Jak dlouho necháváte své dítko plakat v postýlce?

Sama dítko ještě nemám, ale mám zkušenosti od ségry a dost jsem i načetla...v jednom měsíci je mimnko opravdu maličké na to, aby se už naučilo spávat samo! Na to učit ho to bude ještě času dost, nyní opravdu potřebuje houpat, utišovat... v jednom měsíci nenechávat zbytečně hned vyplakat v postýlce.
Pokud miminko netrápí nějaký objektivní problém - hlad, mokrá plínka, bolení bříška - zkus tzv. "pět zásad" podle knížky Dr. Karpa "Nejšťastnější miminko v okolí":
1. pevné zavinutí (zabránit miminku, aby nemáchalo ručičkama, nad kterýma ještě nemá kontrolu, a tím se zbytečně nerozptylovalo), zpočátku mu to může spíš i vadit, ale může to být důležité, aby se soustředilo více na zbývající "metody" a pohyby jeho ručiček ho nerušily
2. zkusit miminko položit (zavinuté) na bok
3.metoda bílého šumu - pustit miminku uklidňující zvuky, např hučení vodopádu, potůčku, ale funguje prý třeba i zvuk fénu, vysavače... Čím víc miminko pláče, tím hlasitější by měl být zvuk, postupně jak se bude utišovat, tak hlasitost snižovat
4. houpání - uklidňuje a opět čím hlasitější je pláč, tím intenzivnější by mělo být a postupně zpomalovat až přestat.
5. sání (dudlíku, prsu, prstu).

pred porodem jsem toho hodne nacetla , po porodu jsem vsechno zapomela a ridim se tim ze nejlip je miminku u mamky nebo tatky , jsou jeste malinci meli by mit pocit toho ze jsou v bezpeci a to jim daji jenom rodice , takze od malicka spi chlapecek s nama , a uspavani mame jak kdy nekdy chce chovat , nekdy chce byt v houpacce a posledni dobou se vali s tatou na gauci povidaj si a za pul hodky spinka pritulenej k tatovi

@baranespor
Já jsem naší malou nikdy nedávala spát jen proto, protože byl večer a je čas spánku. Prostě spala až se jí chtělo. Nevím jestli je to díky tomu, ale už od třech měsíců spí celou noc. Sama si upravila režim, takže chodí spávat v průměru okolo deváté večer a probouzí se o půl osmé ráno🙂 a hlavně u ní nikdo nemusí být aby usnula🙂

V tomhle věku je dost nereálné, aby miminko usínalo samo, pokud nemá takovou povahu (a pak je otázka, jestli je to nekontaktní miminko z povahy, nebo jen následek separace třeba po porodu). Miminko je na tobě závislé, ale myšleno v dobrém smyslu, jakože ty jsi záruka jeho správného tělesného, duševního i sociálního prospívání a rozvoje, teď nechápe rozdíl mezi přítomností a minulostí, nejsi-li u něj a ono tě potřebuje (a je to potřeba, ne rozmar), pláče, protože to vnímá jako že to tak bude už navěky ... navíc nechání takto malých dětí je plakat vede k chemickým změnám na mozku, takže i když třeba rezignují (už nepláčou), tak to narušuje psychiku až do dospělosti, narušuje to negativně vývoj reakcí na stres a utváření vztahů .... koukni na https://www.modrykonik.cz/detsky-spanek a https://www.modrykonik.cz/duvera-v-plac-diete

Naši malou uspávám doteď, ale dokáže usnout i s tatínkem nebo babičkou, sama zatím jen v autosedačce (že ji uhoupe jízda autem), ale ona je taky vysoce kontaktní už od narození ... ale jsou vidět posuny, jak se osamostatňuje ve všem, i v tom usínání.

Dítě jsem si nepořizovala k tomu, abych měla potřebu ho odkládat, nemusela se mu věnovat. Ještě na jaře usínala obvykle při kojení (a uspávání je kedna z přirozených a důležitých funkcí kojení 🙂), pak už jí to nešlo, tak jsme si postupně našly jiný způsob a ten se mění dál, jak mně potřebuje při usínání pomaličku postupně méně a méně.

