Zdravím
Jelikož nemam kamáradky ráda bych se tu vypovídala, a možná i vyslechla váš názor.
Mam holčičku 7m starou , rodiče moji by ji chtěli hlídat, moje mama by ji nejraději chtěla na celý týden či aspoň na celý den.
Mě to přijde strašně brzo aby takhle někde byla , myslela jsem tak od roka. Jenže samozřejmě jsem špatna že jim nechci malou půjčit- vozit k nám jít nechtějí bydlime v jinem městě asi 20minut od jejich města. Pry si pro ni prijedou a zase privezou jenze to se nelibi priteli ze by jezdila sem tam - pritom muzou jezdit tady.
No jde mi i to hlidani - asi mě nazvete opičí mamou jako jiný ale ja si nemůžu pomoct je to moje miminko a nejsem připravena ji davat hlidat - navic na co pritel je furt v praci a ja byt sama doma nepotrebuji,
Navic mama by ji narvala nejradeji dudlika hned jak breci a ja dudlik nedavam protoze se mnou ho nepotrebuje ,
Dalsi vec bojim se kdyz ji dam hlidat ze ji nebudu chybet, pak u me nebude chtit byt a nebo ze me nebude mit rada.
- bojim se zbytecne ? Maji vas mimca radi kdyz davate je pryc ?
- navic na zacatku jsem ji nemohla mazlit a byt poradne sni protoze byla nemocna a mela kapacky a byla infekcni tak si to ted asi vynahrazuji
Dale jsem si prala vzdy mazlive miminko - vim ze je to na povaze tak snad takova bude , i ted docela je zavisla na me - i kdyz mam nekdy pocit ze me nema rada a nechce byt se mnou ani se na me neusmeje a mraci se ,
A ne nejsem nonstop s ni mam ji doma treba na podlozce a hraje si sama a ja delam co potrebuji .
Hlavne mi jde o to hlidani mama by ji chtela i na den i to mi prijde brzy ano kazda mama to ma jinak ale me to prijde brzy jenze pak jsem spatna 🙈 jak jsem psala bojim se ze bych ji treba nechybela a nebo ze by me nemela rada i po tech treba 3h co by ji meli ...
Dělej, jak to cítíš ty. Ty to vždy cítíš jako maminka správně a ano, třeba na mě i mé děti by bylo hlídání na celý den v 7 měsících brzy. Navíc v případě kojení to jaksi ani nejde, takže to nikoho ani moc nenapadá.
Já zastávám názor, že dítě není hračka, dítě se má hlídat, když maminka potřebuje, ne když "potřebuje" kdokoli jiný.. Malou dej na hlídání, až když ty uznáš za vhodné, ne kdokoli jiný a ty špatná nejsi. Já syna nedala do kočárku na vození tchyni beze mě nikdy, měla jsem pro to svůj důvod. Na přespání u mojí mamky byl poprvé letos skoro až ve 3 letech, nejdyl byl na hlídání na necelý víkend, na týden bych ho nedala ani teď.. A jak se na mě kdo dívá? Je mi úplně jedno 🙃 Stejně tak, jako je mi jedno, jestli někdo dá své dítě na hlídání sotva po šestinedělí.. Buď v klidu a rozhoduj se podle sebe, ne podle toho, co chtějí ostatní 😇 Je to tvoje dítě a tvůj život a ostatní ať zklidní hormon 🙃
V tomhle věku byl u mě strop dvě hodinky, abych si stihla uklidit nebo nakoupit. Babičky jezdily sem a šly třeba vozit a já jela na nákup nebo gruntovala (nebo šla taky spát 😀).Jezdily jsme k babičkám na návštěvy, aby si holky užily, to klidně na celý den a já jsem je nechala, ať si malé ňuňají a odpočívala jsem a jen kojila (v tomhle věku jsem kojila min. co dvě hodiny), ale byla jsem tam, kdyby něco, ale delší hlídání na víc hodin bez nás asi až po roce, na noc až ve dvou letech, kdy se přestaly kojit. Dělej, jak to cítíš!
