Dobrý den,
mám kluka 34 měsíců a holku 22 měsíců. Já se momentálně nacházím ve fázi "kdo mi ty děti vyměnil". Když jsem s nimi přes týden sama, tak se dají celkem zvládnout. Někdy jsou od rána uskučený a uječený, jindy se zase neustále navzájem něčím mlátí. Nejhorší pro mě je, když už jsou chvíli zticha a hrají si, tak syn bezdůvodně sebere dceři hračku se kterou si zrovna hraje a ona začne opravdu strašně řvát. Jindy zas ona přijde k hrajícímu si synovi a něčím ho praští, nejčastěji panenkou. Jinak jsou na sebe hodní, oba se dělí i když nemusí, navzájem si pomáhají. Věřím, že se to časem zlepší, ale kdy, máte s tím některá zkušenost? Další "šíleností" je jak se jejich chování změní po návratu manžela domů. Manžel má děti moc rád a prakticky okamžitě po návratu z práce se dětem věnuje, ono mu totiž nic jiného nezbývá. Děti se na něj doslova pověsí a já přestávám existovat, někdy z nich mám pocit, že jsou se mnou doma zřejmě za trest. Ale ze všeho nejhorší jsou víkendy. Cca poslední dva měsíce jsou pro nás doslova za trest. Zřejmě je to tím jak jsme doma oba. Oba se strašně vztekají, jsou extrémně protivný, chtějí všechno a zároveň nic. Už s nimi nemůžeme jezdit ani na nákup, protože ty scény byly pro mě neúnosný. Jeden chce sedět ve vozíku, druhý chce jít pěšky, jakmile ten sedící vidí druhého chodit tak chce taky chodit. To vadí tomu prvnímu a chce se nosit atd. No a opět zhoršení celé situace nastane ve chvíli kdy uvidí jeden z nich ten zprominutím blbej vozejk ve tvaru auta a chtějí ho oba. Bohužel jim jaksi nejde vysvětlit, že není žádný volný. Takže radši nakupuji na internetu, než tohle. Ale teď nastává dilema co s dětmi o víkendu? Doma to jde přežít maximálně jeden den a to jen v případě, že venku prší. Pokuď některá z Vás zažila, nebo zažívá něco podobného, prosím poraďte co s dětmi o víkendu. Protože už jsme z toho s manželem fakt vyčerpaný. Prosím, nepotřebuji rady ohledně výchovy, děti se snažím v rámci možností usměrňovat. Děkuji
@ceitryn mám starší děti od sebe 15 měsíců a tohle období si ještě živě pamatuju. 😀 Ačkoliv u nás to nikdy nebylo tak vyhrocený. Ale moc podle mě pomůže, když je o víkendu na chvíli rozdělíte. Jsou pořád spolu, bude pro ně cenné, že mají jednoho z vás jen pro sebe. Manžel bral syna (už asi od roku věku) na samostatné výpravy, chodili na klučičí výstavy, jezdili vlakem, na nákupy do OBI, s autem do myčky, prostě co ho napadlo a bylo třeba. 😀 Já byla s miminkem doma a pak když dcera vyrostla, tak zase ji beru většinou já (ale někdy i manžel) tam, kam chce ona. Do kina na holčičí film, na nákup, na zmrzku. Jinak my je fakt odmala zapojovali do všech aktivit, bereme je i na výstavy a koncerty, jsou na to zvyklí, takže neprudí. Ale nikdy není pozdě začít. 😀 A je taky pravda, že mluvím jen o podzimní/zimní sezóně, když je hezky, trávíme víkendy na chatě, kde je to jednodušší.
