Zdravím vás všechny, mám 5m holčičku a chtěla jsem jen vědět jestli má někdo podobnou zkušenost. Mojí mámě je 43 let a je hrozně hodná, usměvavá není s ní žádný problém 😁 ale moje dcerka ji jaksi nemůže ani vidět ani slyšet. Obecně je hrozně uplakaná (nacoz jsme si už zvykly), ale nemůže si ji ani pochovat ani s ní dělat kravinky, protože ta moje cacora začne hned brečet az do šíleného hysteraku. Taky u ní doma neusne když ji třeba hlídá po dobu toho co jsem např.u lékaře. Ma někdo podobnou zkušenost? Prolomí se někdy ledy? 😁
To mě pobavilo číst, že já jsem stejného věku a jsem čerstvou maminkou, nedovedu si představit, že už bych byla babičkou... Ale to je mimo téma. Můj syn takhle reaguje na staršího bráchu, nemá tedy histeraky, ale vždy trvá, než se usměje jak na něj promluví. Syn jezdí ob týden domu, ale teď přijel po týdnu a když ho vzal do náruče sice nebrecel, ale pořád prosebne koukal po tátovi a odtahoval se.
Neboj, přejde to 😅 u nás tomu nebylo jinak 😀 pak když mamka přišla, radši se na ní ani nepodívala, aby zase nezačala ječet jak siréna 😂 jediný, kdy ji snesla bylo to, když jsem zapnula vysavač 😂😂😂 to u ní v náruči dala aspoň pár minut a já si mohla konečně dojít aspoň na WC 😂 naštěstí už je to za námi 😅
Moje vnučka asi v 7-8 měsících...,když jsem ji měla pár hodin hlídat u mne doma také natahovala na pláč ...
ale milovala ráchání ve vodě tak měla vždy při příchodu k dispozici malé umyvadélko s vodou a misky,hrníčky,kačenku...
pomohlo to,vydržela o víkendu i déle než 3 hodiny než se rodiče vrátily z plavání,kina...
ted je jí pět je to vodomil a nejraději má na hraní playmobil bazény a umývárny zvířat, mytí nádobíka a koupání panenek...
@luna03 v tomhle věku si také začla dcera vybírat kdo se jí líbí a kdo ne. Dceři je rok a výrazná změna se nekoná. Jakmile na ní někdo varné do kočárku, jakože ty osamělé babičky to tak dělají tak se rozbrečí. Moji rodinu toleruje, ale třeba babičku a dedu, které vidí jednou za čtvrt roku vůbec. Kolikrát se ani nevysleknem a jdeme raději zase domů. Chce to postupně a nenásilně. Zkus nastudovat separační úzkost, nám i doktorka řekla, že ji má a dosti silnou.❤️ Studovala jsem a zjistila, že to opravdu na sílu nemá cenu. Já chápu, že ty prarodiče si je chtějí užít, já bych taky ocenila občas hlídání, aby si zašla k zubaři ale prostě bohužel. Malá až bude připravená tak bude připravena, do ničeho ji netlačím a je pravda, že jsme zvládli celkem obstojně vánoční návštěvu babičky a dědu.
@jjasmina tyjo až? To mě trochu děsí. Na nás se někdo nesympatický nemůže ani podívat 😁 návštěvy u doktorky probíhají tak, že tatínek je s malou v čekárně, já doktorce nahlásim novinky a popřípadně dotazy, až máme vše dořešené, přijde přítel s malou, zváží se, změří a jde se pryč s totálním hysterakem 😔 prohlídka trvá 5 minut a my jsme rodiče úplně hotový z toho pláče, přitom doma ve svém je to čertisko. Teď nás čeká roční prohlídka s očkováním a mám strach jako blázen co zase bude 😁
@kubesovaadelka
Nase to projecela ještě v 1,5r, hele teď pohoda už, no možná u dr bude zase řev teď ve 3 letech, ale teď se i mazlí s babičkou aspoň. Jako bylo mi to líto, ale prostě kojena zavislacka no
No první to dělala taky tak kolem 3-5 měsíce u mych rodičů a preslo to, za to druhá do teď (téměř 2roky) se ji tchanovci nemuzou vubec dotknout, od mala rev a rev... Uz me to štve, u našich je naprosto v pohode a u nich je to strasny
@jjasmina malá kojena skoro nebyla. Ale i přesto si to vybírala jinak. Neustálé nošení, uspávání na rukách v podstatě do teď 😂 tatínek je pořád v práci, takže si musí vystačit semnou, mojí sestrou jejím stejně starým synem a mojí babičkou, která strašně ráda pomůže a jelikož se vidíme denně když bydlíme v jednom domě, tak v nezbytně nutných situacich pohlídá, ale malá je doma rarach,v kočárku nevydrží a babičce je přes 75let takže toho hlídání nejde tolik. Opravdu jen akutně k doktorovi. Ale jiné lidi k sobě prostě nepustí, natož prohlídka u doktorky, kde se jí dotýkají
@jjasmina a nejvíc mě štve vždycky sestřička, když jí řekne Ježíš co rves prosím tě. Tohle ji vy trpíte? To jí vůbec nedovolujte,to jí netrpte. Až ji minule doktorka řekla, že je to Separační úzkost a v jejím věku naprosto normální, tak se uklidnila se slovy,no to za nás nebylo
@kubesovaadelka u nás to je vzdy taky řev, dr a ni sestranikdy nic neříkají, sestra se usmívá a dr jednou řekla no jo, se jí nedivím, když na ni sahá někdo cizí 🤣
@jjasmina právě paní doktorka je naše taky fajn, jen ta sestřička je stará škola
Syn takhle vyváděl, když přišla tchyně. Nutno poznamenat, že obecně nechtěl moc nosit od jiných lidí než ode mě. Nicméně u tchyně stačilo, když přišla blíž než na 2m a už ječel. V 1 roce se to zlepšilo, ve 2 letech už ji miluje.
