Dceři je teď 13 měsíců a najednou vůbec nechce chodit na nočník. Dávám jí tam už asi tři měsíce a vždycky se tam hrozně těšila a hlavně už vůbec nekakala do plen. A teď najednou tam vůbec nechce, vzpírá se a brečí. Zároveň teda už asi 14 dní je fakt nesnesitelná, pořád jen řve. Vždycky za mnou doleze a natahuje ruce, jen by se chovala. A když jí nevezmu, tak řve. Když jí nedám, co chce, řve. V podstatě teď opravdu prořve celé dny ☹ Když k nám někdo přijde nebo jdeme ven, tak to je v pohodě, ale doma, to je s ní peklo. Kolikrát už ani nechce nějaké pamlsky, co měla tak ráda. Nevím, co s ní je. Stalo se vám to taky? Co s tím?? 😒
tak může to být nějaké období vzdoru, ale především má v roce na plínu nárok. podřídila bych se tomu, co ona sama vyžaduje. na mrzutost u nás zabíralo nošení/chování.
U nás to bylo úplně to stejné. To vyřvávání si věcí tak nějak zůstává. Prostě vzdor jak vyšitej, ale dá se s tím pracovat. Je třeba odvést pozornost, zaujmout něčím jiným, když se vztekne. U nás to pomáhá. Co se týká nočníku, tak to bylo přesně ve 13m jako u vás. Prostě najednou stopka. Tak jsem ho přestala nutit. Nočník zůstal na očích, občas jsem připomněla k čemu je, ale nenutila. Dej jí pauzu a zkus to časem znovu. My s nočníkem pak jen tak příležitostně laškovali a na pořádné nočníkování jsme najeli zase až v roce a půl a teď už se teda odbýt nedám 😀
měli jsme to podobně, jediné co pomohlo schovat nočník a zkusit to zase později. Malá už měla z nočníku snad noční můru ☹ pak si řekla sama ve 2,5 letech... sice pozdě, ale bez nervů a ze dne na den bez nehod 🙂 chce to trpělivost 🙂
@finlay V roce na nočník je opravdu brzo, já nočník ani u jednoho z dětí nepoužívala. Šli oba ve 2,5 letech rovnou na WC, jako by se něco v tělíčku a hlavičce sepnulo a najednou bylo přirozené, jít na velký záchod. Jak píše paní Ivular. Naše dětská lékařka také netlačila, říkala že mají čas. Jiné je to s babičkami, ty si myslí, že dítko už v 15. měsících musí být bez plen.
Děti když mají nějakou bolístku, bývají odmítavé, ambivalentní, tak že k vám chce, ale v náručí náhle nechce být, odmítá blízkost, ale vlastně ji potřebuje . Děti dosytí tělesný kontakt, vychytat chvilky, kdy je přítulná, kdy se nechá a pomazlit. Myslím si, že období vzdoru je i pro děti obtížné oni vlastně mámu potřebují a zároveň ji odmítají z principu. Tak že i ten nočník je najednou zapovězen, protože na něj sedali právě kvůli mamince. Důležité je nastavit hranice a hlavně reagovat na vztek a vzdor s chladnou hlavou, což je často fuška.
je to období zname asi všichni
Ten nočník bych zkusila schovat - ještě máte čas. Už jsem to někde psala: psycholožka mi říkala, že 1) schopnost uvědomit si potřebu a 2) schopnost sdělit potřebu 3) kuráž vyzkoušet v tomto směru novinku naskočí většině dětem někdy mezi 1,5 a 2,5 roku. U dítek, které "chodí na nočník" výrazněji dřív než v tomto období prý jde většinou o podmíněný reflex, jako když na záchod učíš třeba domácí kočku: plast na zadku = spustit čůrání 😉
Ta mrzutost - neprořezávají se jí v dásni stoličky? Ani to nemusí být ještě vidět a už to dokáže potrápit. Doporučuju s malou nebojovat (vždyt i ona je oběť té mrzutosti), víc chovat a snažit se zabavit. Držím pěsti!