Děti kamarádek mé dítě neustále otravují, jak to řešit?
Ahojky maminy, chtěla bych se zeptat, jak řešíte spory mezi dětmi kamarádek? Mám dvě dobré kamarádky, které mají stejně staré děti jako já, ony každá holčičku a já kluka, všem jsou 2roky, můj syn je takovýá povaha, že nikdy nikomu nic nebral, vždy půjčil všechny hračky a když nechtěl, dalo se mu rozumně vysvětlit, proč je má půjčit a byl naprosto v pohodě, je tomu ale asi tak půl roku, co obě ty holky mu začaly vše brát, jak u nás doma tak u nich, jakoukoli hračku si vzal, hned mu ji vytrhly z ruky, pořád ho poštuchují, rozvazují tkaničky, rvou z hlavy čepice, berou mu jeho jídlo, pitíčko, on je takový, že se nechá, což mě docela vadí,ale zase jsem ráda, že není nějak agresivní, docela dlouho se to dalo, vždy jsem mu nějak vysvbětlila, at si veme jinou hračku a házela to za hlavu, že to za chvíli přejde takové období, ale ono to bohužel nepřišlo a čím jsou ty děcka starší, tím je to horší, on už je na ně úplně vysazený, jakmile na něj máknou, něco mu vemou, tak začne brečet a jde za mnou, jenže jedna ta mamina prostě nesnese, abych jí dítě ojřikla a ona sama ji neokřikne, takže návštěva probíhá tak, že tam malý většinu času prořve. Asi bych měla být na jeho straně a bránit ho, jenže jak, když ta matka sama neumí to své dítě, které mu škodí okřiknout a postavit do latě a já na ni dle ní křičet nesmím, jak mám tu situaci řešit, nechat je, aby se sám naučil si vzít věci od nich zpět nebo prostě začít ty věci té malé brát a dávat mu je zpět, když to jsou hračky u nich doma??? S tou kamarádkou se známe už asi 7 let a nechtěla bych o ni přijít, ale zase na první místo samozřejmě stavím dítě, takže pokud to nepochopí, tak asi bohužel.....nebo se to za nějaký měsíc samo někam posune, že zase budou starší a přestanou to dělat? Už jsem z toho zoufalá, protože se s těma maminama stýkám dost často, cca 3-4x týdně...
@evaviki JJ to jsem už taky zkoušela u té jedné, teda její maminka, ale bohužel to nezabralo a když jí tu hračku chtěla vzít, tak ta začala tak histericky řvát, že jí to raději v tý ruce zase nechala a asi jsem udělala i chybu já, měla jsem si hned od začátku stát za svým a prostě říct ne to je jeho a nedat jí to, když ona mu nic nepůjčí, jenže ona když jsme k nim došli a on měl nějakou hračku svou, mu ji hned vzala a já sem mu řekla, at ji ji dá, že si ji chce půjčit, jenže s tím už ted nic nenadělám, to člověk vidí ty chyby až později:(( a té druhé to teda zkusím, jenže jsem to taky párkrát zkusila, vzít ji tu hračku zpět a ona začala taky hrozně řvát, já to nechápu, copak to ty matky nevidí??
@zuzuza ja bych zasahla a diteti kamaradky bych se to snazila vysvetlit. proste,ze takhle nee. ze se zepta,zdali si muze pujcit a tad.
celkem je problem,ze spousta rodicu,ze doslova vyziva a raduji,kdyz jejich dite jine terorizuje,ci mu bere hracky. mnou si ruce radosti,ze maji sebevedome a troufale dite 🙄 🙄
normalne bych holcicku/chlapecka vzala za ruku a vysvetlovala
Já bych si promluvila s tou kamarádkou (maminkou). Přece ty nebudeš vychovávat její dítě 🙂
Ještě, že nepatřím do těch spousta rodičů 🙂 Dominička už od začátku učím se o hračky dělit @mamkamarketa
náš Erik je bohužel z těch dětí, co všem všechno bere. Já ale zas nejsme z těch matek, co bych ho nechala, takže si sednu k nim na zem a pokud erik něco bere, vezmu mu to z ruky a řeknu, že teď to bude mít Anička. U nás je pak řev, ale i on musí pochopit, že vše není jen jeho, i když je to u nás doma. Zkusila bych to tak udělat i opačně. Sedni si k nim na zem a pokud mu někdo něco vezme, vem si to zas od holčičky zpět s tím, že teď si s tím hrajete vy a že ji to za chvíli půjčíte. Moje sestra se musela přestat stýkat s kamarádkou úplně ze stejného důvodu co ty popisuješ. Buď si musíte promluvit vy dvě a nebo bude tvůj malý pořád utlačovaný. Nezkusili jste to třeba doma? že by měl malý hračku a vzal mu ji třeba taťka a vy nacvičili, aby si ji vzal zpět?
