6,5 měsíční drobek je pěkně nervní, máte rady?
Maminky, mám prcka 6,5měsíce a přetáčí se na bříško a hned jak se přetočí řve a řve protože mu nejde lést. Nedokáže se zabavi vždy jen tak 5minut ho něco baví.a jinak se furt nervuje.mám trpělivost,ale jsem už z toho unavená,nikde se nevydrží sám hrát když neco potřebuju udělat a furt by se nosil.máte nějaké rady?zkušenosti?myslíte že je rozmazlený?
Nošení není zrovna nejlepší nápad. Vím to podle sebe, nechtěla jsem je nechat brečet a nervovat a pak jsem byla jejich otrokem. Bohužel, nic jsem nestíhala.
To zni jako bys mluvila o mem synovi 😀 Ne, vazne. Nam se osvedcilo jak pise @rebelie hodne nosit v manduce a hlavne spolecne spani v posteli. Fakt se nam to vyplatilo. Ted v 13m je uzasne samostatny, klidas a spolecensky. Neni to rada jedna pani povidala ale osobni zkusenost s narocnym ditetem.
@ve24 Já syna nosila podle potřeby, nikdy jsem ho vyřvávat nenechala, a stíháme v pohodě a jeho otrokem jsem se rozhodně nestala. Jasně, někdy je tu nepořádek, když je horší den, ale co, tak se uklidí, až zas budeme mít oba lepší náladu... Navíc, jak jsem se snažila napsat, nošení mi právě umožnilo nebýt otrokem dítěte, protože jsem si ho prostě přivázala na tělo a šla dělat, co bylo potřeba - věšet prádlo, mýt nádobí atd., atd.
Děkuji za rady už jen vaše názory a zkušenosti mi ulevily, že v tom nejsem sama 🙂
@binu88 Sama v tom rozhodně nejsi, myslím, že snad každá jsme si prošla nějakým obdobím, kdy dítko bylo hodně náročné... Já mám štěstí, syn je celkem pohodář, kolikrát si sám spokojeně hrál, ale i tak měl náročná období - separační úzkost, kdy se od Tebe dítě nechce hnout na krok, nebo teď občas první náznaky vzteku a vzdoru... Osobně považuji za zásadní zapojit do péče tatínka a co nejdřív mu dát příležitost, aby si vyzkoušel, že se dokáže o dítě postarat sám - a vytvořit si tak - i kdyby hodinu týdně - kdy se věnuješ sama sobě a relaxuješ... Děti jsou náročné a pocítíš to vždycky, jakmile podceníš duševní hygienu... Proto taky považuju za smysluplné, pokud to jde, snažit se základně obstarat domácnost s dítětem (nejdřív rádo pozoruje, pak se začne i zapojovat, je to celkem legrace a je to podnětné i pro něj), aby sis pak opravdu mohla hodit nohy nahoru, když usne a ne že se snažíš té hodinky zuřivě využít k gruntování domácnosti a vaření, to je pak opravdu na palici.
@binu88 Ahoj, můj syn si sice vydrží chvilku hrát sám, ale vzhledem k tomu, že je jak "tryskomyš", potřebuje u toho dozor. 😀 Kdyby to šlo a měl možnost se sám pohybovat kdekoli po domě, mám klid. 🙂 😀 Ale jinak souhlasím s @rebelie Pokud chci stíhat domácnost a i se věnovat synovi, pak skutečně domácí práce děláme v ergo nosítku. 🙂
@binu88 taky mám jen ty nejlepší zkušenosti s nošením, malá se hned uklidnila, byla spokojená, já taky a udělaly jsme toho spoustu.. a taky jak píše @rebelie hodně pomohlo, že jsem byla pořád u ní, ona byla na dece, já vedle ní na zemi, většinou jsme si pak hrály, četly nebo jsem si pak mohla vzít i prádlo na skládání (většinou za cenu, že mi to zase rozloží 😀), i to háčkování šlo.. 🙂. Zvládnete to! 🙂
@binu88 U nás taky pomohla moje blízkost. Když jsem měla čas, sedla jsem si k malé na zem a třeba si četla, skládala prádlo... Pokud jsem potřebovala doma něco udělat, nastoupil šátek, nebo nosítko. Dcera měla dost silnou a dlouhotrvající separační úzkost, kdy jsem se nemohla hnout ani na pět metrů. Taky se snažil zapojit manžel, abych na ni nebyla pořád sama, protože ta neustálá pozornost je vyčerpávající. Rozhodně si nemyslím, že by se takhle malé dítě dalo nošením rozmazlit, nebo že by si na něj zvyklo natolik, že by se pak od rodičů nehnulo na krok. Chce to jen vydržet, dcera je momentálně vyrovnané dítě, které se ode mě bez obav vzdálí 😉.
