ještěrka je velmi hodné a šikovné dítko, ale bohužel, některé povahové rysy má po mně a tak je už ve svých 8 měsících někdy dost vsteklá a umí dát najevo, že se jí to či ono nelíbí..jenže je to mimino a mluvit neumí, takže se vyjadřuje všemožně..tebu u jídla, když jí to nechutná, to po mně prostě plivne a ještě začne řvát jak na lesy..kontroluju teplotu, vše, co by jí mohlo vadit, když tedy dojdu k závěru, že jí jenom nechutná, tak jí to zkusím dát znovu a když to na mne znova plivne, chytne mne amok, začnu se rozčilovat, křičet a musím se jít ulidnit, jinak bych to dítě snad bila a to teda nechci...a takových situací je víc, než jenom s jídlem..
Bojím se, aby jí moje cholerické výlevy nějak nepoznamenaly, ale nevím, jak s tím účině bojovat, ndokážu se ovládnout a zůstat klidná.
Připadám si jako ta nejhorší matka pod sluncem, voji dceru miluji a tohle dělat nechci 😢
Máte některá podobný problém? Jak se mám naučit větší sebekontrole?