@zuzuza a neda sa zasiahnut v tej chvili ako mu tu hracku chce vziat?? aby nedoslo k tomu, ze mu ju vytrhne a uz nebude chciet vratit,.. inak to skus kludne u oboch, len hned od zaciatku ako pridete a trvaj na svojom..
a ak sa bude kamaratka pytat, tak povedz, ze ona malemu hracky pujcit nechce, tak si radsej priniesol svoju, aby ju nedrazdil...
no je to na pevne nervy, ale vyskusaj.. a ak nie, tak sa na ne vykasli..
ja toto neznasam u deti, ale je pravda, ze je to obvykle chyba rodicov (ked neratam obdobie "mojeeeee", ktore trva iba nejaky cas)
Holky, asi to tak zkusím, ale nejprve asi počkám s tou návštěvou a vychladnu, protože ted su fakt tak vytočená, že si to ani neumíte představit, právě se to asi zlomilo tím, že tady byla jiná moje kamarádka, kterou vidím třeba jednou za dva měsíce a ta má hlku o půl roku starší a to hned bylo na té její malé vidět, jak jí ta kamoška vychovává, taky měla tendence si chrínit své hračky, co si donesla, ale maminka ji vždy okřikla, že jí můj taky hračky půjčuje a že mu ji má taky půjčit, vzala jí ji a dala malému a to přesně dělám taky já a pokud teda ty moje kamarádky toto mé nové postavení nebudou tolerovat, tak bohužel, no ne? No nevím, ted dělám hrdinku, ale doufám, že nebudu zase se sklopeným ocasem sledovat, jak mu vše berou, ale to už bych si fakt musela sama nakopat..... a zkusím to přesně jak říkáte, sednu si k nim a bude, my totiž vždy klábosíme a moc si malých nevšímáme, takže ted si u nich budu s ní hrát a uvidíme jo a taky to už minule zkusit si tu hračku vzít zpět, protože než jsme tam jeli, tak jsem mu řekla, že když mu ta malá něco zase bude brát, že si to má vzít zpět, ale to vám byl řev, když to zkusit, to byla scéna, myslím, jak ta malá řvala a n pak taky, no na chocholuška, člověk chce, aby se dítě naučilo být v kolektivu, aby si s někým taky pohrálo, ale ve skutečnosti mu to částěčně víc ubližuje, se mě tak zdá:((
Si myslím, že chyba je u těch maminek. Nechápu je. Měli by své děti vést k tomu, že normální je se dělit a měli by i zasáhnout. Promluvila bych si s nima, určitě se ozvi!
Tady je pěkný článek o půjčování hraček nejen mezi sourozenci, teorie no, ale neuškodí.
http://www.rodina-finance.cz/deti.205/pujcovani...
Přesně tak, sedni si k nim a když bude mít kamarádka nějaký problém s tím, že něco vykládáš její dceři, tak si to vyříkej rovnou s ní.
@zuzuza já teda nemám takové kamarádky, ale kdyby to tak bylo u nás, řekla bych dítku, teď si s tím hraje Beník-to je můj syn a až si dohraje,tak ti to půjčí nebo vrátí....a totéž naopak, když by můj syn někomu bral hračku, řekla bych to samé, až si ten druhý dohraje, tak si to vezmeme my 🙂
Nebála bych se, i za cenu kamarádství...přednější je pro mě můj syn
@zuzuza tak já bych měla velkej problém s kamarádkama! ty děti by mi "lezly na nervy", ale nakonec je nám všem tady jasný, že je to potíž ve výchově. pokud stojíš o jejich kamarádství, tak jim to řekni a uvidíš reakci..... pokud by byla negativní a nebo by se nic nezměnilo, tak bych to hodně omezila, nebo i ukončila... ono to za dalšího půl roku může bejt zas všechno jinak.... ale celkově si myslím, že se nejde dlouhodobě scházet s někým, kdo má takhle odlišnej přístup k výchově, bo ty problémy tam pak pravděpodobně budou pořád.
každopádně řešila bych to s kamarádkama, netroufla bych si "vychovávat", usměrňovat cizí dítě.... jiná situace je třeba na hřišti, kde je cizích děti hromada, tam bych se bavila už s konkrétním dítětem. ale u kamarádky doma bych právě předpokládala, že to bude řešit ona sama.
