Je nějaká jiná metoda než nechat plakat? Zkoušela jsem to, ale nevydržela jsem...Přes den usne v náručí, ale když jí položím do postýlky, hned se vzbudí. Večer je to dobré, to jí položím spící do postýlky a spinká. Ale ve dne to prostě nejde. Přitom je ospalá, mne si oči a zívá. Díky.
A co si pro začátek lehnout společně do postele? Takhle jsem učila staršího - byl zvyklý spát jen v kočárku - vyvezla jsem na zahradu a hotovo. 😅 A u mladšího mě to vlastně bude čekat taky... 😅 😀
Nam pomohl stejny ritual jako vecer - tma a usinacek 😉
Maly do 1,5 roku spaval pouze v kocarku, v postylce ani ranu. Pak se to zlomilo, behem tydne jsme najeli na stejny ritual jako byl vecer. Parkrat brecel, ale do tydne si zvykl a spava v pohode 😉. Teda, pokud nam nezatepluji panelak ☹
Vím, že to trhá srdce, ale nechala bych vyřvat, u nás fungovalo jedině toto.. 😉
Nechat vyřvat je hrozná metoda, sice zafunguje, ale to, že to trhá srdce je nespíše dost silný signál, že je to špatně. Dokud děti nemůžou samotné odejít z postýlky, tak metoda - kdy se dítě nechá brečet, je bezmocné a máma odejde prostě zanechává stopy v psychice, důvěře ve svět...Existují metody postupného snižování vlivu, že pokud je zvyklá usínat při houpání, tak ji nejprve mít na rukou, ale už nehopat. Dítě může plakat, ale jseš u ní a chlácholíš, šeptáš, konejšíš, ale už nechodíš (neskáčeš na baloně). Pak až si an tohle zvykne, může to být i dost dlouhá doba (př. měsíc), pak ji nebudeš už mít na rukou v sedě, ale dáš si ji vedle sebe na postel, a ležíš při ní, zase konejšíš, jsi na ni milá, jsi s ní..pak až si zvykne, tak opět další krok - dáš ji do postýlky a jsi u ní, hladíš...až si zvykne, tak pak se snažíš postupně zvětšovat vzdálenost od postýlky...
tak u nás uspávám malou přes den v naší posteli 😀 , malou tam uspim a pak tiše uteču a je klid, někdy tam tedy vytuhnu s ní 😉, no a večer tím že je za celý den utahaná tak pak bez problémů usíná ve svý postýlce, jinak taky jsem zkoušela aby se vyřvala, ale to vůbec nezabíralo, spíš se z toho pokaždý začala malá dusit
Nám pomáhá plena na obličeji a to pak usneme kdekoli 🙂 A pokud nechce usnout a začíná být přetažená, tak ji raději taky uspíme u nás v posteli, protože jak je přetažená, tak už neusneme jinak než s řevem a tomu se chceme vyhnout. Zkoušíme vychytat., kdy Eli začíná být unavená a hned ji dáváme do postýlky nebo kolíbky, dudlík do pusinky, plenu na obličej a ona se sama hned uklidní. Kdyby se přes den pořádně nevyspala, tak večer mi sice dobře usne ale jí v noci 2x a když se mi přes den pěkně vyspinká, spí od 18.30h do 5h ráno a pak ještě do 8h. Jinak sestře u neteře zabralo, když dala starý kočár na balkon a malou tam uhoupala ke spánku a v klidu si mohla doma podělat hodně věcí. Teď uspávají taky v manželské posteli s plenou na obličeji.
nám pomohl "hajíbulan" Je to polštářek, se kterým jsem před porodem léta spávala. Když byla dcera úplně malinkatá, spala se mnou v posteli, pak si najedou ten polštářek přivlastnila a teď bez něj neusne. Má ho u sebe v postýlce a spí s ním. Cítí mě z něj a je klidná. Polštářek s námi i cestuje. Když má Any den blbec a kňourá, tak polštář nosí celý den a nedá ho z ruky. Zkus malou naučit na nějakou věc, ze které tě bude cítit. Třeba i kus oblečení a uvidíš, třeba to pomůže 🙂