@rockovam Já si každého hlídání a pomoci moc vážím, o tom žádná 🙂 Když poprosím mamku (mladá pracující babička) o hlídání, nikdy by mě nenapadlo zazlivat nebo vyčítat jí, když si to nemohla zařídit.. Rozhodně jsem to nemyslela tak, že když se maminka cítí na hlídání, okolí to musí cítit stejně, vše musí jít stranou a musí hlídat, to samozřejmě v žádném případě 🙂
Ty jsi máma ty rozhoduješ. 7 m bych nedala z ruky, max manželovi 😉
Asi tak. Já syna nedala nikomu na hlídání více než do roka. Moji mamce, když jsem musela na hoďku někam jet (už má 3 roky, takže už dávám pravidelně). Tchyni, co bydlí pod náma, jsem tak malého nedala, protože u ní nevím, co s ním dělá apod. U moji mamky jo.
Teď čekám druhé a vyslechla jsem si, že doufá, že jí ho budu dávat víc, jak první.
Já prostě nevidím důvod dávat někomu tak malé miminko. Navíc jsem syna kojila a druhé, doufám, budu taky. Takže ho uvidí jedině se mnou.
Doteď třeba syn nikde nespal aspoň bez jednoho z nás. Prostě na to nejsem. Dělejte si podle sebe, tohle u nás víc řeším já, protože chlap dělá fakt dlouho. Ale je to jen na vás. Mě kecy ostatních taky nezajímají 🤷♀️ sem můžou kdykoli, jako my k nim. Naši takoví naštěstí nejsou
@rockovam To mě mrzí, ale opravdu jsem to tak nemyslela 🙂 Chápu, že i z pohledu babičky může spousta věcí zamrzet.. Já se setkala s otřesným chováním ze strany chlapovy rodiny, kdy jsem neustále poslouchala, jak NESMIM být uzkoprsa, NESMÍM tohle a tamto, naopak MUSIM tohle a tamto a MĚLA BYCH SI UVĚDOMIT.. Proto mám v těchto záležitostech striktní názory a každého slušně posílám, ať se zařadí, je to MOJE dítě..
Takže možná proto to z mé strany vyznělo jinak, než jsem to myslela, protože jsem na takové chování vysazená 🙂
Rozhoduj se podle sebe a svých pocitů, rodiče by to měly pochopit a netlačit na tebe ( což asi úplně neudělají, ale nejsou v právu, to co cítíš je naprosto přirozené, normální a dost běžné jak se jistě dozvíš z dalších odpovědi 😉). Jinak osobně bych takhle malé mimco také nechtěla dávat na celý den, natož na víc dnů.
A co se týká těch zbylých pocitů - jsi jeho maminka a dítko tě miluje, vůbec se tímto netrap ❤️ na mě to moje hádě dneska celý den zle zahlíží a neberu si to osobně 😁
Myslím, že je super, když si dítě vytvoří takový vztah s babičkou, že u ní bude často a rádo trávit čas, jednou to sakra oceníš. Ale rozhodně si nemyslím, že je vhodné s tím začít u 7měs dítěte.
Pokud se na to necitis, tak je to bez diskuze a hotovo.
Dcera ode mě nebyla na celý den nebo nedej Bože na noc doteď - dneska tři roky. A ještě dloooohou neplánuju.
Stačí procházka s kočárkem, ty si odpočineš, babička se vybabičkuje a miminku to ani nepřijde, bude mít srandu, že je s někým jiným a za tu dobu jí v uvozovkách nestačí tolik zkazit. Taky mi některé výchovné detaily vadí, typu ten dudlík, takže ti rozumím.
Přijde mi, že je děsně moderní strkat dítě v průběhu týdne aspoň dvakrát nejdřív k jedné a pak k druhé babičce, máme v rodině taky takové rodiče. A když jsem se pak ptala, kdy jsou s dítětem sami, tak prý ve středu. Nekecám. Lidé jsou různí a mají každý svou cestu a budiž jim ji přáno. Ale - tvoje dítě, tvoje přání a pravidla.
@jessical A já zase poslouchala co musím 😉Pokud jsi setkala s takovým způsobem chování, tak se ani nedivím Tvému příspěvku.Ja jsem babička a i když nevlastní, tak malá mi byla předávába s archem papíru co smí, co nesmí, kdy něco smí a kdy to něco nesmí 😂. Tak jsem je slušně poslala někam a malou nehlidam. 😀Já když jedu na dovolenou a potřebuji své máme dát psa, tak ji slušně poprosím, zda by si mi pomohla a psa mi nepohlidala.. My jsme babičky.. Papír začíná větou.. Spát ve 20.00 a když půjde spát ve 20.05, tak se stane co? Jasně, pokud má někdo nějaký zdravotni problém., dodržuji to na 100%, ale my babičky jsme pro to, abychom rozmazlovaly a povolily to co doma ne.. Když bude chtít malá jít spát místo ve 20 ve 20.30, tak prostě půjde. A pokud se to mladé nelíbí, tak ať si trhne a nedává mi ji. Ani me děti nežily dle tabulek a dle vojenských povelů.
