Ahoj všem!!
Chtěla jsem vás požádat o názor a vaše zkušenosti. Okolí - hlavně prarodiče a manžel mi neustále vyčítají, že naši pětiměsíční holčičku moc rozmazluji a jednou to bude problém. Pořád od nich slyším různé většinou hrůzné příklady z rodin známých - kde dítka rodiče téměř tyranizují...Tak mě to dnes docela nahlodalo..
Nenechávám totiž maličkou brečet, beru ji hned do náruče, kde se uklidní. Přes den spinká výhradně v kočárku nebo na mě, jinak neusne a večer tak taky usíná. Nechce se moc chovat u jiných - nikdo mi ji nehlídá ani nevozí, tak není zvyklá, většinou spustí, když si ji někdo vezme a já ji hned transportuji k sobě. V noci spinká tak od 1 hod. se mnou. Celý den na ni mluvím a zpívám jí, snažím se jí věnovat maximálně. Je na mě hodně fixovaná, stavíme, tak manža nemá čas a fakt nikdo nehlídá, takže je pořád se mnou...
Myslíte, že je čas to nějak měnit? Chci, aby věděla od malička, že je milovaná a bude mít ve mě vždy oporu, ale zase mě děsí představa svíjejícího dítka, co si vše vydupe. Jak to máte vy?
myslím, že na převýchovu je vždycky čas, až bude tyranizovat tak dostane na zadek. Ale teď jsou ještě malí. Alex taky není zvyklej na jiným jen tatínek a někdy babička ho smějí chovat. Tvrdá výchova skončila v padesátých letech, ne?
Já myslím, že tohle není rozmazlování. Dáváš svému dítěti pocit jistoty, že jsi tu pro něj. Aspoň z něj vyroste sebevědomý a jedinec. Času na výchovu bude dost a určo to nebude spočívat v tom, že bys měla být s prckem méně v kontaktu nebo ho nechat vybrečet.
P.S. ale v rámci rozvoje mimča by se prý měly děti občas nechat samy, aby si pohrály atd. a uměly se zabavit samy
ahojky, taky bych se neobávala toho, že své dítě příliš rozmazlíš.Jiřík nechtěl od malička spát v postýlce a celou noc spával s námi. Přes den usínal na mě a já jsem neudělala nic za domácí práce,ale taky jsem si zdřímla a byla jsem odpočatá.Kojila jsem vždy, když plakal (každou hodinu).Na koho jiného má být dítě fixované než máma,která je s ním celý den.Nikoho jiného zatím moc nezná. U nás je to úplně stejně.Málému je 14 měsíců a spí sám v postylce přes den i v noci,ale byla to námaha a odříkání jej to naučit. Museli jsme,když plakal se k němu střídat a každých pět minut jsme ho položili pohladili.Trvalo to asi 3 dny a naučil se spát sám, protože věděl, že jsme s ním. Taky nám nikdo nevozí a nehlídá,protože babičky jsou 80 km daleko. Jediný co bych se pokoušela změnit je usínání v postýlce a sám. Uvidíš, že ti to později moc pomůže, ale bude to chtít pevné nervy,neboť bude děťátko plakat, ale zvládne to a žádné trauma mu z toho nevznikne.Alespoň Jiřík tak nevypadá. Držím palce a řiď se instinktem. Na příklady z ostatních rodin se vykašli.Taky by mě to nahlodalo.
sebevědomý jedninec, ne sebevědomý a jedinec 😀
mimap...co bys chtela menit? 🙂 Svoji lasku ke sve holcicce? Je spokojena? Jsi spokojena ty? Ty se k ni chovas podle toho co citis...a to je spravne-nejspravnejsi mozne...a neboj 🙂 , nerozmazlis ji tim, ze si s ni povidas, zpivas ji...je to jen dobře...Nelinka ma stesti, ze ma takovou skvelou maminku. A tzv"rady" od okoli nechej projit kolem...ty nejlip vis, sama v sobe, co Nelinka potrebuje. Jsem moc rada, ze existuje takova vec jako prirozenost, kterou jsi tady popsala. A ver mi, ze casem ti tva intuice sama ukaze kde polevit v "rozmazlovani"...chapej kde mas byt prisnejsi a neustupna.
