Chtěla bych druhé dítě, ale vím, jak je to náročné

dostyna
25. únor 2013

Ahoj maminky, zakládám tohle téma, protže věřím, že nejsem jediná, která řeší tuto situaci. Abych vysvětlila a doplnila. Mám syna, kterému je 21. měsíců a uvažuji, že bych zkusila do půl roku druhé dítě. Přiznám se, že to není obrovská touha, chci druhé dítě především kvůli malému. Aby měl bráchu nebo ségru na hraní, aby se s náma doma nenudil a zkrátka aby měl k sobě parťáka a měl sourozence. Bydlíme na vesnici, známých tu máme pomálu a tak i proto bych chtěla větší rodinu. Manžel moc z druhého dítěte nejásá, je rád za jedno dítě a stačí mu. Nicméně řekl, že mi bránit v druhém nebude. Jde mi o to, že si nevím rady jak se situací naložit. Na jednu stranu bych moc chtěla dítě, ale na druhou stranu jsem štastná, že mám Toníka a vím, jak je náročné mít dvě děti. Babička bydlí daleko a tak i té pomoci moc není. Maminky s jedním dítětem, jak jsou na tom vaši prckové, že nemají sourozence? Omlouvám se, že je to takové rozházené, ale snad mě pochopíte co tím chci říct. díky

ruda
25. únor 2013

taky tohle téma pořád zvažuji, vše pro a proti, takže neporadím,ale chce to řídit se srdíčkem i rozumem, financemi...taky by bylo dobré, kdyby jste chtěli a domluvili se oba

blahova_andrea
25. únor 2013

To je teda zvláštní přístup manžela. Bránit ti nebudu...? Přece by to bylo i jeho dítě a zodpovědnost. A nějak víc jste se o tom nebavili? Jako, kdyby teda mimi bylo, tak jak by to vnímal? Pomáhal by? Staral se? Nebo by ho to prostě nějak míjelo a raději by byl v ústraní? U nás to zatím vypadá podobně. Přítel se druhému nebrání, já o něm zatím spíš jen uvažuji. Ale když se o tom bavíme, tak mám z něj právě takový dojem, že když chci druhé, že mi ho klidně udělá, ale že by ho chtěl tak jako kdysi Mišku, to asi ne.

naomi6
25. únor 2013

@dostyna Ahoj, taky řešíme podobné téma. Druhé mimi určitě oba moc chceme, ale já mám pořád problémy se zády, mám bolesti, tak nevím, jak se rozhodnout. Říkám si, že když půjdu do práce, tak se mi pak už nebude chtít znovu na mateřskou. Navíc už nejsem nejmladší..... Je to těžké. Ale dcera určitě parťáka potřebuje jako sůl. Je dost rozmazlená a vzteklá. Držím všem palce 😉

dostyna
autor
25. únor 2013

No povídej mi o věku, mě bude letos 36 a to už taky není žádná paráda 🙂 Já se zase trochu bojím, zda to zvládneme finančně a taky to, že na děti budu hodně sama, mamka moc často jezdit nemůže, takže mám hodně otazníků. Ale chtěla bych třeba ještě jednoho kluka, ikdyž holčička by se mi taky moc líbila 🙂

dostyna
autor
25. únor 2013

@blahova_andrea no je to tak, že on už moc druhé nechce, ale ví, že já jej chci a jde mi hlavně, aby náš malej měl parťáka. On to chápe, ví o cpo mi jde. Víš, u něj je to trochu i o pohodlí, přeci jen ten malej dá zabrat a představa, že další roky ještě bude vypiplávat další ho asi děsí. Ale jinak můj muž je hodnej a nikdy by mě nenechal na vše samotnou.

blahova_andrea
25. únor 2013

@dostyna u nás je to o tom, že přítel už má děti tři a peníze nemáme skoro žádné, takže bude záležet zda zvítězí hormony nebo mozek 😀 já bych jednou chtěla, jindy jsem ráda, že zvládám to jedno, popř. tři a z dalšího mě jímá hrůza. taky nemám žádné hlídání nebo extra pomoc a přítel je stále pryč, takže tě docela chápu.

evulinkab
25. únor 2013

@dostyna Ahojky, řeknu to takhle-pokud bych vedela, že máme střechu nad hlavou a finance a je mi 36roků, tak bych díte NEODKLADALA!!!

