Jak se chováte, když zlobí vaše děti?
Ahoj 🙂 , četla jsem teď článek http://spunt.centrum.cz/skolaci/vychova-vzdelan... a docela jsem se nad tím zamyslela a zajímalo by mě, jak řešíte situace, jako, že u nás občas takové jsou, kd byste nejraději tomu zlobidlu malýmu dali na zadek a buď to i uděláte nebo to řešíte jinak. Mě by zajímaly spíš ty metody, kdy to neuděláte, ale máte nějaké jiné zajímavé a kreativní řešení, které je hlavně účinné? Děkuju za rady a názory 🙂
Jinak já malou nebiju, ani netrestám fyzicky 😝 , ale netvrdím, že se nestalo, že bych ji neplácla po zadečku nebo ručičce, ale pak mi to bylo tak líto, že už jsem to už neudělala a chtěla bych spíš vědět, jak na ni bez těchto metod výchovy... 😔 Stalo se mi to asi dvakrát a malá ani nebrečela 😅 , což je teda dobře, ale prostě tím chci říct, že to stejně nemělo žádnej efekt 😲 🙂
Suki, v tom já mám stejný názor jako ty, snažím se Honzíka příliš netlouct (ber to s nadsázkou) 😀 😀 Vím, že to nepřínáší v pozdějším věku nic dobrého, nechci, aby si myslel, že bude po jeho, když někoho uhodí, aby nedocházelo k tomu, že si bude chtít "vymlátit" od jiného dítěte bábovičku na písku a nedejbože, aby mě třeba chtěl jednou bít taky!🙂 A též, co slíbím, to splním, aby věděl, že se může vždy spolehnout a opřít se 😉 Když se vzteká, tak jdu do jiné místnosti, aby neměl publikum a on za mnou hned běží a já se ho snažím zaujmout něčím jiným a docela to vychází 😉
já většinou nedělám nic 😉. když se vzteká, tak jí prostě ingoruju, když jsem totiž zkušela - jakkoli - reagovat, bylo to vždy horší. doma mi to tedy jde lépe než např. v obchodě, tam ji nemůžu nechat a odejít - tak jí seberu do náruče a jdem. sice řve celou cestu k autu, ale pak se uklidní...naposledy si teda lehla u auta na zem a ječela jak na lesy, tak jsem ji dala do auta a počkala až to přejde.
jinak u nás výchovná metoda jednu přes plínu naprosto vybouchla - tatínek to asi 2x zkusil a malá z toho měla děsnou legraci, jako, že paráda, že se něco zajímavýho děje. protože jí dal jenom jako...víc mu jí bylo líto, tak teď když ví, že zlobí, tak přijde a nastaví zadeček ...a jde dělat to samý co předtím... no prostě z toho má legraci.
jinak poslouchá jen když se s ní jedná po dobrém, jak někdo zakřičí atp., tak se rozčertí a just to neudělá, a nehne s ní ani stádo volů 😉. když občas někam fakt pospíchám a chce si oblíct na holé tělo bundu a pak až tričko, tak je to obzvlášť výživný...
ahoj, zrovna dnes odpoledne jsem mu naplácala na plíny: vůbec totiž neposlouchá, byli jsem na zahrádce a každou chvíli uteče někam pryč a mezi stromy a ploty je dost síla hledat batole.
Prvního syna jsem se ani nedotkla - všechno šlo domluvou, poslechl na slovo, stačilo říct jednou. Ve dvou letech s ním byla normální řeč. Tělesný trest ho hluboce urazil a ponížil - dvakrát dostal plácnuto od babičky.
Marián je úplný opak: jakékoliv vysvětlování je naprosto neúčinné - dělá si co chce. Takže nakonec vyděšená, že se mi někde ztratil, mu naplácám na plenku, vysvětluju, že nesmí utíkat a když maminka řekne STůj - že se musí zastavit. Je mu to úplně jedno. za čtvrt hodiny zdrhá zase. Takže my jsme případ, kdy na něj neplatí nic.
Vůbec nejsem zastáncem bití - určitě ne cíleného a odloženého trestu - prostě když mě v té chvíli vytočí, plácnu. Bezprostřední reakce. Ale určitě ne " až přijdeme domů, dostaneš nářez za to a to" - to je jen agresivita dospělých, kterou vybíjejí na dětem a to je týrání.
