Dobrý den, mám dvouletou dceru, v kočárku už jezdit dávno nechce, používáme jen na rychlé cesty do obchodu, ale vždy si sundá pásy a vyleze. Když jdeme pěšky, utíká mi. I do cesty. A směje se mi. Nedá si to vysvětlit. Když ji chytím a chci chvilku nést, řve a kope. A třeba v obchodě mi utíká mezi regály. Je to fakt na nervy! Nedělá mi to jen někdy, ale pokaždé, co někde jdeme, každý den. Jak jsem tak četla tady diskuze, dělá to hodně dětí.
ALE: Kamarádky, které mají stejně staré děti, tohle nedělají, v klidu sedí v kočárku, a když jdou po svých, jdou buď za ruku a nebo pěkně vedle kočárku. Dokonce i kamarádka 6-ti leté holčičky mi říkala, že jí tohle, co mi dělá malá, dcera NIKDY nedělala.
Proto se ptám na váš názor, co si o tom myslíte, proč některé děti tohle dělají a jiné ne? DĚLÁM NĚCO ŠPATNĚ? Budu ráda za každou odpověď.
Tak to popisuješ mojí dcerku 😀 nedělá to vždy ,ale často.U nás je to taky tak, všechny děcka sedí na písku a hrajou si třeba 2hodiny s bábovičkami jen ta moje lítá a blbne v loužích.Ale neboj opravdu je to normální jen to chce pevné nervy a nepovolit.Prostě si stát za svou jak řekneš tak tak to prostě bude a pořád do kola vysvětlovat proč to má být tak jak ty chceš a ne jinak.Hlavně se nenechat vytočit to jí pak dáš najevo ,že vyhrála ona.Je to období kdy prostě zkouší.Sama to vidim na mé malé jak mě jen trochu vytočí a já jen malinko zvýšim hlas se spokojeným výrazem jde do pokojíku 😅 Je fakt,že te´d se trochu uklidnila a to jen díky tomu ,že je v malé školičce kde prostě už neni jen ONA a není jen ONA středem pozornosti.Musí se dělit nejem o hračky ,ale i jídlo,pozornost a hlavně tam neni maminka a musí být trochu samostatnější. A právě to ,že už je ''velká holka ve školce'' nám pomohlo a už se taky uklidnila a vydrží aspoň 15minut na písku 😀 Takže přeju pevné nervy , nenechat se vytočit a pevné si stát za tím co řekneš 😉
@iv123 - první prcek byl hodný, nevylézal z kočárku, neutíkal, když už utekl, tak stačilo zavolat případně říct, že maminka půjde bez něj a už přiběhl zpátky. Z košíku nevylézal, poslouchal téměř na slovo.
Ovšem druhý, to je pravý opak, utíká, vylézá z kočáru, z košíku, vylézá i doma z jídelní židličky. Venku se zastaví a dál nejde, když jí zvednu, tak se příčí, kope a křičí. Když to neudělá, to je spíš výjimka.
Prostě to ber, že to tak je. A mě ani nezajímají řeči ostatních lidí, a když mi někdo říká, že jejich děti tohle nedělají, tak možná mají pravdu, ale nikdo neví, co se děje za dveřma u nich doma a nevěřím, že by děti všech tvých kamarádek byly hodňoučké. A nějaký pohledy lidí, jak kroutí hlavou, ti můžou být úplně ukradené. Každý ať si myslí, co chce.
Tvoje malá je přesně v tom věku, kdy začíná zkoušet, co si může dovolit a oťukává si hranice, kam až může zajít. A věř tomu, že křičení a zákazy opravdu nepomůžou. Musíš vymyslet nějakou motivaci - třeba když v krámě utíká mezi regály, tak že může něco rozbít a maminka to bude muset zaplatit a pak už nezbudou penízky třeba na něco, co má ráda, nebo něco oblíbeného. Nebo že včas nenakoupíte, neuvaříte oběd a nebudete si moct spolu hrát nebo nebudete moct jít ven - a opravdu to pak dodržet, pokud to bude dělat, tak ven nepůjdete nebo nebude čas na pohádku - a vysvětlit jí, že v obchodě utíkala, tak jste to nestihly a příště ji upozornit, co se minule stalo... Prostě to zkoušet, co na ni zabírá. Děti v tomhle věku to už obvykle pochopí a dobře si to pamatují.
Klid to dělají všechny dětičky v tomhle věku a kdo tvrdí že né tak tomu věřit tak na 40% 😀 Náš Lukča chodil od 10,5m a venku začal chodit kolem roku a půl a to jsem byla tak 3/4 roku v poklusu. Za ruku nechtěl v té době ani neuměl poslechnout a jen utíkal. kolem lidi koukali a divili se jak to můžu zvládnout 😀 je to normální zdravé dítě.
Kamarádi mají stejně starého synka a to je klouček který když mu řeknou zůstaň tady a přijdou třeba za hodinu tak ho tam najdou (prý je vychovaný, ale to je blbost. je to povahou. Teď mají druhého chlapečka 1,5r a ten neposlechne, jde kam chce a rodiče už na nás nekoukají jak na exoty že běháme za dětmi). kolikrát jsem si říkala, že bych takového kloučka chtěla, ale tak na hodinu než nakoupím nebo oběhnu úřady 😀 přece jen každé zdravé dítě zkouší co si může dovolit a občas zlobí. to by ani jinak nebyli naše milé hodné dětičky
@brisalek jo jo přejde to určitě, nám už jsou 3 roky a chová se ukázkově (tedy když chce) venku chodí za ručičku a i v krámku se chová už jako velký pokud pominu že s košičkem lítá ode zdi ke zdi, ale při tom dává pozor aby nic neschodil a nerozbil. jen se nesmím s nikým zastavit a pokecat to je problém a začíná blbnout, protože si ho nevšímám a začíná zlobit 😀
Tak nám je 19měs a je to samé :( někdy to je na prášky. 3x řeknu nesmíš a on to dělá a kouká na mě, co jako já na to 😠 jsem ráda, že v tom nejsem sama. Někdy fakt už dochází síly 😒
nám je 22 měsíců a někam s ním jít je za trest. Pokud jdem pěšky, tak se zničeho nic otočí a jde úplně pryč, když mu řeknu, že teda já jdu sama, tak se mi ještě vysměje a vůbec mu nevadí, že mě nevidí. Když pro něj jdu, tak se vzpouzí a někdy si si demonstrativně lehne na zem. Z košíku nám v půlce nákupu utíká....no hruza...ted jsme cekali 2,5 hodin v děské nemocnic na kontrolu kyčlí a to bylo za trest. Všechny děti seděly nebo si hráli, Vašek tam lítal, řval....s manelem jsme ho tam na střídačku honili po chodbách jak blbci....
@iv123 vítej ve světě matek. Ano, taky znám deti, co sedí v kocarku a koukají po okolí. Me to přijde jako sci-fi. Je to naprosto normální, bud v klidu. Me prchaj každej na jednu stranu. Kdyz někoho potkám na ulici, tak jen kroutí hlavou, ze tohle se v jednom člověku nedá uhlídat.. no jo...co nadelas..nebudu s nimi furt sedět doma, ale přiznávám-nekdy bych plakala.. 😅