El jsem vychovavala podobne, spi s nama v posteli (mame ted trojpostel...a vyhovuje nam to), od malicka byla nosena, od malicka na ni mluvim, zpivam, vse vysvetluju...vsechno co si dokazes predstavit. Mozna proto nema tendenci se vztekat, a kdyz uz ji to chytne, tak ji to jde vzdycky nejak vymluvit...vi, kde ma hranice...a proto nemusi zkouset. 🙂
Ahojky. Mám 6.měsíčního chlapečka. Přes den spí pouze v kočárku. K ránu si ho také beru do postele, aby ještě usnul. Často mi nebrečí, ale když už, tak vím, že je probém. Dost času s ním také trávím o samotě. Tchýně s tchánem mi také nehlídají, když jsme tam na návštěvě, tak v jejich náručí také plakal. Chvíli jsem ho nechala plakat v jejich náručí, až pak ho vzala a utišila. A za chvilí zkusit zase znovu. Mému otci také plakal, ale vždy když jsem tam přijela, tak na něj hodně mluvil,hrál s hračkami a už si malého získal. 🙂 Dnes už ani u tch. nepláče. Ale už není hloupý a vybírá si na koho se usměje. Myslím, že trochu pláče neuškodí. Pokud chceš aby byla i holčička u rodičů v náručí spokojená, tak jim ji opravdu musíš půjčovat, nebrat ihned z náruče. Zkus třeba na chvíli odejít a nechat ji, jak se bude chovat. Také si s sebou na návštěvy beru své( jeho) hračky, aby se tam trochu cítil jako doma.
hankaajirik_ no my máme babičku o patro níž, taky furt vykládá co ona dělala a hlavně nedělala když my jsme byly malé... no a co? My byly čtyři a taky jsme to pořád poslouchaly, tak toho bych chtěla malého ušetřit. Ale s tím samostatným usínáním asi ještě počkáme, usíná u prsu a jednou když usnul sám tak moje prso protestovalo....
asi mu bylo smutno 😀
Mimap pokud myslíš, že je to pro tvoje miminko to nejlepší, tak to tak dělej dál a nenech si do toho kecat 😉
hankaajirik...trauma nezustane? Je to hooodne individualni, budu se opakovat, ale jak mela mala prave 5 mesicu zkousela jsem metodu 5, 10, 15...a nafackovala bych se za to! Je mi ze sebe same zle! Mala byla od te doby uzlicek nervu...predstava, ze by mela slabsi srdicko a to by ji nevydrzelo pri tom obrovskem placi a stresu co prozivala sama v postylce...nevim, nevim...usinala uz bez prsa, jen jsem ji drzela za ruku, a ja krava chtela docilit toho, ze usne i beze mne...no magor! A ona od te doby (ze strachu, ze odejdu) se pricuclá snazila usnout a reknu vam holky, ze usinala s cickem v papule do ted a to ma 21 mesicu! Diky moji debilite a chteni neceho neprirozene rychleho...
