Ahoj maminky,
ráda bych znala vás názor. Mám syna je mu 13 měsíců a asi od devíti měsíců ne zvyklý spát s námi ve velké posteli. Mně to nevadí, příteli trochu ano. Po obědě spí se mnou v obýváku na gauči. Chrupnu si s ním. Každý den. Večer ho ukládám do manželské postele a ležím vedle něj a čekám až usne. Zatím mi to nevadí, ale až bude větší a bude chodit do školy, tak se bojím, že tam bude problém. Asi mě ukamenujete, že jsem si to takhle zavedla, ale malý byl jako miminko hodně plačtivý a vyžadoval kontakt. Děkuju za případné názory 🙂
Tak kým pôjde do školy, stane sa ešte hoooodne veci, naučí sa okrem iného spat sám vo vlastnej posteli resp. izbe.
A proc by vas nekdo mel kamenovat za to, ze se starate o sve vlastni dite tak, jak vam to vyhovuje?
U nas je to podobne, syn (16 m) s nami spi od cca ctyr mesicu, kdy se zacal v noci vzbouzet tolikrat, ze uz nebylo unosne pro nej porad chodit do postylky a po kojeni ho vracet. V lete bude dalsi mimino, zaroven se budeme stehovat do noveho, tak se to proste vymysli v loznici tak, abychom se vesli vsichni. A do puberty s nami urcite spat nebudou, sami si jednou reknou, ze by radi svuj klid.
(A jo, taky me to stve a vyspana jsem na houby, ale to uz holt k tomuhle obdobi patri, tech par let to vydrzime a jeste se nam bude styskat, az ti nasi klacci daji pred nami prednost mladsim 😉).
:D některý děti spěj s rodičema v posteli třeba do tří, pěti let...takže myslim, že máte ještě čas...ale pokud to příteli vadí, ej to blbý. proč? málo místa?
udělalas dobře... když potřebuje dítě kontakt, tak potřebuje. tím, že mu ho nedáš, to nevyřešíš, jen oddálíš nebo zazdíš problém na pozdějc;)
z tohoto důvodu, pokud dítě samo se nerozhodne, že teda ok, žebude spát samo, bych ho ani moc "neodstavovala"
Male budou dva a pul a taky s nami spi, v cervenci cekame druhe a neplanujeme to s druhym zavadet jinak, ja se chci v noci vyspat a fakt nehodlam vstavat kvuli kojeni. U dcerky naopak vidim, ze kdyz spi vedle nekoho, spi klidneji a dyl, nez kdyz je v pokoji sama. Ted bude mit mala novy pokojicek, ale pokud bude chtit dal spat s nami, vyhanet ji z postele nebudeme.
@barborajohana Snažila bych se dítě uspat v jeho postýlce (ať si vas pritel také užije🙂), s tím, že v noci může přijít za vámi. U nas takto syn chodil do pěti let. Po narozeninách prohlásil, že už je velký, a ze chodit nebude. Nikdo mu to nikdy nezakazoval ani nevyčítal. Naopak nám to pak bylo lito🙂
se mnou malá spí od narození, teď bude mít 17 měsíců.Manžel spí ve svém pokoji. Všichni máme svůj klid a jsme v pohodě.A ještě kojím.
Nasemu starsimu jsou tri roky. Sice uz ma svou postel v pokojicku, ale vecer u nej musim lezet, dokud neusne, a kdyz se v noci vzbudi, zavola si mne a zase si k nemu musim lehnout 🙂 Mladsimu jsou dva roky, ma postylku v loznici hned vedle nasi postele a i u nej musim lezet a jeste ho drzet za ruku, dokud neusne. V noci se pak jeste nekolikrat ruky dozaduje a vetsinou si i preleze z postylky ke mne 🙂 Vyjimecne prijde v noci i starsi, to pak manzel musi jit na gauc, ale pro me je to nejkrasnejsi rano, kdyz se probudim a mam kluky u sebe pod jednou perinou 🙂
Uzivej si, ze te maly potrebuje vedle sebe, ver, ze to nebude trvat vecne, a pak se ti po tom bude styskat 🙂
Moje dcera ma necelé 3 a i když má vlastní postel.spi s námi ž 80%. Pokud spí u sebe tak já se nevyspim. Jsem na ni víc závislá než ona na me 😍
@barborajohana
no a co? moje 3letá spí taky s námi. manželsko /povinnosti/ jsou daleko jinde než jen v posteli 🙂
kamarádky dcera si řekla v 7mi letech o svoji postel, moje první dcera ve 4 letech, budou u mě jak dlouho budu chtít...
