Jaký způsob výchovy upřednostňujete?

@mochanda díky za názor 🙂 , právě, že moje okolí takto vychovává a říká, že naše generace je vychovaná špatně, příkazy, typu smíš, nesmíš, popros, poděkuj a že podle toho se nyní i chováme, jsme neprůbojní a vlastně jsme skoro ničeho v životě nedosáhli.. jazyky moc neumíme, nikam se nedereme, jsme prostě tzv. Husákovy děti. 😖

@power700 Ahojky, já nevím, jak bych nazvala styl mé výchovy. Verunka má nastavené určité hranice, zdraví, děkuje, poprosí, uklízí si po sobě nádobí nebo kelímky od jogurtů. Tuto pseudodemokratickou výchovu absolutně neuznávám a jde mi hlava kolem, když to vidím v praxi. Přijde mi, že milé děťátko má jen práva, ale žádné povinnosti. Myslím si, že zdravení patří k slušnému vychování. Upřímně se pak ani nedivím, že naše společnost jde pak od desíti k pěti. Učitelé, Policie, vůbec autority nemají žádný respekt a bude ještě hůř. Po revoluci se tu zdvihla vlna demokratické výchovy a teď budeme valit bulvy, co se bude dít. Dřív žádné takovéhle moderní výmysly nebyly, ale mezi lidmi vládla úcta a slušnost. Děti měly respekt k učitelům, k rodičům a teď? Teď nám tady vyrůstá generace cílevědomých, otevřených a asertivních jedinců, kteří jsou ale k ostatním naprosto bezohlední.

@zuzik24 ano, úplně s tebou souhlasím! Podle toho ta naše společnost vypadá.. 😠
Vychovávám a vedu moje holky asi jako ty. Ale pořád si říkám, zda je to správně, budou pak v životě šťastné, samostatné, dotáhnou to "někam"?

@power700 tak to že neumíme pořádně jazyky,není podle mě výchovou 😉 ale tím že jsme neměli takové možnosti jako dneska a spoustu vlastností je taky dáno geneticky a s tím zas a tak moc nenaděláme 😒 někdy vidím výplody té dnešní výchovy...dítě něco nedostane tak je zle.v lepším případě si lehne na zem a začne kopat,v horším zavolá na nějakou linku pro děti 😢 takový případ znám a tak děkuji nechci,radši budu vychovávat staromodně ale snad se mi podaří vychovat slušného člověka

@mochanda jasně, teď je mnohem víc možností, to máš pravdu..

@power700 To si bohužel říkám taky. Nevím, zda je pro dítě lepší když bude slušně vychované, bude vědět, co se dělat smí a nesmí, bude empatické nebo z něj mám vychovávat malého sobečka, který bude v budoucnosti třeba ředitelem zeměkoule, budou mu šumák ostatní lidi, ale někam to dotáhne. Pro mě je druhá varianta nepřijatelná, proto jsem se rozhodla vychovávat tak, jak jsem byla vychovávána já a budu jen doufat, že mi to Verunka někdy v budoucnu nevyčte, Že jsem ji měla vychovávat jinak, aby obstála ve světě volně vychovaných jedinců. 😖

@power700 Ahoj, tak to, že někdo nechává na malém dítěti zda bude např. zdravit nebo ne mi přijde dost divné. Vždyť rodiče učí děti, co je správné... Přesně takhle pak vznikají děti dnešní generace, bez limitů, bez slušnosti, vychování a jakékoli úctě k čemukoli.
My se snažíme děti vychovávat hlavně příkladem... když chci, aby uklízely, uklízím a vyzvu je, aby mi pomohly. Když chci, aby udělaly pápá, udělám také. Když se chtějí oblíéknout, nabídnu např. 2 trička a nechám je, aby si vybraly, aby měly pocit, že je to jejich - to samé např. pokud kupujeme něco pro ně - nočník, hrnek, botky atd.
Máme doma i zvířata, takže když se malá snaží trápit kočku, tak jí několikát řeknu, že se to nedělá a ukážu, že číče se dělá malá... Když to ale prďola nebere v potaz, nechám kočku, ať to pořeší 😀 a plačícímu dítku pak odvětím, že jsem jí to říkala. Funguje to, holky jsou hodné, zatím slušné a k věcem se snaží chovat tak, jak to vidí u nás

