Dvouletý syn nechce večer spát. Pomůžete?
Dobrý večer, no tak jak mám začít. Můj dvouletý syn nechce večer usínat, dělá všechno možné kromě spánku. Nakonec usne třeba kolem půlnoci a v noci občas taky vyvádí. On byl od narozeni strašný se spaním. Kolik měsíců spal i třeba celé noci v kočárku nebo jsme museli hrkat s postýlkou. Téměř do dvou let přes den spal jedině v kočáru. Ale teď už je to opravdu neúnosné!! Trvá to snad už tři měsíce a vyzkoušeli jsme asi všechno nebo si to tedy myslím. Tak jen z toho co mě napadne-zkoušeli jsme s nim spát v naší posteli, přirazit postýlku k naší a oddělat bočnici, nedávat ho odpoledne spát (to dopadlo tak, že sice v sedm večer hned usnul, jak byl hotový,ale vyváděl zase mezi 21-23hod.),dávala jsem meduňkový čaj, sedalii, zkoušela jsem mu to vysvětlit, teď už jsem tak hotová, že už jdu na něj hlavně po zlém, kolikrát usne až tehdy, když dostane na prdel. Vymyslí si, chce třeba k nám do postele tak ho tam dám, ale za sekundu chce zase do postýlky, když to takhle udělá po čtvrtý, tak už mi ujedou nervy a nechám ho proste v postýlce, ale on se zase vzteká a vzbudí toho mladšího. Když si jdeme občas večer s manžou sednout, tak když ho uspává babička, tak spi prý do 15 min, ale pediatr nám řekl, že to je jasné, že nás rodiče zkouší a ví, jak na nás, ale u babicky si to třeba jednou do měsíce netroufne. Prý na sebe upoutává pozornost kvůli mladšímu sourozenci a zkouší, co vydržíme. Sice brášku miluje a je k němu strašně hodný, se vším mi pomůže, ale prý vnitřně to cítí, tak že na sebe chce upoutávat pozornost. Navíc má teď i vzteklé období. Je to s ním k nevydržení a přitom se snažím, aby si nemyslel, že je nějak odstrkovaný, naopak vždycky má přednost před tím mladším. Prosím poraďte mi nebo mi napište nějaký kontakt na dětského psychologa, abych se s nim poradila. Už jsem totálně vyčerpaná a bezradná. Budu ráda za to, když se ozve i maminka s podobnou zkuseností, aby mi pomohla. Předem moc díky a těším se na Vaše rady a doufám, ze budou i pro mne užitečné a pomohou.
@eeefffaaa ahoj, nevim jestli ti to pomuze, ale nas nejstarsi jednu dobu taky podobne vyvadel...myslim si, ze hodne pomohlo, ze jsem nastavila prisnej rezim dne a ze zacatku ho dodrzovala temer na minutu presne. Jednak se vecer trochu zklidnil, protoze vedel, ze ted uz je opravdu cas jit spat a nehne se mnou, jednak uz byl vecer tak znicenej, ze padl do postele a kolikrat jsem jeste nemela ani doctenou pohadku a uz spal 😀 se zarlenim bohuzel neporadim, u nas se to srovnalo az tak nejak casem a i ted s tim obcas bojujem 🙂
