Jak to zvládáte doma se dvěma dětmi?

Samozřejmě, že se to dá. Co to je za nesmysl, že nedá...? Nejdřív jsem byla doma s nejstarší dvojicí, 19 měsíců od sebe, starší šla do školky v čerstvých 4 letech (mladší tedy cca 2,5).
Druhá dvojice je od sebe 2,5 roku, starší šel opět ve 4.
A teď mám doma tu mladší ( aktuálně téměř 3) a půlroční. Ta tříletá má LMR, ale po prázdninách jde zkusit na tři dny v týdnu školku.
Popravdě já jsem asi nejspokojenější, když mám všech pět doma 😊😁

Samozrejme se to da, i ve vetsim poctu. Skolka je pro me nutnost, protoze nedokazu deti zabavit tak, jak to ve svem veku potrebuji. Ale to ma kazde dite jinak a u maloktereho to nastane ve dvou letech🙃 Po narozeni sourozence je rozhodne lepsi starsi dite nikam "neodkladat" a pockat, az novou situaci zpracuje.

Dá se vše, proč by ne? Kdyby syn nemusel cvičit očko ve speciální školce, chodil by tak 2x týdně, abych si udělala resty v úklidu a on se dostal k jiným výtvarným technikám, než s maminkou a mimčem/batoletem doma. Někdy je to složitější na organizaci, někdy na nervy, ale jsem ráda, když jsme všichni spolu, nechci je odkládat do institucí, kdybych se na to cítila, klidně bych je i 1. stupeň učila doma, ale na to nejsem dost systematická.

Samozřejmě že se to dá. Já mám kluky narozené rok po sobě. Staršího jsem dala ve 2,5 letech na dvě dopoledne týdně do školky. Ale zpětně jsem si říkala, že jsem se na to měla vykašlat a dát ho až za rok společně s mladším.

Dobre je to moc naplánovat, ať tě pak nerozhodl, když to je jinak 🙂. Hele za mě bylo asi nejhorší uspavani mladšího dítěte- moje děti prostě nespí doma, a tak to byl občas boj... ale je to hodně o dítěti. Kamarádka má holčičku, co ji položí do postýlky, zapne kolotoč a může jít... tak to je pak něco jiného, než když to tak nefunguje 🙂. Ale hodně kamarádek to mělo jako ty - rok ve 3 doma a pak školka a úplně v pohodě 🙂

mam deti 20 mes. od sebe a tak nejak od zacatku v pohode. oba jsem si sesynchronizovala, v poledne mala spala venku v kocarku, maly doma odpocival u pohadky, od mala jsou nauceni, ze si hrajeme spolu, ale pak jde maminka pracovat a musi sami..hodne jsem je od mala zapojovala do chodu domacnosti, oba miluji vareni, davala jsem si je na linku v sedacce, vetsi uz stal na zidli a krajeli..mala si od 3 let sama vari michana vejce nebo volsky oko🙂 vi, ze to pali a ani to ji neodradilo. hodne porad neco vyrabi, maluji, montuji. oba se miluji, nedaj bez sebe ranu, ale taky si delaji naschvaly. A hodne byvame venku byt nekdy jen na zahrade, v lese atd. neboj se toho. Maly byl do pul roka tak urvany mimino, ze bych ho dala do babyboxu. mala byla a je dite za odmenu i kdyz ma genetickou vadu.Do skolky chodil maly sam, pak byl covid tak ne i kvuli maly a ted chodi spolu.

Upřímně? Je to blázinec, pokud nemáš extra hodný děti. Muj druhej do devátýho měsíce řval a řval a řval. Bylo to na prášky. Spánek zásadně nesesynchronizovaly. Největší maso je, když řvou oba najednou. Ted je mu přes rok a pořád mám někdy chut sáhnout po nějakém uklidnováku. V životě bych dva roky rozestupu nikomu nedoporučila.

Já mám holky od sebe o dva roky, a jsem s nima sama (už od těhotenství s druhou dcerou) a zvladame to. Starší začala chodit do školky až letos, takže jsme taky rok byly doma všechny spolu

Asi takhle. Starší chodí do školky a když náhodou nejde, tak jsem fakt ráda, protože si hezky hrajou pro mě je to úleva, v klidu uvařím a udělám, co potřebují? Na druhou stranu doma vzniká 2x větší bordel 😄.

Mám starší děti 2 roky od sebe a nejstarší šel do školky až ve 4 letech. Bylo to pro mě velmi hezké období, mohli jsme plánovat celodenní aktivity, výlety, návštěvy. Ale měla jsem v té době hodně kamarádek se stejně starými dětmi, takže kolikrát jsem jsem byla doma třeba jen 1 den v týdnu🙂 Děti se při takovém režimu fakt dost zabavily, i ten mladší, jinak totálně uřvané dítě, pokud jsme někde byli nebo byly návštěvy u nás, byl snesitelnější. Nebo jsem se možná víc zabavila já a tolik ho nevnímala, protože jsem měla i jiné zážitky🙂 Kluci na sebe byli hodně navázaní, všechno dělali spolu, připadalo mi to tehdy naprosto přirozené. Další dítě pak máme s větším odstupem a bylo to hodně jiné.

