Jak často máte hlídání a na jak dlouho?

Máme od narození hlídání neomezeně na libovolně dlouho realizovatelné většinou z minuty na minutu 🙂, snad to vydrží co nejdéle 🙂 Je to samozřejmě obrovská výhoda, to je neoddiskutovatelné, na druhou stranu to taky není úplně zadarmo a zasahuje to do vztahů nás dospělých, protože babička má často problém s vymezením své role a má potřebu nás neustále vychovávat všechny od kojenců po skoro čtyřicetileté. Hlídání využíváme kdykoliv potřebujeme a chceme, práce, relax, dovolená. Za několik let bych spočítala na prstech jedné ruky, kdy nám prarodiče z nějakého důvodu odmítli pohlídat. Na druhou stranu, když se několik dní neozveme, babička nás už uhání, kde jsme, a ať už přijdem 🙂 Současného stavu si hodně vážím, ale občas to taky není lehké 🙂

Často se tedy nejedná o "hlídání", ale o společné trávení času. Dcera přijde na dvě hodiny k babičce (bydlíme ve stejném domě), společně uvaří, s dědou přečtou pohádku a pak zase jde domů 🙂

Druhé téma vnímám tak trochu jako kyselé hrozny. 😒

tak já naprosto upřímně přiznám, že závidím a měnila (a odkládala) bych hned 😀 ale ze strany babiček není zájem, mají své koníčky a raděj jedou za kamarádkou přes půl republiky, než za vnoučaty... takže hlídání nemáme vůbec žádné (a že bych za něj občas dala cokoliv - aspoň v krizových situacích - doktoři, vyřizování po úřadech, zařizování, větší nákupy apod., ale i pro občasné volní chvilky s manželem), děti 2, navíc dálkově studuju, dělala jsem si řidičák a před 2 lety jsme se stěhovali do domku, který pomalinku rekonstruujem za chodu...
na jednu stranu beru, že děti jsme si pořídili my, tak se máme i starat, na druhou stranu neznám v okolí nikoho, kdo by aspoň občas (jednou za měsíc apod.) hlídání neměl, nebo když je potřeba... a to babičky nebydlí ani tak daleko, obě jsou ještě plné energie, jedna je v důchodu a druhá jezdí každý druhý víkend za přítelem kousek od nás, ale za holkama nepřijede.. a druhá stránka je, že babičky mají taky velký vliv na vývoj dítěte, můžou mu dát, co rodiče ne (vyprávění, jiný způsob hraní apod.), takže mě dost mrzí, že naše holky si to nezažijí...

Já zatím hlídání nemám, i když pracuji. Pracuji z domova, fyzicky do práce chodím jen na cca 4 hodiny jednou za týden, kdy musím odevzat a převzít další práci. To ale beru malou s sebou. Pak mám další práci a tam můžu brát malou taky. Jsme v Praze téměř sami, takže není možné, aby nám hlídal nějaký blízký příbuzný. V současné době přecházím na jinou práci k jiné firmě a to si budu muset hlídání zajistit po dobu počátečního školení. Nemám nic proti tomu, aby někdo mimčo občas pohlídal. Podle mě je to dobré i pro to mimčo, že si pomalu zvyká i na jiné lidi. Například u naší 6-ti měsíční je super to, že je zvyklá na lidi tím, jak ji všude beru s sebou. Lidí se nebojí, občas ji někdo jiný pochová nbo se o ni stará, když mám vedle v místnosti schůzku. Kamarádka, která má stejně staré mimčo, je s ním pořád jen ona sama, hodně těžko teď snáší, když příjde jakákoliv návštěva nebo když ho musí nechat jen na pár hodin s babičkou. Na druhou stranu chápu maminky, že si chtějí ten omezený čas rodičáku maximálně užít a miminko neopouštějí. Já pracovat prostě potřebuji, nemůžu být jen doma, doma si to prostě neužívám....

taky mám od narození hlidani kdy chcem bydlíme s mýma rodičema v dvougeneračním baraku 😀 a jsem za to vděčná... taky nechapu matky co řeknou nikdy by jssme ho neodlozily..proboha dyt rodice potřebujou i trošku času sami na sebe ne 🙂

