Afektivní respirační záchvat, prožili jste ho?
Dobrý den maminky, nějak jsem tu nenašla totot téma, tak zakládám.
Dneska mi 20m. dcerka předvedla tento záhvat se "vší parádou" .o( Přesto, že jsem zdr. sestra u novorozenců, vyděsila mě tato zkušenost tak, že jsem potom měla sama co dělat, abych ji rozdýchala!
Čistila jsem jí nosánek "ušinkou" tak jako už tisíckrát předtím, začala plakat, přičemž si stihla pofňuknout asi tak 2x a najednou ztuhla. Říkám jí, nadechni se, nadechni se, Madlenko, Madlenko....a to už jsem křičela a měla ji v rukách. Nejdřv jsem ji plácala do zádíček, pak tošku do hrudníčku, třásla jsem s ní. A to už byla úplně modrá. Byla jsem vyděšená k smrti a nevěděla jsem, co si počít. Křičela jsem na mámu, třásla s dcerkou a měla slzy v očích. Dvakrát jsem malé strčila prst do krku a kontrolovala ji, jestli nemá zapadlý jazyk a když jsem jí ho tam strkala potřetí, tak mi se nadechla. Trvalo to asi 45sec. Otevřela na mě oči a já myslela, že je všechno v pořádku. Ale najednou se mi v náručí proměnila v "hadrového panáka" a já kříčela na mámu ať už volá RZtu. Zase jsem s ní třásla, naštěstí za 15sec. probrala. Dívala se na mě a konečně začala chytat barvu. Asi po 2minutách, co koukala naprosto vyděšeně se tak jakoby bolestně až vyčerpaně rozplakala a tulila se ke mě. A mě se spustily slzy zděšení, radosti a obav z toho, co se mohlo stát .....
Samozřejmně jsme byly u lékaře. Ještě nás čeká eeg, ale závěr zní pravděpodobně Afektivní respirační záchvat...doufám, že to byl první a poslední co jsme spolu kdy prožily .o( Přesto bych si ráda popovídala s někým, kdo něco podobného prožil.....
Snad už nikdy více.
Doporucuju z osobni zkusenosti s sebou nosit vodu ve sprayi a jakmile by to na malou zase prislo, rychle ji postrikat oblicejik. Pomaha taky lehounce propleskavat tvaricky a foukat do obliceje. Upozorni ty, kteri ti budou treba dcerku hlidat, co by v pripade zachvatu meli delat. Doktori kazdopadne rikaji, ze ty deti se proste nadechnou, ale vim, ze na modrajici dite v mdlobach neni hezkej pohled a cloveku se fakt svira srdce uzkosti - poprvy i podvacaty. Kdo nezazil, nepochopi. Ale clovek se to nauci zvladat a s vekem se to jen zlepsuje, az vymizej ty zachvaty uplne. Nervova soustava ditete proste potrebuje delsi cas, aby dozrala a vsechny dojmy, bolistky, zazitky se naucila v klidu zpracovavat.
Drzim palce, at se to u vas uz neopakuje.
@inees Moc děkuji za rady, to s tou vodou určitě budu praktikovat. To je dobrý nápad. A přesně jak říkáš, já jsem zdr. sestra u dětiček a přesto jsem úplně ztuhla a byla naprosto v šoku a vyděšená, ten pohled mám pořád před očima .o( A mohu se jen zeptat u Vás se to opakovalo?? Já někde četla, že to klidně může být i jednorázová zkušenost...děkuji.
@peetrunka mám kamarádku, někde jsem to tu psala, její kluk to měl cca od roka a půl, a rozhodně to jednorázové nebylo 😒 ale opravdu na to pomáhá voda, stačí vlažná. Jinak není nic, co by tomu zabránilo, bohužel. Kluk se třeba praštil, ani ne nějak moc, ale místo křiku jen otevřel pusinku a začal modrat a chvilku to trvalo, než se nadechl. Měl to cca rok, pak to najednou přestalo.
@peetrunka tak ja to zazila u kamoskinej dcery (teraz ma 19 rokov uz, takze to bolo dooost davno..) Zaberala voda a dokola sme sa jej prihovarali co najkludnejsim hlasom: Kamilka dychaj, nadychni sa, to je ok, dychaj..
V kombinacii s vodou to fakt zaberalo, mala to okolo roka par krat, potom uz nastastie nie.. Budem drzat palecky,aby sa vam to neopakovalo..
Ahoj, tak moje sestra má kluka a ten kolikrát začne řvát kvůli úplný blbosti a přestává dýchat- hnus. pomáhá mu vždy chrstnout vodu do obličeje, ale je to fakt hnus
Už jsem to tu četla, nějaké mamince se s holčičkou stalo to samé, ale kde to bylo........fakt nevím.