Dítě se mě bojí, ale když jsem klidná, je drzý, odmlouvá
poradite mi nekdo co delat kdyz mi syn v posledni dobe parkrat rekl ze se me boji?(ma 5let) snazim se nekricet ale pokud mu musim porad pripominat ze ma neco udelat a on je jak hluchy nebo zacne odmlouvat nebo mi zacne sermovat pred oblicejem pesti tak proste zarvu nekdy prijde i na varechu ale ne bezhlave 1max3 placnuti a ne vsi silou.taky si uvedomuju ze jsem cim dal vic podrazdena,jenze kdyz zvedam hlas uz se zacina prikrcovat.kdyz si to nechavam od nej libit a jsem klidna tak je drzy a odmlouva jeste vice.nevim jak to vyresit,klidem nebo placnutim?, ale vadi mi ze mi rika mami bojim se nervi ale kydz nervu tak mi kali na hlavu
@morava739 uprimne - moc si nedokazu predstavit petilete dite - v okoli nikoho s takhle starym prckem neznam,takze netusim ajk moc je schopny chapat apod.,ale myslim,ze v 5-ti letech uz by si mel uvedomovat urcita pravidla a to dost.
Pokusila bych se mu vysvetlit,ze pokud se neumi chovat,tak holt musi ocekavat nejakou reakci. Dale by bylo dobre zjistit proc zlobi - nenudi se? Nevyzaduje si takto jen pozornost?
Tohle my tu asi tezko posoudime. Pokud mas vsak pocit,ze je dostatecne zabaven apod.,tak si holt musi uz zacit uvedomovat nasledky sveho chovani a pokud je to u vas krik a placnuti,tak holt krik a placnuti...
Nechci tu vypadat jako zloduch,ale s..t na hlavu si jednou od ditete nenecham 😅
@morava739 Já nevím, ale já bych se tě taky bála a už mi není pět. Na manžela taky starutješ s vařečkou, křičením? On tě bije? Pokud ne, pak nevidím jediný důvod, proč takhle jednat s dítětem.
Normálně si s ním sedni, vysvětli mu, jak by to šlo udělat - jak byste mohli spolu vycházet - co má říct, co má udělat, když něco chce. Taky mu řekni, co ti vadí, co je ti nepříjemné. A proč. S dítětem se dá mluvit - stejně jako s každýmkoliv jiným dospělým. My se přece taky nemlátíme mezi sebou. Bojí se oprávněně, ty bys taky nebyla v klidu, kdyby ti hrozila facka od manžela, kdykoliv neuděláš něco podle jeho představ. Zksu si to představit, s malým mluv, jasně, stručně, a trvej na dodržení toho, na čem jste se dohodli.
@berenika39 nemůžeš přece srovnávat vztah dospělí-dospělí a dospělí-dítě.Já pro nějake bytí nebo řvaní taky nejsem ale někdy je to zapotřebí.
@1983hr Určitě to srovnávat můžu. Dítě není člověk? Tebe by to neponížilo, kdyby na tebe manža vzal vařečku? Jenom si to zkus představit, ten pocit....dítě přece není nic mín než já, ty. Vím, že se to děje, že se prckovi jedna lupne, plácne se přes ruku - ale vůbec, vůbec to není potřeba. Jednak se tím dítě učí, že je mlácení způsob jak řešit, když nevím, kudy kam a jednak: kdy se s tím skončí ??? (protože dospělí se mezi sebou normálně nemlátí). Zkus mi napsat, kdy je tak asi vhodné s tím plácnutím, vařečkou, přestat. V pěti letech? V sedmi? V patnácti?
Jediný výsledek jsou pak otázky tady: Moje dvouleté dítě mě bije...Můj syn nás mlátí...Bije ostatní děti..... Jiný efekt ot nemá .Možná okamžitý - že se dítě lekne a přestane dělat věc, kterou nemá, ale tím to končí. Další efekt je ten - co píše autorka dotazu - dítě se bojí. A dělá všechno jen proto, aby zase nedostalo. A to je přece průser.
