Prosím o napsání jen plusů a mínusů při druhém dítěti. Děkuji
+dítě má sourozence, na hraní
+naučí se empatii, dělit se, trpělivisti, soucitu
+pečuje, je vzorem
.
.
Říká se,jedno dítě,žádné dítě. Až,když se narodí druhé, tak to už je fičák. Dvojnásobná starost a dvojnásobná radost.
souhlasim s pisatelkou nademnou,pokud se dite chce nalezne se vice pozitiva a proste bude a presne naopak pokud dalsi dite nechcete
Z objektivniho hlediska je to prakticky same minus. Ze subjektivniho hlediska jsem stastna, ze mam 2, ale ja je chrela vzdycky. Pokud nad tom uvazujete takto, tak si myslim, ze je lepsi zustat u jednoho
Vždycky jsem chtěla jedináčka,nakonec jsem měla tři děti. Jedba dcera mi zemřela kdybych opravdu měla jen jí,dnes bych sie zastřelila.
To je opravdu zvláštní otázka, jak už se píše, buď další dítě chci, nebo nechci a ne jestli se to po sečtení + a - vyplatí. Ono nakonec nejvýhodnější a nejpohodlnější je nemít žádné dítě 😉 Ale abych odpověděla, mínusů je spoustu, všechno je komplikovanější, náročnější, dražší. A ty plusy, to se prostě nedá popsat, to člověk musí cítit sám. Pro mě by jedináček nebyl úplná rodina, na druhou stranu tři děti už mi zase přijdou nadpočetné a mám i kamarádky, které nevidí smysl ani v jednom dítěti. Takže asi tak 🙂
Vidím jen plusy:
+ děti mají jeden druhého,hrají si spolu
+ rodič se nemusí tolik starat o jedináčka, děti si hrají spolu
+ děti se učí dělit se, komunikovat spolu atd.
+ druhé dítě vše zdědí, nemusíte nic moc navíc přikupovat
+ když se jednomu něco stane, máte ještě druhé
+ když se jedno dítě nevyvede, máte ještě druhé
+ dostanete dvojnásobnou lásku
a určitě je toho ještě mnohem víc
Taky vidim jen plusy, podobe jako pisatelka nademnou. Minusy vidim jedine to, ze clovek musi podruhe prodelat porod, pripadne financne minus (i kdyz mladsi toho po starsim spoustu podedi)... Sama rozhodne chci deti dve, nedovedu si predstavit ze bych svemu diteti odeprela sourozence.
@papalinka
@karlajasmine
Dámy, dovolím si kopnout do vosího hnízda, berte to prosím jako nadsázku 😉
-děti mají jeden druhého za konkurenci, rvou se spolu
-rodič se musí starat, aby se nepozabíjeli a nevydloubali si oči
-děti se musí dělit a proto jsou mnohem majetničtější než jedináček, který je k dělení veden principiálně, aby nebyl za lakomce
-druhé dítě vše zdědí, takže se později cítí jako otloukánek, kterýmu rodiče nekoupí ani nový tepláky
-když se jednomu něco stane, bude mě to trápit úplně stejně a je jedno jestli mám jedno dítě nebo deset
-když se nevyvede, viz výše
-máte dvojnásobnou starost
a určitě je toho ještě mnohem víc 😎 A případy, kdy bratr bratra ani nepozdraví, protože se poštěkali o holku či dědictví taky nejsou úplně vzácný, takže bych to "parťáctví" sourozenců brala s rezervou 😉
druhe dite cekam a na jednu stranu vim, ze to pro me bude neskutecny zahul min. dalsi tri roky... jak fyzicky tak psychicky... nekteří sourozenci k sobe nikdy nenajdou vřelý vztah (viz ja a muj bratr) někteří se prostě milují.
ty náklady finanční snad ani nepočitam jinak bych brečela už ted. Nicmeně dvě děti jsme chtěli přeci jen jedno je malo. Být mladší nechám si větší rozestup mezi detmi tím se ty problemy mezi sourozenci vetsinou dost eliminují.