@power700
@zuzik24 já si myslím,že tahleta " staromodní" výchova jim nebude bránit aby v životě něčeho dosáhli a byli úspěšní,jen to možná budou mít o něco těžší,ale zase budou uznávat nějaké hodnoty a nepůjdou za každou cenu "přes mrtvoly" .a nám se to taky vrátí,protože když je budeme potřebovat tak se na nás nevykašlou,jen proto že je zdržujeme v kariéře

@kathy.skal Naprosto souhlasím, naše výchova je stejná a u druhého ji budu praktikovat zase 🙂

mám dvojčata a samozřejmě,oba dva vychovávám stejně,ale už od mala jsou jako den a noc 🙂 Tomík chvíli neposedí,všude jeho plno a Nki je zas tichá a taková kde mě posadíš tam mě za hodinu najdeš 😀

@power700 ahoj, hlavní styly výchovy jsou 3 - liberální, kdy je dítě na prvním místě, vše je mu podřízeno, nemá žádné povinnosti, vše je dovoleno, pak autoritativní, kdy naopak zase ve výchově dominují jen příkazy, zákazy, nucení a na práva dítěte se nehledí a třetí styl je demokratický, který je považovaný za ideální, je to výchova, kde dítě má svá práva i povinnosti, respektuje se jeho osobnost, dávají se mu hranice, vychovává se hlavně osobním příkladem a láskou. O ten se snažím.
Bohužel na netu se velice často zaměňuje liberální výchova s demokratickou, takže já bych raději doporučila podívat se do literatury, které je dost jak odborné, tak i pro laiky - Z. Matějček (typický "stará" škola, překvapivě velice demokratický a respektující přístup), Kopřivovi, Faber, Mazlish, Jan Uwe-Rogge a další a další autoři.
Konkrétně k tomu zdravení - Matějček (náš opravdu nejuznávanější vývojový psycholog) "Zdravení je dosti náročnou společenskou situací, poděkování a rozloučení není tak složité. Zdravení - jsou tu nové osoby, něco nového se děje a očekává, z toho přichází napětí a útlum, je marné se na dítě zlobit, když nezdraví, je účelné ho vždycky znovu a znovu popostrčit a připomenou mu, co má dělat, dětem musíme stokrát připomenout, aby pozdravily."
Takže abych to shrnula - podle liberální výchovy rodič řekne dítěti - když nechceš, tak nemusíš zdravit, není to nutné, je mi to jedno, dělej, co chceš.....Autoritativní rodič řekne dítěti - ty jsi ale zlobivý kluk, jak to že nepozdravíš sousedku, co si o nás pomyslí, že jsi tak nevychovaný, ty budeš zdravit, nebo ti dám na zadek! A demokratická výchova je asi nějak takto - podívej, tam jde paní ta a ta, bylo by slušné ji pozdravit, já ji pozdravím dobrý den a ty bys měl taky říct dobrý den, to je slušné - pak dojde k tomu, že dítě se stydí a nepozdraví - až trochu poodejdeme, tak řeknu - příště se to už určitě povede!
pokud někdo nevidí ten rozdíl a stále si myslí, že liberální a demokratická výchova je to samé, tak je mi líto....