Mám kluky 22 měsíců od sebe a z těch začátků si pamatuju už jen to dobré a nostalgicky vzpomínám. Dneska to jsou puberťaci. Když byli malí,pořád jsme jen čekali,kdy to bude lepší. A ono to jaksi nepřišlo,jen se průběžně měnily ty náročné věci 😁 když jim bylo 3 a 5 zůstala jsem s nimi sama. Že by si nějak extra spolu hráli,to se nějak neuskutečnilo. I teď mají úplně jiné zájmy. Ale už si umí vyjít vstříc a domluvit se. Když byli malí,spali většinou na přeskáčku. Starší do školky šel v 17 měsících mladšího,ale stejně tam moc nebýval, oba byli hodně nemocní. Je fajn,že jsou vrstevníci. Teď už je beru úplně stejně. Bylo v pohodě vymyslet program. Teď máme k tomu 3 letého a někdy je to složité. A doma víc řevu a nervů,než když byli sami dva. Všechno má své výhody a nevýhody. Každý věkový rozdíl má něco.

Jo a doma jsem s nimi byla celkem 6,5 roku, do 4,5 let mladšího.

Mám děti 2 roky a 4 měsíce od sebe. Starší jde do školky od září. Je to někdy na palici, ale horší pro mě teda bylo těhotenství - nevolnosti a únava s dvouleťákem za zadkem bylo o dost horší. Vzhledem k tomu, že jsem doma a školku máme 200m od baráku, tak to nechám na ní, jak často a jestli dopolka nebo i odpolka. Rozhodně se to zvládat dá, ale popravdě těším se na to, že si třeba v klidu zacvičím, dám si svižnou procházku, poklidím si a vidím i na malé, že je už taky někdy znuděná z toho, že je pořád se mnou. Už chce mezi děti. Ale školku jsme letos jen zkusili, protože u nás i v okolí je dost nával. Spíš jsem počítala s tím, že je budu mít doma obě dvě. Mrzelo mě to víc kvůli ní, že se do školky těší, tak jsem za to ráda, ale myslím, že by jsme to celkem v klidu zvládaly i bez školky.

Všechno se dá, když musíš. Pak je samozřejmě otázka, jak moc si to budeš užívat. Já mám rozdíl 15m, navíc starší nemocnej. Mladsi urvanej novorozenec, nespala. Bylo to hrozný. Fakt hrozný a nikdy víc, nerada na to vzpomínám. Teď je jim 16m a 2r a 7m a už je to o dost lepší. A věřím, že za rok to zas bude lepší. Prostě čím starší děti, tím lepší. Teda do určitého věku, pak se to zas obrátí. 😀

Za me teda v pohode, ale zase syn byl hodnouckej, krasne spal a skoro vubec nebrecel. No a ted jsem zas radsi kdyz je starsi doma, protoze si spolu hraji 😀 dle me zalezi jestli je miminko narocne nebo ne. V tom vidim veliky rozdil.

Ale houby, máme kluky od sebe 21 měsíců a zvládali jsme to úplně normálně, jsou přece oba moje děti, tak se to zmáknout musí. Jako jo, krize byly, ale vždycky se to nějak udělalo (třeba když mladší začal v pěti měsících bojkotovat kočárek a starší zrovna miloval být venku, časovali jsme vycházky na spaní a kdykoli to šlo, brával ho přes den ven děda). Byli jsme takhle doma rok a půl, pak jsem nastoupila na třetinový úvazek do práce, tak mašírovali do školky/hlídacího centra oba + hlídal děda a o to víc jsme si pak užívali, že nemusíme nikam chodit a můžeme být spolu doma. Ono vypravovat staršího denně ráno do školky s miminem na krku taky není žádnej med a při nás bylo rozhodně pohodlnější být doma a režim si určovat sami.

😂😂😂

Jasně, co by ne...
Mám teda větší věkový rozdíl mezi dětmi, téměř 4roky, ale starší dcera šla do školky až jako predskolacka v 5letech, právě kvůli tomu, že jsem si chtěla co nejvíc užít ty roky beze stresu a být nekde na čas a i pak s tehdy ročním prckem se vypravit se starší dcerou do školky nebyl žádný med...

Samozřejmě se to dá. Jste rodina, patříte k sobě, ale záleží na vašem nastavení a na tom, jak vnímáte tlaky okolí a představy o tom, jak by to "mělo" být.