@jop tak vse co pises jsme take delali...snazila jsem se mu proste udelat vecer peny ritual,vycistit zuby,vykoupat v osm lezet a treba si povidat nebo cist/rikat pohadu,ale pohadky ho nezajimaji...jo a jeste nez ho dame do postylky tak se s mnou a s manzelem treba i kolik minut mazli..vzdycky rekne ze chce tuli tak jdeme,jenze to dopadne nakonec tak,ze sedi mezi nami a dela blbosti...to jak si psala ze rval tak jsme mu ustupovali kvuli tomu aby nevzbudil mladsiho je pravda,ale ted se snazime to nedelat...pres den kdyz se vzteka,jde za dvere,ktere mu nechavam samozrejme otevrene,prijit muze az tehdy kdyz se vyvzteka,to musim rict ze pomaha...vim ze davat pres zadek nema smysl,jenze ja uz jsem tak v koncich ze mu prers tu prdel dam,navic ma stale plinu,takze to ani podle me moc neciti,psaal jsem ze jsem mu to vysvetlovala,ze kazdy ma svoji postylku,ve ktere kazdy spi,i braska ma svoji postylku,navic ten spi sam v pokojicku a ze on spi s nami v loznici,vzdycky jsem mu vsechny vyjmenovala ze uz spinkaji,ze uz je cas aby spal i davidek...nebo jsem dala postylku k nasi posteli drzela ho za ruku,hladila...a nic...vzdycky zabere jen prisnot..treba dneska,hodinu jsem tam s nim lezela pak jsem se nastvala a odesela,zacal se vztekat tak jsem na neho vzdycky zvysila hlas,at si lehne a spi jinak ze bude zle,no a je deset a UZ spi...podle me to jde jen to byt na neho prisna...on uz je podle me taky dost vycuranej co se tyce nas...dneska se vydrzel treba pul hodiny vztekat ze sem mu sundala rukavici ja a ne on...nesla mu sundat z ruky,ja sem mu pomoct nemohla a on se vztekal tak sem proste sla a sundala ji,jenze to sem si dovolila hodne,tak sem mu ty rukavice zase nandala at si je teda sunda sam,jenze to zase bylo spatne ze je ma zase na rukach...u manzela me stve ze je na neho obcas moc jak bych to rekla,ze mu skoro nikdy nic nerekne ...treba on neco dela ja mu reknu ze se to nedela a manzu vubec nenapadne mu take neco rict nebo treba aby mu to rekl sam od sebe...musim mu ja rict at mu rekne ze se to nedela...
@eeefffaaa prvni vztek, ze spat nepujde, pak klidne i dve hodiny v moji posteli kdy me drzel okolo krku a nesmela jsem se ani pohnout, jinak byl rev zase... 😠 pak jsem se nastvala, zavedla rezim, prestehovala ho do jeho postele prvni se mnou, pak jsem u neho sedela a drzela za ruku, pak na zidli vedle postele a postupne jsem se vzdalovala az jsem jednoho krasneho dne ulozila a odesla 😵 nastesti prostredni jen tak neco v te dobe nevzbudilo, takze dostala mliko a byla tuha, ted by to bylo horsi 🙂
@majatob prave ze zacatku jsem se bala dat je k sobe,kdyz mladsi za noc treba 3-4jedl no a pak zacal starsi takhle vyvadet...nejdriv mel nocni desy,mel to z toho ze se nedokazal vnitrne srovnat z te velke zmeny brachy...tak sem se prestehovala do loznice,jelikoz manzu nevzbudilo ani to kdyz mu brecel u ucha..takze od ty doby spi mladsi sam a krasne si zvyknul a ...sice obcas jeste nekdy v noci ji,ale malokdy,ale kdyz ted zase starsi vyvadi tak tomu maldsimu nechci narusovat to ze tak pekne usina a spi...tohle u starsiho neznam...mladsiho mezi sestou a asedmou vykoupu,polozim a temer hned spi,,ted spi i cele noci...ale starsi od mala zlobi se spanim..no a ted kolem osme ho vykoupem dame spat a vyvadi az treba do pulnoci...zkusim pravidelny striktni rezim..ze kteryho necouvnu a uvidime...podle me je to jen jeho rozmazlenost a zkousi co vydrzime kor kdyz vi,ze jsme mu i kolikrat ustoupili...