@rockovam Ano, ale to byly Vaše děti. Všechno je o domluvě. Pokud má Vaše snacha u dítěte nějaký nastavený režim, pak mi přijde logické, že ho chce alespoň orientačně dodržet i během hlídání. Vy se tím jen připravujete o čas s vnučkou 🤷
Já to naopak beru tak, že babičky mají nejen rozmazlovat, ale také respektovat. Stejně jako já respektuju názor moji mámy na její záležitostí.
Já, ale respektuji.. A pokud si to přečtete pořádně, tak se dočtete, že pokud má jít dítě spát ve 20, tak ve 20.05 je stále čas orientační.. Ale nebude mi nikdo dávat itinerář, že dítě obědva ve 12.05, spát chodí nejdozdeji 15 min po jídle a do hodiny se musí probudit. A vždy jsem své děti učila, že v každém vztahu se jen nebere, ale i dává. A v dospělwm světě je to o kompromisech
@rockovam Tak je dobře, že tak dáváte, když sama píšete, že už moc hlídat nechcete. Můžete být skvělá babička, ale jako tchýně bych si tak jistá nebyla. V každém případě každému dle zásluh a mějte se krásně 🍀
@rockovam Já jsem třeba mojí mamce, když hlídala úplně ze začátku, napsala na papír, jaký poměr nutrilonu a vody má dát a po jaké době cca je malý zvyklý jíst, kdy cca spinká, aby se zorientovala skrz nějaký režim, na který byl zvyklý nejen syn, ale i my.. Zbytek jsem nechala na ní s tím, že jsem kdyztak na telefonu 🙂 Mojí mamce plně důvěřuji a vždy jsem věděla, že by neudělala nic, o čem by věděla, že si výslovně nepřeji.. Bohužel tchyně si naopak dělala vše po svém, nikdy ji nezajímalo, jaký mám názor já, při přebalování mi sahala pod ruky, jako bych sama nezvládla ani tohle.. Tak jsem se na ni neobracela, dokud nebyly synovi cca 2 roky, protože jsem se nechtěla hádat.. Babičky rozmazlují obě dvě, přijde mi to v pořádku, já jednou nebudu jiná, ale stále by měla platit nějaká pravidla respektu z obou stran.. Všechno je o domluvě.. Jestli jde dítě spát o půl hodiny později nebo ne, bych neřešila teď u tříletého (když byl menší, tak ano skrz režim, ale pokud by neusnul, nikomu bych hlavu neurvala)
Do vaší situace nevidím, ale osobně si nedokážu představit, že bych někomu měla svěřovat dítě na hlídání i s přesným manuálem, jak ho bude hlídat.. ale na sepsaném režimu, na který je dítě zvyklé a který by si maminka přála, aby byl dodržovaný, na tom nevidím nic špatného 🙂 zvlášť pokud se jedná o opravdu malé dítě..
@rockovam ono je to hrozně složité. U nás víc na hlídání a přespávání tlačí tchýně. Když byl starší syn miminko, tak jsem si z její strany taky užila (h)různých rad co mám a nemám dělat. Když jsem po ní něco chtěla já (slušně a umírněně), tak mě stejně vždy poslala do háje. A to jsem se ozyvala fakt jen v případech, kdy to pro mě bylo opravdu hodně důležité. Synka měla poprvé na odpoledne až někdy kolem roku, možná roku a půl, kdy už jsem věděla, že mu tolik “neublíží”. Do té doby mě děsily představy, čím by ho krmila, taky tlačila na dudlika, ideálně ještě s medem (neměl ho vůbec), manipulovat s nim jako s miminkem ani nechodícím prckem taky neuměla... takže dřív nehlídala. Na spaní byl u ní až někdy po druhých narozeninách, kdy už si řekl sám, že by tam chtěl spát. Za občasné hlídání jsem ráda, prcek si to tam užije, vyblbnou se zase jinak, ale detaily moc radši vědět nechci 🙈 sladkosti ve velkém, spát kdoví kdy... v jeho 3 letech už to tolik neřeším, není to ani každý týden, ale vědět to radši nechci. Aneb co oci nevidí...