tak náš malej, je taky zvyklej hlavně na mě a na manžu, chodí sem za ním tchyně, tak tu bere taky, ale naši babí nemusí, jak na něj začne mluvit, tak malej začne plakat, taky jsem neuplatňovala metodu nechat ho vyřvat, bo si myslím, že to maličký stvořeníčko potřebuje vědět, že máma je přístav, kde je bezpečno, bude mu koncem ledna 6 měsíců, teď hned nepláče, spíš zkouší kníkat a testuje jestli hned přiběhnu, tak to nee nechám ho, až když začíná plakat, že by slzyčky, tak ho jdu uklidnit a jsou dny, kdy si dokáže sám hrát třeba 30-40 minut v ohrádce začal, už reagovat na to, když zvýším hlas a začnu tytyty mamka se zlobí, tak on přestane plakat a spozorní a hraje si chvilku dál, tak si ho pak vezmu do náruče a mazlím ho, aby věděl, že je šikulka a je to vpoho, ale chci si to miminkovství s ním co nejvíc užít, bo rychle uteče, takže se mu snažím věnovat, téměř všechen svůj čas 😉 a na něm je vidět, že máma je jeho mazel 😅 😉
gedgitka.a_ jj, tak já jsem taky takový Alexovo domácí zvířátko 😀
Ahoj, já mám 7.měsíční holčičku. Když pláče, tak ji vezmu do náruče. V postýlce nám naštěstí spí přes den i v noci, ale musím přiznat, že mi tam večer přestala usínat, takže počkám, až je unavená a usne mi na rukou a pak šupajdí do postýlky (ono je to přes den vlastně stejné). Ráno si ji taky beru k sobě do postele a nemyslím si, že ji rozmazluju. Takže rady okolí hoď za hlavu a chovej se ke své holčičce tak, jak to sama cítíš. Na nastavení hranic bude čas, až bude prcek rozumět tomu co může a co ne.
mimap, to víš že jo, děláš to dobře! Nelinku si užívej. O ostatních si vždycky řekni... nejlíp se vychovávají cizí děti 😝 .
Naše Hedu u nikoho nechtěla moc být. Nanejvýš tak u tatínka. Kolem toho osmého měsíce to náročné docela bylo, ale to je normální separační úzkost. Teď má ráda babičky, dědečky i další přátele. Překonává ostych a je společenská. Někdy mě až zamrzí, že se beze mne docela obejde 😢 .
timbouctou: no já se snažím jeho zvířátkem nebýt 🙂 , ale nebudu ho trápit tím, že ho nechám 3 hodiny ječet, jak občas čtu, až by se zalykal jen, proto, aby si zvykl být sám a já mohla třeba šůrovat celej byt, to všechno může počkat, spokojennost našeho mrňouska je pro mě nejdůležitější, jdu na to po svym, třeba mi to bude trvat déle, ale malej bude vědět, že jsem tu pro něj 🙂 😉
Děkuju vám moc, že jste mi potvrdily můj názor. Je pravda, že naši rodiče žili v tom, že nakrmit, přebalit a toť vše... Tchýně mi dokonce trvdí, že bych už měla přestat s kojením a dát malé něco pořádného a zbytečně ji na sebe kojením nefixovat. Ach jo, ti rodiče dokážou občas potěšit..
Vím, že nechávat ji vyplakat by bylo stresující pro nás obě, tak se zařídím podle nás a "chytré rady" pustím druhým uchem ven...
mimap: jojo to dobře uděláš, mě teda tchyně do ničeho moc nekecá ví, že jí je to prda platný a, když to občas zkusí tak jí řeknu, že výchova před 35 lety, když měla děti ona pokročila a, že si stejnak udělám vše po svém a je klid 😀 a k tomu kojení mám jen o týden staršího chlapečka než Ty malou a jsem ráda, že stále plně kojí a pokud to půjde chci ještě nějakou dobu vydržet na příkrm je času dost, ale mateřský mlíko, už nikdy ten malej nedostane, takže do toho si nenech taky kecat, co by jiný maminy daly zato, kdyby měli mlíčko a kojily, takže koj dál a dělej si věci podle sebe a toho co malé vyhovuje a dělá jí dobře 😉 a ostatní vykaž do patřičných mezí, bo rodič jsi Ty a nebo se aspoň vyprdni na jejich řeči a pouštěj to jedním dovnitř a druhým uchem ven 😉
ahojky - myslím si,že mít zdravě rozmazlené mimčo neškodí,ale všeho moc škodí a později se to nemusí vyplatit třeba právě v té podobě svíjejícího se dítka co si vše vyřve a vydupe hysterií ,právě proto,že všechno mělo hned a najednou něco co chce nedostane. Oni ty malý stvořeníčka mají rozum už teď a dokáží být pěkně vyčůraní😉
Můj klouček si umí hrát sám cca od 2,5měsíce,od porodu spinkal sám,nejdříve v kolýbce teď už v postýlce. Umí usínat sám,ví že když maminka na chvilku odejde,že se hned vrátí,nebojí se cizích lidí,může ho chovat kdokoli a nepláče i s kočárkem může jezdit kdokoli,usne.Když se vzbudí s brekem,stačí na něj promluvit a ví,že maminka tam je a přestane plakat aniž bych tam musela honem běžet. Má jistotu,že maminka mu nikam neutekla a když začne kňourat smutně,tak jdu ,pohladim,pochovam,hraju si sním,blbnu. Povídáme si ,já můžu uklízet,žehlit,vařit a vše dělat ,on mě pozoruje a směje se,když udělám nějaký nezvyklý pohyb nebo s něčím zatřesu 🙂
Výlučně kojím,začala sem teprv včera s kašičkou přes den,kojit hodlám co nejdéle,jak dlouho bude malej chtít a jak dlouho budu mít mlíčko.Kojení je to nejlepší co těm prckům můžem dát a je to ten nejkrásnější pocit i pro nás jako pro mamči,no ne? 😎 A na konec,troška pláče neuškodí,ale nechat vyřvat dítě několik hodin až do úmoru na to snad nemá srdce žádná správná máma !!!