@eeefffaaa zkus, za to nic nedas, hlavne bych zaradila hodne pohybovych aktivit at se poradne unavi 🙂 jeste me napada co ho zkusit dat spat pozdej? v kolik vstava? psalas, ze kdyz nejde pres den, tak se pak budi v noci, tak tudy asi cesta nevede (to funguje na nasi prostredni), ale treba by bylo reseni mu to spani trochu posunout nebo po obede ho nechat jen chvilu a budit 😅
zrovna jsem nakoukla sem, jestli tu nenajdu nějaký receptík na toho našeho.... je mu skoro 2,5roku, v poslední době pravidelně usíná kolem 22.30. Ráno vstáváme kolem sedmé, po obědě mi spát většinou nechce, už ho nenutím, ale trvám na tom, že bude v posteli a bude v klidu - prohlížet si obrázky atp. Někdy i usne, a to by spal i 3 hodiny, nechávám ho 1-15hodinky max. Večer je rituál - večeře, koupel, zuby, pohádka, pak jdem s ním s manželem do pokojíčku ho uložit. A pak to začne. Chodí, nosí si hračky do postele, pak z postele, pak se bouchne a chce to pofoukat, pak utřít nos, přebalit,..... když si sednu k němu, tak si chce hrát, skákat mi po hlavě atd.
Usínal vždycky relativně dobře, sem tam bylo období, kdy to bylo horší, ale vždy se to srovnalo. Toto začalo někdy v září, zavřeli mě na měsíc do špitálu, byl částečně s babičkama, kde si tolik nedovolil, ale ty ležely s ním, dokud neusnul, a s taťkou, kterýmu prostě nespal. Pak jsem se vrátila s dvojčaty domů, myslela jsem, že to překonáme, doma jsem ten přísnější já, ale už jsem vyzkoušela všechno možné a už jsem taky v koncích, pokud s ním jednám po dobrém, tak si ze mě prostě dělá pr...l, a bohužel zabere až to, když na ten zadek opravdu dostane a jsem na něj hnusná. Mně to je hrozně líto, protože on je až na občasný záchvat vzteku zlatý a k tomuhle přistupuji až jako k poslední možnosti, ale už je to pravidelný.
S dvojčatama je to sice záhul, ale snažím se mu věnovat, co to jde, hodně si povídáme, hrajeme si (jednou rukou držím u prsu mimino, druhou stavím koleje... ), když má zájem, tak ho nechám s dětmi pomáhat (ale nenutím ho), denní režim máme v rámci možností taky pevný.
Už mě napadá jen odvar z makovic.
Tak jsem si postěžovala, omlouvám se, že jsem tu tak vlezla, ale až to překonáme, tak snad budu moct i poradit ....
Tak musím napsat, že jsme si prošli podobnou situací, a to docela nedávno (dcerka má 3 roky). Z ničeho nic prostě večer nechtěla do postýlky, utíkala z ní, vymýšlela si, že chce spát s námi, brečela.....to stejné i v noci, několikrát se vzbudila a řev.....protože taky máme mladší dcerku (skoro 2 roky), snažili jsme se, aby byl klid a ta mladší mohla spát....takže jsme se té starší snažili vyjít vstříc, usínali s ní, brali jsme si ji v noci k sobě do postele......teď zpětně vím, že to byla VELKÁ chyba, protože ona získala pocit, že nám bude prostě diktovat....na doporučení jsem zvolila Estivillovu metodu, tzn. dítě spí samo ve své postýlce, první dny je usínání s pláčem a to i v noci, ale musím říct, že během 3 dnů se to vše otočilo a v noci se nebudí vůbec, večer sice trvá půl hodiny než usne, ale to je v pohodě, bez breku.....jediné co jsme tedy museli udělat - mladší dcerku si vzala na ty tři dny babička, abych mohla opravdu důsledně a bez ohledu na mladší naučit spát tu starší......nevím, možná jsem to napsala složitě.....doporučuji všem a to i odpůrcům Estivillovy metody.....zkuste si přečíst a vyzkoušet
@eeefffaaa EFI já bych prubla Estivillla, jak píše Mandelinka1. Je to srdcervoucí, ale když už jsi vyzkoušela tohle všechno, je to fakt asi poslední možnost. Ono je to právě v tom, co píšeš - o přísnosti a neústupnosti. Raději teď, dokud vám Radimka jen tak něco nevzbudí, než později, kdy bude mít lehčí spaní. Tohle je děs fakt pro všechny, i Davídka, a vy musíte bejt fakt vyčerpaný. Držím palce! ! !
