Ahoj, mam 3,5 měsíčního syna. Od narození je dost ubrečený. Brečí asi kvůli úplně všemu. Vždycky jsem ho musela hodně nosit a bohuzel v manduce být vubec nechtěl. Šátek uz jsem ani nezkoušela. Ale je to necelý měsíc zpátky co se to dost zlepšilo. Vyhral si hodne pod hrazdickou nebo jsem ho zabavovala ja hrackama, písničkama atd.. Jenže teď už ho to asi nebaví a brečí nebo spíš řve dokud ho nevezmu do náručí..a to ma rad pouze jednu polohu. Je teda hodne zvedavej a doma ho to uz asi nebavi protože toma okoukany. Ven chodíme ale z kočárku toho moc nevidi. Tak by me jen zajímalo jestli vase deti nemeli treba v tomto veku nejakou zvysenou potrebu se chovat? Jestli to neni zase nejake obdobi? A dale by me.zajimalo, kdy prestavaji deti tolik.brecet? Ja vim je to trapna otazka ale ja uz jsem trosku zoufalá. I moje mama, která bydli vedle, se boji ho hlidat. A vubec mi nepomaha ze kamarádky maji deti co skoro nebreci. Bojim se i nekam snim jit. Děkuji
Ahojky, ja mela taky hodne uplakane miminko. Mel prdiky 4 mesice. I po tom byl, ale dost uplakany, nechtel byt v kocaru, nespokojeny. Musela jsem ho hodne nosit, nebyl nejak extra odlozitelny. Kolem 6 mesicu se to zacalo zlepsovat. Ted uz ma rok a pul a je konecne spokojeny. Jednoduse jsou nektere deti drazdivejsi, souvisi to nejspis s vyvojem nervove soustavy. Chce to cas a pevne nervy. Drzim palce, bude lepe.
Mozna chce jenom vice pozornosti. Sama pises, ze je zvedavy, tak asi chce, aby se mu nekdo vice venoval, nedokaze a asi nechce se ani vyhrat sam. Navic potrebuje jiny pohled na svet, proto muze byt klidnejsi, kdyz ho zvednes a kouka se zezhora. Muzou to byt treba i zoubky. A jsou deti, ktere s echteji pouze nosit. Ja bych jeho potrebam vyhovela, je jeste malinky, vi, proc to dela. Chce to vydrzet.
Malá nebyla asi ani uplakaná řekla bych. Ale je fakt že já ji měla pořád. Chovala chovala chovala. Spala na mě, před den. Když jsme nebyli zrovna venku. Jinak spinkala v kočárku, muselo se teda jet. Neodlozitelna spokojená. I když vím, že s dalším dítětem to nepůjde. 🤔 Zlepšovalo se vztekání a možnost položení doma s jejíma pokrokama a mým uvědoměním že to přeci takhle nejde.. hlavně prostě vždy když ji něco nešlo. Vařila jsem musela v tom houpatku( lehátku) semnou na linku a byl klid. Prostě pořád aby viděla něco zajímavého. Jakmile už se pak trochu otočila, lepší. Pak zas problém chtěla víc. Takže se čekalo až bude lézt. A bylo to lepší. Pak se čekalo na chození. A když konečně začala chodit nastal klid a spokojenost😂 pak se samozřejmě pridali zuby takže další problém. Ale chce to asi jen vydržet. Oni jsou podle mě zvědaví a naštvaný, že nemůžou vše hned. 😉 Ten první rok byl náročnější, pak už je to jen a jen lepší 😉☺️
Dcera je od narození ubrecena. Šátek ani nositko nechtěla. Jenom chovat. Teď po druhém roce je to drobek lepší. Ale první rok jsem byla zralá na Bohnice. Syn se taky neumí zabavit sám. Je mu 6 a když je doma tak ho mam pořád za zadkem. Pevné nervy přeji
Dcera má čtyři měsíce a je od narození taky hodně uplakaná, v kočárku má hysteráky, v šátku být nechtěla, je to asi měsíc zpátky, co se jí tam začalo líbit, vidí kolem sebe a ráda v něm i spí, takže radím zkoušet pořád dokola. Jinak je prostě neodložitelná, pořád na mě musí vidět a nejradši se prostě jen chová a kouká kolem sebe. První dcera byla úplně to stejné, takže chce to pevné nervy a vydržet.
