9měsíční nespavec
Ahoj děvčata.
Máme doma úžasnýho kulišáka. Od 5.měsíce plazil, v šestém lezl a seděl i stál.. od začátku sedmého nám lítá kolem nábytku, takže to není žádnej lenoch :D, ale opravdu nebudu lhát když řeknu, že jsem s ním nezažila noc, kterou by prospal celou, nebo se nedejbože vzbudil jen jednou dvakrát.
Od třetího měsíce se budí i osmkrát za noc. Do půlnoci většinou jen jednou, ale pak to nastane. Hrozně s sebou hází, dřevěnou postýlku jsme museli vyměnit za tu cestovní, protože tlumí lépe jeho pády. Spí u nás v ložnici, zkoušela jsem ho mít i jeden čas v posteli, ale bylo to stejné..
Dáváme ho spát v půl deváté (dřív neusne) a vstává sám po šesté. Přes den spí dopoledne a po oběde vždy tak hodinku. Jinak v leže vůbec nevydrží, přebalovat ho musím ve stoje a stejně mi u toho většinou odleze. Nenechá se položit na záda, hned se s hysterickým řevem obrací..
Pořád jsem ten spánek přisuzovala zubům, ale už vážně nevim co dělat. Má plně vylezlé jen dolní jedničky, rostou mu horní jedničky a horní dvojka.. a strašně pomalu.
Mlíka (UM)se dožaduje většinou o půlnoci a pak ve tři (někdy i v pět 😕 ), přestože odpoledne hodně jí a k večeři má vydatnou kaši.
Všude poslouchám jak každýmu miminko krásně spinká a už jsem z toho na prášky, co bych dala za to spát alespoň čtyři hodiny v kuse.. to se mi nepoštěstilo už půl roku. Vím, že aspoň trošku odpočatá bych byla i lepší máma a to je to co mě opravdu nejvíc trápí.
@efe podívej, každej prcek je jinej. taky mě berou řeči maminek, kterým děti spí celou noc. já chci takyyyyyyyyyyyy. za velmi super noc bych považovala, kdyby každej vstával jen jednou na mlíko a vstávali třeba v 7. je jim rok a půl a na prstech jedné ruky bych spočítala, kdy aspoň jeden z nich spal celou noc :D pořád taky přemýšlím.......zuby? rýma? teplo? bříško? prostě asi máme nespavce. teď je třeba období: Verouš nechce spát v postýlce a poslední dva dny chtěla mlíko 3x za noc a Janek má sice mlíko jen dvakrát, ale od 5 do půl 7 se mrská v mojí posteli, kope mě úplně všude a já trávím čas tím, že se kroutím mezi těmi dvěma, aby se nekopali do hlavy :D tím si nestěžuju, jen chci říct, že v tom nočním bdění nejsi sama 🙂 a člověk si říká, snad brzo bude líp...........ale jinak se nežinýruj a spi i přes den. nádobí ani prach neutečou. jak říkáš:odpočatá máma, lepší máma 🙂
@zanri
@hanyzka11
holky moc děkuju za podporu, máme to dost blbé s penězma teď, tak po nocích a když je chvíle dělám grafiku :(( tak chodím spát kolem jedné. Takže jsem vážně na pokraji sil, spaní přes den nepadá v úvahu. Jsem ráda, když se, když usne, najím a umyju nádobí, případně nabuším pračku.
Jsem hrozně ráda, že nejsem sama. Chodím s malým na kroužek a ještě na plavání a mám kolem sebe jen samé dokonale upravené odpočaté mamky, kterým děti spí, při přebalování drží a všechno sní 🙂). Náš Karlík se teď nově naučil vylézt na křeslo a z křesla na topení a tam stojí a drží se kličky okna.. ale jakmile ho chce někdo v pohybu omezit, tak řev.. stačí boj s oblíkáním.. Zachvíli jdem na desetiměsíční kontrolu, tak už teď se bojím jak dáme vážení a měření.. :D ale je vážně úžasnej, kdo ho pozná, zamiluje si ho.. jen to a teď čerstvě těhotná musím nějak fyzicky vydržet.. 😀
Ahoj, nevím, jestli tě to nějak uklidní, ale nejsi v ničem sama...můj první synek byl taky takový, ležet neuměl, spánek jsem ho musela "naučit" v noci vyřváním - k tomu jsme přistoupili kolem 1 roku, protože tím nočním neustálým buzením jsme byli oba dva úplně vyřízení...trvalo to 1 noc a spal, pochopil to dost rychle 🙂 Někde jsem četla, že se všechno má dělat tak, jak to vyhovuje mamince i miminku. To mi připadá logické, prostě se s malým musíš nějak domluvit. Jde to vždycky.
Synek byl živous hrozný, doteď - jsou mu 3 roky pryč - když s ním někam jedu MHDou nebo jdu nakoupit (nečíním často) atd, tak jsem připravená na opovržlivé pohledy okolních lidí, jak jsem neschopná matka - malý pořád někam leze a tak.
