Ahoj holky, mam 11 mesicni holcicku a poslednich par dni ma priserny hysterak vecer pred usnutim. Pred par dny jsme byli na druhe davce hexy a po ni to zacalo. Mala byla cca mesic zvykla chodit spat v sedm vecer, usla vzdy bez problemu sama v postylce behem par minut. Proste se otocila na bok a chrnela jak zabita. Ale ted, jakmile ji ve 3/4 na sedm zacnu prebalovat a ona pochopi, ze se jde chrnet, spusti priserny rev a ten pokracuje dalsi hodinu. Kdyz ji z postylky vyndam, uklidni se a kouka okolo sebe. Ale ziva a mne si ocka, takze spat chce. Jakmile ji do postylky vratim, rozerve se na novo. Nepomaha ji chovat, hladit, mluvit na ni, proste kdyz je v postylce, tak rve jak smyslu zbavena :-/ nevim si s ni rady, ve finale ji proste musim nechat vybrecet. I kdyz jsem ji zkusila dat spat pozdeji, bylo to stejne. Nemate s tim nekdo zkusenost? Byla jsem stastna jak blecha, ze se naucila usinat bez problemu po x mesicich revu a ted to tu mam znovu. Jinak rady typu uspat u prsa - bohuzel vubec nekojim a uspavat v kocarku -
u nas taky nefunguje, v nem nespi vubec, potvora ☹
Kamarádka měli to samé u MMR - cca měsíc jím blbě spal než se to srovnalo takže to může souviset i s očkováním a musíete jedině vydržet 🙂. Zkuste se přizpůsobit a mailko pozěmnit režim
My malému nastavoali režim dle aktuálních požadavků a to ani nevím kolikrát.
@titti_h něco podobného jsem řešila kolem vánoc, to měla dcerka necelých 10 měsíců. Usínala úplně v klidu, najednou obrat, neskutečný řev, jak jsem jí pochovala, samý úsměv, zájem o všechno okolo, jednu noc usnula ve 3 ráno, jinou jsem jí nechala hrát do půlnoci při tlumeném světle, trvalo to dva týdny. Zuby. Horní jedničky - byly velké a když se prořízly, měla jsem zpátky svojí holčičku 🙂 Se zubama máme problém celkově, ale tohle byl extrém.
A není to taky tím, že se začala víc hýbat třeba? Že ta hexa mohla jen rozdráždit. Mně se dcera v deseti měsících začala najednou plazit, a k tomu klekat, stoupat, sedat a najednou byla jako šílená. Přes den v pohodě, hodná, milá, ale jakmile šlo o spaní, byla jako smyslů zbavená. Stoupala si v postýlce, vyváděla, řvala tak, že si tchýně o patro níž myslela, že mi vypadla z postýlky na hlavu. Večer to bylo horší než při usínání přes den. Trvalo to asi tři týdny. Nakonec jsem se smířila s tím, že po X měsících klidu prostě budeme uspávat. V postýlce dostala napít vody, dudlíka, muchlací polštářek, pusu, dobrou noc, pak jsem položila na bok zády sobě, a držela pravým loktem zadeček, pravou dlaní rameno, levou jsem pak měla položenou přes a lehce a pomalu poplácávala zadeček. Při řevu jsem dělala ššššš, když se se mnou prala, prala jsem se taky, prostě hmat a bude se ležet. jinak by vstávala do půlnoci. Většinou to nevydržela dýl jak dvacet minut a usnula. Teď usíná do pěti minut a stačí přes ni mít položenou ruku (je jí rok). Jak spí v noci? Nebudí se?
Ahoj, chápu, že je to pro tebe těžké, člověk by se na hlavu postavil a nic naplat. Radím vydržet, být s ní, ale nechat ji v postýlce, nejdřív na ni trochu mluvit, že je všechno v pořádku že ji máte rádi a nechcete ji trápit, ale že teď je čas odpočívat, abyste zase zítra mohli řádit... A pak už jenom třeba jenom ležet vedle ní se zavřenýma očima nebo tiše zpívat, vydržet ten pláč (což je strašný, vím), ale neopustit ji, nenechat ji v tom samotnou. Buďto se za pár dní prostě uklidní, nebo ti nějak sama naznačí, co by jí pomohlo. Můj starší syn měl podobnou epizodu u odpoledního spaní, asi tři dny Jsem myslela, že mě odvezou, vymýšlela první poslední a nechápala jsem, co je na té postýlce najednou tak strašného. Pak si vzpomínám, že jsem řekla manželovi: Tak se prostě asi budu muset smířit s tím, že na mě holt bude každý den takhle chvíli ječet. Já tam s ním prostě budu, ale dělat nemůžu nic. - Za dva dny byl OK a do postýlky zase chtěl. Okolo toho spaní se od tohohle věku ale všechno milionkrát bude měnit, s tím počítej. Děje se jim toho v té hlavince prostě strašně moc