Dítě závislé na matce
Ahoj, dobrý den.
Mám 17 měsíční dceru, která je velmi společenská a donedávna neměla problém s hlidanim od ostatních členů rodiny, neboť jednou/dvakrát týdne chodím na odpoledne do práce. Poslední měsíc mě však v me nepřítomnosti začala hledat, což není nikterak divné a je ji vysvětleno, ze pracuji a za chvíli se za ni vrátím a vše je OK. Jenže...problém nastal s večerním uspavanim. Vždy jsem ji nakojila, dala do postýlky a buď hned usnula, nebo jsem s ni chvíli byla a taky dobrý a nebo si k ni lehnul manzel, který ji hladil a ona usnula. Teď? Prendam ji do postýlky a hned neskutečný řev. Přijde manzel, já ze odejdu, a hned zase řev a neustále volání ,,máma, máma”. Dokáže takhle ječet neuvěřitelně dlouho, dokud zas nepřijdu a ona neusne na mne. Chápu, ze je to pravděpodobně určitá fáze vývoje, ale v červnu musím na týden pryč a mám hrůzu, jak to beze mě, jen s manželem, zvládnou. Navíc bych se i někdy chtěla věnovat večer manželovi, dodělat všechny resty, či si jen na chvíli v klidu sednou, ale nemohu...
Nemáte, prosím, rady, jak tohle mamankovstvi ne odnaucit, ale nějak zmírnit, aby to beze mě zvládli?
Děkuji moc za rady.
Cerven je daleko, za tu dobu se vsechno jeste stokrat zmeni. Jinak moje zkusenost se separacni uzkosti — cim min jsem s tim bojovala a proste naplnovala jejich potrebu, tim driv to preslo. Ale bylo to obcas na palici, nezavidim. Drz se!
Je to asi období. Dcera to měla taky. Do tatínka kopala, vyhazovala ho a měla šílený záchvat než jsem přišla já, nevím už v kolika. Dva, dva a půl? Možná dřív. Nebo tak nějak, a řekla bych, že to bylo zároveň vlastně v době i otěhotnění. Byla jsem u toho taky zoufalá, ale vydrželo se a už je lepší. Teď občas (za měsíc ma3roky) a já mám za 6dni termín. Večer kňoura, že táta s ní nejde, že má jít máma. Pak vymýšlí cokoli aby za mnou ještě přišla a pomazlila se. Ale usne bez řevu. A bez problémů i s tatínkem 🙂😉 Střídáme se😉
Je větší, chápe a dá se jí už spoustu věcí vysvětlit 🙂😉 Každopádně, když spala v této době nervů u našich usnula též v pohodě. Usnula déle, vstávala brzo😁a ptala se ale mamka ji vysvětlila, že jsme doma a že si ráno pro ni přijdeme a bylo to ok. Prý v noci asi jednou se ptala a spala dál. Žádný velký problém..
Ted už spí u nich a nějaká maminka ji nezajímá 🤣 takže to chce fakt asi čas. A neboj se až maminka nebude doma a neuvidí bude to podle mě taky jiné 🙂
Teď to ještě jde, ale partnerka si vychovala dceru z prvního vztahu tak, že od 3 do 8 let mohla jet v klidu kamkoliv, už se školkou klidně na několikadenní výlet, k babičkám,... ale určitý stres z problémů, které dělal ex, ji začala furt tulit, lehat si k ní večer co jen pípla, aby byla "ta nejlepší" a nemohla si u ex na cokoliv stěžovat, takže teď, se nedá poslat k babičce. Lyžařský kurz jsme museli zrušit, protože 2 dny před odjezdem chytla hysterák, že bude bez maminky,... Došlo to tak daleko, že druhého mladšího syna vůbec neuspává, pokud jsem doma(to je 1x týdně). Možnost, se prohodit není. Se mnou dcera v noci prostě usínat nechce, protože já odmítám si jít lehnout do patrové postele k 8 leté holce. Už proto, že vím, že ten 4 letý kluk zvládá v pohodě, když mu přečtu pohádku vedle postele a ani nemusí spát, jen si řeknem dobrou noc a krásné sny. Občas mě ještě jednou zavolá na poslední obejmutí.
@rosa106 Já si hlavně myslím, že v červnu už může být všechno úplně jinak. Čím víc jí teď nasytíš tu potřebu blízkosti, tím je podle mě pravděpodobnější, že to rychleji přestane.