alisek
25. únor 2013

druhý dítě jsme chtěli spíš taky jako sourozence pro syna, sama mám bratra tak vím jak je super mít sourozence (někdy teda úplně ne 🙂) ale že bych extrémně po druhém dítěti prahla, jako po prvním, to nebylo, druhý jsme ani nijak neplánovali, vlastně nás trošku zaskočilo, ale určitě bych neradi měli jedináčka (ikdyž manžel je)..peníze jsme ani moc neřešili, protože na začátek nebudou až tak potřebné jako když budou na škole, to jsou jiné náklady, taky jsem řešila věk, bud v současný době a nebo za pár let už ne (je mi 33), dvě děti jsou určitě náročnější ale zvládnout se to dá, nad tím jsem ani moc nepřemýšlela

janca26
25. únor 2013

Ahoj, tak my máme tříletého syna a v létě čekáme druhé, bylo to teda neplánované, manžel už druhé nechtěl, ale stalo se 😉 Bude to asi víc na mě, manžel už je pohodlný, a taky finančně to bude nic moc, ale věřím že to zvládneme, a hlavně syn bude mít sourozence, jsem ráda, že nebude sám. Ale určitě to bude ve všem náročnější, ale zvládli to jiní, tak my taky 🙂

yildiz
25. únor 2013

my dokonce uvazujeme o tretim 😀 resp taky by mala potrebovala partaka partacku cca sveho veku neb starsi dceri je 15😀 a i kdyz se maji radi a hraji si i spolu 😀 tak preci jen ...jedna se vse uci a druha uz randi 😀 a ma jine zajmy ... no a vek ? Ja mela malou ted v 35 , ted uz je me 36 ale vek nejak moc neresim 😀 radeji / i kdyz vypadam porad na tech 20-25max tak je to dobry ..😀/ ... kazdopadne urcite jsou nejaka rizika..ale ty mohla byt i ted u male ale vse probehlo na jednicku jako kdyby me bylo 20 takze se ... snad se postesti a zvladnu-zvladne me to 😀 mala je dracice a da zabrat ...ale je veselo ! A vyhoda je ze manzel jeste jedno baby chce ...no ale kdyby me rekl ze mi branit nebude ...tak to nevim, co bych si o tom mela myslet :-/

blanches
25. únor 2013

@dostyna jako takhle někdy je to šílěně náročné, až nad hlavu a někdy i na hlavu 😝 ...Já mám kluky 2 roky po sobě, starší má 3 roky a mladší rok, člověk neví kam dříve skočit... Ale za se jsou chvíle kdy si pohrajou a začínají býti parťáky a to je super, když je jeden nějakou dobu sám, tak se začne nudit, když se pak vidí tak se vítají... zabaví se spolu... až budou o něco starší, tak se budou sice zase mlátit, ale i tak už se hooodně zabaví...jen je člověk zatím musí pořád kontrolovat, protože by si mohli ublížit (hlavně větší tomu prckovi, protože ještě nechodí, zatím leze a tak je takový vratší když stojí). Takže nelituji, že jsem do toho šla takhle po sobě a že jsem někdy hodně unavená, udělala bych to tak znovu... 😉 😀 😉

zelva
25. únor 2013

@dostyna Jestli máte již definitivně vyřešeno bydlení, tak bych šla do druhého. My máme dva kluky, ten menší je sice ještě malý, ale doufám, že už tak za rok si se starším pohrajou. Budeme se také stěhovat na vesnici, tak by mi jedno děcko přišlo děsně opuštěné v baráku...Brala bych i třetí, jenže se bude stavět barák, tak teď to není rozumné.. 😉

ratatooy
25. únor 2013

ahoj tak mi to taky řešili takže už jdeme do druheho u na steda chtel spíš manžel než já,ale mateřská se blíží ke konci a do práce se nehrnu,navic určitě chceme aspon 3 deti,ale ta touha u druheho ditetě není taková jak u prvního,navic když ho mame po ivf,ale tak sme se už rozhoupali a za mesic jdem do toho,akorát nas čeka zaroven s druhym ditetem stavba baráku

marcinek
25. únor 2013

ja to mam presne jako @blanches taky 2 deti ve veku 3 a 1 rok a musim rict, ze je to sice nekdy hodne narocne, taky se musi hlidat, protoze Domca malymu nechtene vzdy neco provede, ale jinak si spolu uz krasne hraji a hlavne se maji radi, jak se vitaji no to je radost. Ja dokonce uvazuji jeste mozna, ze bysme jednou sli do tretiho, protoze v dnesni dobe clovek nikdy nevi, co se tem detem stane a i kdyz nechci malovat certa na zed, tak pak rodicum zbyde jen smutek, kdyz ditko odejde. Proto radsi aspon deti 2 🙂

marcinek
25. únor 2013

@ratatooy
@zelva my zaciname letos prave taky se stavbou, tak bych si prave predstavovala to treti az dostavime. Akorat jsem rikala manzelovi, ze jestli uz nebudu v prechodu v te dobe 😀 budete stavet svepomoci nebo mate firmu?