Zdravím 🙂 My spáváme taky tak nějak dohromady 😀 S dcerkou spávám v pokojíku (budou jí v létě 3 roky) a u kluka jsme to měli taky tak, teď je mu 6, takže už nechce,ale občas k němu lehnu než usne, ale to nesmím říct před kámošema samozřejmě 😀
@barborajohana Mě připadá společné spaní naprosto přirozená věc. Starší dcera s námi spala do dvou let každou noc,pak sama chtěla spát ve své nové posteli a k nám do postele se občas v průběhu noci stěhovala. Mladší je 2,5 a spí s námi od narození,já jsem ji do postýlky ani nedokazala na noc odložit😀 vlastně se divím,proč jsem tu postýlku vůbec kupovala 😲 je to náš mazlíček a mamánek a kdy se z našeho polechu odstěhuje je zatím ve hvězdách🙂 Nám to nevadí😍
jee, dceri je 22 mesicu. a pac jsem nastoupila v jejich 6 m do prace, chybela jsem ji a vecer jsme proste ulehaly od mala spolu 🙂 manzel zustal s dcerou doma a je rad, ze muze spat v obyvaku, aby si pocelodennim martyriu s tim nasim tygrikem opravdu odpocinul 🙂
Dulezite je, aby to vyhovalo vsem stranam....a do skolky se veci 100x zmeni, toho se vubec nebojim 🙂
Mám 2 kluky (staršímu je 6 let, mladšímu 22 měsíců), oba s námi od narození spali ve velké posteli. Teď tedy usínají ve svém pokojíčku, ale když se v noci vzbudí (je to snad každou noc, málokdy spí celou noc), tak jdou k nám a spíme všichni v jedné posteli. Miluju to 🙂 Není nic lepšího, než když se ráno vzbudím a z jedné strany spí manžel a z druhé ty dvě moje štěstíčka. Však v 15 patnácti už s ními nebudou chtít spát. Tak si to užívejte 🙂
Musim se priznat, ze vas vsechny obdivuju, ze spite s detmi a jeste opravdu rady. Ja si beru nejmladsi (3m) do postele az na prvni kojeni nad ranem, pak uz s nami zustava, ale tech par hodin do vstavani je strasnych - porad se budim, jestli neni zajeta pod perinou, jestli ji neutlacuju, casto jsem do ni i rypla loktem nebo kolenem, zaroven se nechci moc vrtet, protoze rada spi na me uplne prilepena, takze se neotacim a rano jsem jak po noci na zemi, otlacena a ztvrdla..
Pořídili jsme si nový futon s rámem 210x180cm a hned i totéž pro staršího 90x210cm, přiražené k sobě. Jsme tam už 4.
Naše dvě děti s námi spaly ještě když chodily do školy! A manžel byl ten, kdo nechtěl, aby šly do vlastního. Když naší postel konečně opustily, bylo tam tak prázdno, že jsme si pořídili třetí dítko. Mám pocit, že snad nebudeme v posteli sami nikdy. Zaplať pánbůh za to 🙂.
kluci máme 4 roky a 6 let, starší postýlu neměl v oblibě, pak v té větší už i usínal, ale stejně kolem 2 hodiny chodil k nám, teď v 6 letech je to kolem 4-5 hodiny také, přitulíme se všichni a spíme dál, mladší k nám chodí také, někdy vydrží spát celou noc ve své postýlce, někdy přijde v noci, někdy k ránu. Když jim není dobře, tak i v naši posteli usínají. Pokud je víkend, tak nám to nevadí, pokud je pracovní den, tak tatínek se vyspat potřebuje, jsou už větší, tak toto docela chápou a přicházejí opravdu až k ránu. Ale někdy se to holt taky nepodaří, tak odcházím já a nebo tatínek do jejich postýlek 🙂 Před 2 lety jsme bydleli v 1+1, zvykli sjme si, že jsme stále spolu, teď 2 roky dokončujeme kolaudaci a kluků pokojíček ještě není hotový, tak spíme též v jedné místnosti, byly doby kdy jsme měli všechny 4 postele vedle sebe, ale přeci jen viry a bakterie se šířily velmi rychle, tak zase jsme je rozhodily. Nemíslím si, že je to špatné, každé dítě potřebuje mít jistotu, pocit bezpečí. Malé je 13m, než půjde do školky či školy ještě má čas a hlavně nebála bych se toho období, že by nenastalo, aby usínala a spala sama v pokoji. Přijde čas, kdy to bude vyžadovat a nebude vás potřebovat a pak vám to bude vzácné a budete ráda vzpomínat na období, kdy jste mohla být stále s ní. A i přesto, že s námi spí, tak jsou samostatní apod. řiďte se srdcem a malou 🙂 užívejte si to .-)
Tady na MK je spousta takových maminek, se kterými děti spí. Ale píšeš, že příteli to vadí, to by mohl být trochu problém, nemělo by se zapomínat i na udržování partnerského života. A než půjde dítko do školy, tak to už snad dávno odbouráte 😉