@reruna Pěkně popsané 😵

Nečetla jsem všechny příspěvky ale já si myslím, že tohle je jenom jakýsi "módní výstřelek". Já mám sice ještě miminko ale říkám si, že ho budu vychovávat selským rozumem. Prostě mi přijde normální mluvit s lidmi slušně. Ani s manželem se nebavíme stylem "Podej mi mobil" to ale "Prosím tě podal bys mi mobil? Děkuji." A nevím, kde jinde má dítě získat základy slušného chování než doma. Myslím, že je v dnešní době těžké dítě (moc) nerozmazlit a slušně vychovat i "normální výchovou" natož nějakou demokratickou, kdy si dítě myslí, že může vše a nezná hranice.

Btw. moje sestra všechno vychovává ve stylu liberální výchovy - děti, psa.... Děti jsou drzé, oprásklé a nevychované, bez zdravých rozumových hranic. Myslí si ,že můžou říct komukoli cokoli a je to v pořádku, protože upřímnost se cení. Pes je nevychovaný, skáče po lidech, krade jídlo, kolikrát už vběhl pod auto. Pro mě je tedy liberální výchova tohoto pojetí hůrza.

Myslím si, že starší generace není znevýhodněná kvůli výchově - spíš bylo méně možností, méně se cestovalo, všechno bylo takové sešněrované a byla to také dost otázka financí. Spoustu věcí jsem dělat chtěla, ale nemohla, protože nebylo s kým a nebyly na to peníze. Nám třeba doma otec dost snižoval sebevědomí a podepsalo se to na mě i na sestrách. I když jsem chytrá dost, nevěřím si, od věcí utíkám, nedokončím, rozpatlávám miliony věcí najednou...

já budu děti vychovávat co možná správně dle vlastního úsudku, aby byly slušné, hodné, milé, ale také zdravě sebevědomé a nebály se stát za svým, i když by to znamenalo být v menšině. A hlavně aby si nemyslely, že práce je za trest 😅 Chci jim dát možnosti, vidět svět a dělat to, co je bude bavit 🙂 Ale to už jsme jinde 🙂

taky se přikláním ke stylu výchovy - naučit dítě základům slušného chování. Dítě by mělo mít určitě právo říct svůj názor a projevit se, ale je to pořád dítě, tudíž dospělý by ho měl stále (pokud to jde:o) tím správným směrem. Na špatné věci ho upozorňovat, za dobré pochválit. Podle mě, pokud se nechá dítěti zcela volná ruka, tak se pak z toho rodič zblázní, protože by se mohlo stát, že jej milé robátko pošle časem někam. Když vidím a hlavně slyším kolikrát děti ve věku 1.třída, tak nestačím žasnout nad jejich slovníkem. Prostě snažit se dítěti vše vysvětlovat a sem tam plácnout přes zadek je bohužel taky někdy nezbytné.Toť můj názor:o)

@reruna hrdinský čin, jasně, stručně, přehledně🙂.
K otázce - chovám se k petrovi jako k jinému člověku, nedělám z něj cvičeného psa, který poslechne na slovo. Nejvíc se toho zatím naučil sám - tím, že to viděl u nás, že se poučil z vlastních zkušeností. nikdy jsem ho nenutila zdravit, a světe div se - normálně zdraví, děkuje, omluví se. děti se dobře cítí, když mají jasná pravidla - jde jen o to jim je nevnutit z pozice moci, ale prostě si je spolu "domluvit". nám to funguje. není pochybnost o tom, že pozdravit a poděkovat je slušné, spíš o způsobu, jakým k tomu dítě dojde - jestli zdraví proto, že nad ním stojí máma a ta řekla, nebo proto, že je to jeho automatické rozhodnutí, které se naučil v tomto případě nápodobou - někam vstoupím, pozdravím. a k tomu právě musí dojít sám🙂)))

co ted asi napíšu se nebude všem líbit,ale myslím si že největší problém v dnešní době je,že se všechno strašně moc řeší a všechno se dělá podle nějakých brožur a internetu,bohužel i výchova.kdysi si to naše maminky nemohly najít na internetu a taky nás vychovaly a nedělaly s toho vědu 😎 netvrdím že internet e podobné věci jsou špatné,ale můj názor je všeho s mírou a hlavně používat svoji hlavu a názor

