Dobrý den,
ráda bych se zeptala spíš maminky dětí, které mají doma syna a dceru v čem je to tak úžasné, jak každý říká při konstatování, že žena čeká druhé dítko opačného pohlaví než má doma. Vždycky mi přišlo, že musí být lepší pro to první, když se narodí sourozenec stejného pohlaví, že si víc vyhrají a mají k sobě blíž, než s opačným pohlavím. Samozřejmě, že je mi jasné, že se to ovlivnit nedá, jakého pohlaví dítko bude. Ale hodně mě zaráží ten fakt, že každý říká, že je to super mít doma páreček, ale už nedodá proč. Proto bych se i ráda zeptala na to, jak to řeší, nebo neřeší vaše děti, když mají doma sourozence opačného pohlaví, vím, že každé dítě je individuální. Je mi také jasné, že když jsou sourozenci blíž k sobě, tak si to ze začátku neuvědomují, jako třeba když je mezi nimi 3 a víceletý rozdíl.
@vanilla0501 Já mám teda zkušenost u mého bráchy. Byl nejstarší a pak jsme se narodili se ségrou. Vždycky si přál bratříčka a mámě vždycky říkal, že nechce sestřičky🙂 Já mám teď doma kluka a taky si říkám, že by byl určitě radši za bratříčka, ale okolí nám furt říká, že musíme mít další holčičku. Uvidíme,....ale vidím to jako ty🙂
@vanilla0501 já mám teda jedinacka už to tak zůstane,ale líbilo by se mi mít parecek☺sama jsme že tři děti a z toho byl jeden kluk a bylo fajn mít jako dítě i ten druhy pohled a daleko víc jsem si rozumela právě s brachou....
Mám chlapečka a holčičku a taky mi to přijde fajn 🙂 Navíc jsou od sebe jen necelý rok a půl takže jsou ZATIM! i dobří partáci. Syn je "víc" tatínkuv a dcera maminčina, ale neplatí to tak vždy, mají dny kdy je přesně naopak. Já mám holčičku na oblékání a manžel parťáka na chlapské práce.
Ale obě děti milujeme stejně a bylo by tomu tak i kdyby bylo jejich pohlaví stejné.
Ani jeden z nich po sourozenci stejného pohlaví netouží. Já jsem ze třech sester a strašně jsem chtěla bráchu.
Mě se jako první narodil syn a hodně dlouho jsem si jako druhé dítko přála rovněž chlapečka. Syn byl zvídavý, "poslušný" a holčičky na které jsem na hřišti narazily byly většinou uječené a majetnické 😅
Když jsem otěhotněla tak syn prohlásil, že chce sestřičku a brášku v žádném případě nechce. Nakonec to opravdu byla holčička a já jsem fakt ráda.
Každý je jiný - dcera je rovněž zvídavá a víceméně "poslušná" (ale taky překvapivě uječená a majetnická 😅)
Se synem řeším planety, auta a všechny záhady světa. S dcerou zase šatičky a parádu, víly a princezny. Syna musím často přemlouvat k pohybu, dcera je oproti němu talentovaná na sport. Syn je ve své podstatě klidný, dcera divoká a tak bych mohla pokračovat dál.
Přesto si spolu dokážou hrát a je jedno jestli na piráty nebo na elfy..
A kdykoliv syn začne s tím, že by chtěl dalšího sourozence, vždycky si přeje sestřičku 🙂
Já mám zkušenost jakožto dítě z "párečku"-Brácha je o rok a půl starší. Jako mimino mě ignoroval, jako odrostlejší jsme se řezali jako koně, v pubertě jsme si každej o tom druhým myslel svoje a v dospělosti žijem každej v jiným koutě republiky a vidíme se třikrát do roka.