@baranespor Plakat samotnou v postýlce jsem moc nenechávala, na to nemám nervy 🙂 Ale učila jsem ji od malinka usínat samotnou v postýlce tak, že jsem byla u ní, mluvila na ni když byla neklidná, třeba držela za ručičku, podávala dudlík atd. Ale nikdy jsem ji nebrala z postýlky, nehoupala atd. Jo, a nikdy jsem ji nenechávala v postýlce za jiným účelem než spaní (žádný hraní, na to měla deku atd.) Velmi brzy pochopila že v postýlce se spinká. Ale každé dítě je jené, třeba to, co fungovalo nám nemusí tobě. Já jsem měla opravdu spáče - už v měsíci spala celou noc, žádný vstávání na kojení atd. A usíná sama doteď.

Naše holčička přes den usíná sama a večer potřebuje chviličku pochovat. Večer nepláče. Už tak nějak asi od měsíce ví, že je noc a to se spinká. Ale ani přes den ji nenechávám plakat. Občas se zlobí, že nemůže usnout, ale to si začne cucat prsty a do pár minut spinká. Prsty už jsem přestala řešit. Když jsem jí je chtěla měnit za dudel, tak hystericky ječela 😀

@baranespor podle jake logiky by melo mesicni dite usinat samo? nic ve zlem 🙂 mam dve deti a v tomto veku me to tedy nikdy nenapadlo.

myslim ze vek na usinani osamote prijde pozdeji. kazde dite mam jine v roce spali oba samostatne v pokojicku ale do te doby byli proste moji.

nekde jsem cetla, ze deti asi do pul roku se neumi uspat samotne, nehrotila bych to

naše malá spí od narození s námi v posteli a usíná u prsa. plakat samotnou v postýlce bych ji nikdy nenechala.

Nenechavam plakat vubec. Uspavam v naruci, trva to 5-10minut, pak maleho polozim do postylky. V noci spi s nami v posteli. Pres den si hraje sam, doplazi se jen kdyz neco potrebuje (prebalit, najist, spinkat). Mozna proto ho mam rada aspon v noci u sebe 🙂

Já bych nato neměla nervy.Dyt je ještě malička... V jine diskuzy píšeš že ma mala problémy i s kolikama,čím víc ti bude plakat tím se víc naloka vzduchu a bude ji bolet bříško... My jsme maleho nenechali nikdy vyplakat.Pořád jsme chovali,skákali jsme na míči aby usnul.Většina lidí mě zato odsuzovala že si nato zvykne.a ted?jemu 9 měsíců - usíná tak že mu říkam pohadku a on mě hladí po tváři/oku atd... je to něco tak užasneho,tak proč se o to ochudit?mala tě potřebuje

Taky mame velice kontaktni dite a nikdy bych nenechala "vybrecet", prijde mi to jako zastaraly nazor nasich rodicu. Jak uz nekdo zminoval, dite jsem si neporidila od toho,abych ho nekde odkladala. Je malinka a chce mamu/tatu. My uspavame do ted, nekdy u kojeni,nekdy u prsa, byly doby,kdy usinal i v Manduce. Ale rozhodne nespi sam od sebe ulozenim do postele. 🙂 Beru to jako fakt. Netrap se tim, a budte co nejvic s ni. Ja si rikam, ze z toho jednou vyroste a me to bude jeste lito,ze uz me nepotrebuje. Ja si rikam, ze co muzes pro dite udelat vic, nez mu pomoc v klidu usnout? 🙂