Tri deti. 3, 8 a 15 let. Prala bych vam videt vikendy u nas. Nekdy nevim, jestli se mam smat nebo brecet. Co bavi jednoho nebavi druheho. A kdyz uz to nahodou bavi druheho, tak to krute nebavi toho tretiho. Ten nejstarsi je tresinka na dortu, toho v podstate nebavi nic. Nastesti je u nas jen o vikendech. Ob vikend chodim na cele dny do prace a kdyz je tam drina, verte mi, ze jsem z toho min vycerpana, nez kdyz jsem s tou smeckou doma. Story o tom jakmto probiha, kdyz se nekem vypravime radsi vypravet nebudu. Vase deti jsou pomerne malicke a prochazeji ted takovym blbym obdobim, ale nebojte se prejde to. Alespon na chvili nez prijde to jeste blbejsi obdobi. Preju pevne nervy. Deticky jsou radost i kdyz je to nekdy trochu na palici 😉
@lv to rozdělení jsme z koušeli a nedopadlo to dobře, syn byl po návratu vůči dceři ještě agresivnější a nenechal jí aby mohla být alespoň metr od manžela, to jí měl tendence štípat a kousat, zkusili jsme to i s mojí mamkou, ale bylo to to stejný až na toho tátu, trvalo to dva dny než se normalizoval
Hmm jako bych četla o nás 😀
Návod nemám ale pomáhá vzít je tam kde můžou křičet a ječet
Nejlépe k řece ,k potoku ,na hřiště- tam ta naše návštěva občas nevyhovuje jiným rodičům 😀 , do lesa či na kopec.
Výlety jsou tak 100m na hodinu a napřeskáčku odmítám jednoho nebo druhého nést
Teď velmi pomohl výlet do lesa kde jsme stavěli domeček a hráli divadlo o perníkové chaloupce
Jen ten menší ještě raději boří postavené než staví tak to bývá občas s úžasným altem toho staršího 😎
Jestli někomu pomohla nevýchova tak u nás to má velký vliv na upovídanost toho staršího. Tolik výmluv proč ne nejsem schopná vymyslet ani já s manželem dohromady... Ale možná že to aplikuji špatně...
Holky to je prca...zrovna vcera jsem si psala z jednou z mk ze ted cekame treti planovane ale kdyz jsme se rozhodovali meli jsme zlate deti...tez 14mes od sebe,ted jim je 3 a 4roky a mam dojem ze nam je nekdo vymenil!!! Rozhodovat se ted o ndalsim miminku tak teda nevim...zda bychom to neposunuli.....
Urcite nechat je venku...na kolo,odrazedlo,prochazky...a ja zacinam praktikovat nedavat spat po obede..to je totiz jedina sance ze usnou v osm a my mame s muzem do rana klid! 😃
A jinak maji se rady ale co spolu nevymysli....behaji skacou po byte....krici a nevnimsji okoli....
U nás to tedy bohužel zůstalo a je to snad i horší..malá 5, syn 9 let..neustálé pošťuchování - slovní i fyzické, hádky, křik, řev, pláč..ty dva nevydrží spolu bez toho, aby si něco udělali. Je to psychicky strašně náročné a i když mám těžkou práci na hlavu, jsem v práci mnohdy raději než doma. Já jsem pro ně vzduch a jediný, kdo s nimi trochu hne, je manžel..
A vsude je bereme s sebou....to zase zvysim hlas a sceny nikde nedelaji....reknu ze pujdou do auta jednou jsem to tak i udelala plakaly ale nakup se nekonal a priste si daly pozor....je dobre byt dusledna....
Ale nekdy vam reknu ze tu legraci a vse jak spolu prozivaji jim zavidim...v dobrem....bezstarostne a smejici se...i kdyz pro me jako mamu moje nervy tak pro ne....totalni relax a prca...
A pokud se zlobi tak to jsem nekompromisni...musi se omluvit ...a pokud by se to opakovalo tak dostanou na zadek....nesmi si ublizovat. Ani sobe ani nam ani cizim ani zviratum atd....nastesti to je vyjmecne a to jeste s dovetkem neboj maminko my si jenom hrajeme to je takova legrace jenom vis....a taky nezastavi pusu od rana do vecera....melou a melou....
Podle mě to chce čas, jednoduché řešení není. Na každé dítě platí něco jiného. Bude to lepší.
