Jak si užíváte mateřství?

Já nedělám pokroky. Ale moje sedmiměsíční dcera jo. Je neuvěřitelné co vše už dokáže, když si vzpomenu jako novorozenec jen ležela a plakala. Jasné každé dítě se musí vše naučit, ale když to vidíte u svého prvního dítěte...je to pro mě zázrak jak je zvědavá a vše objevuje. A ten úsměv - to je pro mě největší pokrok v mém životě 🙂
Jinak mateřství si také užívám, už se docela těším až půjde chlap zítra a nebude mi ji pořád brát :D měl dovolenou dost dlouho přes svátky :D

@mis_el jé, také mám sedmiměsíční holčičku 🙂
Já jsem též šťastná mamina, mám úžasné dítě co nikdy moc nebrečelo, pokud nepočítám počátek, kdy jsem sem se snažila rozkojit. Chuděrka plakala hlady, než jsem přišla kde je problém :/ Jinak miluji sledovat pokroky, každou chvíli je něco nového a protože chodíme na rehabilitace, tak jsem pyšná 🙂
O spánku raději nemluvím. Aby spala bez prsa v puse déle jak pět minut je u nás zázrak :D S ním vydrží tak hodinu a pak musí na druhé 🙂

@01evik mě taky plakala hlady, když jí byli 4,5 měsíce tak málo přibrala tak jsme začali přikrmovat a od té doby je to spokojená slečna, mimo jiné hrozný žrout, teď už má tři příkrmy jedla by dokud by nepraskla :D
mě spinká pěkně (v noci), v tom je strašně hodná, ale přes den se zase dost navzteká. Ale teď si začala hrát s nožičkami a to je kouzelný 🙂

@kukokuko Tyjo, první, co mě po přečtení tvé výzvy napadlo, že nejsi střízlivá. 😀 Taky trochu provokace, protože takto "na pohodu", jak popisuješ svoji mateřeskou ty, má opravdu málokdo, nebo to tak málokdo vnímá...
Cynik, jako já, ti odpoví jedině, že mě dítě naučilo větší trpělivosti (posun z "nula" na "trochu trpělivější"), víc plakat (hlavně zoufalstvím, později i dojetím) a víc plánovat. V prvních měsících po porodu (porodech) sem si užívala jakýkoli spánek delší než 1 hodina a sprchu, kde jsem byla úúúúplně sama a aspoň pár minut bez starostí (hlídal manžel). Osobní posun vidím hlavně v tom, jak se oproti dřívějšku prezentuju na veřejnosti - nemyslela jsem si, že bych někdy vyšla mezi lidi s 3 dny neumytými vlasy (stačí je přece schovat pod čepici) nebo bez make-upu (mrazivé ráno nabarví líčka skoro stejně, jako tvářenka) apod. Dá se na to pohlížet třeba jako na vynalézavost (spíš znouzecnost).
Už se moc těším, až budou obě děti samostatnější - myslím, že mě role matky bude bavit víc. A taky se těším do práce - několik let stereotypu doma s dítětem je strašně ubíjející.

@soleilll
No my máme asi opravdu dost štěstí v tom, že je prcek fakt hodný. My to tedy považujeme za normální, ale ze všech stran slyšíme, že tohle fakt norma není🙂 První tři měsíce spal naprosto luxusně, řekla bych...Tj. usnul kolem 21 a spal do 9 až 11 s jedním kojením. Teď usíná kolem 22 a vstává kolem 9 a kojím většinou 2x. To mi přijde celkem OK, i když vím, že v jeho věku některé děti umí i prospat celou noc. Přes den usne nejlépe v kočárku, jinak si dá spíše jen krátkého šlofíka..Taky tu pohodu dost přičítám tomu, že je fakt jen jeden. Proto přemýšlím, jestli třeba nebude jedináček...Prostě čistě kvůli mé pohodlnosti a snaze si mateřství fakt užít, přiznejme si to na rovinu🙂

@soleilll asi tak🙂

Mám tříměsíční miminko a mohu říct, že jsem nevěřila, že je možné dítě tak milovat. A i když je to občas hodně těžké stíhat malou a domácnost, tak jsem moooc šťastná, že to malé sluníčko máme😍

@kukokuko Neboj, ono to nebude trvat věčně. Cokoli - ať už je to pozitivní, tedy např. "spavé a hodné dítě" nebo negativní, např. "totálně nespavé a uřvané dítě" - trvá jen omezenou dobu. Typicky se používá sousloví "to je jen takové období". Bohužel ti nikdo neřekne, jak dlouhé to období bude... Věřím, že se to týká i tvého "zázračného" dítěte. 😉

@kukokuko a co teda jíš, když nevaříš? zrovna dneska jsem o tom přemýšlela...