@morava739 no poradím ti jen jedno vypozoruj co tvé dítě miluje jaké hračky a jaké činnosti, místo křiku sednite si a určete pravidla, vysvětli mu že pokud neposlechne třeba po 3 co ho o něco požádáš tak přijde o jeho drahocenou věc či mu zakkážeš činnost co má rád....... křikem se nikdy nic nenapraví....musíš ukázat že ty jsi rodič a že ty stanovuješ pravidla samozřejmě to musí být od obou rodiču důslené...hlavně ze začátku. Věřím že 5 leté dítě tě zkouší až kam může zajít a bztí vařechou a křik mu bude časem na smích a bude provokovat jěště víc....u nás v pubertě byl učinek že když nepomohl zákaz tak jsme s dítětem omezila komunikaci....sám se přišel zeptat co udělal že s níím nemluvím a bylo mu to líto.... Vše je o respektu rodičů k dítěti a dítěte k rodičům....Přeji tobě i tvému synečkovi aby jste to zvládly😵
@berenika39
@1983hr naprosto souhlasím s berenikou. Ty bereš dítě jako tvora, který musí bezmezně poslouchat? Jako sorry,ale má stejná práva jako ty s tím rozdílem, že rodiče by měli dítě naučit směřovat k tomu, co je aspoň správné a co ne. Dospělí by to už měl vědět, ale kolikrát ví malé dítě jak se chovat narozdíl od toho dospěláka 🙂 .
My doma taky bojujeme se vzdorem, s tím, že prostě taky musím některé věci říkat po několikáté. Ale snažím se s ním pořád domluvit a hlavně se učím já se ovládat a vše mu s klidem a pohodou vysvětlit.
Ano, ne vždy to jde, to přiznávám, ale opravdu jde o to to dítě respektovat
...
Ještě aby to nevypadalo, že jsem vyhrožující tyran 🙂, vyhazování se týká hlavně nástelky obrázků, ústřižků a jinejch kusů papírů a tvořeníček, co se permanentně válí uprostřed obejváku, a jednou tejdně si to prostě musej sesbírat před luxováním, a když nesesbíraj, tak to jde opravdu do koše 🙂
Malá mi jednou rozstříhala (trochu) učebnici do autoškoly, a tlemila se, že se to válelo na gauči a nikdo se k tomu nehlásil. Tak halt následky dopadly i na mě, dobře mi tak 🙂
@gedren No tím se ale nechci vymlouvat 🙂. Jen prostě to tak je. Byli jsme teď v MC a sešlo se nás tam asi 9 dětí. 8 holčiček a náš Maty. Takovej klid a pohoda tam byl. Jen holčičky si v pohodě hrály a náš Máťa je prostě musel zlobit. Ale jak mu to ty holky daly "sežrat" prý nedělej to, nezlob nás, poď si s náma hrát 😀
Taky se těším, až bude chodit na chviličku do školky. Pozná jiné děti a zabaví se tak, jak doma s námi moc ne :(
@morava739 Ahoj..no,pro mě osobě by to,že mi dítě řekne,že se mě bojí,byl obrovský šok a impuls,že takhle teda ne.Je jasný,že je něco špatně a ten,kdo to může napravit jsi jen ty.Dítě není méněcenný tvor,který musí slepě poslouchat,ne..Mám doma taky pětiletýho kluka a je to torpédo a zrovna moc neposlouchá.Já nejsem úplně nejklidnější a trpělivá,ale snažím se.Občas to nevyjde a řvu,ale vím,že to jde jinak a řvaní a mlácení je naprosto zbytečný.Tvým cílem by mělo být ukázat mu,jak to má fungovat a ne ho zformovat podle své představy.Když reaguješ křikem a bitím,jak asi bude reagovat on na jiné lidi..úplně stejně a nepřijde mu to ani špatný..