Dovolím si okomentovat nějaké pozitivní argumenty podle své zkušenosti:
děti mají jeden druhého,hrají si spolu - starší dítě mě vyžaduje ještě víc, než když sourozenec nebyl, neboť - i když ne nijak hrozně - žárlí
rodič se nemusí tolik starat o jedináčka, děti si hrají spolu - jako třeba tříleťák s novorozencem? No to fakt chvilku potrvá, než si pohrajou ...
druhé dítě vše zdědí, nemusíte nic moc navíc přikupovat - první holka, druhý kluk - tak v tomto případě to rozhodně neplatí ....
Tím nechci říct, že fandím jedináčkovství. Ale s druhým dítětem je to fakt mazec, nevychová se samo, nehraje si samo, vztahy v rodině jsou ještě komplikovanější, musí se víc řešit, víc plánovat, víc ovládat .... To jen na fotkách to kolikrát vypadá, jako ze sna ...
Děkuji všem za komentáře. 🙂 Určitě jsou inspirujicí
@mon_88017 souhlasim s tebou, moje zkusenosti z okoli jsou podobne. Sice se rika, ze jedinacci jsou lakomci, ale neni to tak uplne pravda. Kdyz jsou dobre vedeni, deli se sami od sebe, narozdil od sourozencu, kde si kazdy musi zuby nehty branit to sve, kdyz to doma neni nastavene uplne idealne.
V okoli vidim mezi sourozenci spise konflikty, nez krasny vztah, to spis vyjimecne. A to mluvim o vsech od deti po seniory.
Osobne vidim ohledne dvou deti spis negativa, ale vsechno uz bylo tak nejak napsano.
Já teda za sebe ... mám sestru o rok starší a za nic na světě bych ji nevyměnila. Samozřejmě jak jsme byli mladší tak třeba byly nějaké konflikty nebo tak, ale čím jsme starší máme k sobě blíž a blíž. Můj manžel taky s bráchou vychází bezvadně, takže já bych nechtěla být jedináček ani za nic a proto jsem si i pořídila dvě děti. A že se o ně musí člověk starat, hrát si s nimi, to je snad jasný, jsou to děti a ne dekorace do bytu 😀
@mon_88017 u nas je to pade na pade. Moje mamka s brachem dobrej vztah, muj ptec se svym bratrem nemluvi. My se segrou mluvime, ale zadna velka laska to neni. Palenky otec je jedinacek vysitej, rekla jsem mu, ze je odstrasujici pripad a ze kvuli tomu nemuzu dopustit, aby byla Palenka jedinacek😉 😉
Mám 2 děti a jako jediné minus vidím jen jejich hádání 😀 Jinak to má samé plusy, hlavně sobecky pro nás rodiče, každý "máme" jedno dítko na mazlení 😉 Ano se dvěma je víc práce, ale taky několikanásobně víc lásky. No a až budu stará tak to třeba bude jako u nás, v sobotu na oběd jedno dítko s rodinou a v neděli druhé 😀 😀 😀
Já jsem zásadně proti tomu mít jedináčka. Moje mamka je jedináček, rodiče má dávno mrtvé a vlastně má jen nás, je to takové smutné, hlavně pro ni. Já mám ségry 2 a jsem za to ráda. Jasně, že se někdy poštěkáme ne vždy je to růžové, ale když je nějaky průser tak se vždycky semkneme. Navzájem se podporujeme, hlídáme si děti a když je třeba finanční krize tak půjčujeme peníze 😀
Jinak bych řekla, že pokud má někdo potřebu se ptát na foru jestli druhé dítě ano nebo ne, tak by do něj asi jít neměl. Já jsem žádnou radu nepotřebovala.
@mon_88017 jojo, svatá pravda, s dvěma a více dětmi...přesto jsem fakt ráda, že je mám oba dva. No klišé jak prase, ale tak to je🙂
A ještě moje zkušenost se sourozenci...mám dva bráchy - o 4 a 6 let mladší, v dětství jsem jim dělala tak trochu chůvu, ale postupem času, jak jsme se blížili k dospělosti, se vztahy zlepšovaly, a jako dospělí jsou to jedni z nejbližších lidí, které mám, často, když měl někdo z nás problémy, šel právě za bráchou nebo za ségrou.