Plne te chapu a dobre jsi udelala.... ja si nenastavila zadne hlidani v obvyklou dobu a docela toho lituji.... jsem jiz 6 let na materske a musim uznat,ze mi z toho nekdy trosku hrabe.))) kojila jsem kazde dite pres rok, takze hlidani vecer dodnes neprichazi v uvahu ... (dcera uz ano) a syna nikdo hlidat moc nechce....mam ted trosicku zdravotni komplikace, tak jezdim na kontroly... tak hlidani si vybiram v tomto smeru:((( a i to sezeni v cekarne je pro me odpocinek🙂))
me hlidaji obe babicky... ale tak po chvilkach -obe praucji jeste..... manzela mam tez hodne pracovne vytizeneho
Ja osobne proste potrebuji obcas nekam jit---- hlavne SAMA-----propripadne s manzelem, atd....
Ovsem diky tomu, ze jsem vice mene s detma cely den sama jsou na me hodne zavisle....
takze pokud je malej ,mala..... u babicky v pohode vubec bych to neresila....

Sousedka pracuje hned od 6 nedeli obou deti-stridaji se babicky...... tomu ja az tak nefandim.. deti fakt rychle vyrostou a uteceto a pak zjistis, ze sis je vubec neuzila

U nás je to 2x2 hodiny týždenne, keď pracujem a zároveň cez víkend na cca. 3-4 hodiny, keďže mám prácu, ktorú je potrebné urobiť väčšinou v nedeľu. Tak dokopy je to za týždeň 8 hodín. Malého si striedajú staré mamy. A samozrejme, že ak náhodou potrebujem, sú ochotné aj inokedy. Prípadne oslovím sestru, kamošku, kmotru - ak sa im dá, rady si malého zoberú...

Určitě na tom není nic špatného 🙂 Já teda zatím hlídání moc nemám, ale nevadí, protože nepracuju. Někdy je to trochu potíž, když musím něco vyřídit nebo k doktorovi, musím všude brát malýho s sebou. Ale co se dá dělat, obě babičky pracujou. A navíc pořád ještě hodně kojím, takže stejně nějaké delší hlídání by nešlo.

anysek - já bych odložila, kolikrát i ráda, ale nebylo kam.
Moji rodiče nežijí, tcháni měli údobí, kdy nejezdili a nezajímali se vůbec, teď je tchýně už půl roku na pracáku a hlídala jednou, když jsem vyřizovala pohřeb...
Vím, že existují matky, které mají pocit, že dítě bez nich nepřežije a pokud babička /nebo kdokoliv/ vyjel s kočárem na hodinku, tak asi stokrát volaly, jestli je všechno OK...
Když mi kdysi sestra vzala malého na hodinku ven, tak to bylo něco neuvěřitelného - skoro jsem začala mít depku, že nejsem normální...
Jinak naštěstí manžel funguje coby chůva perfektně v podstatě odmala, takže mám příležitost si trochu oddechnout od malého. I když pracuju, tak je to pořád odpočinek - nemám ho u zadku, pořád ho nemusím hlídat.
Ale cítím, že bychom potřebovali být s manželem sami dva... Takže mám předběžně domluvené hlídání, až budou hrát něco hezkého v kině. Moc se těším. 🙂

TAkže srovnání - doteď hlídání prakticky žádné - když pominu střídání s tatínkem, nevyhovovalo mi to, ale co se dalo dělat? Uvítala bych tak 2x týdně po 2 hodinkách hlídání - jednou sama pro sebe, jednou pro nás s manželem...

U nás je hlídání většinou jenom o víkendu nebo o dovolených, protože oboje prarodiče ještě pracujou. Ale pak jim dám s klidem malou na ten den nebo dva a nijak mi to nevadí. Já si odpočinu, a hlavně mě vůbec netrápí, že nejsem s malou. Už se těším, až budou prarodičové v důchodu, to se tý naší holky nezbaví 😀 A letos v létě tam pojede "na prázdniny" 😉 Už je velká a prarodičové jsou s ní rádi. tak už aby bylo léto 😀
A přes týden, když jdu cvičit nebo na kafe s holkama, tak hlídá manžel 😉
Fakt nechápu ty maminy, který tvrdí, že by dítě nikdy nikomu na chvilku nenechaly, aby si odpočinuly 😕

