Dcera při pláči zvrací
Obracím se na Vás s žádostí o radu. Potřebovala bych poradit s mou 15 měsíční dcerou. Dcera vždy patřila k těm uplakanějším dětem už jako novorozenec, kojenec, ale nikdy jsem ji nenechávala vybrečet. Vždy jsem se snažila její pláč zastavit, ať už nošením, hraním atd. Čím byla starší, pláč ustupoval. Také mě příjde, že není moc společenská, spíš vyžaduje mou pozornost a přítomnost. Když je v cizím prostředí, drží se mě jako klíště a nechce se ode mne hnout. I když tam jsou děti, které si spolu hrají, tak ona se nepřidá. Právě jsme byly na dovolený, a tam začal můj problém. Když začala brečet, tak se pozvracela. Nejdříve to začalo v autě, že seděla vedle cizího člověka, a tak strašně brečela až se pozvracela, nakonec jsem si musela sednout vedle ní já a byl klid. Druhý den to bylo kvůli tomu, že chtěla vzít do náručí, já jsem si čistila zuby, nemohla jsem ji vzít, tak začala brečet a do půl minuty zvracela. Hned jsem ji začala uklidňovat a do 10 min se už zase smála. Další den už jsme byly doma a to taky začala brečet kvůli tomu, že něco chtěla, já ji to nedovolila a v tu ránu se pozvracela. Opět jsem ji začala uklidňovat a přešlo ji to. Potřebovala bych poradit, jestli je to nějaký problém, nebo jestli se to srovná, nebo jestli to mám nějako řešit. Nedovedu si třeba představit, že bych ji měla za 1a 1/2 roku dát do školky, protože je to hrozný mamánek. Ještě bych chtěla podotknout, že otec dcery když byl malý, tak např. v první třídě hodně brečel, musel být zkoušený po škole (a to jen díky tomu, že měl trpělivou učitelku, kdyby měl někoho jiného asi by skončil v nějaké speciální škole. - dnes má maturitu), ve školce brečel, na tábory nejezdil....Nerada bych, aby to měla dcera to samé, proto Vám píšu, zda se s tím dá něco dělat. Snažím se s ní chodit mezi lidi, mezi děti, ale nezdá se mi, že by se to zlepšovalo. Hlídá si mě a jak se zmihnu, už pláče. Ale nejvíce mě trápí to její zvracení.
Děkuji za odpověd
Lemamipe, děkuji za tip, už jsem nad tím přemýšlela, dost mamin mně to také radilo, ale nějak není odvaha. Ale když už si člověk neví rady, zkusí všechno.
moje neteř byla strašně hysterická kvůli svému bratrovi a cokoliv udělal, šílela, měla fakt hysteráky a po kontzultaci s psychiatričkou ji ségra taky hodila do vany a osprchovala - bylo neteři tehdy asi 12 let a vzteky si rvala i vlasy. No zabralo to hodně rychle a teď je z ní úplně pohodová těhulka 😉
každopádně, pokud by to mohlo být "genetické", možná by bylo nejlepší to hned konzultovat s dobrým dětským psychiatremúpsychologem, aby ti poradil jak na to a třeba se vyhnete problémům, které měl tchýně s tvým manželem 😉
Ahoj, priklonila bych se k lemamipe. Z toho, jak popisujes mi taky prijde, jako by to byl projev vzdoru. Jako kdyby poznala, ze na tebe zabira jen to zvraceni, aby si vynutila to, co chce. Me tohle teda dcera nedela, i kdyz je to taky takova mala "vychcandirka" , ale zkousi zase jine veci. 😉 Urcite to neni nic vazneho.
Taky myslím, že je to zvracení jakoby "vynucovací prostředek". Z osobní zkušenosti nevím-ale už tu taková podobná diskze byla. Jestli píšeš, že manžel byl taky takový hysterický typ, tak počítej s tím, že tyto povahy se dědí. Moje sestra má syna naprosto stejného bojínka, jak byla ona sama jako malá.....Jenže ono se proti tomu nic moc dělat nedá...každý máme ty společenské hranice nastavené jinak...
