Hysterický pláč u dvouletého, poraďte
Hezký den, mám dvuletého syna, který se velmi často vzteká. Občas (několikrát denně) vztek přejde do nepříčetného hysterického breku, kdy nic nevnímá a na nic nereaguje. V této situaci ho většinou vezmu do náruče a přivinu ho k sobě a on se do 10 minut uklidní. Nemluvím na něj, jen čekám, až to přejde. Když ho nechám na zemi, často sám sebe bije, mlátí hlavou do podlahy či nábytku, už se i zranil - proto to nedělám. K věci. V poslední době chytá tyto hysteráky (mimo jiné) při každém oblékání i svlékání. Začne říkat NENE! a když snahu o oblečení / svlečení opakuju, propukne hysterák. Donedávna jsem to dělala i přes tento řev. Prostě jsem ho do oblečení narvala, on se během toho zklidnil a šli jsme ven. Jenže bydlíme v paneláku, kde jsou papírové zdi a začali si na nás stěžovat sousedi. Že máme uřvané dítě, které je ruší. Chci se zeptat, jestli je takové chování u dvuleťáka v normě nebo s ním navštívit psychologa, psychiatra? Jak tyto situace bez řevu zvládat? Dneska dopoledne jsem chtěla jít ven s tím, že se hysteráku vyhneme, ale zatím se to nepodařilo. Jsem zoufalá ze své neschopnosti vychovávat dítě. A to jsem před mateřskou hlídala cizí děti často a vše bylo v pohodě. Děkuji vám za rady.
Ahoj, holky, moje dcera má tři roky a ve dvou letech dělala v podstatě totéž. Nevím, kdy to přesně začalo, možná už v roce a půl, možná i dřív, občas se vzteká i teď v těch třech letech. Vždycky to bylo kvůli něčemu jinému. Nechtěla na nočník, pak se to zklidnilo. Pak zas nechtěla oblékat, pak zas vysvlékat, pak zas do kočárku, pak zas nechtěla jíst nic nebo jen určité potraviny, pak nechtěla ven, pak zas z venku domů, pak zas čistit zuby, no prostě dosadťe si, co chcete, protože vyrvál byl vždy a kvůli všemu. Postupem času jsem se tím přestala nervovat, protože mi došlo, že to za čas přejde. Zas si najde něco jiného, co se jí nebude líbit, ale opravdu je to jen dočasné. Mně momentálně pomáhá, když nestupňuju napětí a nezvyšuju hlas - tj. když malá řve, neřvat po ní, ale začít na ni mluvit s klidem a polohlasem. Ona se tomu hned přizpůsobí a je po řevu. A samozřejmě odvést pozornost ("Podívej, tam letí krásný ptáček.") Hlavně - to odvedení pozornosti musí být provedeno se správným nadšením, jakože Tě to fakt ohromilo, protože jinak to dítě prokoukne 😀. Takže musíš být hééérečka 😀. Jasně, že tamten ptáček na obloze vážně není tak úžasnej a vůbec mě nezajímá, ale to malá nesmí zjistit, žejo 🙂.
@pipoct jojo, to odvádění pozornosti mi zabírá, ale jen na normální brek. Jak chytne hysterák, nepomůže nic. Už jsem v zoufalství zkoušela např. pustit mixér nebo zazvonit na zvonek aby se lekl a přestal. Ale nezabralo. Jak je v amoku, ještě jsem nenašla nic, co by ho z toho dostalo. Hlas na něj prakticky nezvyšuju a u hysteráku už vůbec. Jsem ta prdlá matka, jejíž dítě řve jak tur a ona mu mile a v poklidu vypráví o kravičce jak se pase na louce (tedy většinou - občas prdnou nervy i mně) :D
Napadlo mě ADHD. Může se to tak projevovat?
Nevím, co s těmi sousedy. Pomalu ale jistě nás nesnáší půlka baráku😕
@spinkackovi To je moc dobře, že to řešíš v klidu. Spousta lidí to nedokáže. S těmi sousedy je to nepříjemné, to chápu. Naše sousedka nás má taky dost, její 10ti letý syn má neštovice a ona tvrdí, že je dostal od mé dcery, ale přitom se vůbec neviděli a malá byla u našich... Nezbývá, než to ignorovat. Nad námi bydlí ta stěžovatelka, která navíc po svých děckách v jednom kuse ječí a budí nám od narození v noci malou, a naproti jsou zas důchodci, kterým vadí každá pitomost. Protože nemaj co na práci, tak pruděj... K tomu ADHD - na to je asi ještě brzy, mě to v tom věku u malé taky napadlo, ale prý se to dřív než ve třech letech nepozná. Nejsem si jistá, nejsem lékař... Jinak - mně malá doposavad nespí celou noc. Usne třeba v osm, v deset je vzhůru a od té doby sebou pořád mele, křičí, vyžaduje mě, abych ji držela za ruku... Celou noc... Tři roky jsem se nevyspala a teď ještě ke všemu neplánovaně čekáme druhé...
To přejde, tak za půl roku, no ve 3 letech určitě. Evelínka byla uřvaná mic, kvůli všemu, dá se říct. Zlobí se, že není po jeho, no..a vztek (frustraci, nechuť) neumí jinak dát najevo. Ale to víš, děláš to skvěle. Trošku pomáhalo výběr oblečení předem (bílé, nebo červené tričko, 2věci), hodně dopředu plánovat - až si dohraješ (ukončená činnost), domaluješ, začneme se oblékat. I třeba obrázkový plán snídaně-pohádka-oblékat a jít ven, svlékat-oběd-hraní s legem-svačina...apod., je to jistota pro něj. A sousedi? Podotkla bych něco o období vzdoru a že z toho vyroste. Děti jsou hlučné.
Nikdy jsem to nedelala synovi ale vic lidi mi rikalo ze pomaha na hysterak oplachnout oblicej ledovovou vodou.
@spinkackovi nevim jestli to je normalny ale moje dcera ma taky dva roky a dela to sami az na to ublizovani, ale taky ma z ničeho nic hystericke zachvaty spokojne se hra a pak jokoby nic zacne rvat a o oblekani ani nebudu psat to sami kdyz ji chci oblec tak kope a utika a rve a kdyz ji nakonec oblecu tak zace veci tahat ze sebe dolu, kdyz ji neco nedam co chce zacne rvat jak nepricetni a to dokonce i kdyz ji vemu z ruky takovy veci jako nuzky a tak s ketrymi by si mohla ublizit, taky nevim co s tym delat. ...zacinam si myslet ze je to jen nejake obodbi vzdoru a skousi hranice nebo snazi zistit co upouta moji pozornost kdyz varim nebo tak neco, jenze jsem matka ktera ma manzela na sluzobkach takze nemuzem ji venovat tolik pozornosti kdyz chceme jist a nezit jak prasata 🙂 takze vzdy jen taky cekam kdy ju to projde a drzim ji v naruci