Konkrétně do zdravení já dítě nenutím a nevyžaduji ho. Nevidím důvod. Říkám ale, že by měl pozdravit a když pozdraví, tak ho pak pochválím a řeknu, že se mi líbilo, že to udělal. To samé děkování - nemusí poděkovat, ale vysvětlím mu, že příště s takovým chováním nic nedostane. Když řekne nějaké ošklivé slovo, nezačnu na něj řvát, že je neslušný ani ho nemlátím. Jen mu řeknu, že se mi to nelíbí a že když na mě bude takto mluvit, nebudu si s ním povídat. Když nechce půjčovat dětem hračky, nenutím ho, ale vysvětlím, že mu příště taky nikdo nic nepůjčí a nebude si s ním hrát. Takže asi tak, nevyrábím doma stroj, který mě bude poslouchat na slovo 😉

Asi bych tady odklikla všem,že se mě to líbí 😀 Není to tak dlouho,co u mě byla kamarádka,má jedno dítě 2roky,já mám dvojčátka 3roky......malej se jí furt vztekal a hysterčil,že tohle je moje,tohle nedám.....dobře jsou to děti,ale ona k němu jen přišla a řekla Honzíčku to nesmíš,Honzíčku to nedělej s takovým lítostivým proslovem......no přišel večer a já se manžela ptala jestli jsem tak hrozná přísná matka,že na ně nedělám ťuťu ňuňu 😀 te´d to myslím ve fázy výchovy,jinak se s nima mazlím normálně 😵 a manžel mě řekl,že ne,ale máme dvě blechy a prostě jseš na ně celý den sama 😀 Tím chci říct,že je taky učím ze starých dějin výchovu.Pozdrav je podle mě slušnost a i kdybych toho člověka nesnášela tak ho pozdravím a děti teda zdravěj 😀 ale jsou prostě hranice a i kdyby se mlátili hlavou o ze´d tak jim to nepomůže 😀 Naštěstí neznám hysteráky v obchodě,když řeknu že se to nekoupí co chtěj oni,tak v pohodě,ale vyretušuju to tím,že potřebujeme třeba mouku a jdou a vezmou mouku 😀
@mochanda píšeš mě z duše,tohle všechno zavinila moderní doba internetu,vyrůstala jsem s mamkou a bráchou sama a jsem vychovaná na jedničku,znám pravidla,hranice slušnosti a na to jsme nepotřebovali internet.Jsem v tipu výchovy škoda rány která padne vedle-teď to berte teda s nadsázkou 😀

Jen bych chtěla jen napsat, aby se z "dřívější" či jak tu někdo napsal "staromodní" výchovy nevycházelo jako z toho, že to je něco skvělého. Rath apod. nebyli určitě vychováni liberální výchovou, určitě dostali na zadek, předpokládám, že je vedli k tomu, aby zdravili a děkovali, byli vychováni bez internetu, ale o jejich hodnotách a slušném chování to asi moc nevypovídá 😅 😠 Musím souhlasit s holkami, že syn se naučil zdravit, děkovat na základě našeho příkladu. Jsou místa, kde pozdraví hned a nemá s tím problém (lidi zná), někde se více stydí a chce to čas. Když nepozdraví hned při příchodu, tak při odchodu už to takový problém nemá 🙂

@lenam Jj, přesně tak, taky bych nestavěla na tom, že dřív se to dělalo líp. Škoda, že tu nemá demokratická výchova (a vůbec demokracie a osobní svoboda) takovou tradici jako v jiných zemích...

Hezké téma,vím co mě čeká 🙂 Chtěla bych z dcerky vychovat slušnou holku a doufám,že se nám to povede... Zatím mám nějakou představu,tak uvidíme,jak to bude časem. Každopádně souhlasím s tím,že dítě se chová tak,jak to vidí doma. Takže pomáhání,zdravení,uklízení,prosím,děkuji atd...pokud to neuvidí u rodičů,nikdo nemůže čekat,že se to naučí samo...