kdyz byl nejstarsi miminko, tak jsme hlidani nemeli zadny, brala jsem ho sebou vsude, i do skoly a o prestavkach jsme si ho prehazovali s muzem. Potom jsme si s kamaradkou zacaly hlidat navzajem kdyz byla potreba, to jsem ji uz nechavala i prostredni od miminka. Ted mam deti tri a co jsme se prestehovali (nejmensi mel 6 mesicu), tak je jednou za 14 dni nechavam na pul dne prababicce, kdyz jsou nemocni tak vsechny, kdyz zdravi, tak je nejstarsi ve skolce a hlida dva, ja v te dobe chodim do skoly. Jinak se nam dari jakz takz vsechno zorganizovat aby jsme nemuseli nikoho otravovat s hlidanim. Jen kdyz jedem k tchanum, tak jim treba vecer deti nechame a jedem do kina (tak jednou za 2 mesice) a ted jsme byli poprve pryc cely vikend. Zvladli to dobre 🙂 Obecne s hlidanim nemam vubec problem, hlidaci a deti taky ne, ale snazim se toho vyuzivat co nejmin.

@anysek85 žijeme v baráku asi 65 km za Prahou. Moje rodiče od nás žijí asi 220 km a manželovi v Praze. Manželovi rodiče hlídají, kdy potřebujeme a chceme, ale je to tak max. 1 víkend do měsíce. Ale je to takový opruz, že většinou ho musíme dovézt my tam a zase pro něj dojet. Někdy přijedou oni sem, když potřebujeme.
K našim rodičům pojede syn poprvé na týden v prázdniny, kdy si moje máma bere dovolenou. Prý si ho vezmou i další rok na hory.
Kdybych hlídán ale měla, tak ho využiji pravidelně. Je to hrozná pohoda si na chvíli odpočinout a malý si to u babičky a dědy hrozně užije 😀 .

myslím že u nás doma jsme takový zlatý střed. Žádný extrém. U prvního syna jsem hlídání provozovala od cca 1,5 roku, dřív ne, páč ne že by se babičky nenabízely, ale viděla jsem, jak jsou vystresované, když miminko plakalo, nevěděly co s ním, bylo jim to líto, že mu nemůžou pomoct. Přeci jen já už jsem poznala, proč brečí, jestli má hlad, chce se mu spát atd.....Nicméně třeba tcháni mi jezdili vozit 1x týdně na cca 2hod, takže pomoc velká. Teď už je syn velký, bude mu 3,5 roku a k babičkám chodí na noc tak 1x do měsíce, je tam rád, oni si ho chtějí užít atd a já na tom nevidím nic špatného. Zatím nebyl nikde dýl než 2 noci, to už se mu pak stýská a nám taky...a vloni, když mu byly 2 roky, tak si ho tcháni brali 1x týdně na celý den, už jsou v důchodu, takže ráno jsem ho tam odvezla, odpoledne vyzvedla, byla to paráda, malý spokojený a já taky, zašla jsem si k holiči, na úřady, na nákup atd....u druhého syna to chceme dělat taky tak. Letos se od něho nehnu, příští rok se uvidí. Jinak když něco vyřizuju nebo si chci vyrazit s holkama, tak hlídá manžel. Na druhou stranu máme známé, kteří jezdí bez dětí i na dovolené, nebo je dají k babičce na týden, pže si potřebují odpočinout. To mi přijde sobecké, ta dovolená by mě vůbec nebavila....

Mám 15ti měsíčního syna, k babičce (moje mamka) chodí na celý den už od svých 4 měsíců a to nemusím ani do práce ani nikam jinam, bere si ho minimálně jednou týdně a pak když je potřeba. Jinak kromě své mamky, mám ještě možnost hlídání u maželových rodičů (tam tedy méně, ale když je potřeba tak pohlídají, oni jsou spíš zásobovači plínek a jiných materiálních věcí ))) a pak taky manželovi prarodiče mohou a chtějí hlídat, to ale moc často nevyužívám...

bohužel nemáme žádné

Já nemám žádné hlídání 😝 😅 .Manžela nepovažuju za hlídání, je to tatínek, nehlídá, ale je se svými dětmi 😉 🙂 .
Náročné to je, ale člověk si zvykne, musí, když nic jiného nezbývá 😅 .
Jinak pravidelné hlídání bych samozřejmě brala všema deseti, o tom žádná 😉 .