berynka
25. únor 2013

Tak každý si najde výhody a nevýhody v tom mít jedno, nebo více dětí a jaký mít věkový rozdíl 😉. Dcera vyrůstá jako jedináček, ale od roka jsme hodně v kontaktu s jinými dětmi, neměla ani problém se zapojit ve školce. Má také 2 bratrance (8let a 4 roky), se kterými tráví čas, tak tím vším se nahrazuje chybějící sourozenec.
Sama nechci mít jen jedno dítě, ale nebudu ho pořizovat pro "zábavu" toho druhého.

lv
25. únor 2013

já jsem druhé nechtěla /ne nechtěla, když bych otěhotněla, nechám si to/, neplánovala, dokud jsem nešla do práce 🙂 potřebovala jsem provětrat hlavu po 3leté mateřské /rodičáku/, mluvit s dospělými, no a pak jsem najednou chtěla moc moc..takže jsem byla v pouze práci rok 😝

mataharyy
25. únor 2013

Mě to přijde že to bereš tak nějak moc vědecky 😅 Tedy bez urážky, ale tak nějak nad tím moc přemýšlíš 😉 My jsme přemýšleli jen o tom zda to dáme finančně, nakonec se stejně vše tak zamotalo, že jsme to sice měli naplánované krásně, ale realita je úplně jiná 😎 Ale kdybych chtěla dítě, tak leda za předpokladu že ho chce i manžel/partner a ne že by mi ho udělal jako laskavost, kterou bude tolerovat, to za jedno a za druhé zda mám nebo nemám hlídání bych taky neřešila. My jsme si pořizovali děti protože jsme je chtěli my. Takže jediné co mi k tomu manžel řekl, že se musím rozhodnout zda to zvládnu, protože široko daleko nebyl nikdo kdo by mi s dětmi pomohl, manžel jezdil z práce domů jen na víkendy, takže jsem s dětmi byla sama a v pohodě, dokonce jak byli dva tak to bylo jednodušší, teď čekáme třetí (a původně jsem taky měla být doma s dětmi sama celý týden) a v pohodě, závěr těhotenství je zabiják, ale jen co porodím, věřím že to bude v pohodě, takže z této strany bych si na tvém místě asi hlavu nelámala, tak nějak na sobě pozoruji že čím více dětí, tím více stíhám 😀

orchidis
25. únor 2013

@dostyna Já Tě naprosto chápu... Taky jsem dost zvažovala, že mi jedno stačí. Nicméně rozhodli jsme se pro druhé, hlavně kvůli prvnímu. Chtěli jsme, aby nevyrůstalo samo, aby mělo parťáka. Věřím, že to dáme a zvládnem. Pokud bychom dali větší pauzu,už bychom se nikdy neodhodlali, to vím....

orchidis
25. únor 2013

@mataharyy Njn, ale ženy jsou různé a dětičky taky. Jedna maminka si moc hlavu neláme, zvládá sama, druhá má děti náročné a taky má sama jinou povahu a mateřská ji psychicky vysává. Prostě jsou mezi námi i takové, co prostě tak tak dají jedno a to můžou být objektivně schopné pracovité baby, jen prostě mají vyšší nároky a nižší práh citlivosti na nejrůznější věci. Zakladatelku chápu naprosto, jsem z těch, co se pro druhé dítě rozhodly rozumově, s těžkou hlavou a myslely hlavně na prospěch staršího. Že to malé ale budu milovat, vím zcela jistě, jinak bych do toho nešla.

orchidis
25. únor 2013

@berynka Vidíš a já bych to nenazvala "pro zábavu druhého", ale pro dobrou druhého a celé rodiny... Pro nás bylo argumentem i to, že se děti brzy sladí na podobnou vývojovou úroveň a rodina může fungovat jako celek, ne složitě organizovat akce, kde by se zabavil školák a obstaralo mimino. Ale každému co jeho jest, důležitá je aspoň relativní spokojenost té dané rodiny 🙂.

dostyna
autor
25. únor 2013

@mataharyy No já všechno moc řeším a rozebírám, je to moje šílená vlastnost 🙂 Víš co, manžel je vpodstatě ve všem jinej než jáí, a proto nám to spolu sedí a vydrželi jsme spolu už lecos. Takže vím,že jako chlap to nechává trochu víc na mě. Navíc na děti moc není, byt našeho \tondu má opravdu moc rád a umí si s ním i hezky hrát když zrovna neodpočívá po práci 🙂

