8mi měsíční holčička má záchvaty vzteku. Co s tím?
Mám osmi měsíční dceru. Včera už její vzteklost vygradovala do nejvyššího možného bodu. Ještě v devět večer nechtěla spát, vzpouzela se v náručí, ale když jsem ji položila, aby si hrála, jen plakala a vztekle brečela, tak jsem ji zkusila uchovat, marně a nejen to... začala vzteky rudnout, brečela jako o život a tak děsně řvala až se pozvracela. Byla celá jako v křeči. Zklidnilo ji až když jsem ji omyla obličej studenou vodou... pak ještě půl hodiny pofňukávala a nakonec usnula... takový histerák jsem ještě nezažila.... Mám strach jestli něco nedělám špatně... kdykoli ji chci položit i přes den aby byla trochu samostatná, nebo ji jen přebalit začne plakat... už nevím co s tím. Prosím poraďte mi...!!!!
jj, možná je lepší zkusit si toho co nejmíň všímat, aby neměla diváky. nám to zabralo. v okamžiku, kdy byl veselej, mazlit,hrát,ňuňat. snadno se to říká, hůř dělá, já vím, ale čím jsou větší a chytřejší, tím líp se s tím dá pracovat.
neděláš nic špatně, to není tvoje chyba, oni strašně vnímají naše rozpoložení, nervozitu,stress, přenáší se to. zkus v klidu dělat "nic". 😉 😉
ahoj vendulko, zrovna tohle řešim s našim Járou (akorát vedle v batolatech - "jak na ročního vzteklouna"). Záchvaty vzteku už jsou někdy fakt nesnesitelný, předevčírem mi už ruply nervy a trochu jsem si na něj zařvala.. 😔 Od včera zkoušim si ho nevšímat, utřu nudli, slzy, řeknu mu že to má blbý, když si takhle řvaním kazí den, a zase jdu od něj. Dělám si doma všechno co potřebuju, každou chvilku na něj jukám. Včera na chvíli přestal, tak jsem hned šla k němu, že si budeme hrát, aby věděl, že je lepší být hodnej. Trhalo mi to srdce i nervy, ale po 14 dnech holt musim být trochu drsnější, takže hlídám ho, mluvim na něj, jako by nebrečel, ale žádný utěšování, to mi řve ještě víc. Asi ttrošku vydírá 🙂