Měla bych prosbu na všechny zasloužilé matky 🙂 už na 7.týdnech jsme nechali přes noc malou u babičky, s tím, že chceme, aby si na hlídání zvykla a my si mohli čas od času zařídit věci, aniž by jsme jí museli tahat sebou (po úřadech a tak). Hlídání nikdy nebyl problém. Když jedeme na nákupy poputuje k jedné nebo druhé babičce (takže jí hlídají tak 2x týdně). Jenže už 2 měsíce máme malej problém. Po cca hodině začne brečet jako blázen. Nepomáhá ani chování, krmení, vození - dokáže brečet i 2 hodiny v kuse. Uklidní se vždycky až když jsme u ní (já a manžel), po tom breku pak třeba tři hodiny ještě hůř dýchá a pohejkává. Blíží se Vánoce a já bych ráda vyrazila se sestrou na nákupy. Mysleli jsme, že děti necháme u babičky a my si to užijeme, jenže mám obavy o malou. Jak to zvládne. Budeme cca 20 km daleko, takže až by mi (zase) volala, trvalo by mi dlouho než bych přijela. Sebou jí taky tahat nechci (s kočárkem do krámu nemůžu, nosit se s ní taky ne - má 10 kg, sestra by mi taky nepomohla - bude v 8.měsíci těhotenství (čeká dvojčata), na klokanku je těžká a hlavně mě po chvilce děsně bolí záda). Máte někdo podobnou zkušenost? Kdy to asi tak to dítě přejde? Nechci aby to byl náš mazánek.
@naomi6 Jé, strašně děkuji za radu. Moje tchýně mi na to řekne, ať to neřeším že to přejde, ale já mám první mimčo a tak nevím co a jak. Nákupy teda možná zkrátím, ale určitě si jí vezmu sebou a nenechám jí samotnou. Trošku potěší když vím, že jí chybím, ale je mi hrozně než se uklidní. Takže ještě jednou moc děkuji.
@hudala Nemáš za co. Já tohle přesně znám. Na tychýni se vykašli. V tomhle věku dítě nemůžeš rozmazlit. Jasně, že to přejde, ale máma má být s mimčem a hotovo. Taky mi rvalo srdce, když malá plakala. Zkus nákup naplánovat, abys věděla,pro co jdeš a vezmi ji s sebou třeba do vajíčka na košík, abys nemusela ji tahat. Přeju, ať nákupy zvládnete co nejlíp. 🙂
@naomi6 nejhorší je, že ať to řeknu komukoli tak všichni si budou myslet, že akorát přeháním (to ta starší generace). Ale malá je pro mě to nejdůležitější na světě, takže je prostě nebudu řešit. Jen doufám, že tohle období přejde. Možná už jiný mimčo mít nebudeme a tak nechci aby byla mamánek. Proto jsem se jí snažila dávat čas od času na hlídání k babičkám, aby si ode mě taky na chvilku odpočinula. Nákupy nějak vyřešíme (manžel bude rád, alespoň moc neutratím 🙂). Tak ještě jednou děkuji a přeji krásný den
Klokanky ničí záda nosičům i dětem. Pořiďte si ergonomické nosítko (Manduca, Ergo, Beco atd.) Pak není nošení žádný problém. A přečti si tohle: http://titera.blog.respekt.ihned.cz/c1-57703780...
@naomi6
@hrusti
holky, moc děkuju. Ono je hodně těžký, když přijedeme domů a hned po vystoupení z auta slyšet jak malá brečí. A pak když vidím jak lape po dechu je to ještě horší. Dřív jsem myslela, že je to malej komediant, protože jakmile si jí vezmu už se zase směje. Teď ale alespoň vím o co se jedná a že to na nás jen tak nezkouší (jak si mysleli jiní). Takže teď jí dám na hlídání jen když budu vědět, že do hodiny budu určitě zpátky.
Já nevím, já když slyším "je to malej komediant" nebo "hraje to na mě" nebo "aby si ode mě odpočinula", tak mi běhá mráz po zádech. Minimálně než začne dítě chodit, tak je na matce od přírody naprosto závislé, instinktivně cítí, že bez ní zahyne, tak se divme, že panikaří, když matka zmizí. :( Instinkty jsou prostě instinkty, to dítě má nefalšovaný strach.