Otěhotněla jsem podruhé, když mu bylo 10 měsíců, taky jsem to měla dost těžký, unavená jsem byla až hrůza a do toho tenhle divoch...ale vydržela jsem to 🙂 a děti se milují. Neříkám, že se nemastěj, to teda dost hodně (oba kluci), ale mají se zároveň moc rádi. Mají mezi sebou rok a půl a kousek.
Nevím, jak to všechno držím...někdy je mi hodně špatně, někdy brečím, někdy mám depresi...ale některé dny jsou úplně super a já je miluju od rána do večera. Je jim teď 1,5 a 3 roky a užívám si to.
Vydrž, mě doteď spí v noci ten mladší....někdy pomůže vzít ho k sobě, jindy stačí pochovat nebo pohladit...někdy nezabere nic...
Všechno vydržíš, zkus se hopochopit, proč to tak má, a pokud to už nejde dál, tak zasáhni 🙂
@alzbetakotkova tak to mě přesně čeká taky.. druhé, jestli všechno dobře dopadne, bude rok a půl od tohohle raráška krásnýho. Plánovali jsme to tak, já jsem o 14 měsíců mladší než ségra a jsem hrozně vděčná, že máme takhle věkově blízko. Ale jak říkáš, jednoduché to nebude. A nejbližší babička dvě hodiny autem daleko 🙂
Přeju ti hodně sil do budoucna a fůru pozitivního myšlení.. všechno za to stojí..
a já jsi to jdu opakovat 😀
Ještě musím podotknout, že děti v ničem nebrzdím, naopak je v různých věcech povzbuzuji a ukazuji, jak co udělat, aby to udělaly správně - např. jsem nikdy nedávala zábrany na šuplíky, ale naučila je, jak je správně otevřít...a nikdy si neskříply někdy prsty, jsou dost samostatný, umí zastavit a rozhlídnout se u silnice, nikdy do silnice nevběhly atd...Pořád na ně někdo v okolí dává pozor a drží za ruku, aby něco...a oni jen nechápavě koukají, co jim ti lidi dělají. Prostě jsem je naučila starat se samy o sebe.
Takže - trpělivě přijímám kritiku, jak jsou hrozně divocí a nezvladatelní...ale na druhou stranu se všem líbí, jak v malém věku vylezou bez pomoci až na vrchol pyramidy, jak sami upozorňují na jedoucí auta, jak sami nastupují/vystupují do autobusu a tak....🙂
Hlavně - pro mě je důležité pochopit, že on je on a ne převlečená zmenšená já....on to chce jinak než já a má právo si svět osahat po svém.
Stran spánku - po narození druhého dítěte jsem více než rok spala 2-3h denně. A žiju doteď, kupodivu 🙂
@efe Babička jedna nefunguje a druhá funguje velmi málo a je daleko....bydlíme v bytě, takže odpadlo vystrčení kočárku na zahradu atd...Byla jsem a jsem dosud na kluky sama. Je to opravdu náročný, ale už daleko míň, než dřív.
Druhý synek byl ještě větší nespavec (je dosud) než prvorozený....na ten první rok nevzpomínám, asi v rámci zachování psychického zdravý se mi vymazal z paměti 🙂 Bylo to opravdu krušný, navíc používám látkové pleny....denně jsem žehlila mezi půlnocí a půl druhou ráno...☹
@alzbetakotkova to se teda taky divím že žiješ, já spím půl roku kolem tří hodin denně a nedávám to 🙂
látkovky u nás padly, protože ho opravdu přebaluju když chvíli postojí a než se mi rozleze a to prostě nedávám.. On jinak vlastně nebrečí, ikdyž teď má období, "co to je to chci, neber mi to", ale jakmile ho chci přebalit nebo převlíct, pláč jako bych mu trhala nohy 🙂))
@efe já to taky nedávala, často to odnášely děti...v Norsku by mi je už asi dávno vzali 🙂
A uklidním Tě, jde to naučit a zlepšit, máme podobného divocha a vědět to, co vím, začnu dřív, třeba už kolem toho 9. měsíce, já k tomu dospěla až po 1. roce, mohla jsem si ušetřit už pár týdnů špatného spaní. 😀
@efe - ahoj, nevím , jestli tě to uklidní, ale myslím, že je to s tím spaním v pořádku - píšeš, že ho dáváš spát v půl deváté a vstává sám po šesté - to je přesně jako u nás - malej teď usnul, kolem 1-2 se vzbudí - dám mu v postýlce mlíčko, ani ho nepřebaluji a spí do těch 5-6h. ráno, zase mlíčko, pak ještě někdy tak na hoďku usne (a někdy už taky ne), další spánek dopoledne 11-12h, a pak 15-16h a to je vše. V našem případě to pokládám za ideální🙂, protože nám pořád rostou zuby (cca 14 jeden), a to je pak co dvě hoďky vstávání. navíc teď máme úzkostlivé období a to je fakt děs 😒 A s tím odpočinkem? Když usne a jde to, tak si lehnu taky 😵