Jak často si hrajete s dítětem?

já tak nějak když vidím že se nudí a motá se mi tady od ničeho k ničemu, tak jdeme něco dělat, uklízíme, dáme myčku, uklidíme myčku, hrajeme si s balonem, malujeme, blbneme, hrajeme si, ale určitě třeba hodinu v kuse nevydrží.. tak 20min si myslím že nejvíc.. pak ji to přestane bavit a jde si hrát sama 😀 takže pak s taťkou až přijde z práce, pak třeba s oběma.. vícekrát za den, ale kolik času přesně to je, to teda netuším 😀

....tak já to obrátím. Nehraji si s ní tak 2 hodiny co jsme na prochajdě. Sama si je schopná hrát celkem tak hodinu za celý den. Takže vzhledem k tomu, že je bdělá 10 hodin (je odečten polední spánek), takže se jí musím věnovat tak 7 hodin denně 😀 , takže to si pak nejen hrajeme, ale i uklízíme, vaříme a tak...

S půlročním dítkem si vyloženě hraju tak tři hodiny denně. Zbytek času spí, jí, je sama na dece a blbne s hračkama, nebo je semnou ale jinak - sedí mi na klíně zatímco něco dělám, jsme venku, dělám nějaký věci v domácnosti a mám jí u toho na lehátku a tak... Ale aby byla vyloženě vzůru a sama, to se zase tolik nestává - ona vydrží max. 10-15 minut v kuse si hrát sama a pak zase vyžaduje mojí asistenci :o)

Jak kdy - podle jeho i mojí nálady a možností.
Ráno po probuzení si ho beru k sobě, tak dvacet minut si povídáme, ležíme, hladíme, hrajeme,
po snídani si většinou "čteme" tak dvacet minut až půl hodiny - prohlížíme spíš obrázky v knížkách a povídáme,
potom procházka - ta se nepočítá, před poledním spinkáním mu povídám někdy pohádku, někdy až večer, když je teplo a máme bazének, tak mu u koupání asistuju, povídám, hrajeme si...
Hráváme si i přes den - podle nálady - Kubovy nálady - protože momentálně je "nehračkový".
Odpoledne býváme venku - což se taky asi nepočítá - ale hrajeme si se psem, s autama, na písku, zajdeme na skluzavku atd.
No a pochopitelně mezitím úklid, vaření atd. - což není vysloveně věnování se, ale pořád povídáme, malý mi "pomáhá" třeba věšet prádlo - spíš překáží, ale jeho to baví a mě to nevadí.
Takže nakonec mám pocit, že se mu věnuju celou dobu, co je vzhůru, jde jen o to, co kdo nazývá "venování se" 😀

Bohužel skoro furt 🙂 nemůžu ani uvařit, uklidit, sama se zabaví pár minut - např. vytahování hrnců z linky 🙂 nebo hraním s něčím, co má jinak "zakázané" 🙂 Ale vím, že je to jen dočasné, časem se to zlepší a bude samostatnější jako starší bráška 🙂

Malinké je půl roku a hraju si s ní tak 1-2 hodinky denně. Ted má období kdy se plazí,tak hodně prozkoumává sama. Někdy si k ní jen sednu a stačí to. Snažím se jí hodně nechávat 'samotnou',ale zase na druhou stranu jí jakoby 'pomáhám se rozvíjet' či jak to nazvat - čteme knížku, povídáme si, dávám jí věci,které bez dozoru ještě nemůže,ale zajímají ji...ono zaleží hodně na dítku jako takovém a pak také na věku 😉

Náš malý si taky neumí hrát sám a když jo, tak nějak podobně co popisuje Romana 29 🙂 (vytahování z linky apod) .Jinak máme ještě 13 letou puberťačku,která hodně pomůže a zaskočí v hraní 🙂

ahoj tak mi asi tak těch 12.hodin co nespí🙂)))naše dítě si samo nevystačí vyžaduje maximální pozornost zkusila sem vše možné ale zabere tak na 10.min 😒 takže máma na plný úvazek 😀 😀 😀 😀

2-3 hod podle toho, jestli si chce hrát sám nebo se mnou 🙂

Ja moc ne, protoze to prcek nechce 😒 Hraje si sam skoro furt, akorat ho musim hlidat aby nespadl nebo si neublizil. Kdyz si k nemu sednu tak po par minutach "utika". Kdyz si s nim chci hrat tak mi sebere hracky 😀 Me potrebuje kdyz chce chodit, drzim ho za ruce. Ale jinak si opravdu sam leze po byte, prozkoumava. Ja chodim za nim 🙂 Nekde se zastavi, prohlidne si knizku, s necim si pohraje, postavi se u neceho a leze dal. Asi dvakrat denne si ale zalezeme do postele a mazlime se, pocita se to? 🙂 Tam mu smim i treba patnact minut "cist" knizku nez ztrati zajem.
Zvladam toho doma hodne udelat, to je fajn. Jenze...nemuzu ho nic naucit. Kdyz chci docilit nejake interakce leze hned pryc. Uplny nezajem. Umi akorat paci paci, ale i to jen kdyz se mu zachce a musi to vychazet od nej. Ted jsem ho take naucila "give me five - podej ruku". Trochu jsem se tim trapila, ale znama, ktera je detskkou psycholozkou mi prave pred par dny rekla ze je syn zrejme proste takovy typ osobnosti. Nabidla mi ze az mu bude rok a par mesicu ze by mi ukazala par figlu jak zaujmout jeho pozornost. Mamka rika ze ja jsem byla take takova, do dovu let jsem si hrala porad sama.