@eeefffaaa narazila jsem na tuhle diskuzi a chci říct jedno - klobouk dolů, že to všechno zvládáš, dvě takhle malé děti a ještě takové potíže se spaním 😖 😖 Musíš být strašně unavená, to si ani neumím představit!! A to moje mladší dcera je taky nespáč od přírody a zažila jsem si s ní hodně!
Jednu dobu jsem byla úplně zoufalá, ona teda večer celkem usne rychle (musím teda být s ní), ale pak se budila třeba 10x za noc nebo byla 2-3 hodiny v noci vzhůru. Vyzkoušela jsem všechno možný, to co krásně platilo na starší dceru, na mladší rozhodně nefungovalo, na ni neplatilo nic 😅
Ale - ač jsem na to dřív moc nevěřila, zašla jsem na radu kamarádky k homeopatce a dnes, po měsíci zhruba, spí buď celou noc nebo se třeba jednou vzbudí 😵 Sice pořád vstává brzo, holt žádnej spáč asi nikdy nebude, ale i tak je to nádhera. Ale fakt to chce k někomu zajít, píšeš, že Sedalii jste zkoušeli a nic, ale on ten homeopat vám to fakt poradí na míru. Plus mi strašně pomohlo si o tom s někým promluvit, kdo to bral vážně, a tak nějak mi to pomohlo si to v sobě urovnat - už jsem nebyla daleko k tomu nechat ji vyřvat, ale pak mi došlo, že to nechci v žádným případě (ani si to neumím prakticky představit, dcera z postýlky vyleze, to by jako bušila do dveří, srdceryvně volala máma máma a já bych tam nešla???) No takže u nás to dopadlo tak, že jsem ustoupila a dcera spí celou noc u mě v posteli, ale spí!!! a to je pro mě hlavní.
Moc držím palce, ať se to srovná!!!!!
holky diky!!!
a ta metoda to je nechat ho v postylce a nevsimat si ho a at se vzteka a rve??nebo k nemu chodit??on ma otevrene dvere a vidi na nas a i mu tam sviti nocni svetylko...s postylky neutece,protoze to uz by nespal vubec to jsme udelali tak ze z ni nevyleze..
a unavit ho...to se snazim jak muzu,prochazky,hrani,navic ma doma kazdy den nejakeho kamose na hrani...takze je myslim unaveny az az...takze v tom to taky neni...no dneska zkusim opet vecerni ritual,budu dusledne trvat na tom aby lezel a nebehal po postylce nehazel veci a uvidime...kdyztak zkusim nevsimat si ho a zkusim mu dat jeste tu sedalii,treba ted kazdy vecer tyden v kuse a uvidime...
jo jsem desne hotova,jeste ze ten mladsi je hodny,ten ale ted poslednitri dny nechce spat pres den a vzteka se,vyzaduje asi kocar,ale do toho ho davam jen dopolko odpolko proste kdyz chce musi usnout v potylce,to bych se sla uz fakt asi strelit...
