Jak naučit dítě spát v postýlce?

Já jsem přeučovala syna ze spaní na rukou do postýlky a můžu říct hlavně to - obrnit se velikou trpělivostí a odhodláním. Musíte se smířit s tím, že dítko bude chvíli plakat. Když ustoupíte, byť jedinkrát, můžete začít od začátku. U nás zabralo tohle: První den jsem se před spaním malýho pochovala, pomazlila a položila do postýlky, sedla si vedle, dala mu ruku a čekala, dokud neusne. Trvalo to, ale šlo to. Druhý den jsem už u postýlky neseděla, normálně jsem odešla.. samozřejmě plakal. Chvíli jsem ho nechala poplakat, pak jsem přišla, promluvila, pohladila a zase odešla.. a tak pořád dokola, jen jsem prodlužovala intervaly. První dny jsou nejtěžší, může to trvat fakt dlouho, než usne, ale já zaznamenala zlepšení už hned další den a opravdu, čtvrtý den od zahájení mise 😀 malý usnul v postýlce bez tyjátru. Může to trvat delší dobu než nám, ale myslím, že jiná cesta nevede, hlavně neustoupit. Dítka jsou mršky, hodně rychle si zvyknout, že maminka lítá, jak oni pískají 🙂

pokud vám to tak vyhovuje,JE TO V POŘÁDKU ! však je to vaše dítě, moje malá do 14 měs usínala u prsa, pak vedle mě v posteli, vyhovovalo nám to tak oběma, tak to bylo v pořádku. stejně tak jako je v pořádku, pokud miminko samo usíná v postýlce!

taky závidím že spí celou noc, naše má též 7 měsíců a uspávám na rukou, usne během chvilky ale budí se tak 3x za noc, ale to už mi usíná u prsa, spí se mnou takže většinou usnu dřív jak ona 😀 , první dcera ale spala v postýlce od půl roku a pomohla hrací hvězdička která jí promítala na zed obrázky 😉

malej v postýlce spinká od narození,v noci se mi ted budí 1x na nejvýš 2x na kojení.Večer usínáme při svítící berušce

Starší dcera byla zvyklá spávat ses mnou v posteli, i když měla postýlku hned vedle. Jak měla asi 8 měsíců a začala lozit, měla jsem strach, že spadne z postele, když u ní nebudu, tak jsem ji začala dávat do postýlky. Dala jsem ji do postýlky, poplakávala, ale ležela jsem na své posteli hned vedle, hladila ji, zpívala, jednu dobu jsem ji pouštěla písničky z mobilu. Vyloženě vyřvat bych ji nenechala. Tohle bylo jen pobrekávání, že se děje něco jinak, než je zvyklá. Po pár dnech si zvykla, pak už jsem jen ležela na své posteli a četla si, ona se dívala na mě a za chvilku spala.
Ale jak píšou výš, pokud vám to vyhovuje, jak je, tak není důvod to měnit.

Ahojky já mám podobný problém,malá má 9 měs.,naučila se usínat na rukou,když jí chci uložit do postýlky tak se procitne a přetočí hned na břicho a posadí se a začne řvat že chce vzít.Zkoušela jsem jí hned znovu položit na záda ale opět se posadí a řve,musím jí vzít do náručí a hned se mi položí na rameno a usíná.Jsem z toho nešťastná jak jí mám naučit usínat samotnou nemáte nějaké tipy? Díky...

miminka potrebujou svuj ritual, svoje misto, kde spinkaji, se svymi hrackami a jinymi vecmi, ktere by se nemeli menit...musi vedet, ze kdyz se probudi tam, kde usnuli, bude vse tak, jak to bylo predtim. Taky jsme nosili, ale dospeli jsme do faze, kdy malej spal jen na ruce a pri kazdym polozeni se vzbudil, nebo se budil kazdou hodinu. Kdyz dite uspite na ruce a date ho do postylky, tak po probuzeni hleda vas a breci, protoze si pamatuje, ze usinal na vas. Dat ho do postylky, pak ho po probuzeni nosit, houpat, vymyslet jak ho uspat...to miminka jen mate. Od te doby, kdy kazdy vecer chovame, povidame, zpivame, hrajeme si se svetylkem,...malej usina sam a probudi se max. dvakrat. Kdyz se vzbudi, dam mu napit, na chvili si ho vezmu, ale nenecham ho na sobe usnout, jsem u nej dokud neusne sam. Diky zavedenymu ritualu spinka krasne i po obede🙂

To nechat v postýlce, postupně přicházet a prodlužovat intervaly je docela dobrý, ale chce to pevný nervy a hlavně vědět, že se dítě nebojí - že brečí jenom proto, že chce dosáhnout svého... A ne každá matka na to má nervy (já neměla...)

Doporučila bych několik věcí, jak jsem vypozorovala že funguje u maminek okolo, nebo co dělám, když holky nemůžou usnout mně.

1,zaběhnout rituál, který bude končit usnutím "po staru" - tedy například mimčo vykoupat, oblíknout - u toho říct nějakou básničku - nakrmit, nechat na rukách, zpívat (pokaždé to samé) a při zpěvu pomalu dát do místa, kde usíná normálně a tam uspat standartně (nebo zase s pohádkou, básničkou, písničkou - já vyprávěla pohádky z "dvakrát sedm pohádek"). Dobrý je k tomu přidat například nějakou hračku, plyšáka, mazlíčka, kolotoč nad postýlku - nebo kombinaci. Například jí dát do náruče plyšového spinkáčka A pustit hudbu z kolotoče. Po nějakém čase (týden, 10dní) když si na tento rituál zvykne, ho provést stejně, ale dát usnout do postýlky - jinak neměně. Mělo by to pomoci, pokud bude mít pozornost soustředěnou na věci kolem (ideálně jí dát i povlečení z kolébky do postýlky - i když to bude nepraktické a tak). Pokud tak usne, zase postupně odebírat :oD

2, uspávat tak, že si člověk lehne vedle mimča na postel, chytne ho za ruku a prostě je s ním. U tohohle není tak velké zlo, když brečí a nemůže zabrat - pokud má u sebe maminku, je to spíš vztek nebo vyčerpání a ne strach...

Já jsem holky odmala učila spát u sebe v postýlce a většinou s tím problém není :o) Tak bych řekla, u dalšího mimča si na to pak dát pozor :o)

P.s. jestli ti to, že usíná v kolébce při houpání nevadí, je to v pořádku :o) Není povinnost, aby spalo dítě v postýlce... Pokud to chceš řešit a nevyhovuje ti to, je to jiná věc...