Jak uspáváte děti?

my to máme tak, že nejdřív dáme pyžámko, pak večeři a odneseme do postýlky, tam jí dám ještě napít vody, dudlíčka, pohladíme a jdeme pryč...někdy usne hned, někdy si tam ještě povída a hraje...my to takhle praktikujeme už od mala a pravidelně usíná mezi 8 a půl 9 🙂 naštěstí není na mně v tomto závislá, takže ji klidně dává spinkat sám taťka nebo občas babí, když jsme u ní🙂 ze začátku, než si na to zvykla, jsme jí nechávali brečet a chodili ji akorát dávat dudlíčka, ale nic víc....většinou do půl hodiny spala.

Zdravotní konzultatka nemá radit o věcech, o kterých nic neví. Dítě v deseti měsících uričtě nemusí usínat samo, může - to záleží, jak si to nastavíte. Ale určitě se to neděje tak, že se najednou ze dne na den nechá o samotě a nechá se vyřvat. To může otrást jeho důvěrou ve svět, ve vás rodiče. Musí být v klidu, když by jste odešli. To, že ti usíná a jen tě drží za prst a je v postýlce je supr. Až budeš chtít více se separovat, můžeš zkusti mu už nedat prst, až si na to zvykne a projde to a bude to nějakou dobu trvat, tk pak můžeš se pokusit si sednout dál od postýlky a zase aby si na to dítě zvyklo, ale nemělo by brečet, pokud by tě potřebovalo, hned ho chytit, udělat ten krok zpátky...a tak pořád dokola až se ti podaří se dostat za dveře...

my jsme to měli tak, že jsme mu žíkali, že nás může kdykoliv zavolat, že hned příjdeme /udělali jsme to tak ve 20 měsících/, od té doby usíná sám, ale byl už ve věku, kdy se s ním dalo mluvit, domluvit. A funguje to báječně.

Já taky nesouhlasím s tím nechat vyřvat. Mně pořád jaksi nedochází, co je to za význam nechat dítě vyřvat, aby spalo samo. Proč? Když mě vyžaduje, tak budu u něj. Je přece hrozně malinký! Chápala bych to u 2,5 ročního dítěte! Jsem přece matka a jestli to někdo, kdo není matka nechápe, tak ať si trhne. Taková zdravotní konzultantka mi může být někde 😠 .
Nám se dost spánek měnil. Když jsme přišli z porodnice, tak spal sám v postýlce, hodně brečel při večerním usnutí, ale nikdy jsem ho nenechala vyřvat. Byla jsem u něj, sice nechovala, ale hladila, uklidňovala. Krásně si zvykl. Nikdy se mnou nespal v posteli.
Po nějaké době mě vyžadoval hodně, tak mi usínal na mně 😀. Tak pár měsíců. Potom zase usínal sám.
Teď se to uklidnilo, dostal svoji postel a usíná bez problémů sám, ale ví, že jsem tady, takže když vstane, tak ví, že tady opravdu jsem. Prohliží si třeba chvilku sám knížku nebo tak. Spí pořád vedle mojí postele v ložnici. Vyhovuje mi to a synovi taky.
Já jsem zase za to učit dítě samostatnosti, ale normálně. Je přece krásný být s prckem v kontaktu. Vždyť ve třech letech půjde do školky a už bude vyžadovat jiné věci a to, co si s ním užijeme doma do tří let to nám nikdy už nikdo nevrátí.
Být Tebou, tak to manželovi vysvětlím a uspávám takhle dál. Je to krásné a malému to dává určitě pocit jistoty 🙂

Taky bych určitě nenechávala vyřvat. Naše malá tedy usíná sama v postýlce... Koupáníčko, pak jídlo, chvilku se pomazlíme a táta dá pusinku a pak já. Položím jí do postýlky, pustím kolotoč a spinkáme, občas si lehce popláče, tak jdu za ní, dám dudlíka a nebo jí řeknu, že se musí spinkat a spinká. Je nám 9 měsíců...

