Ahoj maminky,jak jste naučili Vaše děti usínat v klidu v postýlce? Mojí dceři je 6 měsíců a usne pouze se mnou v posteli u prsa. V postýlce sama pláče. Máte nějaký tip, jiný, než nechat plakat a jít pryč?
@uzivatelkapetra Tak to u nás nepomůže ani , kdyžsi ji vezmu do postele. Chodila spát kolem 8 a ted mezi 11 až půlnocí, ale zase spala celou noc.
Nám se sice povedlo přesunout spaní do vlastní postýlky, ale zásadně usíná jen se mnou, drží mě za ruku a postýlku mám přiraženou k posteli. Je jí 18 měsíců a kontakt vyžaduje i v noci i během denního spánku, takže chodím ležet s ní... Dřív mě to trápilo(hodně jsem to srovnávala s kamarádkáma, které taky děti prostě uložily, odešly a měly klid) , ale přijala jsem to tak, že je prostě kontaktní, potřebuje moji přítomnost, já jsem tu pro ní a jednou už o mě tak stát nebude, tak je třeba si to spíš užít.
3 roky a usíná se mnou. Spí se mnou...🙂
Taky by me zajimalo, jak se “zbavit” toho pytle blech mezi mnou a manzelem v posteli 😆😆
Ale na jednu stranu je to krasny 😍 za chvili nas nebudou potrebovat
Čemu vadí, že usíná s tebou? omezuje tě to nějak?Nebo se jedná jen o ten pocit, že už by mělo dle nekoho spát samo? Každé dítě je své v potřebě kontaktu, dotyku...Tobě se dobře nespí s chlapem v jedné posteli?Jinak osobně mám dite v naší posteli v noci.
Manžel se třeba těší až bude usína , max t s nama zachumlaná v posteli, mě by momentálně jen stačilo, vrátit jí ten spánek zase na 8, max 9 hodinu😀
@rastauzzi
proc by melo 6m dite spat samo v postylce kdyz potrebuje tvoji pritomnost?
Nechapu tohle odkladani mladat za kazdou cenu
mně se to nepodařilo ani u jednoho 8 a 5 let, od 3 let spali ve své posteli v pokojíčku, ale pak se zase vrátili do ložnice na svoje postýlky, ale mně to nevadí, užívám si to, už to nebude dlouho trvat a budou usínat s někým jiným a já to obrečím😝
@victress
tak u 8 leteho ditete by mi to vadilo nemit zadne soukromi
Naše spí sama od 1. měsíce ve vlastní postýlce v pokojíčku. Ale ona byla od začátku takový samorost a je raději když má klid.
Tohle se podle mě naučit moc nedá, některé děti ten kontakt nepotřebují, potřebuji naopak třeba svůj prostor a v pohodě si samy usnout a některé prostě potřebuji ten kontakt, usínání jen u prsa nebo prostě jen potřebuji mít někoho u sebe. V půl roce bych se o nějaké učení vůbec nepokoušela a snažila bych si ten čas užít, odpočívat. Je mi jasné, že je to náročný, že chybí soukromí, čas na partnera, ale ono se to zlepší, nebude to tak věčně.
Postupně zkoušet. Náš malý má 14 měsíců a teprve teď usíná sám 3 noci. A ani jednou jsme ho nenechali vyřvat. Dokud jsem kojila, tak jsem vždy uspávala u prsa a pak postupně jsme přidávali samostatnosti. Teď si vypije mléko, přečteme pohádku, dáme pusinku a jdeme. Zatím se nám takhle daří
Já hned od příjezdu z porodnice zavedla rituál koupání, papání (dříve jsem také kojila), položila jsem do postýlky a odcházela jsem, nikdy žádnej protest. Když byly malé 3 měsíce zvykla si na plínku "ňuchňala" si v ní obličej (občas jsme do nich utřeli pusu od mléka) tak to cítila a hned vytuhla. Teď už i bez plínky, dám ji pusinku a jdu do vedlejší místnosti, mám pootevřené, ale nikdy už se neozve a třeba jen leží a půl hodiny trvá než zabere, ale je tak zvyklá. Vím, že někdo to řešil tím (možná pro někoho divné) ale zkusit dát třeba nějaké tvé tričko nebo tu plínku od mlicka bude tě cítit. Nevěřila jsem, ale fkt to u ostatních zabralo
A ja porad nechapu tyhle diskuze. Proc by ty deti mely umet usinat samy? To nejsou panenky, kterou staci vecer zahodit do kouta🙄
Dokud jsem kojila, uspavala jsem vecer u prsu, mazlenim se, houpanim na rukou a zpivanim. A připadalo mi to uplne v poradku. Ted, kdyz uz je dite vetsi, cteme si pohadky, povidame si pod peřinou, pusinkujeme se a uzivame si spolecnou chvilku❤️❤️ Ted mam certsve miminko a snad ho budu uspavat zrovna tak.. Jiste, nemam vecer cas koukat v televizi na priblble serialy, nebo lezet dve hodiny ve vane, ale vecne to vecerni uspavani deti trvat nebude. A uz ted je mi smutno pri predstave, az me jednou potrebovat nebudou..