@laurapa vy jste zřejmě velmi chytrá a neomylná žena. Gratuluji. Kdežto já mám první dítě a tak hodně dám na rady starších a zkušených (nejen babiček). Pokud něco nevím, tak se optám a ráda si nechám poradit. Myslím si, že nic nedělám špatně. Když jí dám čas od času na hlídání když třeba musím běhat po úřadech ze mě snad špatnou matku nedělá. A to, že je naše malá malej komediant tak to tedy je (z toho Vám mráz po zádech běhat opravdu nemusí) (například když se vzteká koukne na nás, když se díváme vzteká se dál, když ne, tak jí to nebaví a za chvilku už se na nás culí). Jelikož ale jako matce mi vadí když brečí tak jsem se obrátila na rady tady (na řeči starších že to nic není už nereaguji). Naštěstí každý vychováváme své dítě tak jak nejlépe umíme. Prosím, přestaňte komunikovat v této diskuzi když s tím máte problém. Urážlivé, arogantní či jinak negativní zprávy si snad psát nemusíme, ne?
@hudala Myslím, že se opravdu jedná o separační úzkost u vaší holčičky (někomu začne v 7měsících, jinému v 1roce...) Mám o něco málo starší holčičku než vy a tato diskuze mne velice zaujala, proto jsem se rozhodla napsat jak je to u nás a čím se řídím já. Třeba si z toho něco vezmete, nebo vám to přijde směšné a řeknete si, že právě já si vychovávám maminčina mazánka 🙂
1. Nenechala bych si radit od babiček a jiného příbuzenstva - jejich debilní rady: "nech ji vybrečet, alespoň se ji posílí plíce", "nech ji v postýlce a dělej si co potřebuješ"...mně dokáží rozpálit doběla a jedinné čeho bych podle mně dosáhla, by bylo ubrečené, vystrašené, zrazené dítě, které se utvrdí v tom, že dospělí na něho kašlou a pomoci se pláčem nedovolá. Tzn. pokud malá brečí, okamžitě zjišťuju příčinu a snažím se ji utěšit co to jde, protože útěchou a něhou dítě člověk nerozmazlí! 😉 A komedianti jsou hlavně důchodci a ne malé děti 😀
2. Nenechávala bych dceru hlídat mimo náš byt/dům a už vůbec ne přes noc (na to je opravdu ještě moc malé miminko) - děti mají rády to "svoje". Tím myslím především svoji maminku, svého tatínka, svoji postýlku, postýlku svých rodičů 😀 Pokud k hlídání jinou osobou musí dojít, dceru je třeba na to připravit a výsledkem by dle mně mělo být to, že si v přítomnosti hlídače na maminku skoro nevzpomene a hlavně nebrečí, protože ví, že se maminka vrátí. Pokud by ovšem malá plakala, hlídání není na místě, není na to prostě připravená a opět je jisté "že to nehraje". Ač jsou děti vychytralé, tak dobří herci jako dospělí nejsou! 😀
3. Dělala bych všechno co jde s dcerou - vyřizování, nakupování...pokud jdu na úřad, kde jsou shody a nechci tahat kočár vezmu si manducu, v obchodě ji zabavím hračkou, na poště ve frontě ji dám škubat podací lístek...Prostě mně ani na nákupu neobtěžuje a tím ji budu ujišťovat klidně do 18tin 🙂
No, toť asi tak vše, třeba mně ještě něco napadne a dopíšu to později 😅
@tanak já už jsem to i psala, ráda si nechám poradit.
Co se týče Vaší 1. tak to je přesně taky to co mi vadí. A i kdyby ne, žádnou maminku nenechá chladnou to, že jí pláče mimčo. A přesto, že vím že to nemyslí špatně (my jsme tu výchovu taky přežili) tak já jí nedokážu nechat brečet a ani nechci.
Myslím, že na tom, že řeknu o mojí dceři že je komediant není nic špatného. Není to urážka, sprosté slovo či tak něco. V prvé řadě je to náš miláček.