Ahoj, nikdy bych malou nenechala vyřvat, abych ji naučila usínat samotnou, já jsem taky uspávala a pak jsem jí našla mazlíčka do postýlky se kterým jsem jí naučila usínat a teď usíná sama. Jako uspávat ho do 15-ti určitě nebudeš a když vám to vyhovuje, tak to tak klidně nechej. 😉 Ať si každej říká co chce. Třeba mu ve dvou třech letech nebo někdy vysvětlíš, jak je fajn usínat samotný a malý to pochopí a je to. JAko no a co, že ho uspáváš. Já taky dělám s malou věci, které jsou pro ostatní nepochopitelné a podle nich výchovně špatně a je mi to jedno. Prostě to dělat budu, protože za 1. je to moje dítě a ne jejich a za 2. nám to s malou vyhovuje, tak to měnit rozhodně nehodlám. A vím, že jednou se to prostě samo nějak změní, nebo se to nenásilně pomůže. 😉

Tak malej usíná sám....i přes den...večer dám kaši, vykoupu, dám napít čajíku a jde se do hajan, v náručí mu zazpívám ukolébavku, dám do postýlky a odejdu, občas ještě zamrčí, tak dám dudánek a do chvilky spinká....Ze začátku jsem ho pořád houpala a tahala na ruce, ale pak už se to fakt nedalo, bych měla za chvíli karpální tunely....takže jsem položila do postýlky a odešla, nejdřív plakal, takže jsem tam šla třeba 10 x než usnul, ale nikdy nevyndavala z postýlky, pohladila jsem ho, dala dudánek, řekla hají hají a zase odešla, tak jsem to postupně snižovala, že jsem tam šla třeba 7 x, pak 5 x než si zvykl, takže teď jdu max. třeba dvakrát....

Tak půl hodiny vyřvat ne, ale tři, pět minut nechávám. Uspávácí rituál je ten, že dáme pusu, dáme spacího plyšáka, cumel, předtím napit. Položíme, pohladíme, popřejeme dobrou noc a většinou během chvíle spí.
Když se někdy stane, že nemůže usnout, tak přijdu, položím, pohladím - někdy jednou, někdy dvakrát přijdu, ale pak už spává.
Snad to nezakřiknu. 😀

my to asi děláme úplně špatně.. naše prďolka snad neusne jinak než s mlíčkem, ale od půl roku spí sama a mlíko vždycky zabralo, jen když se jí fakt nechce, tak brečela, teď jen slyším jak otevře dveře a stojí tam, tak jdu pro ni a ještě ji chvilku nechám.. já bych zase potřebovala poradit jak odnaučit to usínací mlíko a naučit ji aby usínala bez toho... 🙂

ahojte holky,

tak manželé nebo všeobecně chlapy nemají moc potuchy o tom, jak se o dítě postarat - my jsme doma měli to samé, že by jí manžel nechal vyřvat dokud by neusnula, ale ona moc dobře věděla, že maminka je doma a že jí uspí líp, takže nakonec jsem stejně uspávala já, ale je fakt, že toto vědomí NECHAT VYŘVAT má plno lidí, setkala jsem se s tím u své tchýně která řekla, že mám malou dát spát a nechat jí řvát dokud neusne - mno já tomu říkám ŠOKOVÁ LÉČBA , protože naše malá než by takhle usnula tak dostane úplně hysterické záchvaty, takže brečení NEEEE! Nikdy nevíte kdy z toho dítě nedostane ZÁCHVAT a navíc se říká, že takovéto VYŘVÁVÁNÍ napomáhá pozdějšími vzniku EPILPTECKÝCH záchvatů či tiků, takže NEDĚLAT.

Jinak od doby co malá chodí, cca 3 měsíce jsem jí přes den naučila aby sama si lehla, takže jsem oddělala dvě šprušle na přední straně postýlky a snížila jí do úrovně naší malé, takže když je nej unavená tak si do postýlky vleze a sama během 5 minut spí, hlavně když je napapkaná a napitá. Večer nám usíná většinou s flaškou u pusy nebo si jen lehle na sedačku a za pár minut je tuhá a pak už jí jen přeneseme do postýlky, ale určitě nic nedělat násilně.