Našemu je 17 měsíců, hlídání prakticky nemáme. Chdoím 2x týdně do práce na 2-4 hodiny, to chodí manžel dřív z práce a je s malým. Pak dálkově studuju, to si manža bere volno na celý den. Babičku máme jen jednu, ta nehlídá, pracuje a vlastně byla za celou dobu jen jednou vozit a 3x hlídat, ale to malému nebyl ještě rok. Tenkrát mu bylo šumafuk, kdo ho hlídá, ale teď pláče, když přijde bábi jen na návštěvu, takže bych jí ho hlídat nedala. Ona o něj moc zájem neměla, když byl malý, tak si nezvykl. A teď, když už je s ním větší zábava, by hlídala, ale to zas nechce on. Ona sice tvrdí, že by si pobrečel a pak by mu nic jiného nezbylo, než být s ní, ale za těchto podmínek, pokud by to nebylo životně nutné, jí ho nenechám. Dědečci nefungují absolutně ani jeden. Občas mi už hrabe, ale zvládnout to musím. Snad si na ni časem zvykne, teď jsme zavedli, že se s ní aspoň jednou týdně pravidelně vidí, dřív to bylo tak jednou za 2-3 měsíce. No uvidíme. Ale štve mě to, nejradši bych jí ho nedala vůbec, než se malý narodil, tak pořád říkala, jak bude vozit a tak.... 😠

Tak já jsem nechala starší dceru hlídat hned od začátku manželovu maminku. Potřebovala jsem k dr. do nemocnice na kontrolu a nechtěla jsem týdenní mimino tahat s sebou. Byla na UM tak to bylo jednodušší 😉 Mladší dcera je kojená, tak ji víceméně beru s sebou, ale pokud jedu na nákup apod., nechávám je u babičky. Ta s dědečkem je nadšená z hlídání (jsou to zatím jediná vnoučata), holčičky si to užívají a já si užiju i ten obyčejnej nákup 🙂 Manžel pracuje přes týden mimo domov, tak jsem na holky sama, ještě že mám tu tchýni 😵
Pokud ti to tak vyhovuje, dítě je v pohodě, neřeš kecy nějakých "zasloužilých" mamin. Akorát svým dětem dělají medvědí službu. Dítě si potřebuje zvyknout i na jiné lidi, ne jenom na maminu.

Anýsku, máš pravdu, nemít žádné hlídání je řekla bych psychicky neúsnosné, vyčerpávající, prostě není o co stát. Je to nezdravé jak pro rodiče, tak pro děti. Ale co naděláme, že 😖 . Po narození druhé dcery jsem párkrát využila placené hlídání vození kočárku a to bylo moc fajn, měla jsem čas pro starší a moc jsme si tu 1,5 hodku týdně užívaly, ale to bylo asi jen 5x. Nějak se placené chůvy moc neosvědčily 😲 .
Ale jinak to tvé hlídání se mi moc líbí, když to můžu posoudit já, která nemá žádnou pomoc je pro mě přímo luxusní 😵 .

my máme hlídání -mimo prázdniny,víceméně každý den,vrátila jsem se brigádně do práce,teď je to už v pohodě,ale byla jsem vloni na chvíli vařit a to mi teda psychicky nedělalo vůbec dobře-ranní,odpolední,soboty neděle,malému nebyly ještě dva roky,ale přítel byl po úrazu,na neschopence a korunky na hypo byly potřeba
babičky bohužel nemáme-ty hlídací,přítelova maminka umřela a moje není hlídací typ,za prvé by malému nestačila,po pádu z jeřábu je přece jen pohybově omezená,a navíc má sklony k jistým neřestem ☹

Tak to já jsem proti tobě krkavčí matka, Maty chodí od narození k babičkám, od tří měsíců na noc a od 8m na celý víkend. přes týden jde k babí tak 3x na odpolede. Užívají si toho babičky, Matyášek i my s manželem. Takže žádné výčitky, dítě neodkládáš, jen mu ukazuješ, že na světě jsou i jiní lidé, co ho mají rádi 😉 😉 😉 A jak píšeš, ty, které mluví o hlídání jako o odložení jsou možná až moc fixované na své děti, nebo prostě jen závidí.