@mourovatakocka I vy se mějte krásně
@rockovam Jé, tohle mi připomíná, když hlídali tchánovci ( šli jsme na svatební oslavu a vraceli jsme se v noci) a já babičce řekla jak udělat poměr umělého mléka, kde jsou pleny a že malý většinou usíná tak a tak ...jinak je přetaženej ( poslechla si mě a povídá "stejně si to uděláme po svém ). Tak jsem to nekomentovala... Když jsme druhý den ráno vstávali tak třetí synek byl po noci počůranej, protože mu nedali na spaní plenu ( věděli, že jí na noc musí mít) ale komentovali mi to slovy, ty jsi nám před odchodem neřekla, že mu jí máme dát... takže za to nemůžeme my, ale ty. Tak pak si má člověk vybrat 😅 ( nechci diktovat, aby si nepřipadali, že jim něco předepisuju, ale nějaký základ jim člověk sdělit chce, ale občas nenechají, protože si to prostě udělají podle sebe za každou cenu)
Synovi je 17měsíců a zatím byl max 5h beze mně,s tím,že nejdéle ho hlídal partner a moji rodiče, ale já byla nervni. Jinak ho třeba hlídala tchýně a my si zašli posedět na pivko. Jenže máme hospudku hned pod barákem,malého jsem nejdřív uspala a jakmile zaplakal,slyšela jsem ho z okna a letěla za ním,že tchýně ani nestačila vzít mobil,aby mě přivolala (malý totiž usne jen u mě).
Jako,na pár hodin,povozit,pohrát si...klidně. Většinou toho využiji v případě,kdy nemůže se mnou (doktor,velký nákup,úřady)a na dovolené si ho brala tchýně na procházky a já vařila. Ale taky si ještě nedokážu představit,že bych ho měla dát na celý den. Možná by to dal,ale uspání by asi neklaplo. A to byla mamka zvyklá,že sourozencům hlídala děti od kojeneckeho věku x hodin několikrát do týdne.
Kdybych měla možnost, tak bych nechala babičku hlídat u vás a jen pár hodin, celý den je moc . Je dobře , že má zájem a miminko by mělo být zvyklé na další osoby. Dej hlavně na svůj pocit, ten je nejdůležitější. My třeba takovou možnost nemáme, nikdo mi nikdy děti nevozil v kočárku, nehlidal a ani hlídat nebude, mrzí mě to, jelikož mimino tahám všude sebou, ale ona je nejradši doma.
Nevím, no.. dcera má dva a čtvrt roku a ještě nikdy ji nikdo jiný nehlídal.. Pravděpodobně bude mít premiéru teď před Vánoci, abysme s manželem mohli zajet na velký vánoční nákup, ale jinak absolutně nemáme potřebu ji někomu "půjčovat" a ani to po nás nikdo nechce.. Starší dcera byla sama u babi a dědy poprvé kolem 2 let, když jsme museli zajet pro velkou věc do obchodu a bylo málo místa v autě.. Plakala, tak pak si ji vzali až někdy kolem 5 let a do té doby ji asi dvakrát hlídali u nás doma.. Jinak od těch 5 let už byla sama v pohodě i několikrát na přespání. Ale takto malé miminko vůbec nechápu.. To má být s mámou a babička ať si dojede za ním přece..
@rockovam Za me palec nahoru. Sak co, vnucek bude jeste spousta a o takovou rozmilou babicku budou mit jiste zajem. Ale ta prilezitost omlatit nekomu o hlavu itinerar, to prichazi jen jednou za zivot! Ta vzpominka te bude hrat jeste na smrtelne posteli.
Ad zakladatelka - ja jsem teda ohledne hlidani o dost benevolentnejsi nez vetsina tady, ale davat malou pryc na cely den v 7m je docela dost, kor kdyz tu potrebu nemas, prave naopak. Prd na ne, uprimne, musis se naucit stat si za svym, nebo se povezes. Tech veci, ktere podle nich budes delat spatne, bude jeste takova kopa, ze se musis naucit nenechat se rozhodit. Proste zadne odvazeni, prijedte se potesit, povozit v okoli a az se vratite domu, tak si me tam klidne pomluvte.
