Milé maminky,
mám 9 měsíčního caparta, co už čtvrt roku spí se mnou v posteli. Teda - na matraci. Bojím se, že by dítě spadlo z postele, tak jsem si raději pořídila matraci 90 cm, dala k posteli a spíme s malou na ní společně. Zpočátku to mělo být jen "občas". Ale je to tak vlastně denně. A po čtvrt roce mě už sakra bolí záda... Ráda bych si pořídila širší matraci, 140 cm, abych já měla 90 cm a malá 50 cm. Mám ale otázky a budu moc ráda u zkušenějších za rady.
1) Časem mi malá začne lozit pořádně, sleze z matrace, vyleze na postel a z ní žuchne. Je vůbec matrace řešení na delší dobu??
2) Přiraženou postýlku pořad řeším, ale máme blbý rám postele. Navíc se stále bojím toho pádu z postele. V tuto chvíli, kdy malá ještě neumí z postele slézt, bych stejně musela mít postýlku "zavřenou" a v noci ji "otevírat"... tedy mi to nepomůže. Společná matrace je nyní lepší. Ale pak znovu vyvstává otázka č. 1🙂
Moje otázka vlastně je - jak řešit společné spaní, když opravdu nechci, aby dítě spadlo z postele? A na větší předělání ložnice mi manžel nekývne. Už teď to spíš tiše trpí.
Děkuji moc za rady.
S nami mala spala tez casto, ale spala mezi nami...padani jsem vubec neresila...muzete si ji dat do hnizdecka, a nebo jsme pak meli postylku s oddelanou bocnici prisunutou k posteli, takze pohoda 🙂
Mam vice perin, polstaru a velkych medvedu. Barikada vsude a zabrana. Nejlepsi je ta zabrana, jinak funguje cokoliv. Dite mi ani jedno nespadlo, jen ted nedavno ve 2,5l, protoze jsou to cestovatele. Ale ja mam slaby spanek, takze to cestovani a ze jsou vzhuru poznam. Spime takhle uz skoro 5let a nemenila bych, i kdyz to nikdo v okoli nechape. Manzel ma svoji postel, je relativne v pohode, ale asi by taky radeji s nama. Ale nevejde se. A ja potrebuji, aby se vyspal do prace.
Postel máme u zdi, takže spí u zdi a aby spadnul musel by přelézt preze mě a to se vzbudim. Ale podle mě dítě co nespadne z postele nemá vůbec žádný dětství 😂😂
Kdyz jsme spali na posteli, prisoupli jsme ji tak, aby ze 2 stran byla u zdi, tam jsek dala syna a ja spala na kraji. Pak jsme se prestehovali, syn dostal pokojicek, ale sam porad nespi... resila jsem to vselijak krkolomne a nakonec nej reseni je, ze mame jen na zemi matraci pro 2 (mame 160 × 200) a spime tam. Postylku jsme prodali, ted budem kupovat uz velikou s vysuvnym luzkem...
Docasne sme prestaveli loznici, postel je v rohu, takže ze 2 stran stena, ke treti sme dali skrin a ctvrtou chranim v noci vlastním telem 🙉 tatinek nám spí v obyvaku 😅
Z jedné strany postele máme přiraženou dětskou postýlku, druhá strana postele je u zdi, čelo postele taky u zdi a v nohách postele máme na zemi rozkládací matraci, která nám v dávnych dobách sloužila jako nouzovka pro přespání návštěvy. Ale my teda jedeme vyšší level - máme trojlůžko a spíme na něm já a obě děti, občas i manžel, ale ten má lehké spaní, tak má ještě jednu postel jen svou, aby se pořádně vyspal. Vzhledem k tomu, že děti spí dost neklidně a ve spaní cestujou po posteli, už máme i nějaký ten pád za sebou, ale vždycky na tu matraci, takže pláč sice byl, ale spíš z leknutí.
Ještě dodám, že děti jsme od doby, co se začaly samy pohybovat, učili, jak bezpečně slézt z postele, aby se pak nevrhaly po hlavě apod.
Spime takto uz se druhym ditetem. Kdyz jsme meli jedno, meli jsme jen zabranu na postel a maly spal mezi mnou a manzelem nebo u zabrany. Ted uz jsme v loznici 4, takze jsme pridali jednu postel a na strane, kde spim ja s rocni dcerou, je opet zabrana. Dokud spi v ložnici sama, dam ji jeste do nohou postele namuchlanou perinu, aby mela zabranu i tam (ale do nohou neleze a nedelal to ani syn)
Syn spí s námi od 3 měsíců a máme ho mezi námi k nohám jsem pak dala když začal cestovat tu matraci a nebo to vyřešit tak že sundatebocnici z postýlky a prirazit k posteli
Spí s náma od porodnice,teď 10 měsíců, už chodí. Spí mezi námi, večer než si jdeme lehnout,tak je obarikadovany peřinami. Spaly takto se mnou i starší 2. Nejstarší spadla jednou, prostřední ani jednou, nejmenší zatím jednou. Přiznám to bez mučení 😁
Holky s náma spí v posteli, každá měla jeden pád, i když zábrana byla, prostě se v noci přesunula níž, kde zábrana nebyla. Nikdy se nic nestalo, naštěstí to není velká výška a já dávala pod postel alespoň deky a polštáře, aby případně spadly do měkkého. A obě děti jsme velmi brzy naučili slézat z postele po nožičkách. Už na deseti měsících, kdy lezly a stály, dokázaly bezpečně slézt. Samozřejmě, že to úplně neřeší noční pády, kdy ty děti po posteli cestující.