mimap - to že malá spí s tebou na tom není nic špatnýho, malá s námi donedávna taky spala 🙂 teď bych si ji vzala hned do postele, ale už to není pro nikoho příjemný s ní spát, spala i dlouho na mně, ale možná bys ji měla nechávat víc třeba se svými rodiči, aby nebyla moc fixovaná, čím bude větší tím bude na tobě závislejší a kojením se to prohloubí 🙂 je ještě malá na to aby se nechávala vybrečet ani já to nedělám pokud se fakt nevzteká, ale to už je jiná, jinak koj dokud to půjde, na názory ostatních kašli, ale kontakt s jinými lidmi je důležitý
mám dvojčátka ti spí od narození v postýlce.musím říct že se naučili spávat i přes den v postýlce a když pláčou nechám je chvíli vyřvat a za chvíli je klid,někdy se stává že je opravdu beru do náruče a uspím je,ale u dvou bych nedělala nic jiného než uspávala.Vím že už ted(mají 1 rok)jsou rozmazlení,protože vždy dostanou to co chcou,ale malému dítěti to prostě ještě nevysvětlíte ono to ještě nechápe.Tchýně pořád do mě něco hustí 😉 ale opravdu jí neposlouchám a dělám to podle sebe.Jednou je to naše díě a mi je budeme vychovávat a ne tchýně která má staromodní názory na výchovu.At si uvědomí že je jiná doba,a rozmazlování našich krásných miláčků je na denním pořádku u všech.
S kojením to je jasný, do toho si opravdu mluvit nedám...za měsíc začnem dávat příkrmy a pak bych chtěla kojit tak do 1 - 1, 5 roku. Kontakt s lidmi si myslím, že docela má - často se vidíme s kamarádkami, všechny mají své prcky a Neli je ráda ode mne pozoruje, ale chovat se moc nechce, to samé u našich a tchýně - ráda na ně kouká, povídá jim, ale ode mne. Byly jsme nějaký čas v nemocnici, tak to bude možná tím, byla tam hodně vystresovaná...Snad si časem trošku zvykne, ale nebudu to lámat přes koleno..
Dnada: koukám, že jsi z Rokycanska, taky tu teď bydlíme...
mimap - bydlím kousek za Mýtem ,vy bydlíte přímo v rokycanech??? 😎
minamp: rozmazlování je krásné, ale všeho z mírou. Když čtu, že malá usne jen na tobě nebo v kočárku, s tím bys mohla mít jednou problémy, taky to, že jí hned bereš, když zabrečí. Ale jinak dávám jedničku s hvězdičkou. Věnuješ se malé maximálně a od toho dětičky máme. Není nic kouzelnějšího, než když dítěti zpíváš nebo vyprávíš a ono se k tobě přitulí a koulí na tebe krásnýma očkama 😵
já bych v tom spání neviděla žádný problém, my to měli tak taky a v létě jsem s ní dokonce musela chodit spát přes den, kvůli teplu jsem ji nechávala spát u nás v posteli ale pak jednou hupsla dolů tak tam už nemohla být sama, my přes den spíme jen v kočárku 2x asi 1,5 hodiny což je pěkný a jsem za to ráda je na čerstvým vzduchu, jinak to spaní na těle se odnaučí, naše už takovýho nic nechce ikdyž mně to chybí, prostě jim to přestane vyhovovat 🙂 my malou rozmazlujem, ale zase ví co nesmí, takže to je vše tak akorát
mimap: je krásné co píše, ale to je až moc okaté a přehnané.