Určitě bych nad tím nemávla rukou vím, že máš omezené možnosti cizí prostředí a pod, ale pokud si syn něco najde a hraje si s tím a přiběhne jiný dítě a vytrhne mu to z ruky a maminka toho dítěte dělá jako že nic a nijak to neřeší. Jak píšou děvčata šla bych a tu hračku bych jí vzala a vrátila malýmu a vysvětlila bych jí, že se to nedělá, že se musí aspoň zeptat jestli si to může půjčit.Ať taky vidí jaký to je,Dneska to je jenom hračka a za tejden ho ty děti přetáhnou něčím po hlavě...Chápu že se bojíš, aby se s tebou kamarádky nepřestali bavit, ale takhle to nejde. Pak se můžeš dostat do situace, že tvoje dítě bude zlý na ostatní.A jak má vědět že to není správné když ostatním dětem to prochází.A silně pochybuju že se chování dětí změní když jim mamina ani nic neřekne a některé z toho maj srandu jak je jejich dítě průbojné. Malej když bere dětem hračku tak mu jí vemu a vrátím tomu komu jí vzal.. bud si najde jinou hračku nebo musí počkat až to toho druhýho omrzí....
@zuzuza já bych tam přestala chodit,ať kamarádka přijde k vám a tam si to hezky srovnáš sama-stylem tady bydlím a tudíž poroučím já,nechceš malému nechat jeho hračky,musíš mít to co si zrovna vezme-tak si tady hezky sedni a budeš si kreslit,pracovat s plastelínou apod. prostě je rozsadit a nezlob se na mě,ale něco jiného jsou hračky a tzv.pošťuchování že mu berou čepici z hlavy,ale vzít jídlo,to už bych asi zařvala ať jsem kde jsem,a pokud to kamarádka nepochopí její věc,a pokud se to bude dít u kamarádky tak se zvedám k odchodu,pokud není schopná zasáhnout
Zaprvé,na dítě bych neřvala.Ani na vlastní ani na jiné. V téhle situaci se křikem nic nevyřeší.Tady se na to musí domluvou a to by tvým kamarádkám nemělo vadit.V tomhlě věku je to opravdu normální a nejspíš z toho vyrostou.A pokud ne,tak to bude problém tvých kamarádek,protože jejich děti nebudou mít žádné kamarády.Já vždycky vysvětlovala,že pokud syn nepůjčí někomu hračky,tak ty děti pak zase nepůjčí hračky jemu,až budeme u nich,Občas nějaké dítko plakalo,ale brzo ho to přešlo.
Jinak jsem byla v podobné situaci,U všech mých kamarádek to fungovalo,každá jsme domlouvala svému dítěti,případně,pokud tam nebyla jeho maminka,tak domluvila ta druhá,jen u jedné mojí kamarádky to nefungovalo.Když jsme přišli k nim,tak synovi její syn vždycky vzal hračku,co si půjčil nebo hračku,co si přinesl a když přišli k nám,tak to bylo to samé.Ona nikdy nezasáhla,prostě řekla,on tuhle hračku má rád a hotovo,její dítě začalo strašně vřeštět a já jsem neměla na to,to pořád řešit.Vyřešila jsem to tak,že jsem hodně omezila návštěvy.Přišlo mi nefér,aby mému synovi pořád někdo něco bral a já mu pořád říkala,že mu to musí vrátit .....Naštěstí to nebyla kamarádka s K,kde by mě to mrzelo.Prostě jsme pokecaly po telefonu a děti s epřestaly stýkat (fakt je,že v tomhle děti si spolu děti stejně ještě nehrajou).Teď už je to zase v pohodě a kluci si spolu dovedou hezky brát.