Dle spousty lidí máme tu "nejideálnější" sourozeneckou konstelaci a měli bychom být tudíž parťáci... Tak mi kurňa někdo řeknětě, proč to tak v praxi nefunguje 😎
@vanilla0501 Jee, taky ted cekam druhe pohlavi a taky se doma s manzelem porad bavime nad reakcemi okoli. Kdyz jsem porodila dceru, tak jeste v sestinedeli chodily otazky, kdy bude druhe. Kdyz jsem otehotnela po druhe, tak vsichni, jak je to uzasny, ze dcera nebude sama. A kdyz jsem vedela, ze nyni cekam chlapecka, tak reakce nezainteresovanych lidi, mysleno nepribuznych, byla velkolepejsi nez snad nase. Obcas jsem si rikala, ze snad odnekud vytahnou takove ty barevne konfety a spusti frkacky... Nechapu.
@mon_88017 taky bych chtěla vědět 😀 😀 S jednou ségrou jsme jen 2 roky od sebe a dá se říct, že od malička se nesnášíme, teď bych to nazvala jen, že si moc nerozumíme. Vidíme se teda každý den (pracujeme spoulu), ale nevyhledáváme se. Nechodíme spolu na obědy, netrávíme spolu žádný volný čas... Druhá segra je o 10 roků mladší a jsem kamarádky. Nemáme stejné zájmy,ale umíme si spolu povídat a navštěvujeme se. Takžea si tolik k tomu, že sourozenci blízko od sebe jsou vždy výhoda. 😅
Myslím, že mít syna i dceru je super spíš pro rodiče, že si prostě užijí obě zkušenosti, některé životní události hlavně později jsou prostě u syna a dcery jiné (jiné koníčky, svatby, vnoučata apod.). Mám syna a dceru rok a půl od sebe a jsem ráda, ale kdyby se mi narodil druhý kluk, také by to mělo svá pozitiva, všechno má něco. Synovi je jedno, že má ségru, pro děti je to prostě fakt a zatím to nijak neřeší. Já mám bratra o rok staršího a přišlo mi to vždycky super, i když byla období, kdy jsme se spíš jen rvali, nikdy mě nenapadlo chtít mít raději sestru. A jak jsem byla starší, bylo to lepší a lepší, ale prostě obojí má asi něco do sebe a jde o individualitu těch dvou, zda si sednou, bez ohledu na pohlaví.
Sama mám bratra. A já chtěla páreček protože jsem toužila po synovi i po dceři a myslím, že je pro mne dobré vychovávat obě pohlaví, snad pak více budu rozumět partnerům svých dětí, když jsem vychovávala v jejich generaci obě pohlaví. Mám kolem sebe několik příkladů, ze kterých bylo jasně vidět, že jim ten pohled na mentalitu mladé ženy/malého muže chybí (má babičky - měla dva syny, má tchyně - měla dva syny, máma švagrové - měla dvě dcery...a prostě se to těžko vysvětluje) ale to jen taková má soukromá teorie, podpořená tím, že mi brácha několikrát řekl, že je rád, že mě má, neb ho nepřekvapilo, že partnerka je protivná před MS...umí kopit vložky...a mě zas nerozházeli mužovi ponožky, takový ten chlapský humor a podobně...
@cabadajovimah na tom neco je.. Jak jste to meli s pokoji, spolecny ci casem kazdy svuj? Aj.
