Bije děti, rodiče, všechny. Co s tím?
Milé maminky, mám na vás dotaz. Mám 21.měsíční dcerku.
je to velice chytrá, čilá holčička🙂
už od narození je to typ protivnějšího miminka/dítěte. Hodně plakala, nevydržela v kočárku, a všeobecně je taková náročnější, protivnější.
V poslední době začala bít děti. Bez důvodu. Jen proto, že jsou blízko ní.
jednou plácne, štipne podruhé udělá malá malá a řekne promin.
To samé nám rodičům či prarodičům - plácá rukama když se jí něco nelíbí a zachvíli přijde a tulí se, fouká bebí, dělá malá malá...
Jsem z toho zoufalá...
co s tím????
@myscha jo a my jsme ještě synovi říkali, že když se zlobí nebo má vztek, tak ať třeba bouchne do gauče, nebo do něčeho měkkého, někdy to zabralo a někdy taky ne. Přeci jen gauč mu něco nezakazoval 🙂 , ale alespoň někdy si tu naštvanost vybil jinak.
On byl teda starší, tvoje dcerka je ještě malá na takovéto rady a připadá mi, že bude asi vzteklejší a impulsivní typ, co možná těžce snáší, když něco nesmí. Takže vyjede a až vychladne, tak to žehlí 🙂
Ještě bych možná omezila zákazy a příkazy jen na to nejnutnější, neřešit ptákovinky, kdy nejde o život, to pak dochází ke zbytečným střetům. Taky jsem to tak dělali, i když na něčem je nutné samozřejmě trvat, aby děti měly hranice.
Doporučuji knížky - Jak mluvit, aby nám dítě rozumělo a Respektovat a být respektován
Syn byl taky jedno z těch protivnějších (BTW krásný název 😀 ) miminek, řval mi furt, mezi 1,5-2,5 lety to bylo to samý, dovoloval si na starší, házel kameny, až jsem měla fakt strach, jakej fracek z něj bude. Dnes je na pohodu, taky má své raubířské chvíle, ale jinak je v pohodě a hlavně je v pohodě ve školce...
Zkus tyto dvě knížky, mně moc pomohly a často se k ním vracím 😉
@johnatanka v tomto období hledají mantinely, kam až můžou a vůbec poznávají sami sebe, takže je jen na tobě, jak určíš ty hranice, u nás pomáhalo a pomohlo počítání, jak něco není do 3, jdu pro vařečku, to ví, že je už zle a už to lítá, jednou jsme taky byli na pohádkovým lese a mluvil tam s čertem a ten mu promluvil do duše o uklízení hraček atd, taky to zabralo na nějakou dobu, pak se na ně furt koukal na you tube, že věděl, že se tu může ukázat, ale už asi 1,5roku jsem čerta nepoužila a ani je k nám nezvu na Mikuláše
@lenickan nebo jí můžeš naučit, jak jinak to dělat, než bouchat. vybrat si jedno slovo - jemně, s citem, opatrně - a to používat pokaždé, když bude chtít bouchnout nebo bouchne. Ukázat jí, jak na to, nezakazovat.
A můžeš i nabídnout jinou variantu vybití vzteku - at třeba řekne nějaké slovo, kterým se uklidní.
my máme doma to samé, zrovna jsem dneska založila téma na fóru o tom, jak se syn chová k dětem ve školce :/
taky si s tím nevím rady, jsme důslední, nenecháme si nic líbit, vysvětlujeme, povídáme si, ale nepomáhá nic..snad jen věkem se to spraví, až se skllidní
Ahoj, já se přidávám, moje dítko taky rádo bije ostatní... jenže má teprve 13 měsíců, to se mu to blbě domlouvá 😒 . Nějaké NE a zlý pohled na něj vůbec neplatí, má ze všeho ohromnou legraci. Vím že to nemyslí zle, on si prostě hraje, má to jako hru, ale jak ho to odnaučit? Nejhorší je, že plácá svého staršího brášku, bezdůvodně a nečekaně, a už to došlo do takového stádia, že náš mírumilovný nekonfliktní prvorozený se začíná bránit (se mu ani nedivím) a odstrkávat toho mladšího a vůbec si s ním už nechce hrát, podle něj je jeho mladší bráška prostě zlý a je z toho smutný ☹ . A já netuším co s tím, staršímu (4 roky) to prostě nevysvětlím, že bráška není zlý, že si takhle jen hraje a že z toho nemá rozum... ten starší má na mladšího už pomalu averzi, dokonce ho od sebe odžduchává, kdykoliv se přiblíží a já pak po tom starším řvu, že to nemá dělat, ať mladšímu neublíží... a taky že mu nemá oplácet, jinak se to neodnaučí... ach jo, začarovaný kruh ☹ , jak z něj ven???
Tak já bych to v žádném případě nenechávala bez odezvy a nestačí ani jen nějak jemně říct "to se nedělá". Dítě si z toho pak vezme, že je to vlastně ok.
Neustále sledovat a jakmile něco provede tak důrazně říct ne, ale to musí být opravdu silným hlasem, dívat se zpříma do očí a koukat fakt zle 🙂 .
Nejlépe předcházet situaci a v plácnutí zabránit, pokud je to tedy jen trochu možné. Odvést jí od dětí a říct, že
jestliže jim ubližuje, tak si s nima nemůže hrát. Někdy klidně i odvést domů z hřiště nebo mateřského centra, i když je to opruz i pro tebe. Pokud se snaží plácnout vás, tak tomu zabránit, chytit za ruku, odvést někam jinak apod. Tohle syn dělal i nám někdy od cca 2 let a postupně ho to přešlo, on ale plácal jen nás 🙂 , děti nikdy ne.
Můj názor je, že plácat dítě v takovémto případě je k ničemu, ony nás jen zrcadlí a když ji plácneš, tak bude dělat to samé. Vpodstatě z toho musí mít zmatek, ty plácat smíš a ona ne.
Jinak si myslím, že ji to přejde, je to jen způsob, jak se snaží prosadit a asi bude ten "agresivnější" a náročnější typ. Jen je třeba ji naučit a ukázat, jak se k dětem a k vám chovat a nedoufat, že to přejde samo.