K nám taky chodila kamarádka s dvouma dětma,ten starší pořád něco bral mému synovi,žduchal do něj.Maminka to měla na háku a smála se jak je její dítě akční.🙂Chlapeček neposlouchal i když jsem mu to vysvětlovala,asi za mesíc mi malého škaredě udeřil a od te doby k nám nesmí.Kamarádka mě všude pomluvila že jsem puťka a že s ditěte bude machánek☹docela mě to tehdy mrzelo a s odstupem času jsem ráda že se nestykame.Její syn je vyložene grazl a ona ho nezvládá
@zuzuza A když malá sebrala hračku malýmu a ty jsi mu jí vrátila a ona začla řvát jak tur zakročila nějak její maminka.Já s malým chodím do kolektivu taky aby se naučil vycházet i s ostatníma dětma. A jsou tam taky děti co koukaj co si jeden veme a hned běžej mu to rvát z ruky... tak běžím a beru jim to taky ... a když se vzteká to druhý dítě tak mu to nevrátím vím že je to na chocholouška, ale jinak se to bohužel nenaučej a pokud na tím maminka mává rukou tak to není zrovna moc dobrej vzor pro ostatní.A hlavně se ta agrese stupnuje holčina o rok starší než můj ráda je taková že sklidem do dětí strčí a nebo je tahá za triko tak dostane nadáno.To samí když zlobí rada ostatní děti, když to vidím já dostane vyčiněno ode mě pokud si toho všimne někdo druhej de ho srovnat ten co ten incident viděl.Moc by mě zajímalo jak by to se to líbilo těm maminkám kdyby se jiný děti chovali k jejim dětem tak jak se chovaj k ostatním.
když jsem byla těhotná, jezdila jsem s malou o pár vesnic dál do dětského centra (teď tam nejezdíme, s miminem tam nechci chodit) a byl tam kluk (předškolkáček), který děti kousal 😠 jednou tu naši cácorku kousnu do ruky tak hrozně, že měla otisk zubů, modřinu, ´´naštěstí´´ né plně prokousnuté. když jsem utěšila malou, která se pak držela pořád poblíž mě, mluvila jsem o tom maminkou toho kluka a ta že je z toho nešťastná, ale jinak s tím nic nedělala.
@zuzuza Teda mě úplně vytočil přístup Tvé kamarádky... jsem normálně naštvaná 🙂 Já bych tohle nedala. Já jsem teda taková držka, že když by to nešlo klidně a rozumně, jak jsi to asi zkoušela Ty, tak by to kamarádce vysvětlila "po lopatě". A pokud by postoj nezměnila, tak už bych k ní prostě nešla. Mě to úplně rve srdce za toho Tvého malého, jak to popisuješ. Kdyby se k mýmu malýmu někdo takhle choval, tak už by mě tam neviděli.
Tak holky, popíšu vám jednu situaci jo....seděly jsme takto ja a ta kamoška a ještě jedna známá venku a ta známá tam měla položené cigarety, ta malá té kamošky je vzala a začala vytahovat a trhat a ta známá to neviděla, tak jsem na ni hukla, netahej to z toho a ta kamoška mě normálně okřikla, at na tu její malou neřvu a neokřikuju ji, takže jak to tady píšete, tak vidím, že je to její chování fakt nenormální, a nejde jen o to půjčování hraček, jde o to, že ona mu veme všechno, čert to vem, kdyby měla nějakou oblíbenou hračku, tak malýmu řeknu, že je její a že si veme z domu svou, ale ona mu veme naprosto všechno, my jdeme po venku a ona mu sebere i blbej klacek, takže já ji ho nechám a malýmu najdu jiný, ale ted už na to jako se....ru s prominutím, že to tak musím říct, pač když si na to vzpomenu, tak je mě z toho fakt na zvracení, takže zítra tam jedeme a pokud se bude opakovat situace jako minule a já se budu zastávat malého, a jí se to nebude líbit tak bohužel a pak napíšu, jak to dopadlo, myslela jsem si, že třeba až bude jaro a budem bývat u nich venku na dvoře, že to bude lepší, ale asi ne, protože jsme byli chvili venku nedávno a už mu tam zase rvala bagr, koloběžku, prostě vše, co si tam půjčil.....to nejsou jen její hračky, to je prostě vše, na co sáhne. Jo a podotýkám, že ta malá ani nemá žádnou oblíbenou hračku, ona si totiž s hračkama nehraje, aspon cpo jsme tam my, tak ne, ona jen všude leze a a pak bere malýmu ty věci, to je její jako náplň. Takže mě zítra držte pěsti!! JO a ta druhá kamoška, tak ta její to zas tak moc nedělá, sice taky, ale ne tak moc ta spíš používá moje, že nechce půjčovat, ale to bude mít asi každý takový období, takže to chápu a začnu ji taky okřikovat tak jak ta její matka mýho ta vždycky když mu její malá něco veme a on začne řvat bodejť by ne, když je tady doma a je to jeho a zrovna to má, tak na malýho začne hučet, at hned neřve, že mu to vrátí, oni se hrozně diví, že sotva se ho některá dotkne, tak řve, ale on už je na to chování prostě vysazenej, takže zítra zastání se mého malého ZDAR!!!!