Pokud je dítě nějak zvyklé, tak bych to neřešila, je malé a rozum z toho nemá, až bude větší tak se sám postupně naučí jak usínat nebo neusínat, ale nedávat na nějaké rady někoho...prostě každá máma si uspí dítě jak chce ona a jak jí to hlavně VYHOVUJE, takže dokud vás to vyloženě neobtěžuje tak svoje dítko chovejte, laskejte....a vykašlete se na to co říkají DRUZÍ

Do 17 měsíců bylo usínání bez problémů,když byli fakt malinký,tak nám usínali po mlíku u každého z nás,tak jsme jen přenesli a bylo,když byli větší,pustila jsem jim pohádku na magiči 😀 a do půl hodiny spinkali-bez řevu,jen si do toho brblali.Pak přišlo očkování na spalničky a bylo po prd..i ☹ Večer jsme je dali do postýlek jako obvykle,jenže holka začala tak šíleně řvát,až se z toho pozvracela,a už to zůstalo,tak jsem tam s nima začala sedět,stačilo prostě jen to,že jsem jim seděla u postýlek,holku držela za ručičku a usnula.Teď spěj ve velkých postelích a uspávám tak,že tam ležím s nima(mají letiště 😀 Každopádně chlapi na tohle nemají asi moc vlohy,manža mě taky pořád u všeho říká,"Ať si zvykaj 😠 ",jenže taky nejsem zastáncem nějakého vyřvání,proč je stresovat před spaním?Mají usínat v klidu a v pohodě a to nemluvím o tom,že když jsem tam,tak usunou rychleji,než kdybych odešla a nechávala je vyřvat,takže mě to vlastně ulehčuje i práci a děti usínají aspoň bez stresu 😉 Teď bych teda nemohla odejít,protože by udělali z pokojíku kůlničku na dříví,ale myslím to všeobecně 😀 😀 Vždyť je nebudeme uspávat do 10let,tak proč si to nevychutnat dokud to jde 😵

staršího syna jsem do 8měsíců uspávala, pak ze dne na den se to zlomila a začal usínat sám. Ted má 2,5 roku a usíná sám, ale asi 2x měl období kdy spát sám usínal-jedno měl asi před 14 dní, jak byl sám plakal, chodil za námi takže si manžel lehnul vedle postele, Tomášek věděl že tam je a spokojeně usnul, už to přešlo a zase usíná sám. a kolem 18měsíců měl podobné období, to usnul jen se mnou, s nikým jiným. v obou případech to přišlo ze dne na den a trvalo to asi 14 a pak to přešlo.

mladší syn bude mít 16 měsíců a uspávám ho, do operace která byla v srpnu usínal sám ale od operace sám nechce být, pláče a pláče takže ho uspávám-u mě v posteli, přitulí se a usne, pak ho přenesu a odcházím

Nas maly nastesti od zacatku usina sam, polozime ho do postylky, rekneme dobrou noc... nekdy jeste zavola, ze chce donest piti nebo hracku, oznamime, ze jsme prisli naposled a on si chvili hraje a pak spi.

Kratce mel obdobi, kdy chtel uspavat, zavedli jsme rezim dle knizky Kazde dite se umi naucit usinat - kontrola co 5, 7, 10 min. ... maly se takhle naucil usinat znovu do 3 - 5 dni, naucil se tak dokonce i spat po obede. U nas se to osvedcilo. Naopak se nam velmi neosvedcilo maleho vyndat z postylky, jit usinat s nim... to pak nechtel usnout vubec, delal blbiny a totalne si rozhodil spani.

myslím, že v deseti měsících a s tímhle způsobem uspávání jste úplně OK. Možná bych místo držení ručičky zkusila přečíst pohádku nebo jen být přítomná v místnosti ...taky jsem totiž u uspávání držela za ručičku a pak to po mne prcek vyžadoval téměř celou noc a já měla ruku skoro vykloubenou z ramene 😉 ale určita bych to nelámala přes koleno. Můj starší synek se naučil usínat sám kolem roku a půl, ale to už to pochopil rychle a víceméně bez pláče, mladší usíná sám hned od narození.

