Ahoj maminky, rozhodla jsem se se svým "problémem" podělit a poprosit o radu či návrh jak ho řešit. Dcera má teď téměř 10 měsíců a odmalička mě u kojení držela za ruku nebo prsty. Jak rostla a vyvíjela se, postupně to začala praktikovat i při sezení u mě na klíně, při pití z flašky, teď i při mazlení, odpočívání a strachu z okolí. Nejhorší to ale teď je při usínání. 3x i 4x denně ji uspavam a pro ni je naprosto zásadní mě u toho dlachnit, jinak proste neusne. A to je je kolikrát i pul hodiny...což mě dost omezuje při všem ostatním. Zkoušela jsem usínáčka, plínky, moje tričko a plyšáky různých tvarů, ale nic moji ruku nevynahradí. Máte někdo podobnou zkušenost? Děkuji předem za rady 😉
ano, moje dcera se takhle naucila si me drzet v nemocnici, kdyz ji byly 4 mesice. ne, ze by to vyzadovala porad, ale kdyz ji v jejim dvou a pul roku uspavam, drzi mi i celou ruku, kterou si nasackuje pod sebe a musim rict, ze neni nic krasnejsiho. Klidne, at si me takhle drzi dal, mne se to naopak libi🙂 a v 10. mesisich je jeste fakt strasne malinka, neber ji sebe a doprej ji ten pocit jistoty, ze Te ma a Ty mas ji 🙂
Neteř tohle držení za ruku potřebovala do 4 let. Pak sama přestala. Já mám 2,5 letého syna a ten by mi nejradši usínal na rameně, držení za ruku je pro něj ten horší kompromis. Ale kdy jindy než teď si užiju nemotorné pohlazení a slova "ty moje mamiko"...
Můj syn mě při usínání drží za ruku a kojí se už 28 měsíců. Ano, mít miminko / děťátko je náročné, ale není nic krásnějšího, než slyšet: Maminto, musíme se pitulit. 🙂
Starší dcera usínala jedině tak, že mě držela za ruku až do 3 let. A ta mladší má k tomu taky nakročeno 😅 Ale nevadí mi to, přejde to a v jejich pubertě budeme jen vzpomínat, tak to bylo krásné.
synovi jsou 3 roky a 2 mesice a ted co zacal chodit do skolky a byl nemocnej tak spinka semnou a drzime se za ruku a rikame nebo ceteme pohadku je to to nejkrasnejsi s celeho dne 😉
Syn neusne jinak nez pri kojeni. A ja si to uzivam, protoze za par let me uz potrebovat nebude🙂
Děkuji moc všem za názory, uklidňuje mě, že nejsem sama a musím říct, že to bezpochyby krásné je, když mě už sametové maličké ručičky hladí po ruce. Horší je, že z toho už mám v háji záda a nechce se mi použít takový drasticky zásah-nechat ji vyřvát aby si zvykla. Představa, že to tak bude ještě aspoň 2 roky se mi sice nelíbí, ale zatím vidím, že to budu muset vydržet.
@tinkajk - tak jestli ti to vadí na záda, tak co si prostě lehnout vedle ní? Můj 7letý syn takhle usínal vždycky, prostě jsem si lehla k němu a on mě chytil za ruku nebo mě obejmul a spokojeně usnul...dělá to někdy ještě i teď...umí usnout sám, ale nejradši je, když si večer čteme a pak zhasneme, já se na chvilku natáhnu k němu, on se přitulí, nebo mě drží za ruku a za pár minut spokojeně spí 🙂 , nevidím na tom nic obtěžujícího, naopak, hodně si to užívám, protože to možná nebude dlouho trvat a už o to stát nebude....
Já vedle ní ležím, ale ona je v postýlce, já ve své posteli a dovnitř dávám ruku přes vytažené příčky, takže se u toho různě kroutím do nepřirozených poloh. Ale tak ona naštěstí poslední dobou usne docela rychle, takže ty záda jsou o něco lepší.
Opravdu je to fajn, jak jsem psala minule, že když mě drží, tak je to hezký pocit. jsem holt ale máma, která měla představu, že dítě položí do postýlky o ono prostě samo usne, proto ten dotaz...zajímá mě, jestli se toho dá docílit nebo se, jak už mockrát, té své kočičce budu muset přizpůsobit 😉
U nás teď trošku zabral plyšák. Ležet vedle něj ještě musím, ale drží si plyšáka a usne si bez toho, aby cítil mě. Jenže to je těžké. Doteď se mu plyšové hračky víceméně hnusily. Nechtěl nic chlupatého. Ale teď najednou vzal na milost plyšového tygra. Já kdybych měla radit podle našeho syna, tak Ti neporadím vůbec nic. Protože ten tvrdohlavec si nedá nic nanutit a přemluvit jen k pro něj výhodným věcem. Zkoušela jsem ho i nechat plakat v postýlce. Byla jsem u něj a vysvětlovala a hladila a přemlouvala, týden to bylo dobrý a pak si zas na ručičku ukecal tatínka.....máme hodně tulící dítě, tak už s tím ani nic dělat nezkoušíme. Ale jak jsem psala už před tím, ani s tím nic dělat nechceme. Řešila jsem to hlavně v době, kdy jezdil manžel pryč a já byla s malým sama a uspávala 7 dní v týdnu sama a pomalu ani nemohla jít do sprchy. Teď se střídáme a užíváme si večerní mazlení.