Starší děti jsou rok a půl od sebe a byla to pohoda 🙂 starší šel do školky ve třech letech, mladší ve dva a půl. Nebylo na tom nic těžkého 🙂

Mám holky 2 roky od sebe. Starší začala ve 2,5 letech chodit do DDM školky na dopoledne, ale přišel covid a zavřeli to hned na podzim. Těch pár týdnů byla určitě větší pohoda být doma najednou jen s miminkem aspoň na pár hodin. Pak jsme zůstaly doma všechny tři a musím říct, že jsem se těšila do práce. Dá se to, podle mě je to jednodušší když je jedno miminko než dvě větší děti. Ten pravý kolotoč začal tak v 8mi měsících mladší dcery, kdy se začala pohybovat a brát hračky té starší. Ale dá se to, dnes s prací na plný uvazek a dvěma malými dětmi na tu dobu na rodicaku vlastně s laskou vzpomínám.

Dá se to.Holky mám od sebe 18 měsíců.Starší jde do školky v 3,5letech.Kdyby to bylo na mě tak si je nechám doma klidně obě dvě.Ale starší už chce do kolektivu a děti jí chybí.Navíc -já si s nima hraju,čtu jsme venku ,ale myslím že už se se mnou občas nudí a nedávám jí všechno co potřebuje.

Vždycky se to nějak dá, ale já do druhého fakt nejdu už 🤣

já to zvládla jen jeden rok (spíš asi tak půl nebo třičtvrtě), a pak už to bylo dost přežívání. Naštěstí nastoupil manžel a já šla do práce, když bylo dětem 3r a 1r. Dvě batolata jsem psychicky nedávala. Ale teda je fakt, že jsem je měla na hrbu furt 24/7 a 3x365 dní v roce (kecám, před porodem druhého jsem byla sama doma několik víkendů a pak během těch 3 let jsem měla pár půldnů bez dětí kvůli pochůzkám)😂😅 Manžel s dětma doma neměl problém, starší šla do školky až ve 3 a 3/4. Už rok předtím prudila jak tam chce strašně chodit.

Dá se to 🙂. Mám od sebe holky 23m a starší šla do školky až ve 4letech. Myslím, že jsme si to užily, když jsme byly doma všechny holky 🙂. Samozřejmě to bylo někdy náročné, ale zas tak hrozné, jak někdo říká, to nebylo. Mám ještě syna a tomu jsou nyní 4m, k tomu holky 2,5 a 4,5 roku a když jsou všechny děti doma, tak to taky zvládnu . Teď se těším, že nebude starší chodit přes prázdniny do školky a užiju si s nimi třeba ZOO a nějaké výlety 🙂.

Zpočátku to bylo úplně v pohodě, žádný problém. Až tak od 2 let mladšího a 4,5 starší jsem nějak začala mit potřebu, aby starší chodila co nejvíc pravidelně, chtěla jsem mít víc času na mladšího a už jsem cítila potřebu si trochu odlehčit

Nedávala jsem si školky hned po narození, byly jsme spolu doma od prosince do září, od září nastoupila, ale chodila po obědě. Byl to fičák neskutečný, mám dcerky o 2 a 3/4 roku od sebe... Ale nelituji. Myslím, že i díky tomu mají mezi sebou moc hezký vztah. Jsou na sebe hodně fixované, mladší na tu starší asi až moc.

Omlouvám se,ale musím se pousmát😉 brácha má 6 dětí z toho 2 ve škole, 2 ve školce a 2 doma...a teď třeba byly ty malé nemocné tak byli doma 4...a o prázdninách budou doma všechny 😉 zvládnout to musí 😉 jsou jejich...tak se nebojte,že nezvladnete dva kousky😉☘

Dá se to i když je někdy blázinec. Máme mezi dětmi rozdíl 2r a 1m. Syn narozen v únoru, v září šla dcerka do školky, dá se zvládnout vše. Syn byl při narození malinký a blicí. Byl zvyklý od malička chodit s námi všude. Mají mezi sebou velmi dobrý vztah, i když jako všichni sourozenci se pošťuchují a zlobí se,ale bez sebe nedají ani ránu. Syn šel ve 2,5 letech do školky, já měla nastoupit do práce,ale dostala jsem výpověď, ale oba jsem je vodila do školky i tak, dopoledne jsme vyřídila co jsem potřebovala, pouklízela doma a po obědě jsem je vyzvedávala a věnovala se jim. Teď je dcerka předškolák, syn chodí do jiné třídy, od září půjde do třídy místy dcerky, ta půjde do školy. Vše jsme absolvovali s ní-jak zápis, tak i ve školce rozloučení. Za 2 roky nás to čeká zápis do školy se synem.Hodně věcí dělají spolu, ale zároveň i každý má rád to svoje soukromí, což není problém.