@pajusak mě tohle dělá můj synek, teď už mu je 3 a půl roku a pořád ho to drží...vždycky se rozbrečí, rozkašle a už navaluje...přitom normálně ubrečenej není, ale je to asi jeho projev vzdoru...už to ale není tak častý a doufám, že ho to přejde...holt máme citlivky 😀 studenou vodu bych snad už ani nezkoušela, protože jednou na to došlo a bylo to ještě horší... 😉
moje malá taky nazvracuje,když si něco vynucuje nebo nechce dělat, neni to už tak často jako před rokem,to se při jednom výstupu dokázala pozvracet 3 krát jak při střevní chřipce,vždycky jsem ji nechala vyvztekat já myslim,že to časem samo odezní 😉
Dragi:máme ty děti podobný vid 😉
@pajusak ja souhlasim s
@lemamipe ...
A neboj se toho..... 😉 neni to nic drastickeho.... jen to musis udelat hned jak vidis ze zacina..
Psychologem bych to jeste v tomhle veku neresila... to az tak ve 3 a vice...letech. 😉
Je to jako bys popisovala Daniela.. 🙂 On je taky takovy bojacny. Vypada to ze se spis stydi. (ja sem taky stydlivka 😎 )
Jen on nebreci hned-jen kdyz ten cizi clovek mooooc dotira at si ho Danik vsimal..tak pak zacne.. To je pak ale k neutiseni-nekdy varuju lidi predem-at se na nej ani nedivaji-nekdy je to tak nejlepsi-a maly az si zvykne na jeji pritomnost tak pak treba prijde sam a donese jim nejakou hracku (jako ze uz sou kamaradi) 🙂 😀 ale pak stejne utika za mnou a stydi se-ale to uz se smeje.. 😉
Nastesti teda nezvraci...
děkuji za rady, chtěla jsem jen říct, že jak jsem psala o tom zvracení, začalo to na dovolený, pak ještě dva dny doma a je tomu pomalu týden a od té doby už se to nestalo. Příjde mi, že zvracela, že se bála, třeba že cítila, že budeme odjíždět a já ji tam nechám, protože pořád chtěla nosit a nosit a nosit. Nepříjde mi, že by zvracela kvůli vzdoru. Bylo mi i doporučeno tak na půl psychologem, konzultovat to s dětským psychologem. Ale to se trochu odvíjí od té genetiky, jaké měl problémy manžel, že brečel ve školce, ve škole, nejezdil na tábory atd. Nerada bych,aby z ničeho nic při hodinách začala brečet a děti se ji smály....Dnes to vidím u jejího bratránka z manželovi strany, zapomene klíček od skříňky, začne brečet. Má říkat nějakou básničku, večer začne zvracet a je konec. Druhý den nejde do školy, je mu strašně špatně, ale odpoledne už je fit. Prostě je to to samý co měl manžel a já bych nerada, aby dcera měla to samý. Děti jsou k sobě nekompromisní a nechci aby tím nějak trpěla. Zatím si taky myslím, že je brzy na návštěvu odborníka, ale po tom jejím zvracení asi budu opatrná a všímavá, abych něco nezanedbala.
A jak jsem přemýšlela nad tou sprchou, tak to bych asi neudělala. Kdybych věděla, že brečí a zvrací kvůli tomu, že něco chce nebo, že se vzteká, tak asi jo, ale myslím si, že tohle je hlubší problém a to by sprcha nevyřešila. Navíc nemáme vanu, máme jen sprcháč a asi bych docílila jen toho, že se mi nebude chtít večer v tom sprcháči koupat 🙂
Těžko radit, nám se nic takového nestávalo, ale sama píšeš, že manžel byl taky takový....teda víš, jak to myslím 🙂 Takže malá je asi po něm.
Můžeš zajít za doktorem, ale běž ke dvěma a určitě ti každý řekne něco jiného.