Já jsme sama na dvě děti MM je často na stavbě.babičky nejsou v blízkosti a vidíme se jen jednou měs. a rozhodně si nemyslím, že jsem matka tyranka nebo tak.
Syn má přesný řád. Hrajeme si užíváme chováme mazlíme,ovšem má to své hranice mantinely. Nějak si myslím, že to chce ,aby si zvykala být chvilku na koberci sama a zabavila se musí se to naučit, jinak to bude otravné dítě, které tě nikam nepustí. s tím spaním, to znám přímo z rodiny, řekla bych ti, to přejde z toho vyroste, ale určitě bych zkusila ji uložit a uspat normálně. nečekej, že to bude med. bude pláč a křik, vztek, ale nakonec vyhrajete obě.
Jsi skvělá máma, ale nemusíš být oběť. 🙂
No já myslím že si to každý má udělat tak, jak to vhovuje jemu a ne se nechat nějak stresovat okolím. Moje Lucinka je hooodně rozmazlená. Usínala jen u prsa. Jenže pak se začala v noci strašně budit a chtěla k nám do postele (zvykla si na to protože jsem usínala při kojení) jenže mě při spaní s dcerou strašně bolí záda a nevyspím se. Tak jsem naučila usínat bez prsa a nikdy neberu jí do postele( to se bez slziček neobešlo, ale byla jsem pořád s ní a hladila jí). Bohužel, by nepochopila že někdy může a někdy ne. A výchova zakazováním začala s lezením a když začala kousat. To jinak nejde, na některý věci prostě šahat nemůže. JInak do dneška byla bezemě jen 2 hodiny když jsem byla u kadeřnice. Nikdo mi jí jinak nehlídá a je pořád se mnou. Plakat ji taky nenechávám.
Prostě si myslím že to záleží na tobě až ti něco začne vadit, tak to budeš řešit a je to. 😉
mimap nic neměn, jsi super máma a děláš vše dobře
na okolí kašli
Přispěju taky svojí troškou do mlýna.. 🙂
Já si v době, kdy jsem byla těhu, malovala, jak malýho nebudem rozmazlovat, jak se nabaští a šup s ním do postýlky, občas pochovat, pohrát si s ním a zase šup do postýlky a tak... že ho NIKDY nebudeme tahat na rukách atp. 😎 Člověk míní, život mění... 😀
I stalo se, že ve 3 týdnech řval jak tur. Řval, řval a řval... řval celé 2 dny, usínal jen vyčerpáním... vždy, když jsme ho vzali do náruče, tak přestal. Položili do postýlky, řval. My ho nechali s manželem 15 minut !!! křičet samotného v postýlce, páč jsme si mysleli, že nás vydírá... No, těch 15 minut pro mě bylo sice utrpením, ale ne takovým, jako pro něho. Druhý den (neděle) ráno se totiž ukázalo, že mu něco vyteklo z ouška. V pondělí nám doktorka potvrdila, že mu praskl bubínek, že měl zánět... měl chycené i druhé ouško, tak to jsme zachránili kapičami... No, věřte mi, že bych si tehdy naliskala... 😝 ☹ Blbá matka... nenapadlo mě, že by takovýto prcek mohl mít bolavá ouška...