@katerinanov je vidět, že jsi nečetla všechny příspěvky 😀 demokratická výchova není modní výstřelek (Matějček je celá 2.polovina 20. stol.), je to přesně ta výchova, kterou označuješ za "normální" a opakuji opravdu to není výchova, kdy dítě nezná hranice a myslí si, že může vše - to je typické pro liberální výchovu, s kterou já nesouhlasím.
A hlavně si taky myslím, že nikdo nespadá vyloženě do některé kategorie, je málo lidí, kteří se svojí výchovou vejdou do těchto 3 kategorií (liberální, demokratická a autoritativní výchova), ano můžeme říct, co je nám bližší, o něco se snažit, ale nejsme neomylní, jde o to najít nějakou tu zlatou střední cestu
@mochanda je pravda, že se teď všechno strašně řeší, ale to není jenom výchova 😅 na netu dneska najdeš kde co a opravdu je důležité zapojit hlavně svůj rozum, vzdělání a zkušenosti ničím nenahradíš

nelze než souhlasit se vším, co napsala @reruna . Moc se mi líbí, že zmínila to, na co se v dnešní době zapomíná. Totiž že každý má nejen práva (čehož mají média neustále plná ústa) ale i povinnosti. Snad ještě nikdy nebyla lidská práva tak moc nadřazena lidským povinnostem, jak teď. S tím se nedá dělat nic jiného, než jít příkladem. Děti jsou vnímavé, pokud jim budu názorně ukazovat, že každý máme zodpovědnost za sebe i za své okolí, a že z toho vyplývá plno povinností, se kterými se budeme společně potýkat, tak snad ta výchova nemůže dopadnout až tak špatně. Doufám 😉 Člověk musí být asi důsledný ale i chápavý. Nedělat vědu z toho, co se nepovedlo, ale příště opět trvat na dalším pokusu a pochválit, pokud se konečně dostaví úspěch. Zdravení je asi ve výchově malých dětí trochu malichernost, ale moje 2letá dcera zdraví, protože to odkoukala ode mě, a ta 4letá, která i přes mou snahu nikdy nezdravila, tak teď začala, protože nemůže zůstat pozadu. 😅 Důležitější je umět poprosit a poděkovat a hlavně mít povědomí o tom, proč jsou tato slovíčka v mezilidských vztazích tak důležitá. Dítě to nesmí brát čistě jen jako drezúru, ale spíš jako hru, řekla bych. A hlavně o všem mluvit, mluvit, mluvit (klidně i zvýšeným hlasem 😀 )... Ale na to člověk nemusí číst přírůčky, to asi velí zdravý rozum. 😉

@lenam jasně,to že své děti vychovávám jak já tomu s nadsázkou říkám staromodním způsobem,ještě vůbec nemusí znamenat,že v dospělosti z nich budou slušní a normální lidé.ono taky záleží s jakými lidmi příjdou do styku s jakými lidmi se v životě potkají,ale to už v jejich dospělosti asi moc ovlivnit nebudu moct 🙂 ale ted prostě dělám co si já myslím že je pro ně dobré a jestli to jiní dělají nějak jinak,moderně, moc neřeším 😎

ahoj, z toho, co zde bylo popsáno, se mi nejvíce zamlouvá "demokratický" způsob výchovy. Ráda bych vychovala své dítě tak, aby vědělo, že vše má své hranice, jsou věci, které by dělat nemělo (např. mluvit sprostě, uhodit někoho) a naopak ty, které je slušné dělat (např. pozdravit, poděkovat). Chtěla bych být zároveň jeho dobrý přítel, za kterým se nikdy nebude bát přijí s čímkoliv, co ho bude trápit nebo když bude něco zásadního v životě řešit a bude chtít znát můj názor. Jsem ve vychovávání dítěte teprve na začátku, ale už teď vím, že pokud to jen trochu půjde, tak bych nerada používala fyzické tresty, ale raději vše vysvětlila, proč se zlobím a proč to a ono udělalo dítě špatně. No, snad se mi to povede a vytvořím si se svým dítětem hezký, přátelský vztah. Držím sobě i vám ostatním palečky.🙂