a moc diky za rady...navic vidim ze takovych nas je vic... ☹
@eeefffaaa resime docela podobne problemy 🙂 NAs mlady je taky sileny aktivista a vecer ho uspat, to je opravdu orisek. Ted se nam ale osvedcilo nedavat spat odpoledne (resp ne do postele), obcas is jen schrupne 20-3omin na gauci a jinak nic. Teda po obede se snazim, aby alepson odpocival, protoze uplne aktivni nevydrzi. Vecer ale je potreba ho ulozit vcas, tj nejpozdeji v 19h aby byl v posteli na pohadku. Taky pred pohadkou poustime pohadku na dvd na uklidneni (je hodne akci ditko), potom pohadka ctena, potom zpivani atd. Jeslti ho ale pretahneme odpoledne moc aktivitama, tak vecer tim tuplem neusne. Taky jsem teda zavedla usinani samotneho, necham otevreny pokojik a kdyz vyjde z postele, tak znovu zpatky. Trvalo to ale aspon 3-4tydny, nez pochopil, ze to myslime vazne. Ale brala jsem to tak, ze uz mel ten rezim vecer tak spatny, ze je potreba delsi dobu porad stejny ritual ve stejnou dobu, aby pochopil, ze to myslime vazne. NEkricet, neplacat, jen porad dokola vodit do postele, pusu a spat. Bylo to narocne, ale uz konecne usina do 30min po cca 5-10vylezenich z postele, coz povazuji za uspech oproti predchozimu stavu pred cca 2-3mesici 🙂
@sussanah diky za rady...zitra ho zkusim nedavat spat...kdyz pujde mladsi spat,lehnu si s nim treba do nasi postele a budeme si treba prohlizet knizku nebo tak neco,jen aby byl v klidu-myslis to takhle??a treba na chvili usne...a kdyz ne tak ho dam kolem sedme spat ,dle toho jak bude vypadat ospale...a uvidime...a pred spanim kouknem na vcerdu a pak zkusime pohadku i kdyz on od nas pohadky vubec nechce cist ani kdyz mu ji povidame tak ho to nezajima...no neco zkusime...kazdopadne moc diky...
@eeefffaaa hm..tak to mi neco pripomina 😅 Nasemu budou za 2 mesice 2 roky. Spi s nami v posteli, postylku mame uz vic nez rok na pude. Chodime do postele mezi 20-21h, mlicko, vycistit zuby a pak to zacne. Usina mezi 22-23h. A to rovnou se mnou, takze se ve 20h nachystam do postele a hotovo. Taky jsme zkouseli, co se dalo..a taky kdyz dostane na prdel, tak spi do par minut. To samozrejme delam jen v pripade, kdy uz to je neunosne, ja mam vyrvanou pulku vlasu, jsem cela postipana a pokopana a krik nepomaha. V posledni dobe zabira pohadka, coz teda vubec nechapu. Driv jsme mu taky cetli, ale ted prectu a jeste vypravim po tme a pak treba pustim jeste audio z mobilu, ale pozor!! Jedine pejska a kocicku, u ostatnich je jak hurikan. Takze jedem furt p&k - cteni, vypraveni, audio.. jak dlouho to bude platit nevim, cekam, ze par dnu, tydnu. Dneska s jsme usinali i s babickou a byl jak vymenenej. Proste jsme lehli, zhasli, zadna pohadka nic a on lezel, poslouchal, jak si s mamou septame a usnul, fakt "husty" 😀 Ja to nejak neresim protoze, ruku na srdce, jsem byla stokrat horsi.. Chce to silu a pevny nervy! Nechat ho plakat 1.nechci, 2.kdyz jsem byla nucena ho nechat rvat (to mel jeste postylku a ja musela na wc a do sprchy-cca do 10min) tak se pak uplne zajikal a celej sebou skubal, byl unudlanej a celej horkej a rudej..jako za tohle mi to fakt nestoji 🙄
Odpoledne spi. Spi tak 2-3hod v kocarku, doma neusne, ale spi kazdy den a potvrdilo se nam, ze to na vecerni uspavani nema vliv. Jak byla ted ta inverze, tak jsem 2x nesli ven = nespal vubec a treti den uz byl po obede uplne vysinutej, aspon mi tak prisel. No, uvidime, jak se to bude vrbit dal 😅
@eeefffaaa taky mám čerstvě "dvouročáka" a máme doma to samé co máš ty.