První věc : malé je 6 měsíců !!! Je to miminko a je v pořádku, že potřebuje fyzický kontakt a kojení. Druhá věc : malá byla to samý až do 16m, pak už neusínala u prsa (protože jsem skončila s kojením), ale vlastně se nic nezměnilo, protože ji vždy uspávám (ať je to spánek denní nebo večerní/noční), takže si spolu lehneme a hnízdí se, až usne... miluju to ❤️. Řiď se svým srdcem a tím, co považuješ pro tebe a malou to nejlepší. A užívej si to. Je to klišé, ale věř mi, že ti vše bude jednou chybět. A důležité : neřiď se tím, co jinde funguje, každé dítě je jiné 🙏.
Bez prsa mi neusne ani 2,5leťák. Ale tak to je fuk, vlastní pokoj stejně nemá, kam bychom ho odklonili.
Dcera 3 roky neusne sama. Vývoj spánku: do 1,5roku usínala jedině u prsa a budila se i 10x za noc,po odstavu usínala ke mně pritulena držíc mě za ruku a tu ruku jsem ji musela několikrát za noc vrátit. Asi po třech měsících přesunuta do své postele prisunute k mě,stále usinajic za ruku a ještě se zpíváním. Někdy ve 2,5 jsem ji přestala dávat spát přes den a ejhle z hodinového až dvouhodinového uspávacího maratonu je do půl hoďky tuhá,už nepotřebuje ruku,ale stačí,když sedíme v místnosti,zazpíváme a počkáme až usně. Druhá dcera v roce neusne jinak než u prsa. Neřeším,hlavně,že spí. Spánek je zrovna věc natolik individuální,že srovnávat s okolím je cesta do pekel. Ono je strašně jednoduché říct,že mi dítě usíná samo. Ale jaka k tomu byla cesta? U syna jsme si tím dost pravděpodobné zadělali na problémy,když jsme ho "učili " usínat samotného,jen proto,že ostatní děti přece usínají sami... Až mě holka v deseti pošle do háje ještě ráda budu vzpomínat na tu dobu,kdy chtěla moji přítomnost. Možná to zní jako klišé,ale je to tak.
Otázka je proč bys to chtěla dělat? Ber to tak, že to dítě tě nebude potřebovat navěky. Tak si to teď užívej. Přijde doba, kdy se ti podaří dítko uspat a v klidu odejít z postele. Pokud nechceš sebe a to malé trápit vyplakáváním, což ti chválím, tak nevidím jiný způsob jak dítě „naučit“ spát samo. Nám 3,5 leťák taky neusne sám, jen když je hoooodně unavenej, tak vytuhne u telky, nebo v autosedačce. Ale abych ho poslala do postele a řekla mu „Spinkej broučku.“ tak to fakt neprojde. To mnohdy neumí ani mnohem starší děti. Navíc uspávání u prsa je ten prakticky nejjednodušší způsob uspávání.
Miminko ma tebe jako stredobod sveho vesmiru. Proc od neho chces odchazet? My stale uspavame i 3letou, lezime spolu v posteli, ja kojim mladsiho a odchazime az kdyz oba spi. Je to nas dpolecny ritual a oba klidne spi celou noc. A pro nas je to pohoda, ze nemusime v noci nekam chodit uklidnovat. Nikdy v zivote v postylce nespal ani jeden.
Nauci se to sama, nehrot to. Je to ta hlaska, kterou nas castuji maminky a babicky, ale ona je to pravda - uzivej si kazdou minutku miminka, hrozne rychle vyroste. Usina u tebe, co a? Mam treti dite, stejne jako dve predchozi usina u me v naruci, usinani neni zadne drama. Kdyz nezabere po dobu co ctu pohadku v loznici starsim detem, jdu s ni v naruci do obyvaku, necham si ji "pripojenou" a mam svuj vecer - povidam si s manzelem, koukam na tv, cokoli.... Ona se spokojene chova a nakonec usne, pak ji prenesu do postylky. Delala jsem to tak i se dvema predchozima, jak rostou, tak si sami reknou, ze uz jim tenhle postup nevyhovuje a zacnou usinat sami v posteli a pozdeji i sami ve svem pokoji. Reci, ze se to miminko "nauci" mi prijdou jako nesmysl.
No, u nás se to stalo až od 3 let. 🙂 Ale netlačila jsem na pilu. Dcera nikdy neusínala u prsa, to jí nešlo, ale usínala v náručí. Pak jsem jí držela za ruku, cca od 2 let jsem už jen byla v místnosti a teď opravdu jen dám pusu, přečtu pohádku a odcházím.
@chrystyanna Společné usínání a společné spaní mi nevadí vůbec, spíš naopak. Kdykoli se ale v noci vzbudí (třeba 6x), tak chce prso a když se vzbudí a maminka tam náhodou není, tak pláče a neusne dokud u ní nejsem.
Nemohu už pomalu spát ani v jiné než kojící pozici a běda jak se otočím. Chápu, její chování a potřeba maminky je přirozená a časem se bude měnit...
Jinak bych samostatné spaní ani neřešila, říkám si, že je zatim malinká a časem se sama rozhodne pro svou postýlku.
Mě se to nepodařilo dodnes. Po ukončení kojení stejně usínáme spolu ve velké posteli a pak ho přenesu. A teda než se trápit s nějakým učením, máme oba pohodu, pěkně si lehneme a pohrajeme si nebo koukneme na zprávy a malý za chvilku vytuhne.
Malý má 22 měsíců