Naopak ho nebiju za vztek a vzdor, ve kterém právě je. To mě nechává vklidu, přejdeme to, nechám ho vklidu, pomazlím ho, když je nakloněný, vyhovím, když to jde, nebo prostě trvám na svém a neustoupím, ostuda mi nevadí, na názor okolí kašlu 😝
Takže naplácám jen když mám děs, že se mi ztratil - jenže stejně je výsledek nulový. Nemá to vůbec smysl.
kubaka, takže to bití fakt k ničemu není, nebo jo? Neposlechne tak ani tak 😝 Jsou to potvůrky, zkouší. na NIíkolku ta důslednost celkem platí taky...agresivita, nervozita a tak se mi zatím nevyplatila 😝 , ne že bych nějak byla, ale každej má někdy blbej den 😒
suki....delas to dobre!
Ten vyse uvedeny clanek jsem ani necetla.... 😒
Muj nazor, teda jestli muzu....biti nee. Biti je pro me slabost a nezvladnuta reakce, ci emoce rodice....unasi me jejich dodatek :"Vzdyt on to pres ty pliny neciti....?" 🙄
Tak proc to tedy vubec delaj?
Placla jsem El jednou pres ruku, ale presne jak pise kubaka-ze strachu....
Jak byla mladsi(cca16m), chytla Montyho za pysky a tahla dolu z gauce....poprve jsem se projevila jen verbalne, podruhe uz jsem placla, ale to me az zastipala ruka....a pak mi toho bylo lito, rvala jsem v noci do polstare...no ale clovek musi zasahnout.
Vzdor-ignoruju, nebo odvedu pozornost.
A taky, co je pro jineho "zlobeni", me vubec nepostavi ze zidle 😀 -kazdy ma ty hranice nekde jinde.
Musim priznat, ze mam fakt hodne dite, na svuj vek je chytra a "zkousi" moji pevnost jen opravdu zridka....vi, ze mi muze verit....jako doma u suki 🙂
nemá to žádný efekt - když jsem ho dnes seřezala, byla jsem běsná, protože neposlechl, utíkal dál pryč a já měla strach. Je to bezprostřední reakce, což na druhou stranu není tak zlé -dítě vidí, jak na něho reaguje okolí, vidí, že se dává průchod emocím - vidí, že se rodič chová autenticky. A nemusí to být nutně jen pozitivní chování, ale i nezvládnutné. Důležité je, že jsem v té chvíli opravdová. Mám hrůzu, strach o něho, on neposlechne = dostane na plínu. Je to taky zkušenost...
(jen doufám, že až už plíny mít nebude, nebudu ho muset plácat, pač nevím, kam jinam bych ho bezpečně mohla fláknout)
Stejně je mi to líto, ale o to větší mám vztek, že je to úplně zbytečné.
Jinak jako píše janus - nějaký vzdor, odmlouvání, trucování, vlastně cokoli nepovažuju za zlobení a důvod k inzultaci. On se ke mě pak tak lísá - Maminkooo a chce pusu, že ho člověk raději zulíbá 😵
suki..presne jak jsi psala tak to je..kdo rika,ze mu to nikdy neujelo tak podle me lze..ujede to obcas kazdemu,ale ne cilene zejo..ja male taky dala na zadek kdyz mi utikala k ceste a nepomohlo nic..nemuzes jaksi domlouvat metr od cesty plne kamionu kdyz utika,ale jinak ignoruju spatne chovani a odmenuju dobre chovani tento model s emi celkem osvedcil 😎
Jinak, co se snažím dodržet jsou sliby a to i jak neativně tak pozitivně, když slíbím něco, tak to splním a Nikolka pak ví, že, když řeknu....Jestli mi zase utečeš,(je v tomhle hodně velká extrémistka), tak tě dám zpět do kočárku, tak ona ví, že to fakt udělám a docela se mi to osvědčilo 🙂 A stejně tak, když slbím, že půjdem na písek, tak to taky dodržím, aby věděla, že platí, co řeknu 🙂