Syn je už asi měsíc doma bez plenek ale je problém, pokud máme někam jít. Pokud jen uvidí, že má jít na nějaký cizí záchod, má z toho úplnou panickou hrůzu. Povahově v tomhle je takový, že je docela čistotný (po tatínkovi, když byl malý) - nesnáší špinavé ruce, špinavou pusu a vadí mu i jen mokrá kapka na tričku a už se převlíká. Myslím si, že to s tím částečně souvisí, ale vůbec nevím, co s tím mám dělat. Venku tak problém řeším plenkou, ale co dál, abych ho kvůli jeho panice nemusela pokaždé převléknout? Děkuji za tipy
Napadlo mě, co vyzkoušet takovou psychologickou hru. Vzít třeba vlhčené ubrousky a na návštěvě před použitím toalety utřít sedátko? Aby synek viděl, že je sedátko čisté. Nebo něco podobného, co by mohlo zabrat.
To ma sirka1 vyborny napad...neco podobneho resila dcera od zname...syn se ale schovaval i s nocnikem treba za kreslo..nikdo ho nesmi u potreby videt..a kdyz ho chtela dat do skolky, tak byl ohromny problem...takze ho ma doma, ted v unoru porodila druhe, tak to neresi...ale co bude dal...
Syn 2,5 roku taky chodí na záchod, kdekoliv, a venku čůrá na stromečky a na cokoliv, co uznám za vhodné, ale zase má problém s kakáním. To prostě jinam než do plíny neudělá. Takže každej má něco jak vidím...
Tak jsme dneska šli na krásný nový veřejný záchodky a sotva jsme se objevili u umyvadel, malej už se po mě sapal nahoru ☺ tak pokus nevyšel, zkusíme jindy, ale díky
Můj syn si také dlouho zvykal na cizí záchody. Chodil víceméně na nočník a pak doma kolem 2,5 roku už normálně na záchod chodil a když nastoupil do školky ve 3 letech, měl blok ze záchodku ve školce a bál se čůrat i kakat. Po týdnu začal ve školce chodit čůrat, ale kakání bylo problém déle. Stále mi opakoval, že záchod ve školce není na kakání, truhlík malej. Doma v pohodě. Půl roku nešel ve školce na velkou, pak jako když utne a najednou to bylo ok. Každé dítě je jiné a něco prostě někomu trvá déle.
Tak to je syn dobrej, že z plenek začal chodit rovnou na záchod. U nás byla ještě přestupní stanice nočník a bylo to bez problémů.