Ahoj,ja teda rozhodne nejsem priznivcem nachat dite vyrvat,srdce by me to utrhlo....my jsme si s usinani zazili svy a mam vyzkouseny,ze to jde i bez place,malej moji pritomnost potreboval,tak jsem mu ji proste doprala,zacinali jsme hopsanim na mici,ale casem uz to fakt neslo,tak jsem proste sedela u postylky a byla u nej,pokladala ho,hladila,az se uklidnil a usnul,casem ho stacilo dat do postylky a usnul sam,pak dostal chripku a vse zacalo znova,nejhorsi bylo,ze jsem ho dala do postylky a odesla,jako jsme to delali pred nemoci,jenze on ani nerval,hned se pozvracel,to se opakovala 3 vecery a to uz bylo nad moje sily,bylo mi ho hrozne lito,takze jsme zase zali od zacatku,sedela jsem u nej,cetla mu pohadku,zpivala,hladila,asi po 3 dnech jsem si po precteni pohadky sedla o neco dal od postylky,aby na me nedosahl a delala jsem,ze spim a zase asi za tyden jsem si po pohadce lehla na zem,vedla postylky a zase zavrela oci a delala ze spim,on jen zkontroloval,ze tam jsem,lehnul si a usnul a zase za par dnu jsem vyzkousela to,ze jsme jako vzdy precetli pohadku a pak jsem vstala,rekla mu,ze ho moc milujeme,poprala jsem mu dobrou noc a odesla a ono to fungovala,nebrecel a usnul si krasne sam a zatim to funguje porad (musim to zatukat). Takze si myslim,ze naucit usinat jde i bez bez revu 😉 Sice pomaloucku krucek po krucku,ale jde to...

Uspávám podobně - malou položím, pohladím, chvilku držím za ruku a sedím u ní...naštěstí nepotřebujeme chovat, drndat apod. Nikdy bych nenechala prcka vyřvat!! Můj názor je ten, že ti chlapi nejsou tak trpěliví a nemají na to nervy, tak to řeší způsobem "tak si řvi"!! A proto jsme tady my - trpělivé mámy!! 🙂

Jdeš na to správně, sama víš, co je pro tvého prcka a pro tebe nejlepší. Paní konzultantka nechť si strčí za klobouk svoje rady a ač je třeba tvůj manžel sebelepší, tady šlápnul vedle.
Osobně jsem příznivcem společného usínání, vždyť to jsou krásné chvilky, kdy si prohlížíte, později čtete pohádku a dítko spokojeně usne. 😉

Ahooooj, my mame doma to stejne. MAteje okoupu, nakrmim, dame cajik, odnesu do postylky, pohladim, dame pusinku, reknu, ze se ted bude delat haji haji, polozim...automaticky si me sam chytne za ruku, nekdy se vrti, nekdy usne hned...ted uz jenom sedim u postylky, mam dlan prostrcennou mezi spruslema a Matej me drzi a jenom cekam, kdy bude tuhy...a funguje to...vyrvat jsem zkouseli, ale nemela jsem na to nervy a uz bych to neudelala, ted ma syn to obdobi, kdy me potrebuje videt, vedet, ze jsem v mistnosti, kdyz odejdu, jde za mnou..tak proc mu tu ruku vecer nedoprat? Jen si to uzivej, za chvili nam deti vyrostou.

ahoj. tak my do 3 měsíců usínaly jedině chováním a chozením po bytě, bylo to dost náročný, pak už jsem s ní seděla a usínala mi u lahvičky, pak jsem ji položila, a pak neusínala u lahvičky, jen jsem ji položila a než jsem zavřela dveře, tak spinkala. od 3 do 9měsíců Natálka usínala sama, pak se něco zlomilo a od té doby ji houpu po koupání na kolenou, a do 5 minutek spinká. Jinak je šílenej řev, ale uklidŇuji se tím že do 18ti se snad naučí usínat sama. Vyhovuje nám to a co říká okolí je mi ukradený😀.

Ahoj. Také nejsem zastáncem řvaní, ono to stejně nefunguje. My to párkrát zkoušeli a náš malý by řval i celý den, až by se uřval k smrti a ne k spánku. Pokud teda stačí jen chvilkové hlazení a držení za ruku, tak to tak určo dělejte. My jsme našeho kluka do 7m uspávali ježděním ve vozíčku, kde i spinkal. Potom se tam už nevlezl, takže jsme uspávali pohopsáváním na rukách a na balóně a to téměř do roku. Už byl pěkně těžký 😝 No a teď už máme 21m, spí s náma v posteli, do postýlky nevleze ani přes den a musíme ho jak v noci, tak přes den pořád uspávat. Vždy si s ním někdo lehne a někdy to trvá i více jak půl hodiny. Už mi přijde celkem velký a bojím se, že to takto budeme provozovat ještě pěkně dlouho. A taky, že s náma bude spát v posteli až do 7 let 🙄