Myslím si, že to bylo i tím, že ona je hodně obézní (takže mu přišla velká) a byla hrozně intenzivní (pořád na něj mluvila, vrhala se k němu, snazila se na něj sahat.. vlastně má i dost výraznou vonavku), tak se jí asi bál.
@malinkata taky jsem se s laskou zasmala…je mi 45 a mam doma 15 mesicni princeznu ktera kolem pul roku taky nechtela byt u nikoho jineho pak pul roku ji bylo jedno kde je a ted to zacalo znova …. jak rika manzel ….mamincin mazanek 😀
Také jsme si tím prošli. Zatím, co syn byl pohodář od narození, tak na dceru stačilo, aby se někdo podíval, nebo se pohnul směrem k ní a okamžitě začala plakat. Babičky si jí taky nemohly pochovat, dědové ani promluvit. Když zazvonil zvonek, utíkala se schovat, nebo mě rychle našla a schovala se ke mě. Přešlo to po druhém roce. Hodně jsme od roka a půl chodili mezi lidi, na cvičení se stejně starými dětmi, různé dětské akce, místní akce, začala jsem se stýkat s dalšími maminkami a dětmi, zvali jsme je domů, občas jsme zašly k synovi do školky atd., aby dcerka pochopila, že i lidé mimo naše obydlí jsou v pohodě a nikdo jí nechce sníst. K cizím lidem je stále obezřetnější, ale pochopila, kdo je rodina a nemá už problém s nikým 👍
Dcera takhle nemohla videt myho tatu, vzdy total histerak. Jeho to samozrejme mrzelo. Pak, postupem casu, kdyz zacala chodit a vic vnimat, tak na ni muj tata delal ruzne kraviny a snazil se ji necim zaujmout a nakonec si ji ziskal takovou hovadinou, ze se jakoze prastil,rekl "auvej" a ona se tomu zacala smat. Do ted rika dedovi "deda auvej" pritom je to uz 5 let
@kubesovaadelka tyjo u takové sestřičky bych asi řvala taky 😂
Moje dcera vídala obě babičky od narození docela často a byla v pohodě, tuhle separační úzkost jsme skoro neměli (i vůči cizím byla v pohodě), zato pak to období ve stejném stylu později (kolem třeba 3let) jak ty děti najednou někomu koho brali začnou říkat "tebe nechci, běž pryč", to u nás bylo výživné a trvalo dlouho. Asi proto, že jsme se jí mezitím rozešli rodiče (v roce a půl). Takže to taky nejvíc odnasel můj současný manžel, kterého má jinak ráda, adoptovala si ho už na první schůzce, a teď ho zase miluje, stejně jako babičky, dědečky a tak. Ale to" běž pryč" zkusila i na mě, jenže já šla a jí došlo že mámu asi chce :D
Ale to jsou všechno období a přejdou. Ty děti to taky nemají někdy úplně jednoduché 😊
@jerrabina no to teda, teď jsme byli nedávnou na roční kontrole a měli tam praktikantku, tak se sestra držela 😁 nahřála si ruce ať ji nedrží studenýma rukama a dokonce přiznala, že děti kolem roku mají různé fóbie apod.😁 Nicméně dcera u doktorky pláče dál ale už míň
@luna03 syn v tom věku byl taky takový. Měl takové máma období, teď by u babičky byl nejradši furt.