No, tak já se snažím vše zvládat sama s přítelem. Kojím, takže večery volné v žádném případě nemám a když už, tak max. do desíti, kdy uspí přítel a dá sunar. Ale babičky pohlídají a vyjdou vstříc, pokud nejsou v práci vždy, pokud si řeknem. Nebo si ji vezme jedna babička na procházku vždy o víkendu, když jsme doma. A jsem za to vážně ráda a vděčná. Jinak přítel jezdívá na montáže na celý týden a můžu teda říct, že se vždy těším na víkend, až aspoň na chvíli vypnu. Je to vážně vyčerpávající, když celý týden musíte táhnout samy. Ale zvládne se to, protože to ani jinak nejde. 🙂

do roka nic. v roce parkrat na 2-3 hodiny, pres den, do kocaru. od roka a ctvrt mamka zacala hlidat na 12 hodin pres den. rozvedla jsem se a musela zacit chodit do prace abych nas uzivila.
od roka a pul hlida i pres noc-prestala jsem kojit a zacala brat i nocni. slo celkem cca o 2-5 dni v mesici. pohlidala i abych mohla za zabavou.
po rozvodu zacala i tchyne hlidat, cca 2-3x mesicne na odpoledne.
ted budou dcerce 3, chodim do prace, studuju VS, skolka nevysla, tak uz hlida kdo muze. ale uz je velka. hlida muj pritel, exmanzel, moje babi, tchyne a moje zlata mamka 🙂

My na tom s hlídáním taky nejsme zrovna valně, babičku máme jen jednu a to 100 km od nás takže pohlídá ráda, ale zatím jen dceru, syn byl do roka kojenej takže to ani dost dobře nešlo ho tam odvézt a nechat třeba na 5 dní. Dceru tam občas takhle nechám, cca 4x do roka, ale jinak je to víceméně na mě, manžel je v týdnu vidí cca půl hodiny, ale o víkendech nám to vynahrazuje. Psychicky se to dá zvládnout, ale záleží hodně i na tom jak se pak tráví volný čas - my jsme hodně venku, našli jsme si tu spoustu kámošek takže díky tomu to něják dávám🙂 Na druhou stranu našla jsem si paní na úklid takže ten moc neřeším a domácnost až tak neřeším, zvládat ještě tohle by bylo o dost náročnější a zase si radši nechám uklidit a vypadnu třeba s dětma na hřiště než je někomu dát a mezitím doma uklízet...o víkendu si je manžel vezme dopoledne ven a celkem mi to stačí abych si od nich odpočinula🙂

My hlídání nemáme, teď třeba hlídala babička (bydlí pod námi) cca 15 minut, protože jsem děti nechtěla tahat v mrazu do knihovny a o víkendu bude hlídat ségra (zůstane u nás přes noc), protože jdeme poprvé na ples. Když měla ségra jen Barborku, hlídala jsem jí hodně já. Teď má 2 děti a od doby, co se narodily, chodí 1x týdně na angličtinu, 2x - 3x týdně cvičit, 2x týdně s každým robátkem samostatně plavat (takže druhého rošťáka hlídají babičky),1x za 14 dní na masáže no a sem tam jdou s manželem na véču, do divadla, jedou lyžovat... Nemyslím, že by měla proto svoje děti míň ráda - nebo ony ji 🙂 a přeju jí to 🙂. Já mám prostě klíšťata 😀 😀 😀, na kterých jsem závislá a bohužel se mi je nechce nikomu svěřit ani v okamžiku, kdy několik nocí nespím a potřebuju vypnout. Jedna kamarádka si třeba nechává děti hlídat denně, další kamarádka jede v létě na 4 dny do Londýna nakupovat a roční holčičku bude "hlídat" manžel... - v uvozovkách záměrně, protože myslím, že by se o dítě měli starat oba rodiče 🙂

- dítě 1 rok a 2 měsíce
- hlídání jednou týdně babička tak na půl dne, pravidelně od asi 6 měsíců - když byl menší, tak šla na procházku a já měla tak 1,5 hodiny čas pro sebe nebo na úklid, teď už si jdu klidně na půl dne zařizovat (lékař, cvičení...)
- sem tam o víkendu, jdeme s manželem nakoupit nebo jen tak na procházku
- naši jednou asi za měsíc, 2 dny v kuse (něco mezi návštěvou a hlídáním, bydlí od nás 300 km), teď poprvé jsme byli s manželem celý den pryč
- zatím teda nebyl malý bez nás přes noc