Pokud vyjdu z definic, které popsala reruna, pak preferuji demokratický styl. Na své dítě (obvykle 😝 ) neřvu, nebiju ho, ani jinak netrestám. O všem, kde je to možné, s ním diskutuji, vysvětluji, mluvím, mluvím, mluvím. Neznamená to ale, že by neměl jakékoli hranice a mohl si dělat co chtěl, nebo že by za své chování nenesl žádné následky. Má svá práva a má své povinnosti.

Pokud rozsype po zemi talíř plný drobků, pak nereaguji tak, že bych ho seřvala, vynadala mu, že je nemehlo a ještě mu jednu flákla, aby si to příště pamatoval. Ani to neuklidím s tím, že je malý chudáček, který za to přeci vůbec nemůže a maminka to za něj dá do pořádku. Zajdu pro vysavač a společně to uklidíme.

Snažím se mu vysvětlovat a názorným příkladem jej vést k tomu, které chování považuji za správné, a proč. Nechci, aby dělal něco proto, že jsem to řekla, nebo proto, že se bude bát, že v případě, že to neudělá, dostane na zadek. Chci, aby nad věcma přemýšlel, měl svůj názor a případně si jej uměl prosadit. Pokud chceme jít ven a on nechce, protože si nutně teď potřebuje jezdit s autíčkem po gauči, nenutím ho aby auto okamžitě uklidit a šel ven, nicméně dám mu možnost, aby si ještě pět minut (třeba) dojezdil, auto zaparkoval na své místo, a pak teprve jdeme ven. Respektuji jeho názory, stejně jako respektuji názory svého mažela. Nebiju ho, pokud dělá něco, co se mi nelíbí, stejně jako nebiju svého manžela a on nebije mě.

Domnívám se, že výchova by neměla být o tom, abychom měli doma "poslušné" dítě. Výchova by měla být o tom, že jej učíme svým vlastním příkladem to, co je správné, vedeme jej k tomu, aby bylo v dospělosti samostatné, sebevědomé, asertivní, ale zároveň slušné a uctivé k druhým. Aby je respektovalo, ale současně si nenechalo, s prominutím, s*át na hlavu.

Howgh, domluvila jsem 😀

Moje výchova - i její objekt 😀 - je ještě v plenkách, ale taky bych se chtěla přiklonit k tomu demokratickému stylu. A když už se v úvodním příspěvku nakouslo to zdravení apod., tak po pravdě řečeno budu mnohem radši, když moje dítě nebude zdravit nebo děkovat sotva začne mluvit, než aby to dělalo jen jako cvičená opička a nevědelo proč, bez jakékoli úvahy o smyslu těch slov. Ať si dá na čas a vlastním rozumem dospěje k tomu, že je to slušné a vhodné (samozřejmě za přispění příkladu rodičů a třeba i poskytnutí informace o tom, že a proč zdravíme, prosíme nebo děkujeme, ale bez toho klasického "no tak Pepíčku jak se říká?" 😅)

Děkuji všem za příspěvky. Vlastně RERUNA shrnula vše, co jsem chtěla napsat a vysvětlila styly výchovy.
Souhlasím s tím, že podle toho, co dítě vidí doma, se tak i chová ve společnosti. Zajímalo mě, jaká vlastně výchova převládá v současné době. A jestli je to ovlivněné věkem rodičů, jak vychovávají cca dvacetiletí a naopak, jak čtyřicetiletí.