@soleilll
Uvidíme co bude...Každé dítě je jiné, takže těžko říct...Zázračný není, ale skvělý určitě🙂 Já jsem prý byla zlaté dítě do 15..Je fakt, že puberta se mnou šila dost, tak třeba si to ten náš slaďouš vybere pak🙂 Zatím je zlatý už od početí...Těhotenství i porod byl za odměnu, u příjmu mi řekli ještě tak 6 hodin kontrakcí a než to dořekli, tak byl prcek venku🙂 Partner šel zaplatit otce u porodu a přišel už k prckovi, sranda:D

@bayt
Buď vaří přítel, nebo si koupím něco venku nebo to neřeším a vezmu si co doma najdu🙂 Mě tohle řešit vůbec nebaví🙂

@kukokuko Tak dokud jsem pracovala, tak jsem si na oběd chodila, ale chodit při rodičáku každý den na oběd za 130 korun minimálně, to teda nevím 🙂 A jíst jen studené jídlo, na to už jsem prostě nějak stará :D Navíc stejně člověk pak vaří, když už je prcek starší - příkrmy a následně teplé normální jídlo. Nebo to ho odbydeš taky rohlíkem?

@bayt
No u nás vaří chlap..Dobře a rád🙂

@soleilll
Koukám, že máš dvě děti...Umíš si čistě teoreticky představit, že by ti stačilo jen jedno? Jasně, že je obě určitě miluješ, ale fakt teoreticky...

@kukokuko Tak to by nestíhal, ani kdyby to uměl. Navíc mě by to pomohlo, ale jemu přitížilo a měl by ještě o to méně času na malýho. Tak k čemu.

@kukokuko Teď už ne, ale před druhým jsem to zvažovala. Z jiných důvodů, než ty - určitě nebyla hlavním argumentem pohodlnost, ale hlavně můj věk a zdravotní stav. Naštěstí se to podařilo a z pohledu prvního dítěte je to to nejlepší. Rozhodnutí o 2. dítěti probíhalo hlavně z pohledu staršího, aby nebyl sám. Nechtěla jsem ho kvůli své sobeckosti připravit o parťáka/spojence/rivala. Není nic hezčího, než pozorovat, jak na sebe děti reagují - naštěstí se mají moc rádi. (Ale to samozřejmě nemusí trvat věčně, možná se za pár let budou rvát jak koně. 😀 Ale aspoň mají s kým...)

@bayt
No ten můj je tak trochu superman, taky proto jsem si ho ulovila:D Taky je svým pánem a dělá v IT, takže to má trochu jinak..Jak náš prcek usíná až kolem té 22, tak na něj má času poměrně dost..Takže není problém něco uvařit, zatímco já dělám něco jiného nebo si prostě dávám relax..Ale jasně, že nevaří každý den...Nějaký ten příkrm pak zvládnu, něco koupím..Pohoda..

@soleilll
No já mám první ve 35, takže taky nejsem žádná joo juniorka..Ptám se proto, že vím, že tuhle otázku druhého dítěte budu taky řešit..Vždycky jsem si říkala, že jedno bych asi určitě ráda měla, ale nehrotila jsem to. Přišlo to až se skvělým chlapem, dlouho jsem si vybírala, to přiznávám..A pak šup a bez velkého plánování jsem byla v tom🙂 A teď už taky přemýšlím z pohledu druhého dítě...Přesně, aby mělo parťáka, jak píšeš...Ale zase vím, že moje spokojenost je taky důležitá. Spokojená máma=spokojené dítě. Takže prostě zatím to spíše vidím tak, že raději jedno na pohodu a užít si to než dvě a nervy..Ale ještě je dost času na přemýšlení, když je mu teprve půl roku..Taky jde o to, že jsme dost akční zvyklí cestovat atd. a s jedním kouskem se prostě snadněji přepravíš do daleké země, plus se to celé lépe zprocesuje..Jednoho prcka ti snáze někdo pohlídá atd. atd...No vždyť asi víš...

Tak žádná inspirace? Co děláte na mateřské kromě péče o prcka? Jak se rozvíjíte? Snad nejsem sama..

Co mě naučila mateřská? Sáhnout si pěkně na dno a vyhrabat veškerý zasunutý problémy z vlastního dětství. Asi jen díky tomu, že jsem tvrdohlavá, tak se pořád snažím hledat jiné cesty, než striktní autoritářskou výchovu, kterou jsem prošla. A bolí to občas obě strany. Ale pozitiva:
nemám se kam do práce vrátit (jo, nevýhoda grantových pracovníků), takže si rozšiřuju obzory. Překládám, začla jsem dělat copywriting, naučila jsem se aspoň základy práce ve Wordpressu, pustila se zase do sbírání bylinek, vyzkoušela jsem si nové taneční styly (i když s miminem v šátku), oprášila háčkování, začla sledovat blogy o zdravé výživě...a blogy o výchově dětí. A od letoška učím v MŠ angličtinu. Hm. Koukám, že na 3 roky mateřský to není málo (si to člověk uvědomí, až to napíše).