Nevím, člověče, píšeš, že jsou to dobré kamarádky, tak snad by se s nimi měla dát ta situace v klidu probrat, ne? Držím palce, ať to dobře dopadne a kamarádky zůstanou kamarádkami 🙂
Díky holky, dám hned večer vědět🙂
@zuzuza tedy pročetla jsem tady příspěvky jen letmo, ale vidím to asi tak, že malá holčina se chová naprosto přirozeně tomu, jak je doma vedená. Tam žádnou změnu čekat nemůžeš, jestliže přístup nezmění její matka. Je jasné, že žádná matka nechce moc slyšet, že ve výchově něco dělá špatně, ale stálo by za pokus si s ní otevřeně promluvit. Stýkáte se třeba i s jinými matkami, kterým chování její dcery taky vadí? Být na ní v přesile by byla výhoda 😀 .
Můj syn je povahově dost podobný tvému, taky kliďas, který si nechá skoro všechno líbit,ale naštěstí se stýkáme s dětmi, které rodiče usměrňují, když se začnou chovat nepatřičně 🙂 A nemáme problém s tím si děti "vychovávat" vzájemně.
S chováním, které popisuješ, jsem se setkala samozřejmě mnohokrát, ale vždycky třeba na hřišti, kde se jednalo o naprosto cizí lidi, takže tam nemělo smysl cokoli řešit, stačilo vidět ty kyselé ksichty matek, když jsem jejich potomkovi vzala z ruky synovu hračku a šla s ním pryč.
Tak hodně štěstí a pevné nervy 😉
Mne prijde chovani tech holcicek i chovani tveho syna normalni, odpovidajici veku 2 let, kazde dite ma jinou povahu. Muj syn ma 22 mesicu, vzdycky byl spis takova buchticka, kazdej mu vsechno sebere, posledni dobou se zacina vztekat a brat taky, ale spi jen doma mladsi segre, jinak chodime spis k detem starsim a tam je "otloukanek" on. Nechavam to byt, pokud to neprekroci unosnou mez. Deti by se mely naucit vyresit si to i mezi sebou 🙂 Takze je s holkama nechavame a az kdyz to prekroci urcitou mez, zasahnem. Pochovam ho, utesim ho, vysvetluju, a jinak plati, pokud ma dite svoji hracku a nechce ji pujcit, ten druhy ji musi vratit. Kamoska ucila svoji holcicku, aby pujcovala, byla hodna, ve finale holka stala uprostred piskoviste a deti s jejima hrackama v trapu, a jine ji nikdo nepujcil 😝 Takze pravidlo jsme urcily jasne: Nemusis pujcit, pokud zrovna nechces, a nesmis brat, kdyz druhy nechce pujcit. Starsi decka to chapou, u naseho se to bez revu obcas neobejde. Snazim se ho vychovavat slusne, ale ne vzdy se on podle toho chova 😀 Takze pak taky vypadam jako spatn matka. Tamje skutecne potreba si k nemu sednout a tu jejich hru malinko korigovat, pokrikovanim od stolu to nevyresite a budete se hadat i mezi sebou, protoze ani mne by se nelibilo, kdyby na meho kluka nekdo kricel, kdyz ja se snazim nekricet 😅
@zuzuza
No je pravda že kdyby mi dítě okřikovali kamarádky ráda bych nebyla ale já si děti hlídám takže to neni zapotřebí.
@zuzuza tak skus v klude spytat holcicky, ci by Sebikovi nemohla pozicat aspon nejaku hracku bez toho, aby mu ju hned rvala z ruky? Ze ked je ona u vas, tak je Sebik predsa hracky pujci a ze by tiez bola smutna, keby jej ich nepozical.. Ze kamarati si hracky maju pekne poziciavat.. a uvidis, co na to mala.. a taky ci to docvakne maminke.. pripadne vezmi synovi na navstevu jeho hracku a ked si bude chciet vziat inu, tak mu kludne vysvetli, ze ona mu nechce hracky pozicat, tak to musi respektovat.. a to iste by som povedala aj tej malej, ze Sebik jej hracku proste nepozicia.. A vytrhavaniu by som sa snazila zabranit, sadla by som vedla maleho a hotovo.. proste jej to nedovolit a kludne vysvetlit, ze to sa predsa nepatri..
a ak nezaberie a maminke nedocvakne - tak prides o kamaratku.. ale to uz by ti nemalo byt lito, pretoze v takom pripade je to krava..