Já první dceru uspávala v náručí do 2,5 let 😅 Ona byla hodně tulivé miminko, navíc ji často bolelo bříško, tak i proto plakávala. Teď je jí 8 let a dodnes je hodně mazlivá a někdy si řekne, ať si k ní lehnu. Mě to s manželem nevadí, vždycky jsme se v tom střídali a vyplatilo se, troufám si tvrdit, že nás má opravdu ráda 🙂 A mladší? Ta je opravdu jiná, v náručí usínala snad jen 2 měsíce a od té doby usíná sama v postýlce, z náručí se mi snažila vysmeknout, když jsem jí chtěla uhoupat, prostě má jinou povahu, vystačí si sama. Je fakt, že bříško ji moc netrápilo, byla více pohodovější miminko, než starší. Teď je jí 9 měsíců a stačí ji dát usínáčka k obličeji, hned ho chňapne, pochopí, že se teď má spát, vezme dudlíka, chytne mě za ruku a za chvíli spí. Z postýlky ji vyndám, když se jí v noci nedaří zabrat, tak u nás v posteli pak zabere hned. Kolikrát si ji vezmu nad ránem z postýlky už, když je mi smutno, vždycky se na ni těším, když si ji beru k sobě. Mě to baví si k ní ňufat 😀

@baranespor
měsíční miminko nechat vyplakat k usnutí? proč?
jediný jeho komunikačný prostředek je pláč - co když je jí teplo, zima, má někde skřípnutou ruku, má prdy, nebo Tě chce cítit?
9 měsíců cítila Tvůj dech, tlukot Tvého srdce, chodila s Tebou i na záchod a teď má být sama?
proč? obtěžuje Tě to, nebo to děláš, protože Ti to někdo poradil?
dítě patří k matce.. netrap ji, chovej, však do 15ti to dělat nebudeš..
chuděrka malá, potřebuje Te..

Máme 11 měsíců,plakat nenechávám nikdy...dřív jsem uspávala v zavinovačce,chodila jsem a ještě měl u toho prso v puse, teď uhoupávám v hacce plus a zpívám,až jdeme spát přeneseme k nám do postele,kde se napojí na prso a spí....měsíční miminko bych rozhodně neřešila,vždyť to potřebuje nejvíc maminku.Já nevím,nejdřív mámy dítě chtějí a pak po nich chtějí,aby byly co nejdřív samostatné,přitom ony potřebují náruč maminky nejvíc. Já sv dítě neodháním,ale každý dle svého nejlepšího vědomí a svědomí

@baranespor no tak já jsem použila knížku Každé se umí naučit spát.....(je na netu ke stažení)... a tam se děťátko nechávalo chvilku plakat....
....ALE !!:

- nebylo to v šestinedělí 😖 (úplně se mi sevřelo srdce když čtu, že tak malé miminko samo pláče v postýlce 😔

- není to o tom nechat vyplakat, ale připravit rutinu (uspávat ve vhodnou chvíli, tzn. mít i nějaký režim během dne a pak večer dát jasný signál, že je čas na uklidnění před spaním/spaní....

- nenechávalo se vyplakat neomezeně, ale chodilo se k postýlce v určitých intervalech (které se postupně prodlužovaly) tak aby dítě mělo co nejmenší trauma... i tak jsem to dělala nerada, jen jsem už nevěděla kudy kam (přes den nespal skoro vůbec, byl hrozně unavený a nervní a já vyčerpaná, drncání v kočárku nebo nošení apod. nepomáhalo... nakonec se po touhle metodou naučil usínat a pak to několik týdnů doháněl....)

ideálně začít někdy v šestinedělí nebo po něm koupáním ve stejný čas zhruba a pak kojením apod....

nějaké vyplakání buď vůbec - a nebo určitě ne v šestinedělí 😉 😉 .... to je velmi brzo i na nějaký začátek režimu pro hodně dětí natož na to, aby bylo tak malé dítě samo v postýlce a volalo pláčem někoho z rodiny... je to pro ně velká změna po tom co strávili čas uvnitř kde měli úplně jiné prostředí...