Z mého pohledu je to moc(spíš je to pro mě SCI-FI 😀 ),protože hlídání dětí mi může umožnit pouze manžel a toho využívýám jen v případě,že jdu k nějakému dr.Má spoustu práce okolo baráku(,chodí do práce)a tak toho nechci zneužívat,protože to za něj stejně nikdo neudělá.Na společné včeři jsme byli ještě v době,kdy jsem toho staršího nosila v bříšku,takže jsme spolu bez děti nebyli 5 let. 😅
Psychicky se to dá určitě zvládnout(tím,že jsem žádnou hlídací babičku nikdy neměla,mi tím pádem nemá co chybět-je to o zvyku)a fyzicky se to zvládá hůř,když jsem nemocná a manžel zrovna není při ruce.Takže člověk na sebe musí přestat brát ohledy a musí se o děti postarat,ikdyž je na pokraji zhroucení,protože si může lehnout do postele jen,když děti spí. 😝
Sice to mám možná náročnější,než některé jiné maminy,ale nevadí mi to.Děti jsem chtěla odjakživa,jsem ráda,že jsem se jich dočkala a jsou zdravé.Alespoň za pár let nebudu moci fňukat,že to tak strašně uteklo,když jsem s nimi 24 hodin denně a můžu navíc sledovat každý jejich nový pokrok. 😵

Do synových 7-8měsíců nebylo hlídání dýl jak hodinu možné (kvůli kojení), využívala jsem toho jen když jsem musela k doktorovi, nebo něco zařídit.
Od 8měsíců byl hlídaný několikrát týdně 3h, protože jsem se musela učit, jezdit do knihovny apod. Když bylo po zkouškách, tak jsem toho využívala třeba ke kadeřnici, na nákupy, s manželem do kavárny, na výstavu...vlastně byl malý hlídaný tak obden vždycky na pár hodin (1-4h). Babičku zná odmalinka a miluje ji.
V 1roce byl poprvé beze mně večer - slavila jsem narozeniny. A babička ho hlídala nejdýl 8h. V 15měsících jsme jeli s mužem na celodenní výlet, to byl poprvé hlídaný i v noci a celý den.
Teď je často odpoledne s babičkou, a v neděli pravidelně dopoledne jen s tatínkem, chodím cvičit. Tchánovci ho ještě sami nehlídali, jezdíme tam jen společně, co 14dní, ale pár hodin by se asi taky už nechal, když by to bylo potřeba.
U dalšího mimča je mi jasné, že se od něj tak do 8měsíců zase skoro ani nehnu. Ale pak ho budem taky pomalu zvykat na hlídání. Je to velká pomoc. Člověk nemusí brát děti všude a doma si v klidu poklidí, nebo něco vyřídí, i společný čas jen s manželem je k nezaplacení.

jednou za uherak,a to na nejnutnejsi dobu(2-3hodky) 😅 😖 😖 😖 😖

pravidelné hlídání jen tak, že bychom šli do kina nebo kamkoli nemáme... od 11 měsíců malé jsem chodila na část.úvazek do práce, cca do dvou let vždy přijela některá babi a to i když jsem byla na noční a byl doma táta..ale aby se nestresoval, že nedorazím včas z práce a on nestihne do tý svojí..a hlavně abych se přes den vyspala. okolo dvou let mi ji poprvně odvezli tchánovci, ale ne snad kvůli odpočinku, ale kvůli několika směnám v tom týdnu, měli ji necelý týden..pak už vždy když hlídali oni, tak si ji odváželi, když hlídala moje máma, tak ta jezdila k nám, to bylo lepší, ona pomohla i s hospodářskými zvířaty, v zimě topila, je prostě praktičtější pro náš životní styl..jen jednou, měli jsem s mužem krizi, jsem měla objednané hlídání, že si ji odvezou a zrušili mi směny, což se ve špitále fakt nestává.. ale nezrušila jsem hlídání.. tchánovci přijeli, ptali se kolik směn mám, tak jsem řekla, že jsem měla mít tři ale že jsou zrušené, takže jdu jen na školení a pak prchám, protože už lezu po zdi z chlapa, dítěte, práce, zvířat...chvíli koukali, pak tchýně doporučila nějakou literaturu o budování vztahu, tchán mi dal kapesné 😉 a řek ať si to užiju.. a bylo to super, ale furt jsem na ni musela myslet....