Asi by to malinká zvládla, ALE... Já bych nedala. I když jsem z dětí občas padala na hubu, přes noc nebo na delší denní hlídání šly, až když si uměly říci, co potřebují. Tzn. až se blížily 3. roku... Přes noc ještě později...
Ahoj, nečetla jsem všechny komentáře, tak promiň, jestli třeba něco napíšu stejně..
Je to na Tobě, jak se k tomu postavíš a jak to cítíš. Někomu nedělá problém dát dítě do jeslí v půl roce, někdo ho nedá na hlídání babičce ani ve třech letech. Myslím, že ani jedno není vyloženě správné nebo špatné.
Já své děti davám ráda hlídat mým rodičům. První dceru od roka a kousek hlídal můj táta, abych mohla chodit do práce. Stejně tak manžel si zkrátil úvazek a hlídal ji jeden den v týdnu sám. Mají spolu krásný vztah, oba na tu dobu rádi vzpomínají a dcera se od nich naučila v té době hodně nových věcí, které se mnou neměla. Zhruba od roka a půl si ji mí rodiče brali i na víkend na chalupu. Ve 2,5 letech nastoupila bez problémů do školky, je společenská, nebojácná.
Máme ještě druhou dceru, teď 7 měsíců a zatím ji hlídali jen na pár hodin sem tam. Je to i dané situací, přece jenom jsme víc doma a to hlídání tolik “nepotřebujeme”. Navíc je kojená, takže dát ji na celý den je těžké. Jak se ale převalí rok, tak bych chtěla, aby s rodiči trávila více času a doufám, že to tak i bude. Máma už plánuje jak konečně půjde v létě do důchodu a s holkama bude častěji.
Jinak mě od roka hlídala babička každý den, naši chodili do práce. A měla jsem s ní nádherný vztah, který svým dcerám přeju taky.
A taky si myslím, že jsou holky, které by daly nevím co za to, aby měly pravidelné hlídání.
Jinak už to, že to nazýváš “dáváním dítěte pryč” je znak toho, že na to nejsi připravená. Já teda dítě pryč nedávám, spíš ho nechávám, aby trávilo čas jinde než s maminkou. A určitě se nebojím, že by ke mě pak nechtělo. Tenhle strach z toho, že snad bude mít lepší zážitky někde jinde beze mě nebo že si vytvoří vztah také s někým jiným než s maminkou, je špatný. V západních zemích se běžně děti dávají do jesliček a školek třeba v roce nebo i dříve a maminky se vrací do práce. A nemyslím si, že by tam trpěly nedostatečnou láskou k rodičům.
Myslím, že v sedmi měsících je brzy na dlouhé hlídání, domluvila bych se s mamkou, že ještě počkáte. Ale nebránila bych tomu za pár měsíců.
Asi takhle... vy jste rodiče a to je základ co musí okolí pochopit a tím pádem je zcela na vás rozhodování. Takže i to hlídání by z vaší strany mělo být s radostí a ne díky nátlaku prarodičů. Je to na každém jak si to zařídí, někomu hlídání od malého miminka vyhovuje někomu ne. Já také nejsem typ co dává děti na hlídání s nějakou extra radostí. Když byly děti malé tak samotné byly tak na hodinku až tři...a to tedy většinou u nás nebo v okolí našeho domu. Teď už větší děti jezdí k prarodičům samozřejmě i se spaním na dlouho, ale na noc jsem je začala dávat až když sami chtěli... tzn tuším někdy mezi 4. a 5. narozeninami mladšího... ( jinak to bylo tak, že jsme je ráno odvezli a večer přivezli. U nás hodně chtěla děti tchýně, nejlépe sama a na dlouho... miminka mi odnášela třeba do jiné místnosti, když jsme k nim přijeli a pod ( komentovala to slovy, že jim tam jen s ní bude lépe...). No muž to vyřešil tak, že jsme tam jezdili nakonec málo, protože mě to nedělalo dobře. Prostě pravidla udáváte vy, prarodiče si můžou říkat co chtějí, ale je to na vás.
Jinak miminka se přece nemůžou pořád jen smát, taky nemají svůj den kdy se mračí nebo nemají náladu... takže toho, že by miminko nemělo rodiče rádo bych se nebála.