2. 🙂 přes noc byla zatím pouze jednou a to z vážných důvodů. Většinou jí hlídá babička se kterou bydlíme v jednom baráku, takže rozhodně ne v neznámém prostředí (hlídá jí většinou u nás v bytě). Do cca začátku 6-tého měsíce nebylo hlídání vůbec žádný problém. Babičku vidí několikrát denně a to na déle než 5 minut. Jsou místa kam prostě tahat malou nemůžu...
Když malá spí a já nutně musím někam dojet (třeba pro manžela) tak raději houknu na babi aby mi jí šla pohlídat než se vzbudí než abych jí budila a tahala sebou. Kolikrát ještě spí když přijedu a vzbudí se až když jsem zase vedle ní.
Nerada jí nechávám samotnou a i když jedu jen pro 5 rohlíků vždycky si jí beru sebou, přesto, že mi to pak trvá déle.
Nedávám jí hlídat jen tak z rozmaru (třeba že bych musela na manikůru či tak, to to s chutí oželím).
Svojí dceru miluji a i když ne vždycky se mi to daří tak všechno se snažím dělat dobře a hlavně tak, aby se malá měla co nejlépe a byla šťastná. Kdybych se o ní nestarala neptala bych se tady a nechtěla poradit. Každý máme jiný názor já si cením toho, že my již předchozí uživatelky napsaly o co se v našem případě jedná a věřte mi, že když vím o co jde budu jí nechávat samotnou co nejméně.
Za každou i třeba negativní radu jsem ráda, člověk se poučí.
Takže každý si to dělejme po svém a nesuďme druhé 🙂
@hudala Co máš za nosítko? Já nosím malýho 11,5kg v ergu na zádech a je to poměrně pohodlné... Jinak ať je to první dítě nebo ne, tak na babičky zas tolik nedej a dej víc na svůj instinkt... Mně taky rodiče furt radili, ať ho nechám vyřvat, když nechce spát apod. - ale když se mi přitom ježí chlupy na zádech a chce se mi z toho samotné brečet, když ho slyším, tak je prostě nebudu poslouchat a budu si to dělat podle svého... A nelituju, že jsem to tak dělala.
@hudala Ještě mě napadlo, když má babička čas pohlídat, nemohla by místo toho jet s tebou a i s malou tam, kam potřebujete? Malá tě bude mít u sebe a ty přitom budeš mít volné ruce i "volnou hlavu" že nebudeš na malou sama a budeš se moct věnovat tomu, co potřebuješ vyřídit. Já jsem to tak dělala, když jsem jela třeba k doktorovi, vzala jsem s sebou ségru, byli jsme všichni spolu cestou i pak v čekárně (bylo to na gyndě, ne něde u praktika, kde by chytil chřipku samozřejmě, ale i ta se dá čekat třeba venku apod.) a čas, kdy byl malý beze mě, se ta o hodně zkrátil.
@naomi6 jenže separační úzkost začíná údajně kolem 8.měsíce, ne? Alespoň se to všude píše. Oni mají ale problém už 2 měsíce, tedy od 5 měsíců. To je docela brzy. nebo jestli se může stát, že to přijde o tolik dříve nebo třeba později.... ale to vlastně není odpověď na otázku Hudaly...