A budu za kacířku. První půlrok s prvním dítětem bych vymazala. Nespokojené, věčně plačící a budící se dítě, trauma z porodu, sociální izolace, odstřihnutí od veškerých předchozích aktivit, trvalý nedostatek spánku a stres, nemožnost jít v klidu nakoupit, procházky venku v poklusu, aby usnul, těžké budování "mateřské lásky" (se mi nerozjely hormony). Kdo nezažil, asi nepochopí. Druhé dítě je absolutní opak.

Hm, mně tedy bude stačit, když se pořádně postarám o mimčo a užiju si čas s ním. Jestli dodělám i školu, to už bude příjemný bonus 🙂

no... ja za sebe (matka ctyr deti) musim napsat, ze materstvi me posunulo uplne do jine dimenze, kdy jsem, jak psano vys, mnohdy sahla na sve dno. ale po prvnim pulroce nejstarsi dcery jsem byla tak nadsena jako Ty..... milovala jsem ji, byla zlata, rostla... ale chtela jsem deti za sebou, takze za mesic uz tehotenstke nevolnosti... a s peci o pololezouci (jiz tedy protivnejsi, ze mu to chvilemi nejde) dite, nespanek se zuby atpod... to byla narocne... a sok pak nastal po porodu, kdy jsem mela defacto dve mimina... a ja naopak od Tebe nevybirala uplne chytre, takze partnerske potize a me pretizeni...
ale zpet k otazce. co mi materstvi dalo? nadherne ctyri deti. co mi vzalo? svuj zivot, protoze se plne prizpusobuju detem a neni jich malo a ja varim, peru, kontroluju skolu, pripravu do krouzku plus mrnata. ale jak take psano vys- vse je otazka docasna... takze za rok, dva uz budu psat jinak 🙂 profesne mi to dalo snad vetsi nadhled... a teseni se se zase do profese vratit 🙂

@linbrno
Zkoušíš nové věci, to je super..A proč za kacířku. Každý to má jinak, fakt je to hodně o tom dítěti, jeho náročnosti a spavosti. Náš prcek je teda naštěstí bezproblémový, spavý, jinak bych asi taky tolik nejuchala. Vstáváme si pozdě, až je mi líto kamarádek co mi píšou, že jsou vzhůru od 6 a dříve, uff..Traumata jsem žádná neprožila, sociální izolaci taky necítím, pořád se něco děje a dělo...Návštěvy k nám, my nim, prcka táháme všude s sebou...Procházky, výlety, čím dál tím víc najíždím na svůj obvyklý život. A věřím, že čím bude starší, tím to bude lepší..Takže i tak jsi chtěla druhé? Já fakt v téhle otázce dost tápu..Mít časem druhé nebo v nejlepším přestat a spokojit se s jedním?

@verusky
Čtyři děti, klobouk dolů...I kdyby byly všechny superhodné, tak si to prostě neumím představit. I když jsem z toho prvního nadšená od první chvíle a takové to sáhnout si na dno s ním prostě ještě neznám, tak prostě ne, neumím si to představit...Tedy při troše hodně bujné fantazie ano, ale přiznávám, že tam vidím absolutní nedostatek času, zmatek a chaos🙂 Možná bych to měla jinak, když bych začala plodit tak o 5-10 let dříve, ale to je jen teorie..Je teda pravda, že hned po porodu jsem si říkala jak je to mimčo užásné, že bych šla klidně do dvou dalších, ale to asi bylo i poporodními hormony, plula jsem na obrovském růžovém obláčku...Pořád tedy ještě pluju, ale už je tam i ta racionální stránka..

Já si mateřskou taky hodně užívala a nevyspalá jsem nebyla. Mala se probudila treba v 5 a napila se a pak se vzbudila az v 10 treba. Pozdeji spala rovnou do 9hod. Jezdily jsme na vylety, s kamaradkama, do zahraničí. Doma hsem se vetdinou poflako ala, ale na venkove od jara do podzimu to bylo super.

@kukokuko me to z vaši strany prijde skoro jako rouhani jak už tady bylo řečeno nic netrvá vecne.. A ve většině případu napr u 2 sourozenců je to opravdu tak, ze hodnej je jeden.. Jistě jak jste psala můžete zůstat u jednoho. Ja bych osobně svou pohodlnost nad to dopřát vlastnímu dítěti sourozence nepostavila. A jeste k tomu vaření ono jednou s dítětem stejne budete muset začít a vzhledem k veku to neni tak vzdálena budoucnost. U me by tedy manzel asi Koukal co vlastně cely dny dělám kdyz mam hodně deti a doma nedělám nic moc. Ale chapu, ze někdo to muže mít jinak. V závěru aby to ne vyznělo jinak Vám to přeju, ze to mate jak vám to vyhovuje jen prosím buďte malinko empaticta a myslete na to, ze jste výjimka..

@linbrno takhle to ma vetsina, ja považuji za normální 🙂 Tvůj případ mela jsem to stejne ba jeste hur 😆

@kukokuko jeste taky od nas jak se rozvijim na mateřské nerozvijim. Mam dvě deti a starsi ma diagnozu. Holt jsme neměli takové stesti ☺️