@1983hr nemá..dítě se má učit,jak žít a zvládat životní situace.Poslechnout na slovo by mělo jen v případě ohrožení zdraví a života svého nebo někoho jiného.Není to pes,ale člověk.Není rozdíl v základním přístupu k dětem a dospělému
@morava739 souhlasím s holkama @berenika39 @brusinka.pusinka @neu.sona ....mám doma skoro 3,5 dítko a rozumně se s ní dalo domluvit už daleko dřív...🙂 Taky občas bojujeme,ale to je normální...mne se taky občas nechce vstávat,uklízet apod....taky se občas vztekám,když něco nejde,tak jak bych chtěla,jak potřebuji...Nechám vyvztekat...a pak v klidu mluvíme...když je potřeba něco udělat,tak má vždy na výběr...s tím,že potom nese následky...např. neuklidí si hračky - pejci je rozkoušou...nebo večer pustím jednu krátkou pohádku a pokud škemrá o další a vzteká se,tak další den je bez pohádky...apod.
@1983hr přesně jak píše @petrunka01 to je jenom Tvůj omyl. A je mi líto dětí, kteří mají takové rodiče, co si myslí, že musí 😉 . Nemusí. A jestli si četla to předtím, tak právě dospělí-rodič by měl dítě nasměřovat k tomu, jak se má dítě chovat, co by měl, co ne. A to spousta dospělých neumí. Umí jen zakazovat a přikazovat.
A poslechnout by opravdu mělo, když je v ohrožení života a zdraví, tak jak píše petrunka.
@1983hr souhlasím s @petrunka01..a dospělý sice ví,jak se má chovat...ale chová se tak vždy?
@gedren Hm tak to by teda muj syn nechodil do školy protože vstávat nechce,oblíkat se nebude,nemá hlad a oblečení si klidně mužu vyhodit.Třeba sousedky syn má 12let,měl vysát koberec.Nevysál tak mu rodiče řekly že se nehne ven,nepujde na pc dokud nevysaje.Drahý chlapec se cely výkend válel v pelechu a samozřejmě nevysál.Já byla vychovaná přísně ale měla jsem k našim úctu.Uměla jsem si uvařit,zvládala běžné dom.práce.Dnes vidim děti kamarádek a ty jsou drzí,nic nedělaji a ohani se s tím že jsou v 12letech dospělí.Ok jsou dospěli tak at se dle toho chovají
@1983hr a jak ten dospělý přišel na to, jak se má chovat? naučil ho to jiný dopělý, když byl ještě dítě. a pokud dítě učíš slepé poslušnosti, jediné, co se naučí, je chovat se podle tvých představ jen proto, aby zase nebyl cirkus. autoritu bude potřebovat už pořád - a v pubertě- až bude ve stádiu "ta máma je hrozná", si najde jinou - partu, vůdce, někoho, koho bude moct zase slepě potřebovat, protože bez toho nebude umět existovat - nebude sám zodpovědný za to, co dělá. Není to složité. Dítě se musí naučit spoustu věcí, to, co je přijatelné, co není - o tom není pochyb - ale nesmí to dělat proto, že by za to dostalo, že by na něj někdo křičel.
@1983hr nechci tě nějak strašit - ale to, jak se syn chová je právě tím přístupem - když byl malý, dělal všechno jen proto, že musel - žes to ty řekla. ted už je velký, a nemá v sobě žádnou zodpovědnost - jako že ráno se vstane, myje, jí, obléká, odchází. s tříletákem to šlo - zařveš, případně plácneš, ale co ted? u většího?
Jasně že každý na výchovu kouká jinak, vím to, že se žije všelijak, někde přísně, jako na vojně, někde klidněji, ale nechceš to zkusit trochu promyslet? Aspon o tom smyslu "poslouchání"? Dítě má poslouchat - ne, dítě má slyšet.
Výborná diskuze a téma. Já byla právě vychovávaná (stejně jako moji rodiče) křikem, bitím, klečením v koutě, s přístupem já jsem rodič, mám vždycky pravdu, ty jsi jen dítě, nic proti mě dělat nemůžeš, musíš poslouchat na slovo, jinak bude zle. A co si pamatuju přesně - "nejsme na stejné lodi". Často jsem mívala z rodičů strach. Tím z nich nechci dělat tyrany. Mám je moc ráda a teď spolu máme výborný vztah, taky myslím, že ze mě vychovali slušného člověka (ale jsem taky dost přecitlivělá, jakákoliv křivda nebo útok mě rozbrečí, což mě dost štve, nevím ale, jak moc to s výchovou souvisí). Ale jako dítě jsem se často cítila ponižovaná. Jsem moc ráda, že jsou tyto stránky a že na nich vidím příspěvky těch, kteří správného chování dítěte dosahují i jinak. Doufám, že sama načerpám dost těchto rad a sama nebudu používat metody křiku a bití. Protože za mě a z toho, co si z dětství pamatuju, jak jsem se někdy cítila, takhle opravdu ne.