dostyna
autor
25. únor 2013

@orchidis mám to přesně jak ty 🙂

mataharyy
25. únor 2013

@orchidis No nevím, v tomto směru bych se rozumově rozhodovat neuměla, buď bych dítě chtěla, zároveň s partnerem, nebo bych se na to necítila a pak bych to nehrotila. Dítě může být šťastné a spokojené ať je jedináček, nebo má pět sourozenců, záleží jen na tom jak si to kdo zařídí. Nikdy nedostaneš jednoznačnou odpověď na to zda je lepší mít jedno dítě, deset dětí nebo žádné 😉 Já jediné kdy jsem v tomto případě používala rozum bylo v tom zda další rodičovskou finančně zvládneme, to zda mám nebo nemám hlídání mě nezajímalo a proto že jsme s manželem děti chtěli oba, tak když byl doma tak já měla volno, tedy volněji.
Ale taky jsem tím netvrdila že to tak musí mít každý, psala jsem svůj názor a své postřehy, já bych to prostě neuměla řešit tak jako zakladatelka, abych se v určitém směru přemáhala a přemáhal se i manžel, jen aby starší sourozenec měl "hračku"... Je to na zvážení každého, já na to mám jiný pohled a ten váš si třeba nedovedu představit, tak jako vy ten můj 😉

mataharyy
25. únor 2013

@dostyna Tak ono většinou to chlap bere jináč než ženská, ale nevím bylo by mi to "líto" (nenapadá mě lepší slovo), kdyby to manžel bral jako určitou transakci, i když je mi jasný že dítě by měl rád, jenže tam já bych měla to tvé "ale..." 😅 Je to o povaze, já jsem řešila jiné věci a nikdy mě nenapadlo do rovnice zda další dítě přidávat možnost, či nemožnost babiček hlídat atp. Jak říkám je to o uvážení každého. Já bych to z tvé strany neuměla zvážit, tak jako ty to nezvažuješ z mého pohledu.
Každopádně opravdu od určitého věku je to s dětmi jednoduší ať máš jedno, nebo dvě (jak to bude se třetím, povím za pár měsíců 😀 )

orchidis
25. únor 2013

@mataharyy A to je právě to matení pojmů 🙂. Jednoznačně jsem si nepořizovala druhé, aby mělo starší hračku. Chtěli jsme, aby mělo parťáka do života a věděli jsme, že to druhé budeme milovat. Nepopírám, že to ale bylo rozhodnutí rozumové, docela těžké a plánované s ohledem na mnoho věcí v našem životě... To možná hodně maminek aspirujích na titul "citové včelí královny" nikdy nepochopí, ale pro nás je to prostě realita 🙂.

Proto jsem vyjádřila podporu a pochopení zakladatelce, zcela ji totiž chápu.

dostyna
autor
25. únor 2013

@berynka no náš malej právě nemá ani žádný věkově+ blízký příbuzný a rodina fuč. Jen dva kamarádi, a s těma se vidíme jednou za dva měsíce. Vnitřně cítím, že by to pro nás všechny bylo hezký, hlavně tedy pro malýho, kamaráda na lotroviny potřebuje Jen sama nemám to svědomí vpohodě, když manžel stoprocentně nechce,a dělá to abych nebyla smutná

dostyna
autor
25. únor 2013

@mataharyy prý už to třetí není takovej mazec,ale to se jen povídá 😀
No nemysli si, kdybych věděla stoprocentně, že manžel chce,tak tu nedumám a nežádámo radu a názor. Pak by bylo vše jednodušší.No je ještě čas,akorát to pak musím nějak skloubit s koncem rodičáku.

mataharyy
25. únor 2013

@orchidis Já vám tu racionalitu neberu 😉 každý jsme nějaký a každý máme jiný úhel pohledu a potřeby. Jen jsem vyjádřila svůj názor a to jak vnímám starost o dvě děti, což byla hlavní podstata, že mě to se dvěma přijde jednodušší než s jedním, takže otázka hlídání pro mě v tomto nehrála nijak podstatnou roli. Teď sice mám hlídání na dosah, ale stejně nechci děti nikam dávat dokud to není nevyhnutelné. Dokonce právě spíš řeším problém toho že všichni si chtějí půjčovat děti jako by to byli plyšáci 😀 případně mi vysvětlují jak to nezvládnu, jak toho budu mít/mám moc a já nějak tuto fázi nepociťuji... Takže je to opravdu o individuálním pohledu rodičů, i zde platí fakt, že co sedne jednomu může druhému vadit 😉

berynka
25. únor 2013

@dostyna, tak pokud máš pocit, že by to tak mělo být a manžel se nevyjádřil zásadně proti, tak nevim, co řešíš 😉 ?! Pro mužského jsou ty teoretické roviny vzdálenější a berou až realitu, se kterou se nějak vyrovnají. A pokud tvůj manžel s druhým dítětem problém vlastně nemá, tak i s ohledem na svůj věk, moc neváhej 🙂 .

Jinak teda my byli na dovolené s rodinou, která má dva syny (cca 4 a 2 roky) a to bylo peklo naživo 😅 .