moje 26 měsíční dcera mě zase už od porodnice drží za vlasy 😀 (je to pro ni uklidnění, taková jistota, že máma je tady) , mám je dlouhé, takže si v nich rejdí a když nemůže usnout, pořádně mě tahá, protože si je různě namotává na prsty a pak ty prsty vytahuje a kudlí mě. Když je nemocná nebo nachlazená, tak mě takhle v noci tahá třeba i 4 hodiny než usne 😀 . Také je stále kojená, už teda jen spíš na to přitulení, ale dá si 😀 . Říkám si, že za chvíli půjde do školky, já zpátky do práce, bůhví, jak to bude potom, tak si to užívám 😉
@tinkajk mám to také tak-malou máme osvojenou-od necelých 4měsíců a cca od půl roka do teď mojí ruku nepustila (usínání, mazlení, nebo stačí, když u mě sedí...nebo i když se na ní zlobím, hned mi chytne ruku)...zpočátku to bylo náročné, když usínání trvalo i hodinu-několikrát denně, od 18ti měsíců už nespí přes den a tak už večer i brzo usíná a nevadí mi to.....nechci jí tu blízkost odporovat - spí ve své postýlce, jen k nmám nataženou ruku, ale ona mi při tom "cvrnká" pořád do malíčku-usíná prostě jedině tak a když to trvalo půl hodiny, hodinu-tak jsem kolikrát fakt soptila....tatínkovo ruka jí nestačí-to zabere jen když se náhodou probudí v noci, ale jinak vůbec.....(malé je teď téměř 28měsíců)
@tinkajk máme to podobné, malýmu bude 17 měsíců a pořád mě potřebuje tak jako ošahávat, oštipávat, mačkat prst a tak... v noci když se vzbudí, tak mu prostrčím ruku skrz šprušle k hlavičce (máme postýlku přiraženou k naší), on se chytne a spí spokojeně dál... usínáčky a tak, taky nefungujou... zatím mi to nijak nevadí, problém bude, až pak bude miminko a on bude muset do větší postýlky, byť ještě v ložnici, ale už na něj nedosáhnu, taky nad tím přemýšlím a doufám, že do té doby z toho vyroste 🙂 jinak musím říct, buď ráda, že se tě drží, je to krásné, náš malý třeba teď už občas mou ruku z postýlky naopak vystrkuje, nebo se ani nechce držet za ručičku na procházce, a pak mi to bude chybět ;)
Holky všechny máte pravdu v tom, že je to krásný. Ale musím se přiznat, že to u nás v některých situacích začíná být dost nepříjemné a nepraktické...tak např když jedeme po venku, tak se jí po cca půl hodině přestane v kočárku líbit a chce mě držet za ruku, s čímž se jaksi blbě jede! A za druhé v noci se často vrtí a k tomu potřebuje opět moji ruku! A během těch 10 hodin, co spí, je to klidně i 10x, takže napříč celou nocí, ráno začínám být jako praštěná po hlavě, dnes už mě musel vystřídat manžel, abych se trochu vyspala. No a když ji teda v noci chytnu za tu ruku, tak se mi z ni vytrhava a když si tedy jen tak pro sebe řeknu že vzteku "Tak už si trhni nohou"a ruku schovám, tak do 5 vteřin pláče, že ji nedržím....to už mi někdy přijde jak u blbečků. Ach jo ☹
@tinkajk u nás se tohle zlepšilo po tom, co přestala spát přes den, ale na to je v 10ti měsících opravdu ještě malinká-malá se spaním přes den začala "zlobit" kolem 15měsíce-to jsem jí uspávala i hodinu-nakonec usnula a večer pak strašila a chodila spát po 21hodině nejdřív-noci neklidné a pořád ta ruka....od 18ti měsíců pak už spánek přes den byl vzácný-nejdřív jsem si pořád říkala, že je malá, že by po o měla ještě spát-jenže jí se uklidnily ty noci, ruku chce při usínání a to trvá krátce-spí, až na vyjímky, klidně celou noc 12-13 hodin 😉
U prvního dítěte jsem to taky řešila, u druhého už si to užívám, že mě potřebuje, protože vím, jak krátký je ten čas. Sama jsem jako malá taky měla ráda, když jsem před usnutím mohla držet rodiče za ruku. 🙂
@hope1 takže by to mohlo byt u vás tím, že nebyla tak moc unavená a tak měla lehčí spaní? Večer pak padla a spala jak dub až do rána...no jo, ale přesně jak píšeš, v 10m je na naše malá moc malá na to, aby přes den vynechala spaní, spí dopo i odpo kolem hodky a půl a pak v noci 10 hodin. Ale to já nebo manžel porad posloucháme jak se vrtí a sudli si oči, a pak sebou začne tak mrskat, že pomůže jen chytit za ruku a za chvilku je to celý nanovo. Jsem fakt zoufalá. Kdyby chtěla jen ruku večer a do rána bych o ni nevěděla...to ne, kolem pul 1 začíná výše zmíněné ☹
u první cca 3 roky těchto úchylek, nejaka opravdu zasadni změna, ze to v hlave scvaklo a osamostatnila se a nejak to pochopila prislo ve ctyrech letech. budte rada, za 3 roky budete ještě s laskou vzpomínat a chtit to vrátit. osamostatni se rychleji nez chceme.