Od té doby si sakra dávám pozor nechat ho řvát... jasně, dneska už trošku poznám, kdy je to pláč, který ze sebe vytlačuje, protože chce získat pozornost, a kdy je to pláč od bolesti (máme dodnes potíže s bolavým bříškem, koliky jsme si užívali do 4 měsíců v plné kráse... 😝 ). Ale vyřvat dítě nikdy nenechám! Nechávám ho plakat, když jsem s ním a uklidňuju ho třeba hlazením, když hajá v postýlce a evidentně chce chovat... ale to ví, že jsem tam s ním a že se nemusí bát... ale nechat dítě o samotě plakat... nikdy. Fakt. 😝
Možná ho tím rozmazlím, ale osobně jsem přesvědčená, že prcci mámu potřebují, potřebují bezpečí náruče... a že se časem sami osamostatní, jak začnou objevovat svět. 🙂 A jestli chtějí chovat, tak to má svůj důvod - ať už jen ten, že se třeba bojí usnout nebo se bojí nového prostředí (návštěva u prarodičů atp.)... Oni vědí, proč pláčí. 🙂
Ovšem zastávám názor, že když prcek "jen" kňourá, není třeba za ním hnedka běžet. 🙂
Ahoj, ja mam skoro 3 mesicni holcicku, a posl.dobou casto premyslim, ze bych zavedla novy spaci rezim. Zatim spi se mnou v posteli, usina bud pri kojeni nebo v naruci. V posl.par dnech usla sama v prubehu noci, takze me ujistila, ze to umi 🙂 Z vice zdroju jsem slysela, ze do 3 mesicu miminko rozmazlit nelze, takze me to doted moc neznepokojovalo. Ted ale uvazuji, ze od toho 3 mesice ji zacnu davat do postylky. Ted take sleduji porad sama doma, kde se tohoto tematu dotkly a doktorka radila, zhruba od 3 mesice zavest jisty rezim, kde nefiguruje usinani u prsa ani houpani, protoze dite to pak bude vyzadovat vzdy u usinani, coz se stane casem s pribyvajici vahou pro rodice unavne.
holky ale počkejte, až budou ti Vaši drobečci větší. Já jako prvorodička to taky hodně přeháněla. Malá , když zaplakala, tak jsem ji hned brala do náruče, u jiných většinou vždy plakala, doteď a to jsou ji už 2 roky sama neusne, musím ji vždy držet za ručičku a být tam s ní , dokud neusne, hlídání mám, ale babičky ji moc nehlídaly, páč jsem ji jim moc nepůjčovala a ted bych si kvůli tomu nejraději nafackovala. Jasně, že záleží na povaze, ale myslím si, že jsem hodně přispěla k tomu, že naše princezna je dost nesamostatná, že má velký strach z cizích lidí , ale i z lidí , které zná , že se neumí bránit, např., často k nám zvu maminky, které mají malé děti, aby se malá trošku otrkala, a když ji některé dítko praští, tak naše malá hned žaluje a čeká, že s tím něco udělám. Měla období, tak asi 2-3 měsíce, že se lidí nebála a že by klidně šla i k někomu cizímu, až mi to trošičku vadilo , ale pak se to najednou otočilo a ona začala hysteričky křičet, když k nám někdo přišel a dokonce se bála i malých miminek. Ted je to o něco lepší, ale stejně je pořád taková vyplašená a nesamostatná. Mám hrůzu z toho, až jednou půjde do školky. Jestli se nezmění, tak ji tam děti sežerou. Ach jo, já to vážně moc přeháněla a můžu za to, že je taková. A taky mi to okolí říkalo, abych to s tou starostlivostí moc nepřeháněla, ale já se tomu smála a ted to mám
ahoj, myslím, že tady už tohle téma proběhlo. A většina maminek, co jsme tam psaly, tak jsme se shodly na tom, že jsme si pořídily miminka proto, právě abychom měly koho rozmazlovat.
Náš malý taky asi do čtyř měsíců spal přes den jen u mě na břiše, v postýlce nevydržel. A pak prostě jednoho dne usnul a spal v postýlce a ne u mě. Oni si řeknou co potřebujou. A v noci ho mám většinou tak od dvou taky u sebe, protože u kojení usnu snad dřív než on a pak se nevzbudím 😀