@romcovaklarka K prvnímu příspěvku nemám co dodat, jsem na tom stejně. Nechám jí brečet jedině když musím (opravdu musím) třeba na záchod 🙂 jinak ne, protože mi to rve srdce. Navíc nemůžu jí nechat brečet když nevím proč brečí. Naštěstí ale malá téměř nebrečí (když je se mnou, tak je to opravdu výjimečné - takže to už tuplem jí nenechávám vyřvat), brečí pouze když (mě nebo tátu, stačí když přijde táta a je v klidu) nevidí dýl jak hodinku. Babička je pracující a upřímně řečeno, se mnou by asi nikam nejezdila. Ona raději řekne, ať jí nechám doma že jí se nikam nechce a když bych na tom trvala asi by se akorát urazila. Jinak když vypomáhám na hodinku v práci, brát si jí sebou nemůžu. Ale jak jsem už psala, od teď si to udělám tak, abych jí dávala na hlídání minimálně. Kdybych měla ségru blíž taky by mi pomáhala, i když jelikož má hodně aktivního 2,5 roku starýho kluka a čeká dvojčata moc by mi asi nepomohla 🙂 sama se sotva hýbe. Jinak nosítka mám dvě, myslím že je jedno chicco a to druhý nevím, to se pak mrknu. Tím, že mě záda trápí u několik let tak to zvládám hůř. Ale co by člověk pro ty naše zlatíčka neudělal, že 🙂
@hudala Chicco je spíše klokanka, ta není dobrá na záda ani pro jednoho z vás 😉 Zkus si někde půjčit a vyzkoušet Ergo, Manduku nebo něco podobného, on je to opravdu rozdíl v tom komfortu. Jinak držím palce, ať to zvládáte a malinkou ať to brzo přejde 🙂
@romcovaklarka my máme i Alpino, to je prý taky dobrý. Ale zkusím se pozeptat a půjčit (popřípadě koupit) i nějakou co mi tady byla doporučena 🙂 děkuji 🙂
@hudala Tak to Alpino přímo neznám, na první pohled vypadá taky ergonomicky, ale vím, že od téhle firmy šátky na nošení jsou většinou dost šunty ☹ Ale nosítko může být fajn, těžko říct. Kdybys měla možnost si půjčit manduku nebo Ergo pro srovnání, tak bys určitě viděla, anebo ti možná někdo poradí i na zdejší poradně o nošení dětí. Mě třeba s prckem už začínaly dost bolet záda okolo těch 9kg, když jsem ho nosila vepředu. A jak jsem si ho začala dávat na záda, bylo po problému.
@hudala nebojte, ta separační úzkost přejde 🙂 já jsem s malým pořád, ale jednou za 6 týdnů chodím na 2h k holiči a to hlídají babičky....vše v pohodě, ale okolo 7-8M kravál, řev, malej jim tam hodně plakal, fakt hrůza, bylo mi to moc líto, no ale okolo 11M to přešlo a už se zase nechá hlídat 🙂 takže chce to čas, a pokud vidí babičku každý den, tak uvidíte, že se to brzo zlomí 🙂
a jinak já už po zkušenostech ze starším synem po obchodech na vánoční dárky nechodím, z 99% nakoupím na netu a když potřebuju něco osahat, tak jedu,až uložím děti. Je fakt, že pak mám třeba jen 2h, než zavřou, ale vím že spinkají, a jsem v klidu 🙂
Je teda nevim, ale kdyby mi mala takhle plakala, tak bych se proste na nakupy vykaslala nebo ji brala s sebou. Ja beru naseho (momentalne 13 mesicu) taky vsude s sebou, chvilku si nekde pohrajeme, pak chvilku vydrzi v golfkach, mnohdy i usne... neumim si predstavit, ze bych vedela, ze takhle hrozne buli a ja s nim nejsem. Krom toho mam porad pocit, ze hrozne rychle roste a za chvili uz to na takove nuchnani a mazleni nebude, tak se snazim si to uzit, co to jde... babicka se pak nahlida jeste dost a dost. 🙂
@olusenka Ahoj. To, že se to píše ale neznamená, že to platí na všechny děti. Nebo se taky píše, kdy má dítěti vyrůst první zub? A pokud se do toho nevejdu, tak je to špatně? 😉 A v jaké odborné knize jste to četla? Separační úzkost může klidně začít i kolem 5. měsíce. Každé dítě je opravdu jiné. Přeju pěkný den a ať zvládnete v pohodě seperační úzkost 😉
@naomi6 na několika místech, v knížce, v takových těch sešitech, co dostane člověk v porodnici v kufříku se vzorky krémů apod., na internetu na několika místech, ve zdravotním průkaze atd. Všude se píše 8.měsíc. Já sama ale netvrdím, že to tak nutně musí být. Náš malý bude mít brzy 10měsíců a ještě se u něj žádná separační úzkost neobjevila.
@hudala Tomu se říká separační úzkost. Dítě začně kolem tohoto věku vnímat, že je maminka pryč. Být tebou, tak jsem s malou co nejvíc. V tomhle věku je to opravdu důležité. Zkus teď odložit nákupy a věnuj se jí, buď s ní. Časem to přejde. Patří to prostě k přirozenému vývoji dítěte stejně jako období prvního vzdoru. Klidně si nastuduj vývojovou psychologii. Držím palce. 😉