Myslim, ze financne je to jasne, to si kazdy spocita za sebe - u mimina je treba rozdil, pokud si nekdo potrpi na celoruzovou / celomodrou vybavu, tak je jasne, ze bude dokupovat vse. Spis se deti ale prodrazi pozdeji s ohledem na hracky, krouzky, studia atd. To je holt vse dvojnasobek.
Ja mam starsiho brachu o dva roky a tu povestnou ruku do ohne bych za nej dala, jedinacku mi je vzdycky lito.. I je to potom pro ne slozitejsi, kdyz rodice zestarnou a oni se nemaji se o peci o ne s kam delit. Veskera laska, pozornost a ambice rodicu jsou soustredeny jen na to jedno dite, coz je casto strasne vycerpavajici a zaroven co vidim v okoli, tak s jedinacky je mnohem tezsi zit, prave proto, ze jsou celi zivot zvykli, ze se svet toci jen kolem jejich vlastnich potreb.
S tim dedenim veci je to dle me trosku nerealne. Treba ja ma syna narozeneho v breznu a mladsi dceru v listopadu. Proste se v obleceni dle rocni doby minuly. Akd tak existuji bazary.
Je fura negativ v tom mit dve a vice deti...coz vsak nemeni nic na tom, ze i tak to stoji za to a ve vysledku to mnohonasobne predci veskera negativa.
Byl by muj/nas zivot jednoduzsi, kdybychom meli jen jedno, nebo dve deti? Jednoduzsi mozna (nebo zcela urcite), lepsi vsak absolutne ne. Kdybych volila v zivote jen bezpecne kroky, ktere jsou zarukou potencialniho pohodli, tak si take muzu rovnou lehnout na zem a jen cekat, az umru. Zivot je o vyzve.
možná také píchnu do vosího hnízda. rozhodně alepson 2. jedináčci jsou chudáci a je to všechno jen kvůli lakomosti a pohodlnosti rodičů, samozřejmě je to strašná starost, o tom že by si spolu hráli nemůže být tak do 3 let ani řeč. Ted má mladší 3 a teprve si začínají hrát spolu. Samozřejmě po sobě taky štěkají, a to je všude tomu nelze zabránit. Ale někdy si hrajou krásně že o nich ani nevím ovšem za cenu bordelu všude🙂 Ale jsou zvyklý tak, že před obědem i před tím, než jdou spát musí být hračky uklizené a uklízí si samy. Starší už i je věku, kdy mladšímu pomůže udělá pití atd. Z jedináčků vyrostou akorát sobci , nejsou zvyklý se o nic dělit a mají pozornost rodičů jen pro sebe a jsou akorát rozmazlení. A ted oba dva chodí a pusinkujou mě bříško a těší se na bratříčka nebo sestřičku. O tom že to bude pořádnej záhul nemluvím s tím počítám, ale zas jen určitou dobu než povyroste, pak se určitě dostatečně zabaví samy
Nehledali jsme negativa, jen pozitiva. Vždycky se může stát, že si sourozenci spolu nemusí rozumět, může se vyhrotit vztah dítě-rodiče, ale to se může stát i jedináčkovi a dopředu to nevíme..
My řešili, zda finančně, to jsme řekli, že raději teď si odbýt rodičáky po sobě a pak to snad vše zvládneme, kdybych pořád říkala, až na děti budeme mít peníze, nepořídila bych se je nikdy... Ale je fakt, že chceme jen dva, u tří a více už bych se možná bála... a pak jsme řešili zdraví, už u prvního byl problém v těhu i pak, ale riskli jsme to a další pokus už riskovat nebudeme, máme dva krásné zdravé kluky(ťuk Tuk) a hlavně vidím na starším, jak svého brášku miluje..
záhul to je, ale zvládlo to tolik lidí před námi...
Ahoj..🙂 Já myslím, že buď se druhé dítě chce nebo nechce...respektive je to emocionální záležitost, ne matematika..🙂