@mon_88017 v idálním světě by byl nejlepší přítel sourozenec. Bylo by to logické, protože někdo s kým se znáš od narození ti přece má být blízký. Bohužel tomu tak není. Teď už umím se ségrou vycházet v pohodě, ale byly roky kdy jsem ji fakt skoro až nenáviděla a každý do nás furt ryl jak se máme mít rády. Jenže když s někým nevydržím ani 2 minuty bez hádky tak to prostě nejde. Dnes už ji po 5 minutách společné chvilky nechci zabít a to považuji za úspěch 😉
Mezi mnou a starším bráchou jsou 2 roky a vždycky to byl ten velkej brácha ochranitel. Rok po mě přišel na svět další brácha a my byla super trojka, parťáci nejvíc. Mladší sourozenci už k nám kvůli věkovému rozdílu už tolik nesedli. Teď čekám první a doufám, že budu mít kluka a pak časem holku. Znám i víc rodin, kde starší brácha miluje a ochraňuje mladší sestřičku a moc se mi to líbí 🙂
@vanilla0501 Těžko říct v čem je to úžasné,vlastní zkušenost nemám a myslím,že mít ,,páreček,,je dobré spíš pro rodiče,pokud si přejí mít kluka a holku... Já třeba po synovi nikdy netoužila,první se narodila dcera a mě se tak zalíbilo být maminkou holčičky,že už jsem si vždy přála další dceru,žádné výhody v tom mít k dceři ještě kluka jsem nenašla 😀 Takže je to individuální,ne každý touží po ,,párečku,,
Mám dcery 2 roky od sebe a ten vztah mají k sobě úžasný od malička. Viděla jsem v tom naopak výhodu 🙂. Ale těch řečí od okolí : škoda, že vám to nevyšlo, že nemáte kluka atd.
Teď máme kluka po x letech a má to také svá pozitiva, dcery pomůžou, brášku milují a lidi kolem jsou spokojení 😀 . Občas mě přepadne myšlenka, že by bylo fajn, aby měl kluk ještě za dva roky parťáka 🙂 .
Ja mam starsiho brachu a vyhrali jsme si vzdycky skvele, skoro jsme se nehadali. Prijde mi, ze dve holky se casto hadaj... A dalsi vyhoda hlavne teda starsiho brachy, vodil domu svoje kamarady, coz pro me jako pro holku bylo super 🙂 Vzdycky jsem chtela deti taky tak. Ale prvni mame holcicku, takze uz to neklapne 😀
Mám dceru a syna. Rozdíl 7 let. Ona malého brášku miluje, učí ho lumpárny, umí ho zabavit. Říká o něm, že je ten nejlepší bráška na světě. On je šťastný, když ji vidí, vyhledává její společnost. Zatím jsou malí, kdoví, jak dlouho jim to vydrží. 🙂
@gepe diky. Spolecny, maly byt....ale dobre vyreseny, ze kazdy mel svuj prostor.
Mam prvni dceru,bylo to tak uzasne,ze jsem si rikala,ze druhe by bylo super mit taky dceru..ze jako nevim,co bych s klukem delala😊vsichni kolem rikali,jak by byl super kluk,ze bych mela ten vysneny parecek.Nechapala jsem..Zjistilo se,ze cekam kluka,byla jsem stastna,ze je mimi ok a bylo mi fuk pohlavi..kolem me vsichni jasali😊syn uz ma 1,5 roku,dcera 3,5 a ja uz to chapu..je to nesdelitelne,neuchopitelne..ale je to proste uzasne..mas jakoby vsechno,oba svety..vic uz mit nejde..oba svety jsou totalne jine a kazdy jinak krasny..jsem stastna,ze nam to vyslo a uz se nezlobim na ty reci o "parecku"..
@vanilla0501 Je to fajn asi v tom, ze si s muzem vyzkousite klucici i holcici zabavu - krouzky, sporty, apod. Jinak jsou to proste vase deti, ktere milujete, rozdil kvuli pohlavi neni. Mame petiletou dcerku a dvouleteho kluka a jsou skveli partaci. Mozna jenom, ze se opacna pohlavi tolik nehadaji, ale to dedukuju jen ze kamaradka ma holcicky dva roky od sebe a porad jsou v sobe jako furie. 😀
Ženský, všem vám děkuji za reakce.
@vanilla0501 Já páreček nemám, ale chci. Jelikož přítel nemá sourozence, je jasné, že je na nás, abychom měli syna aby "rod" pokračoval. Ale taky chci dceru, abych k ní měla blíže. To je třeba můj pohled na věc.