Den s dvouměsíčním miminkem
Zdravím maminky Chtěla jsem se zeptat jak vypadá případně vypadal váš den s dvouměsíčním miminkem Ptám se protože mám doma Miminko 1 a půl měsíce a někdy mi přijde že má den kdy stále spinká a někdy je pořád vzhůru a já nemám šanci skoro nic udělat tak jsem se chtěla zeptat jak to máte vy případně nějaké rady tipy jak vše stíhat děkuji
Neřešit to. Práci si rozložit do víc dní, každý den udělat něco dle nálady a potřeby. Pokud nestíháš jíst nebo pít, připrav si vše předem, když miminko spí. Tak to fungovalo u nás. Pochopitelně k tomu potřebuješ aspoň někdy hodné miminko a chápavého partnera, který ti pomůže a zároveň trochu upozadí své potřeby (pokud byl zvyklý, že denně vaříš, všude je naklizeno apod.). 🙂
Když jsem nestíhala, měla jsem z toho občas nervy. Když nestíhám teď, tak se tím prostě netrápím nebo to nějak zařídím (kromě vysávání se dá třeba uklízet v noci, apod.). Prostě hodně záleží na tom, jak to máte doma zařízené.
Syn usínal první dva tři měsíce až ve tři ráno, ale nevadilo nám to, protože manžel usne kdykoliv a spí, a já se prostě dospala ráno. Pokud jsem nikam nemusela, spala jsem klidně dopoledne, protože proč ne?
Je teda pravda, že jsem nevařila, ale spíš proto, že se mi absolutně nechtělo. Jídlo jsem si chystala ráno, hlavně teda to pití do velké nádoby (tehdy jsem pila hodně meltu), a celý den to upíjela a měla dostatečný pitný režim. 🙂
Co se samotných aktivit s miminkem týče, dělali jsme kde co. Četla jsem mu, ukazovala hračky, moc se mu líbilo, když jsem mu na kolotoči nad postýlkou říkala barvu a tvar (máme modré jablíčko, červeného papouška a zeleného motýlka :D), nebo jsem mu prostě něco vyprávěla jen tak, co jsem dělala, co jsem kde četla, moc jsem to neřešila. Různě jsme si hráli, což znamená, že si hraješ ty a dítě to moc neocení. Snažila jsem se s ním mazlit, ale myslím, že tehdy to moc neocenil (každé dítě je jiné). Taky jsme dost chodili po bytě a ukazovali mu, kde co je, a nebo jsem byla na mobilu, on vedle mě a koukal (jasně, to není moc výchovné, ale člověk potřebuje čas pro svoje hlouposti). Chodili jsme ven, na cvičení, později jsme cvičili doma. Na víc si asi nevzpomenu.
Dneska zvládám hlavně to, co chci (dneska třeba cvičení, nákup, uvařit malému, starat se o něj, dvě pračky vyprat a pověsit, dvě sklidit, vytřídit nějaké věci ze skříně a nechat v kuchyni nevybalený nákup, krom věcí co musí být v ledničce, to prostě uklidím až zítra).
Je ale pravda, že syn není náročné dítě a vyhraje si dost dobře sám a když chce být se mnou, ozve se. Pak se třeba dvě hodiny válíme v posteli nebo na zemi s hračkama a děláme nějaké srandy. 🙂
Plus odpoledne/večer/o víkendech mi pomáhá manžel, že prcka hlídá a krmí, takže mám větší volnost v tom, co můžu dělat, i když je malý vzhůru.
@terka2018 moje miminko má tři a půl měsíce a vyžaduje moji přítomnost 24/7, samo absolutně nespinká, pár dní to trvalo, než jsem přišla na to, že když chci, ab y spalo, musím být fyzicky u něj. v okamžicích bdělosti mu čtu, podávám kousátka, hračky ho nezajmají, ale líbí s mu lustry, obrazy, knihovna a sledovat dění. mám šátek i nosítko, ale zvládnu max 3 hodiny denně, jinak procházky v kočárku - pokud moc křičí, stahuji se domů, jindy nadává a usne, ale běda, když zastavím, takže při příjezdu domů stihnu jen umýt ruce. jím za pochodu, beru si sváču do tašky s kočárem, do postele termosku. když spí, probudí se hned jak se pokouším vytratit na wc. jestli ti spinká samo, věř, že uděláš víc než já. pravdou je, že když o víkendu vozí btatínek, že za hodinu ud+lám tolik, co by mi bz dítěte trvalo několik dní....
Ja ve dvou mesicich syna fungovala viceme podle sebe a svych potreb. Primarni potrebou v tomto veku je neustaly kontakt, takze jsem ho pres den mela v satku a fungovala tak, jak jsem potrebovala. Maly chvilku koukal, a pak usnul. Pak se vzbudil, nakojil se, prebalil, chvili se prokopal na posteli a zase zpet do satku. Hodne jsem chodila po venku, delalo mi to dobre.
@martiniquest to zní hrozně idylicky, mně malej v šátku ani manduce nespí, rodia v lednu, hezky je až od března, takže ty dlouhé dny doma byly náročné. taky nemohu říct, že y mi šlo v šátku a manduce dělat vše, jak bych potřebovala, vše jen ve stoje, ale cokoliv se ohnutím je pro mně nereálné, ve dvou měsécích jsme měli 62cm a ty nožičky bych mu už skřípla
@terka2018 Spinkal hodne, po obede prochazka do parku. Tehdy jsem ho, kdyz byl vzhuru, davala na brisko, pod kolotoc, chovala....Behem spanku se neco dalo stihnout, ted to je mnohem vetsi kolotoc. Ale treba varit jsem zatim nezvladla. Leda o vikendu, kdyz je doma muz.