@agnes_123 já mám dlouho zábranu (metr a půl)a u noh mám složenou péřovou deku debo polštáře, aby nespadla spodem. Občas se otočí hlavou na druhou stranu a leze ke kraji a tam se zarazí o peřinu. Větší matrace řešení moc není. Mě spadla i z manželské, když jsem se namáčla na zábranu a měla jí na druhé straně a ona na přelezla celou postel a tam hodila šipku na podlahu...
Dávala jsem také matraci pod postel, kdyby náhodou, ať to má do měkkého 😊 jednou se povedlo, ale spala v klidu dál 😄
V 9-10m se obe deti naucily slezat z postele bezpecne (starsi uz tou dobou chodil, mladsi nikoliv, ale to na slezani nemelo zadnu vliv). Kazdy z nich jednou z postele spadl a podruhe si daly pozor. V noci-postel mame v rohu, takze z jedne strany zed, celo take u zdi, dolu u nohou je velky kojici polstar - prevalit se pres nej neprevali a kdyby prelezala, tak uz je pri smyslech a da si pozor. Z druhe strany spim ja nebo manzel (druhy vzdy spime se starsi v pokojicku). Extra matraci bych nekupovala, musi se to naucit. Neni to dlouhodobe reseni
U nás v posteli nejdřív spala první dcera, pak chvíli obě a teď už jen ta mladší (9 měsíců). Buď spí mezi mnou a manželem nebo máme z jedný strany přiraženou postýlku. Je obložená polštářema, tak se o ní nebouchá. K nohám jí dávám srolovanou deku, aby se tam jen tak nepřekulila.
Děti nám z postele ve spánku nespadly ani jednou. Ono jak se začnou vrtět, tak já vždy otevřu oko. Je to reflex. Navíc v noci vleže kojím, tak se většinou sápe po mě. Nebála bych se toho, že ti jen tak odpochoduje, když tam budeš s ní.
@agnes_123
mala mi leze do postele,mam normalne 90 postel,je to na palici protoze se fakt takhle ve dvou spat neda,mam uplne rozlamane zada.Pokud mas normalni letiste tak bych si lehla na jednu stranu a na druhou dala polstare nebo srolovanou perinu pokud na te druhe nespi partner.
Spal mezi námi, nejlepší zábrana 🙂
Teď už dostal svou velkou postel, přiražená je k naší a z druhé strany zábrana a není problém, stejně se v noci zase stěhuje mezi nás
Když už u nás spí,tak mezi náma,na kraji byl,jen když jsem na té straně kojila,ale to se ještě nepretacel. Pak na dovolené byla postel se zabranou a ta byla dost dlouhá na to,aby k ní dolezl a já se záhadou nerobrala 😊 ale vím o každém jeho otočení,asi pozůstatek z břicha,páč kdybych náhodou chtěla spát,stejně mi ji narve do žeber 😂
neznám dítě, které by nespadlo z postele...
děti spí s námi v ložnici ovšem s tím, že mají přiražené své dětské postele k naší manželské, spadnout nemají kam, leda tak spát na mě či manželovi...
Spím s dvouletým od narození. Donedávna byl prostě u zdi. Teď má vedle sebe komodu a skříňku. Se staršími jsem spala taky, to jsme měli postel v prostoru a z jedné strany děda vyrobil bočnici, vyšší a dlouhou asi 140 cm. A každé dítě mi z postele spadlo. Naštěstí nemáme extra vysokou. Z takové výšky se nic nestane. Ale je to nepříjemné,takže proto ta opatření. Máme matraci 160 cm, a vyspíme se, já, manžel a prcek.
Ja se vzbudim, kdyz lozi. Ona teda uz jako umi slezt pekne, ale kdyz blbne na posteli, vali tam sudy a furt se nekam pretaci a skace, tak mam trochu strach. Ale jeste se mi nestalo, ze bych se neprobudila, navic na ni mam vetsinou i ruku. I kdyz u nasich mam postel prirazenou ke zdi a citim se o neco lip, pravda...
V roce už dítě v pohodě sleze z postele samo a bezpečně, spadne jenom když dělají blbiny. Cestují hodně, ale ve spánku nespadli snad nikdy. Ale máme postel, která á nejen čelo, ale i nožnice, tedy pevnou zábranu u nohou, oevřená je jen na bocích, a tam jsou zase zčásti přiražené postýlky. POstel je tak bezpečná, i když se nám děti přesunou k nohám.
takhle malý spal mezi námi a máme postel, co má zvýšenou pelest i v nohou, takže jsem se nebála.
@agnes_123 do 10-ti měsíců mi malý spal jen v postýlce, pak jednoho dne mi z ní ale přes naši postel vylezl spát za mnou a už se tam nechtěl vrátit a já právě nechtěla, když by tam byl zavřený, aby z ní přepadl, takže jsem to řešila tak, že z jedné strany přiražená ta postýlka = tam dítě nespadne, u nohou pak jsem měla zaraženou takovou velkou kostku od sedací soupravy a na třetí straně jsem spala já nebo přiražené židle, ale je fakt, že on spí fakt krásně, v podstatě hned normálně na polštářku a bez cestováni. Jinak bych přirazila postýlku k posteli a zkusila ji donutit ještě nějakou chvíli spát tam, přeci jenom je to nejbezpečnější a Vy s manželem taky potřebujete v noci spát a ne stále hlídat malou. A koupit už malé postel, přirazit ji k Vaší a budete tam spát Vy nebo manžel a malá mezi Vámi na jedné půlce letiště?🤔
@veruuu_kubesovic moje děti z postele nespadly nikdy.
@agnes_123 kupte zabranu na postel-budete spat normalne na posteli a dite nespadne