S tou sprchou to prý asi fakt funguje, ale já bych to nemohla udělat, to radši dám na zadek, to mi problém nedělá, u nás má takový "výchovný efekt" vařecha - párkrát dostal, teď stačí jenom zmínit nebo vytáhnout ji a je klid, vařechy se bojí jak čert kříže.
Určitě bych se ale snažila ji trošku, trošilinku osamostatňovat, nemusí to být ze dne na den, přeci jen je ještě docela malá. Věřím, že než bude mít jít do školky, všechno se to upraví!
@pajusak - starší dcera se nám takhle občas pozvracela při záchvatu pláče v nějaké vyhrocené situaci, zvlášť když byla třeba ještě nemocná. Například jednou se hodně pozvracela po krvácení z nosu, když dostala záchvat řevu, že má ucpaný nos. Ona je celkově trochu "zvracivý typ"- např.zvrací někdy při jízdě autem, zvrací na začátku nemoci, když jí stoupá teplota, atd. I je asi trochu přecitlivělá - často mluví ze spaní, někdy i ze spaní křičí. Myslím, že je prostě takový typ. Nikdy jsme do nijak neřešily ani nekonzultovali s doktory. Samo to vždycky přešlo, s věkem se to lepší. Jinak žádné problémy nemá, ani ve škole a v kolektivu.
Pokud se to u dcery nebude opakovat, taky bych to asi nijak neřešila a počkala ,co bude dál a snažila se, aby byla malá v klidu a na každou novou situaci ji postupně připravit.Možná to bylo jen ze stresu ze změny prostředí, některá batolata to špatně snáší (i náš syn, i když se neprojevuje zrovna zvracením).
Já bych si s tím hlavu nedělala, neboť u nás je to to samý. Jakmile není po synovu, třeba když nechce odpo spát a já ho dám do postýlky, tak začne tak řvát, až se z toho kolikrát pozvrací. To samý mi dělá, když se začne vztekat. Dupe, lepí se na mě totálně jako klíště, řve jak pavián a vždycky to skončí pozvracením, bohužel většinou i mě. Syn je taky takový klíště, pořád se na mě lepí, kolikrát se nemůžu ani hnout, ale pak má zase dny, kdy je to v poho. V příštím roce by měl jít do školky a já to teda nechci holky vidět. Budem řvát oba dva.
Opravdu vám všem děkuji za rady. Moc mi to pomohlo a dodalo optimismus, do školky daleko, do školy ještě dál, uvidíme jak se to vše bude vyvíjet. 🙂
tenhle problém naštěstí neřeším, ale četla jsem o něm v knížce "Každé dítě může dobře spát". Bohužel teď jsem jí někomu půjčila, ale co mi utkvělo: Každé dítě hledá prostředky, jak dosáhnout svého, a pokud se po určitém vzorci chování dostaví "odměna", pak bude v tomto chování pokračovat. Takže pokud dítě jednou v pláči zvracelo a vyděšená maminka mu hned splnila, to, oč usilovalo, řekne si: Ahá, zvracení = dostanu to, co chci a bude to nadále používat pro vyjádření svých tužeb, když nefunguje pláč. Takže asi bych poradila, podchytit hned včas a i po pozvracení nesplnit to, čeho se dožaduje... no je to brutální, ale asi to jinak nejde..
@pajusak nečetla jsem, co ti psaly holky, ale utkvělo mi, že píšeš, že u vás to bude hlubší prolém. NEBUDE. Máě ještě tak malé dítě, že ještě není šance, aby měla nějaký psych problém (pokud to není zneužívané dítě, dítě ze slabé rodiny, mlácené dítě, dítě neurotiků, dítě vyrůstající ve stresu a napětí apod.) To myslím, že nid z toho u vás není?
To, že se dítě pozvrací, když brečí, je zcela normální. Má to hodně dětí. Pláč je namáhavý na bránici, ta je u žaludku a lup, už to je.