@1983hr Aninka mi pomáhá už teď,ale ne proto,že musí,ale že chce...v tomhle věku je to pro ni objevování něčeho nového a tedy zábava...A zároveň ji tím učím..nejdřív si tu uklidíme,pak si můžeme hrát...nejdřív si uvaříme a pak sníme...Taky,že naše chování má následky...a nejen pro ni,ale i pro mne...Že všichni děláme chyby a máme se z nich poučit...Že mne se taky někdy nechce...nevím,jestli to píšu srozumitelně...
@berenika39 Dala jsem jen příklad,muj syn má jiný zpusob výchovy.Je nemocný
@1983hr taky jsem v některých věcech hodně přísná...ale to nevylučuje jednání s dítětem jako se sobě rovným...🙂
@zuzkka88 Já jsem byla bitá půlku svého dětství od matky snad za všechno...a zbytek dětství jsem byla ponižována od manželky táty...zanechalo to na mne následky a teď při výchově svých dětí se pořád učím...a snažím se to dělat "správně" - lépe než to dělali rodiče...je to těžké....
@1983hr to jsem nevěděla, omlouvám se, to je jasné.
Určitě nejste špatní rodiče, ani ti moji nebyli. Jde o to, že dřív to byla jediná možnost - až na výjimky bežná praxe, nula informací o tom, jak se první roky podepisují na životě lidí. Tak ale dneska, když víš, že by to mohlo jít jinak, že to, co bylo před dvaceti lety už je překonané, proč to nezkusit? Mimochodem - je to o 100% příjemnější. Pro všechny zúčastněné, minimum konfliktů.
@1983hr Mám 17 letého syna samozřejmě měl v pubertě dny kdy prostě zdoroval ale tím že jsme sním mluvili o všem a daly si pravidla už od dětství které se samozřejmě mění věkem.... tak u nás to že jsme smutná a nemluvím zabolelo víc než kdybych mu plácla a nebo na něj řvala 🙂 překlenuli jsme to a syn je ok a navíc je to užasný človíček který ví že je třeba respektovat lidi kolem sebe....Pokud chtěl vyzkoušet blbost(co mu neublížila )klidně jsme ho nechly je to jeho život a chybami se člověk učí....samozřejmě měl náš nároz udělal po svém chyboval opravil omluvil se a poučil se...u 5 letého bych opravdu mluvila vysvětlovala a dala pravidla co se doma musí a co je nepovinné ale udělá radost rodičům...motivace u nás je třeba kino divadlo.....hory výlet...a nebo vytoužený dárek k narozeninám , svátku dni děti nebo jen tak ke stanovenému datu...... 5 leté dítě je hodně chytré a manipuluje s námi jak se dá záleží hodně na nás a posloucháni bezmezně to není dítě to je loutka ....
@zuzkka88 Tak to tě lituju,já nebyla bita a děti nebiju.Nikdo neříká že musí poslouchat jak pes a že nemá žádná práva.Jsou ale věci které po detech chci.např.slušné chování,uklid hraček..atd.Když hold neposlouchaj tak na ně houknu.To je normální.Nebudu se tady hádat,znam maminky co vychovavaj dite stylem si dospělej tak mužeš vše a děti jim pak nadaj do krav atd.A že by se chytli party jen kvuli přísnější vychově?To těžko!Nechci sovit ale může se nám to stát všem
To ti neporadím u nás je to to samé,s tim rozdílem že u nás řve manžel a čim víc řve tim menší to má učinek.Bohužel mu to nemůžu vysvětlit,sám byl tak vychováván