@milada2 Já bohužel už ano, přes den tolik ne, ale noci jsou hororové, kolem půlnoci se začíná vrtět a až do rána po chvilkách držíme ruce, abysme se všichni aspoň trochu vyspali. Dřív se třeba kolem 5 ráno probrala, tak šla k nám do postele a spali jsme v klidu dal, teď je to vyloženě horor, každé noci se děsím, že se zase bude vrtět a sudlit. Začínám v tom hledat další problém, ale nenapadá mě zatím nic ☹
@tinkajk po delší době odpovídám. Tak nemyslím si, že to bylo lehčím spaním, ale určitě to u nás pomohlo-spí ted opravdu lépe a vydrží celou noc bez dotyku. ale jsou stále i noci, kdy vyžaduje mojí ruku každou chvilku-usínání jedině tak...zkoušíme teď více s tatínkem, ale prostě to není ono-tatínek je Bůh celý den, ale při usínání chce prostě mě...já to teda také neberu jako problém, ale občas už jsem také unavená-protože ona mě při tom pořád šmudlá a škrábe do toho malíčku-to se prostě spát nedá-navíc mám ruku prostrčenou v postýlce-kdyby mě jen držela, je to úplně v pohodě...no malé jsou 2,5 roku a chce jen blízkost, vím to, ale zároveň Vám i rozumím...
Dobrý den...tak po delší době píšu aktuální stav...hlavně pro ty, kteří by měli stejný problém a chtěli ho řešit stejně jako já.
U nás to došlo už do opravdu nesnesitelného stavu, kdy malá přes den spala 2x a pokaždé jsem uspávala s rukou v postýlce, kdy se malá daleko víc soustředila na to, aby našla nějaký můj nehet a mohla si brnkat nehtem o nehet. Za půl hodiny vzhůru a znovu stejný proces než usnula. I noci byly takové...popravdě říkám, že to došlo do jednoho dne, kdy jsem na ni už byla zlá, protože mě to už i bolelo a ona pořád ne a ne spát.
Takže nastalo radikální řešení...představa toho brnkání mě hnala za splněním snu a vyřešením tohoto problému, čili nastalo následující...čtvrteční odpolední spánek mamka získala správné odhodlání a miminko nechala v postýlce u pohádek v tabletu...po hodině dítě stojí v postýlce a směje se pohádce. Tudy cesta nevede, usnula s mojí rukou...ale i druhý den odpoledne jsem pustila tablet, tentokrát s ukolébavkama a světe div se..malá už si tolik nestoupala a min plakala. Po vypnutí tabletu následoval řev, nejdřív i půl hodiny, ale vyčerpáním opravdu usnula sama!!! Po úspěchu jsem se rozhodla zkusit toto i večer. Řev půl hodiny, ale nakonec spánek!!!! No a pak každý den řevu a zvedání na 4 ubývalo, i čas se zkracoval...dokonce teď už usínání trvá kratší dobu než uspávání s rukou!! Jen tam ještě musím sedět u ní a čekat až usne. Pokaždé natahujeme hracího hrocha, u kterého usne lépe.
Malé je 15 měsíců a ten proces trval cca 4 dny než se to tak moc zlepšilo. Přes den spí bez probuzení a v noci už 5kg nemusíme přenášet do postele k nám, stačí jen přijít, pohladit a odejít!!!
Splnila jsem si sen a přeji všem maminkám stejné odhodlání. Všichni mi říkali..že to jde odbourat buď když dítě ještě nevnímá nebo až je velké a už to odmítá samo.
Není pravda....když se chce, jde všechno...i v případě dítěte tak závislého na mamince, jako je to naše 😉
Děkuji všem a přeji krásné dny!!
@tinkajk Já si myslím, že 10m dítko na to má nárok. Asi potřebuje maminku a její blízkost, i když to je to náročné bezesporu.
Moje dcerka to dělá stále, teď dokonce se mnou začala spát v posteli, ale já si z toho hlavu nedělám. Kdy jindy tu mám být pro svoje děti než ted, když jsou malé a potřebují nás. 🙂
Jinak řešení bude asi dost těžké, když ruku maminky nic nenahradí. Možná jak povyroste, tak přijme usínáčka nebo medvídka. Můj synek v pozdějším věku přijal moje tričko a spí s ním stále. Dcerka okolo 3 let začala spinkat s panenkou, do té doby ji vůbec nic na spaní nebralo. 🙂