Dekuju moc za rady a názory...ja vim ze musim vydrzet...jen je to nekdy těžký...a vyhlidka ze to bude lepsi az po 1.roce me moc netěší ale co se da dělat...manducu budu zkoušet dal a snad to jednou pochopí😊
@inke29 taky máme ubrecene mimco. Ted ji je 9 mesicu a je to vztekloun od narození. Jit s ni do restaurace nebo neco tak to je vzdycky o nervy, moje detny kamaradky tohle neznaj ale ja si uz nejak zvykla a nerozhodi me to. Jinak bezduvodnej ten plac neni no 😂 je to treba proto ze jsem ji oblékla mikcu, ze se nudi v kočárku, ze sem se křivě podívala ... 😂
@inke29 My jsme měli taky uplakánka, naštěstí se to velmi výrazně zlepšilo cca ve třech měsících. Hodně dlouho jsem se bála s ním někam pořádně vyjít, protože občas ho to prostě popadlo a byl k nezastavení. Výjimečně se to stane i dnes, v osmi měsících. Důvod podle mě někdy fakt nemá, jen se začne rozčilovat, nudí se doma... (Když ho hlídala mamka, říkala, že jí připadá, jako by se prostě vztekal, že mu třeba něco nejde atd.) Snažím se ho tedy zabavit, ale když zrovna nemá náladu, tak celý den kolem něj skákat, vyhazovat ho do vzduchu a dělat mu klauna, to je fakt na palici, takže tě úplně chápu. Naštěstí ale mám dojem, že se to stále zlepšuje, asi jak je pořád víc a víc schopný se nějak zabavit i sám. Jinak v kočárku je ochotný jezdit jen na bříšku. (Zvedá se a vidí tak líp.) Taky doporučuju knížku Slzy raného dětství. Autorka v ní popisuje, že děti se někdy prostě potřebují vyplakat, aby zpracovaly emoce. Jsem zásadně proti přístupu "nechat o samotě vyřvat", ale tohle mi naproti tomu dává smysl. Když už vážně nevím, co s ním, nechám ho u sebe v náručí plakat a připadá mi, že mu to pomáhá a je potom následující dny spokojenější.
@inke29 Jj, to jsem právě měla na mysli, aspoň pochovat, pohladit a být s ním, když už nic nezabírá. Když tak ty principy jsou shrnuté tady, kdyby ses na to chtěla juknout, myslím, že je to zajímavý pohled: http://mama.veruce.cz/slzy-raneho-detstvi-aleth...
Pises, ze satek jsi po Manduce ani nezkousela — ja bych mu dala sanci, Manduca zdaleka neni tak pohodlna jako satek. Staci zajit zkusit do nejakyho materskyho centra a uvidis🙂
Jinak u nas bylo vzdycky zretelne zlepseni s kazdym psychomotorickym progresem — opravdu velky, kdyz se sami naucili otacet na brisko a pak rotovat kolem osy a obri, kdyz se zacali plazit a pak lezt, o chozeni vubec nemluvim🙂 Ja vzdycky rikam, ze je proste nebavilo byt mimina🤷♀️😀
Tak.treba placw.z.nejakeho.duvodu? Prdiky, malo.jidla, reflux? Neznam mimco,ktere by.bezduvodne plakalo. A jakpu.jedinnou polohu ma.rado? Zkus vyloucit.vse co by ho.mohlo bolet a pod. A pokud te.nic.nenapadne,dopoeucuju Osteodynamiku.🙂