@ceitryn Pokud je doma s dětmi jen jeden z rodičů, fungují. Pokud jsme doma oba je to masakr. Kňourají a vztekají se mnohem víc, zajeté režimy, které fungují s jedním nebo druhým rodičem jsou rázem v troskách. Asi je to tím, že máme s manželem rozdílné náhledy na některé věci, které se jich týkají. Rada je jediná. Buď děti rozdělit - to u nás funguje, a být co nejvíce venku tzn. celodenní i vícedenní výlety. To u nás také funguje, protože na výletech (narozdíl od domácnosti) jsme s manželem naladěni stejně:D
Ahoj, ja mam dva kluky-5 let a 2,5- to co pises, doma take nekdy zazivam 🙂 Nevim,jestli bydlite v byte nebo rodinnem dome, ale kazdopadne, kdyz jsou deti zdrave, tak za kazdeho pocasi chodime ven-dopoledne jezdi na svych vozitkach na zahrade, nebo proste behaji, houpaji se, nahaneji, rypaji se v pude, hraji se zizalama, broukama, neco sbiraji, maluji s kridama, pomahaji tatovi neco stavet, predelavat-maji sve detske naradi atd. (program na zahrade se jim nesnazim vymyslet, na zahrade se proste zabavi sami). No a odpoledne bud zase ven, nebo prochazka do lesa, kdyz bylo jeste teplo, vezmem treba psa, holinky a jdeme s nima do potoka-tam se vyblbnou,nebo do lesa na houby, kde jim ukazeme vse mozne i nemozne. Popripade, kdyz vite, ze je nejaka akce v okoli, tak tam-,ale spolecne s manzelem-sama bych to s nima nedala.Mladsi taky neustale pisti a krici, kdyz se mu neco nelibi, vse musi mit stejne jako bracha. Nekdy taky pomuze rozdeleni- starsi s tatou, mladsi se mnou- ty mas jeste k tomu holku, tak az bude starsi, budes s ni delat i vice veci.Na nakupy s nima spolecne taky chodim vyjimecne, ale kdyz jde i manzel-tak vemte ty auticka dve-my jsme takto jednou i cekali na druhe auto, aby mel kazdy svoje (je to na hlavu, ale za ten nakup bez kriku to stoji).Pokud finance dovoli-zkuste nekam treba jet-nekam, kde je klid a kde se deti vybehaji-nekam na hory.Taky se obcas sejdeme s kamarady, co maji stejne stare deti-uz jsou ostatni celkem zvykli na nase zive ratolesti, takze vedi, do ceho jdou a pak mame celkem pekny den. Vyslovene nevyhledavam aktivity, kde vim, ze by deti byly spolu az prilis hlucne a zive nad ostatnima-napr. spolecna navsteva s obema materskeho centra pres tyden-to je proste na hlavu 🙂 A co opravdu nedelame-nechodime s nima do restaurace 🙂 Maximalne do jedne, co ma venku opravdu pekne detske hriste-ale to jen pres leto.Ale jak tu kazdy pise, bude lepe, tak tomu ver a ted jen preji pevne nervy 🙂 Detem zdar
@shine2015 to s tím omlouváním a že si nesmí ubližovat taky praktikuji, poslední vydařený kousek byl, když jsme je odváželi k mojí mámě (půjčila si je na cca 8 hodin) a celou cestu k ní (trvá 30 minut) řval syn, že už chce babičku a nechce sebou ségru a dcera, že chce panenku, manžel mi na zpáteční cestě řek, že už fakt uvažoval že zastaví a necháme je v autě a utečeme 😀 😀 😀
@matkapraha to my je bereme vsude at se uci chovat slusne...a i bych na dve auta necekala proste by se musely vystridat....ale naprosto te chapu ze clovek nekdy voli klid a ustoupi
Ahoj, mám děti 3,5 roku a 2 roky. Naprosto to samé!!!! Myslela jsem, že jsem jediná! Přes týden jsem z nich unavená, ale jakž takž mě poslouchají a jsou hodní. Ale o víkendu hrozná radost, že je táta doma, ale na druhou stranu veliká plačtivost a uvztekanost, a k sobě navzájem hrozné chování. Tak dost často jeden den o víkendu je manžel s jedním dítětem a já s druhým a druhý den si je vyměníme. Plus nějaká menší akce všichni spolu. Každé dítě je tak rádo, že mělo alespoň jednoho rodiče zcela pro sebe - mou plnou pozornost nebo tátovu plnou pozornost.
Ty jo, tak to rozdělení že nefunguje..u nás jo, i když hlavním vztekalem a generálem pro nás všechny je nejmladší, starší už má lehce rozum a nebijou se..teda mladší někdy 🙂
ven, procházky do ořírody, do lesa, i když tam se můžou taky poměřovat, kdo ponese větší šišku 🙂 no je to těžké období..co rozdělit, na chvíli, každej s jedním rodičem?