Jak odnaučit 2leté dítě usínat přes den v kočárku?
Ahoj, pokusím se popsat naši situaci.
Dvouletá dcera v noci usíná při zpívání a hlazení, nebo povídání cca během 30-40 minut (občas i déle, ale s tím jsem se už prostě smířila).
Ve dne je však usínání poněkud horor. Doposud vždy usínala jen v kočárku, případně usne i v autě, když jsme někde na cestách. Nikdy se nestalo, že by odpoledne usnula v posteli. Zkoušela jsem u nás v posteli v ložnici i u ní v pokojíčku. Zkoušela jsem to v posledním měsíci asi 4× - lehnout si s ní do postele a zpívat, číst pohádku, hladit, prostě cokoliv. Nakonec to dopadne tak, že sebou háže tak dlouho, dokud nezačne plakat a vyžadovat kočárek, do kterého když ji dám, začne povídat, že chce do postele a musím jí "násilím" přikurtovat a uhoupat, proti její vůli.
Problém nastal teď, když mám doma týdenní mimino a musím první uspat mimino a pak dvouletou. Při uspávání mimina sebou starší hází o zem a vyžaduje, že chce jít spinkat do kočáru, čímž ruší při usínání mladší a trvá to několikrát tak déle (třeba 15-20 minut), nejsem zvyklá, že by plakala, tak mě to celkem psychicky ničí. Utišit se nedá, nalákat na knížku, na tulení, prostě na nic nelze. Jediné co si myslím, že by mohlo zabrat je pustit ji písničky/pohádky na počítači, ale to se mi moc dělat nechce a nechávám si to až jako poslední variantu, pokud nepřijde nějaká spásná rada zde.
Otázkou tedy je: Jak odnaučit uspávání v kočárku, třeba na to, že bychom si všichni společně lehly do postele a já bych povídala, tulila, zpívala, kojila mladší,...? Respektive ocením jakoukoliv radu k alespoň částečnému vylepšení naší situace
@usvitka A chce/potřebuje spinkat? Já jsem třeba během dne nespala už nějak od 2,5 roku. Zato teď ve třiceti si klidně dáchnu :D Ale ve školce jsem nikdy nespala. Jinak mi připadá kočár dobrý, tak třeba ten náš prcek neusne snad nijak...někdy se budí i v šátku :/ Asi je to fakt můj syn :D
Zkus ji pomalinku naučit nějakou klidovou aktivitu, prohlížení knížek, ´čtení, přinejhorším pohádka. 2 roky bývají přelomové, tak měsíc dva jsou děti odpoledne na ranu a apka začnou večer hezky brzo usínata přes den už ne.
Máme dvouletou vnučku a základ pro to, aby usnula po obědě, je dopolední vydatná procházka. Pokud jí unavíme, hodně chodíme, vezmeme třeba motorku, je úspěch zaučen. Položíme do její postýlky, zatemníme okno, vysvětlíme, že se bude spát a někdo, obvykle maminka nebo já si taky lehneme vedle do postele a stále opakujeme ...budeme spinkat, zavři očička.... a třeba stokrát... nejdéle do 15 minut chrní.
A co třeba dát obě děti do kočárku a jít na procházku? Nebo miminko do nosítka starší do kočárku? Nebo zatáhnout žaluzie a prostě být všichni v ložnici tak dlouho, dokud neusnou..vyprávět třeba pohádku?
no, podle mě se nic takového "učit" nedá. Moje dítě nespí vůbec, když chce spát a mne si oči, vím, že jediné co zabere je nošení, takže nosím a usne. Nic jiného nikdy nefungovalo, takže když spát nechce celý den, tak to nehrotím, není unavený - tak nejde spát a hotovo. Nehodlám si zničit nervy tím, že ho budu proti vůli něco učit a nutit.
No vzhledem k druhému prckovi je asi každá rada drahá.
Všechno chce pro Vás nyní drahý čas a vysilující práci.
Asi bych si nejprve rozmyslela, co je nyní reálné-asi uspat první mimčo a pak mít třeba hodinu a půl na malou (je to sice brutální ale první týden to tak asi bude).
Večer před tím si promluvit s malou a dopoledne to několikrát zopakovat - prostě ji na to připravit...maminka je moc unavená, od teď budeme spinkat v postýlce jako večer, uspíme první miminko, pak půjdeme do postýlky.
Odpoutat pak pozornost od odporu - osvědčilo se nám nabízení rozhodování - taková nebo taková pohádka, takové nebo takové pyžamko, jakého plyšáčka, atd. na zklidnění třeba první krteček na dívání a až pak přečtená pohádka, pořád klidným hlasem si trvat na svém - spinká se v postýlce, mít systém usínání stále stejný: pohádka pak přikrýt plyšáčka a pak přikrýt a spinkat...
Neustupovat už!!! pokud to budete chtít takto zavést, je to prostě o změně a navyknutí na ni trvá- i kdyby to fakt trvalo dlouho, i kdyby třeba ten den vůbec neusnula.
My jsme takto přeučovali před mimčem, takže to bylo jednodušší, ale zase přechod z manduky (postupně nehojdat, pak s ní ležet, ležet vedle ní, usínat s ní...po cca třech měsících jsme se dostali k samostatnému usínání)
Teď s mimčem to opravdu oceňuji, zejména s postupujícím růstem a náročností miminka mě i třeba těch patnáct minutek co zabere rituálek někdy koliduje s uspáním mimča, takže si nedovedu představit ještě řešit nějaké sáhodlouhé uspávání.