U nás teda chodí spát v poledne a úplně v pohodě usne hned, vezmi se do postýlky pár hraček a za chvilku spí, až ho musím max. po 2 hodinách budit. Když jsme zkoušeli ho nedat v poledne spát tak stejně tak kolem 17hod usnul a pak večer usínal kolem půlnoci.
Večer chodí Ondra spát kolem 20.30 až 21, spí s námi v ložnici v postýlce, starší syn v pokojíčku. Zrovna včera večer byla zas večerní scéna. Řev , volání mámí a tatí, chce všechny možné hračky do postýlky. Když mu řeknu že už i Jonáš spí,taky to nepomůže. Taky jsme zkoušeli jít s ním spát, aby nebyl tady sám, to nepomohlo, pořád na mě volal a pořád chtěl něco povídat. Zkoušeli jsem i světýlko, že se třeba bojí tmy, taky nepomohlo. Jednu dobu i přelézal postýlku a přišel sám k nám do obyváku. Jediná věc, která pomůže je nechat do hřát a když to nepomůže tak dostane na zadek a pak usne. Se starším synem jsem to neměli. Všichni říkají že to přejde, tak věřím že to přejde......asi nic jiného nám zbývá ☹.........a doufám že ho to přejde než ho přesuneme do pokojíčku k bráchovi
....a vzékání , to máme to samé, jak mu nevyhovím, začne se vzteka, házet hračkami, nebo se rozčílí a chce mě i uhodit...nakonec si lehne a leží....tak ho nechám a jdu od něj.........ale prý jsou i děti co si lehnou a ještě mlátí hlavou o zem 😀 ..............je s nima starost ale i radost a musíme to nějak vydržet a doufat že z toho vyroustou
😎 .... 😎 ....... 😀
a tebe obdivuji že máš ještě druhého tak malého, to si vůbec neumím představit...........Jonášovi je 8 a sním řeším jedině tak "vypni už ten počítač" 😀
@eeefffaaa ahoj, já mám taky dvouletého syna, naštěstí spí v pohodě, jenom jsem chtěla napsat, že pokud s babičkou usíná normálně, tak je opravdu problém nejspíš v tom, že žárlí na mladšího a ten vztek s tím asi taky souvisí. Já osobně bych našemu malému zkoušela vysvětlovat a vysvětlovat, mám zkušenost, že na argumenty přiměřené jeho věku většinou slyší. Ale každé dítě je jiné. Asi tušíš, že dávat mu na zadek nikam nevede. Jediné,co tak cítím, že by mohlo pomoct, je vymezit mu jasná pravidla a striktně je dodržovat - teď ti povím pohádku a pak půjdeš spát. Když začne ječet, nechat ho ječet, i když bohužel vzbudí mladšího. Když začneš ustupovat z obavy, aby nekřičel a nevzbudil mladšího, tak on toho bude pěkně využívat a nepomůžeš si. Často se mazlit, pusinkovat, pokud na to je (náš malý na mazlení třeba moc není). Jinak náš malý to zkouší taky - chci se obléct a jít ven, nechci se obléct a zopakuje to 5x dokola. Takže pokud takto zlobí, tak ven nejdeme a on si to uvědomuje, že ven nejde kvůli svému chování. Chce to říct rázně - nechceš se obléct, tak ven nejdeme a hotovo, ať si pak ječí, jak chce. Nebrala bych ho do vaší postele a snažila se mu opravdu pevně vymezit hranice plus dávat najevo, že je důležitý jako mladší bráška. On od vás asi cítí tu vaši "slabost", že se snažíte věnovat se mu a děláte ústupky, aby se necítil odstrčený a využívá toho. Když si tuto situaci představím,tak bych asi staršímu řekla - všichni už spí, já jdu taky spát, tatínek taky, bráška taky, tak spi i ty, zítra si zase popovídáme... nebo něco v tom smyslu. Každopádně to není lehká situace, ale určitě to nebude trvat věčně. Přeju hodně štěstí.