Já jsem malou uspávala od narození na ruce a později jsem u ni seděla dokud neusnula,kolikrát jsem tam ale seděla hodinu,hodinu a půl a často jsem tam u ni taky rovnou vytuhla.Asi na roce a půl jsme jí přestěhovali do pokojíčku a při té příležitosti jsme se rozhodli zkusit jí naučit usínat samotnou.Dala jsem jí do postýlky,řekla dobrou noc,dala jsem jí pusinku a odešla.Samozřejmě začala brečet,po deseti minutách jsem tam šla,uklidnila ji,odešla takhle se to opakovalo asi 2x až nakonec sama usnula.Trvalo to asi 3 dny,kdy mě cca půl hodinku před spaním probrečela,podotýkám že jí to nijak nepoznamenalo, a od té doby bez problémů usíná úplně sama v pokojíčku..Jj,je to tak,u nás prostě zabralo,jednoduše ji nechat vyřvat .Samozřejmě ho nemůžeš nechávat vyřvat každou noc třeba měsíc,každý dítě je jiný a na každýho to prostě nefunguje,ale vyzkoušet se to může.To ť můj názor.Je mi jasný,že te´d jsem pro většinu z vás sadistická matka,už jsem toto do jedný diskuze psala a všechny maminky se na mě sesypali,jakej sem tyran,tak že jsem na to připravená i tady 😀

petruskaaa neboj, já ti do tyranů nadávat nebudu.at si to udělá každý jak uzná za vhodné,ne? do mě se taky kdysi jedn uvědoměla matka pustila, když jsem se ji snažila vysvětlit že naše malá se breke uspávala a nikoho z nás kolem nechtěla. Ted je ji 8 měsíců a začíná vyžadovat mpojí přítomnost u usnutí, no tak ji vyhovím.Jás is myslím, že každé dítě má svůj čas a svoje potřeby a po zkušenosti s velkými dětmi vím, že není kam pospíchat a není proč to vše nějak hnát. Moje starší dcera se mnou spala do 10 let a ted ji je 17 a občas chodí i dnes. Prostě se sama bojí. Ale rozhodně bych si to uspávání užívala, co nejdéle 😀 😀 😀

neslusanka - takový byl i náš starší kluk, a když k druhým narozkám dostal svou vlastní postel, tak si do ní začal chodit sám spát, jen někdo musel být s ním v místnosti. Dnes mu je něco přes tři roky a jde sám spát dobrovolně.

Jinak závidím vám, děvčata s radikálním názorem, také jsem ho měla. Jenže my míníme a děti mění. Naše mladší dítě je ďas. Od narození do cca 3 měsíců to bylo super hodné miminko, v sedm jsem ho nakojila, usnul a vzbudil se až nejdřív kolem třetí. Pak ho to přestalo bavit, že mám tolik volna, a začal se budit dřív, a ještě dřív, kolem pátého měsíce už to bylo po dvou hodinách a před měsícem jsem si řekla, že toho mám právě tak akorát, aby mě burcoval po půlhodinách co ho dám do postýlky. Na rozdíl od staršího se mnou spát nemůže, není mu to tam moc pohodlné a neustále se vrtí a mele a mlátí hlavou do zdi, to Alex byl jiný spáč. Tak jsem vyzkoušela všechno možné. No a ten poslední večer to došlo tak daleko, že ani nechtěl usnout, pořád po mě lezl, já už byla teda dost vyčerpaná, několik týdnů jsem s ním nespala. Tak jsem ho vrzla do postýlky, a věřte mi, po těch eskapádách a schválnostech, kdo má víc dětí to zná, jak jsou už v raném věku zlomyslné, mi ho vůbec nebylo tak líto, jak jsem se bála. Přes hodinu řval, chodila jsem k němu, ale to to bylo spíš horší, i jsem zkusila být tam s ním, no to vůbec. Tak sjem šla pryč a za chvíli spal a až skoro do rána. Pak každý den to trvalo kratší dobu, někdy večer usnul a zkusil mě v noci, ale teď už je v pohodě a vzbudí se jen jednou zas kolem třetí na kojení a pak až vstává v šest.
Já vím, že to je pro někoho brutus, pro mě bylo taky nemyslitelný, ale každý má své hranice. A ty moje byly překročený a věřím tomu, že i jemu se tím ulevilo, konečně se vyspí. Některé děti se prostě i tohle musí naučit tou bolavější cestou.