To, že tě malá chce u sebe, je taky zcela normální - vzhledem k věku. Podle studií je dítě spjato s matkou min, do 2 let. Odtržení probíhá až jak přijde období vzdoru.
Máš jen citlivé dítě, které potřebuje lásku a jistotu. Ostatně jako všecny děti. Jen některé jsou holt citlivější. A jestli bude introvert, tak co. Zatím děti nevyhledává, což je taky normální, do 2 let, někdy i do 3 je to opět normální. Choď s ní na písek, co dětských koutů, ev, heren a uvidíš. Ona se otrká. Ale zatím to, co máte, nevidím jako problém. 😉
@juhele: Nechci se nějak dotknout tvého názoru, ale nedovedu si představit, že někdo zvrací na povel. Znáš někoho, kdo to umí? Mám pocit, že zvracení nemůže být záležitost trucu nebo vynucování si něčeho, ale spíš jak píše mikulka s tou bránicí...
Jsem OT, já vím, jenom mě to fakt zajímá 😉
Každý ať si to přebere jak chce, tohle byl názor psychologů, co sepsali tu knížku, takže jsem to sem pinkla se záměrem pomoct holčinám, co toto řeší. Tak doufám, že to aspoň pomůže. Právě tam píšou, že dítě se naučí velmi snadno zvracet na povel, ačkoliv nám se to zdá neuvěřitelné. Howk 😀
myslím, že juhele má pravdu. Děti skutečně dovedou zvracet, aby si něco vynutily (pozornost apod.), ale to jsou starší děti, nikoli 15. měs. mimina. 🙂 Tady skutečně nepůjde o tenhle případ. Můj malý třeba vůbec nesmí brečet, když začne, musím dělat psí kusy, aby neplakal. Taky hned zvrací. A je z toho pak hodně vedle. Nic, co by chtěl. 😉 Má to takřka od narození.
holky jasne ze tady nejde o vynucovani si neceho.... 😕 😕 😕 😕 😕
Myslim ze to ma zdedene po tatinkovi.. s tim se proste neda nic delat..
mikulka, myslím, že máš pravdu. Anetka je na to ještě malá, aby to mělo hlubší problém. Zneužívaná není, ze slabé rodiny atd. také ne, máme ji moc rádi. Babička mi spíš vyčítá, že ji rozmazluji, že jsem na ni měká. To ona se s námi (se mnou a sestrou) tolik nepárala. Jen jsem se lekla co se to s ní děje, že takhle zvrací, ale pak když jsem četla reakce jiných mamin, opravdu jsem se uklidnila, že je to normální. 🙂 . 🙂
i já řeším svého občas vzteklého mrňouska - dovede se vztekat, pláče a potom nemůže popadnout dech, zvrací 😢 . Je to většinou, když mu něco zakážu, nedám mu co chce (bonbon atd.), když nechce jít z venku domů, začně řvát a je to.... Nepomáhá ani studená sprcha. Co s ním??? Očas jsem bezradná, hlavně, když jsem sama doma, manžel v práci 😖 a já nevím, co se vzteklounem. Udělá to někdy jenom 1x týdně, ale někdy i častěji, začalo to tak před 2 měsíci, že by období vzdoru??? Na to má ještě asi rok čas, ne 😲 ?
Podobné diskuze
- 3letý syn nechce do školky. Jak řešit?26
- Mladší dcera je na mě neskutečně fixovaná. Jak to psychicky zvládnout?24
- Dvouleté dítě v MŠ. Překonat pláč? Nedávat do školky?99
- Moje 3měs. dcera začala zničehonic brečet na návštěvách7
- Večer brečí tak, až zvrací. Je to reakce na očkování?34
- Jak dlouho trvá období navázanosti dítěte na matku?6
mně to dcera taky dělala, jakmile začala navalovat, osprchovala jsem ji studenou vodou, stačilo to udělat dvakrát a od té doby nezvrací, jakmile začne,stačí jenom slovo o sprše a okamžitě přestává,u nás ta byl projev vzdoru, pokud to nepřestane, asi bych to konzultovala s pediatrem.