hlavně doporučuju trpělivost, máš opravdu velmi malé miminko 😉
začala bych tím koupáním, to je dost jasný signál a to prostě jet zhruba ve stejnou dobu a pak ztlumit světla, hlas a děťátko si postupně zvykne.... některému to může trvat pár týdnů, jinému pár měsíců.... jde o to postupně se přiblížit k nějaké rozumné době usínání.... třeba pokud usíná až před půlnocí tak se dostanete na půl desátou apod.... prostě nemusí to jít ze dne na den....
jsou děti, které usínají odmalička a spí celou noc, ale těch je málo... většině dětí trvá pár měsíců než si nějak srovnají režim....
zatím se teprve poznáváte, uvidíš jak to uvidíš úplně jinak za půl roku, za rok.... já dneska vzpomínám jak jsem úplně vyčerpaná x krát za noc kojila a malý plakal (pořád ho bolelo bříško, až do roka).... zhruba v jeho 5 letech se ty převážně negativní vzpomínky přelily do toho, že ho občas popadnu a držím ho, dlouhé nohy mu visí přes moje ruce dolů, je to legrační 😅 a vyprávím mu to tom jaké to bylo a on se mě vyptává a je to úžasné.....
škoda, že jsem u prvního dítěte ještě nechápala, že to je opravdu osobnost.... čím déle ho mám, tím víc mi to dochází....
ten začátek je opravdu náročný, ale nezapomeň si ho užít 😉 😵 každá etapa s dítětem je jiná a i Ty se budeš měnit 🙂

@eficenka Přesně jsi to napsala..já moc nechápu,proč odhánět tak malé miminko? Víš mně fakt přijde, že holky dítě nejdřív moc chtějí,ale pak je obtěžuje věnovat se mu na 100%. Já mám malého celou noc přitisknutého na sobě, drží se mě ručičkou,případně dudlá prso a miluju to! Jednou mi to bude hrozně chybět

tak já se přiznám, že se s dětmi v posteli skoro vůbec nevyspím a druhý den bych nemohla ani řídit nebo jít do práce, jsem úplně mimo 😖 ... ale mívala jsem děti v postýlce hned u postele a držela jsem je za ruku a taky jsem je hodně nosila přes den, abysme měli kontakt.....
teď spí sami už dávno (je jim 4 a 6 let) a když chtějí spát se mnou, tak jsme domluvení že na střídačku a jednou za čas, já spím bohužel fakt lehce a jsem druhý den odrovnaná.... syn je po mně, končívá to tím, že se ráno objememe, řekneme si jak se máme rádi, ale že se vedle sebe prostě nevyspíme 😅 .... tak se tulíme přes den, hodně hladím nebo masíruju a tak....

prostě je potřeba najít nějakou cestu, aby mělo dítě dostatek fyzického kontaktu a cítilo se v bezpečí 🙂 to je prirorita, obzvlášť u tak malého miminka.... jak poroste, tak se pak může osamostatňovat, až na to bude situace zralá (ideálně na obou stranách), ale ten kontakt je podle mě hrozně důležitý i když jsou děti už velké 🙂

je potřeba vždycky zvážit co dělat, protože každé dítě má jiné potřeby a taky každá matka.... já třeba beze spánku mám i zdravotní potíže a tak na to musím myslet a i děti si na to s věkem musely zvyknout brát ohled... ne každý třeba může nosit tříleté dítě v nosítku nebo mít několik dětí za sebou po roce nebo kojit do tří let apod.... péče o dítě je někdy opravdu hodně náročná a je potřeba myslet i na vlastní regeneraci, aby to pak neodneslo zdraví nebo partner nebo i ty děti časem....

ale u tak malého miminka bych určitě nenechávala plakat, to je za mě jednoznačné 😔

@baranespor a pokud má koliky (což je v tomhle věku běžné u většiny dětí), tak opravdu dlouhý pláč není dobrý ani na to bříško 😔
doporučuju nějaké kapičky probiotické na to, pokud kojíš tak nejíst nadýmavé potraviny, brát probiotika... a mně se moc osvědčily nahřáté pecičky (prodávají v DM, dá se do mikrovlnky) a koupání v teplé vodě, ale v kyblíku (ta poloha ulevovala hodně) a pak namasírovat bříško olejem proti nadýmání.. určitě najdeš na netu popis jak masírovat bříško, není to nic složitého 😉

na to spaní bych fakt netlačila, je velmi malá.... to co po ní chceš tak je dost možné, že půjde třeba okolo půl roku, tři čtvrtě roku 😉