Dobrý den maminky....potřebovala bych poradit!malý má 14 měsíců a cca od 3 m ho při každém usínání musíme huštat celou postýlkou!někdy se to dá ale ted rostou zuby a budí se i 3-4 x za noc a to pokaždé huštáme i po hodině..no hrůza...naučili jsme si ho tak a ted nevím....dneska jsem ho po obědě dala do postýlky ležela uněho a říkala hají,hají...chvilku vypadalo že usne ale začal řvát a zvedat se...stejně sem ho po hodině hlazení a zpívání musela huštnout....myslíte že se to někdy odnaučí..poradte prosím...

Já taky ještě uspávám v náručí nebo u prsa. Když položím rovnou do postýlky, nejnom řve, ale teď i leze, válí se po celé postýlce. Jen ruka bohužel nestačí. Tak nevím. Bylo by príma, kdybych ji jen držela za ruku a ona usnula...Ale jak na to?

Ahoj maminky, také se přidávám k mamčám uspávačkám.. I když je mýmu zlatíčku už 16 měsíců bohužel se ještě nestalo, že by usnula sama.. když jí položím do postýlky a chystám se odejít tak spustí katastrofický řev a řve tak dlouho dokud prostě nepřijdu a na to nemám srdce jí nechat takhle ječet. Tak si lehnu s ní, položím jí na sebe, chvilku si povídá a pak usne nebo čteme pohádku. Říkám si, že to jednou přijde samo to samotné usínání. A že to někomu připadá jako nesprávný výchovný postup? No a co, malá je jen jednou a na co budu vzpomínat radši - jak u mě hezky usínala přitulená u pohádky nebo na to jak bych ji nechávala řvát v ložnici, uplakanou, smutnou, že nemá mámu když ji potřebuje.... to je snad jasné

Ahoj tak my to máme (musím to hodně zaťukat) super. Lukášek usíná jak přes den tak i večer v postýlce sám, uložíme ho, pustíme zvonkohru, do postýlky dáme pití a oblíbené hračky a jdeme pryč. Trvá to přibližně 4 měsíce, za tu dobu se stalo pouze párkrát, že ho třeba bolely zoubky nebo něco a museli jsme si lehnout s ním, ale to bylo asi opravdu jen třikrát. Před tím, ale bylo uspávání pro nás děs a hrůza, dvě hodiny malej klidně řval ať jsme tam byli s ním nebo ne, dokonce jsme ho párkrát museli večer uspat v kočárku. Pak jsem ale bouchla do stolu a řekla dost! Domluvili jsme se s manželem, že půjdeme do ložnice s ním, dáme ho do postýlky, ale za žádnou cenu ho nevyndáme, pouze ho budeme hladit, nebo mu něco povídat... je fakt, že to opět prořval, ale nepovolili jsme, nakonec usnul a další den už problém nebyl vůbec. Od té doby v pohodě. Je ale pravda, že malej je hodně přizpůsobivej a rychle pochopil, že s námi nehne. Stejně tak jsem ho naučila i na ohrádku a spoustu dalších drobností, které mi zlehčují život 🙂 Příbuzní si ze mě někdy dělají srandu, že jsem "máma tvrďák" atd. Mám velkou výhodu v tom, že manžel mě vždy podpoří. Pro doplnění synovi je 11 měsíců.

My spime vsichni v jedne posteli a jelikoz mi v tehotenstvi bylo zle a ted po porodu zas diky miminu skoro nespim, tak jsem unavena a chodim spat mezi 20:00 a 21:30 s detma. Mimino je u prsu nebo mi lezi na hrudniku a starsi (20mes) me drzi za ruku a je co nejvic pritulenej. Nikdy bych nenechala vyrvat a nechapu, proc by male dite melo usinat samo. Nebude dlouho trvat a az budou deti starsi, stejne budou usinat samy. To mate nahodou vyborne zorganizovany, jestli malej usina, tak jak pises! Nestresuj jeho ani sebe a manzelovi to v klidu vysvetli. 🙂

Proč nechávat vybrečet? Až bude s těma mrňouskama mlátit puberta, ještě se nám bude stýskat po tom, jak jsme uspávaly 🙂 🙂

taky uspávám, ležím s ním dokud neusne, vyřvat bych nenechala nikdy!