Přeju mnoho sil, ať to zvládnete co nejpohodověji🙂
@usvitka no to mame stejne, kdyz nejde spat, tak ve 4 vytuhne klidne v kocarku oprena hlavou o madlo 😀 a nalada tak na palici.... zkus si s ni o tom popovidat, ze by ti to moc pomohlo kdyby si sla odpocinout po obede do postele. Jinak me opravdu nic lepsiho nenapada
My to řešili taky. Starší spal v kočáru ještě ve 3 letech. Jednu dobu jsem prostě vozila dva kočáry a uvozila je oba najednou. Případně jsem měla mimino v šátku a velkého v kočáru. No a pak moje máma přišla na spásnou myšlenku a udělala synovi hnízdo. Dala ho do velké postele, obložila ho dekama, dala ho do fusaku a otevřela na něj okno. A ono to zabralo. Další rok spal v hnízdě. Nakonec jsme odbourali i hnízdo. Synovi je 6,5 a po obědě spí pořád 🙂
Ahoj,zazila jsem to take.Syn neusnul pres den jinak nez v kočarku,tedy v soukrome skolce ano.2,5 letech si jednou sam řekl,že chce spat v posteli a pak to nějak přišlo. Ještě dodám,že mám o 13měs
mladši dceru.Takže to byla honka,ale dalo se.Kdybych u kluka věděla,že se nic nestane,když ho necham vyřvat,bylo by lip.u holky to jinak nešlo a ted uz ji dam do pelechu,zavru dvere a klid☺nicmene neboj,přijde to samo.
My tedy problem s uspavanim nemame, tohle jsem pevne nastavila jiz cca od konce sestinedeli, ale s placem jsme to meli obdobne. Vekovy rozdil dcer je 23 mesicu a i presto, ze jsem dceru na prichod sourozence hodne pripravovala, tak po prichodu domu se nam z fajn holky stal urvany spratek. Mimi slo stranou- porad spinkalo a ja se venovala ji, aby se necitila odstrcena a zacalo mi to prerustat pres hlavu- vyzadovala vic a vic pozornosti.Vse se jeste zhorsilo, kdyz zacalo mimco navazovat soc.kontakty- usmevy a zvatlani- zarlila 100 krat vic. Na zadek nepomahalo, krik take ne- depku jsem mela akorat ja. Nakonec jsem si z ni udelala pomocnicka - prebalujeme, mazeme zadecek, dava cajik segre a dostala komplet vybavene svoje miminko, takze kdyz ja uspavam, tak ona take - jsme obe maminky 😉 kocarek vozime spolu, vse spolu....prestala se vztekat a hra na mamu ji strasne bavi a velmi hezky se tak chova i k sestre, ktere je ted 9 mesicu. Tak to zkuste takhle- ja uspim svoje mimco, ty take svoje a pak si jdeme obe maminky lehnout.....treba to zabere. Jinak preji hodne sil a pevne nervy
Jsem ve stejné situaci. Mimco jde do satku, dvouletá dcera do kočárku. Obvykle usne, sem tam taky ne. Alespoň si v kočárku odpočine. Teď ale neusinala, když bylo venku tak krásně a spala pak dyl v noci. Uvažuji, že poledni spaní odbourání a půjdem si jen na chvíli po obědě lehnout a prohlížet knížky aby si odpocala. Když u toho náhodou usne, bude to bonus.
Osobne bych ji ted nedělala ve věcech jste větší zmatek než už ma. Už jenom ten příchod miminka je pro ni velká změna. Snažila bych se aspoň nějakou dobu dodržovat ty rituály na které byla zvykla. Je určitě rozhozena z toho miminka taky. Je to pro ni stres, všechno je teď jinak. Potřebuje záchytný body , který zná a to je možná j to spaní před v kočárku.
Ahoj, taky jsem to měl jako ty. V kočárku dcera usnula a to zhruba ve 13 hodin. V postýlce, ano, ze začátku to byl horor. No, potřebuje před spaním vybít energii a tak se stalo, že jsem s ní ležel na gauči vedle postýlky a ona mě čtvrt hodiny kopala a pak nic. Podívám se, usnula. Za mě bych využil těchto deštivých dní a zkoušel uspávat v postýlce za zvuků kapek deště. Moje malá dnes spala asi do 5 odpoledne.
Neteř spala v kočárku stále, jinde neusla, a od tří už po obědě nespí. U nás se usíná doma v kočárku - usne sám, poté přenesu do postýlky. Ale doufám (naděje umírá poslední ), že budeme usínat v postýlce i po obědě.
Hmmm, nelehka situace, proto jsem to dceru naucila driv nez prislo domu druhe miminko... ale byl to boj... tyden vypadalo uspavani tak, ze jsem u ni sedela a hladila a povidala cca hodinu nekdy vic nekdy min... pak uz jsem to omezila na pul hodiny a vysvetlila ji, ze mam hlad a musim se jit taky naobedvat. To docela pomohlo, takze nakonec jsme dosly k tomu rict pohadku a odejit. Ale domluva, ze neco potrebuji delat najist se, uklidit atd vetsinou pomohla. Tehdy ji bylo min nez rok a pul.
Rozhodne preju hodne stesti at se to nauci co nejdrive. Uspavanim starsi se mi to dost zjednodusilo..