@baranespor Každé dítko je jiné. Moje starší usínala sama v postýlce a ani přes noc se nebudila. Mladší taky usíná sama, občas se ale stane, že nezabere, nebo že se probudí v noci a pláče a pak si ji beru k sobě do postele a spíme spolu. Přes den ji taky kolikrát uložím k sobě do postele místo do postýlky, přitulím se k ní a spíme obě 🙂. Starší spávala se mnou po obědě (už byla větší - než začala chodit do školky). Užívej si to, dokud můžeš - strašně rychle to uteče a najednou zjistíš, že máš děti velké...

ani minutu jsem jí nikdy nenechala plakat.. proč taky..

No já tu svojí holčičku právě uložila do postýlky, tak doufám že už spí dost tvrdě - uvidím během prvních 2 minut 🙂.
A jak dlouho nechávám plakat? Záleží na situaci, je-li v postýlce a rozpláče se tak to příjdu hned, je mi jasné že něco potřebuje - má už hlad, chce přebalit, bolí jí bříško, něco jí vyděsilo a enbo se prostě jenom cítí sama. Pokud je ale najedená, přebalená a ukolébaná a stejně po odložení do postýlky ještě pláče tak - pokud mám práci nechám jí už se vyplakat, pokud práci nemám tak klidně dál chovám (čtu jí básničky, zpívám a nebo jen tak houpu). Ale naštěstí to není velký ubulenec a celodnní řev ze kterého bolí hlava se u nás nekoná. Většinu dne je hodná, dívá se a směje, pozoruje svět s veselou a ještě dost neobratně se snaží ručičkama objevovat věci kolem sebe, osahává je, na zavěšené hračky ještě nedosáhne ale natahuje ručičku jejich směrem a šmátrá po nich. A noce tyjsou jak kdy, někdy celou noc prospí u sebe v postýlce a jindy když se vzbudí ke kojení a usneme u toho spí tu půlku noci s náma až do rána (pak mívá strašně dobrou náladu že se jí zas povedlo být přes noc s rodičema).
A jelikož Míša už klidně spí po celou dobu co jsem psala toto tak už si můžu být jsitá že dnes jsem uhoupala dobře. Ze zkušenosti další buzení čekám tak ve 2 ráno 🙂

i kdyz je miminko napapane, prebalene a nic ho neboli tak vedomi, ze place, protoze nechce byt u usinani samo ci mit maminku u sebe, je snad dostatecny duvod s nim byt ci mu nejak pomoci k tomu, aby usnulo. Buduje se v nem duvera k vam a postupem casu bude tak velka, ze vas k usinani nebude potrebovat. Ale do te doby by mi to rvalo srdce nechat nekde miminko plakat samotne. Nase mala usina u kojeni a je to muj nejoblibenejsi okamzik dne 🙂

@baranespor sama neusíná,takže ani nepláče 🙂

@kiikis muj takyyy 😉

v tomto věku nechávám plakat v postýlce jen po dobu nezbytně nutnou. třeba, když se vzbudí a já jsem ve sprše nebo vařím a nemůžu od toho hned odejít atd. je brzy takto drasticky učit usínat dítě samotné. ubližuješ tím miminku i sobě 😉 užívej si, že tě chce a potřebuje a toto nech na později.

V tomhle věku považuji za kruté a necitelné nechat miminko plakat!!! http://www.svobodauceni.cz/clanek/deset-veci-o-...

@baranespor Souhlasím s tebou, že je dobré a dokonce potřebné naučit dítě usínat samo a nejlépe plus-minus v určitou dobu. Ovšem ne ve 2 měsících věku - je ještě moc malinká. Dej jí ještě min. měsíc nebo dva a pak začni pomalu zkoušet večer ukládat ve stejnou dobu - podle toho, kdy se ti bude zdát unavená. Docela mě inspirovala knížka "Každé dítě může dobře spát", obsah najdeš i na netu. Pak se dá praktikovat 5-10-15 minut pláče, ale samozřejmě jen pokud jsou zajištěny všechny základní životní potřeby (všech zúčastněných). 🙂