Moc děkuji za rady, bála jsem se toho že když budu nosit pak by to mohlo být ještě horší,ale jak tu od Vás čtu je to řešení..přítel je často práci a dělá i noční,tak se stará jak to jde,ale jakmile si vezme prcka,já kmitám jinde..od narození jsem s prckem 24hodin..nikde jsem nebyla,nikdo nehlídal a ani jednou jsem se nevyspala dokud se sama nevzbudím 😎 nestěžuji jen pak je to na palici občas opravdu,doma bordel,já neupravená do toho malej pláče,ale věřím a vím že bude lépe 🤐 😅
Přidám se s dalším nošencem - sama se v podstatě nazabavila do třičtrvte až roku, v kočárku, autosedačce nebo postýlce nevydržela bez pláče ani pár minut, od asi týdne, dvou spí s náma, do autosedačky jsme ji dávali a vyndávali ji spící, od od dvou měsíců jsme jen nosili (manžel v ergonosítku, já v šátku), jó, chybí mi nošení víc jak jí 😀, kolem roku už se moc nechtěla nosit, jak začínala chodit, ale neušla by moc, navíc se mi nechtělo kupovat zimní boty, prostě jsem nosila jen kratší dobu, od roku a čtvrt, tedy od jara už ťape sama a nosit se chce jen občas a po chvilkách. Zhruba půlku noci spí s náma, první půlku noci ji po usnutí dám do postýlky, jak pak chce vyčůrat a nakojit, tak s náma už zůstane do rána. V autosedačce vydrží i docela dlouho od té doby, co mǎme autosedačku po směru jízdy. A hraní - už si vydrží hrát sama i přes půl hodiny a navíc je moc společenská, komunikativní a průzkumnice (drží si mě v dohledu, tak na 20m). Tulivá je pořád, taky je hodně impulzivní a silně prosazuje svůj názor, ale to je prostě povahou, hodně pomáham dátva jí na výběr (tohle nebo tamto tričko, půjdeme tam touhle nebo tou druhou cestou) a zapojovat ji do činností (s ní v šátku jsem i vařila, od té doby, co si umí sednout, tak si ji dávám na linku, dává se mnou věci do pračky apod., uklízí - dřív se bála vysavače, ale jak byla v šátku, tak v pohodě, nebrečela a mohla jsem vysávat).
Takže za mě - dát na pocity dítěte, uspokojit její potřebu kontaktu, nošení, společného spaní se bohatě vyplatilo 🙂.
a od toho cca půl roku do skoro roku si hrála "sama" - prostě jsem musela být hned vedle ní, občas zareagovat, ale jinak si jí moc nevšímat, do hry nezasahovat, tak jsem si sednula na zem vedle ní a četla si nebo byla na internetu na tabletu.
@binu88 potesim ta 😀 dobre casy mas za dverami 😎 7 mesiacov je casto zlomovy pre taketo deti - mame taku hviezdu doma a bude mat za par dni 8 mes. V 6.5 presne ako popisujes. Hroza 😔 Posledne 2 tyzdne dokaze byt sama aj hodinu, dve - pokial prave nemame aktualny zub 🙂 Vyzdrz este - mozno len par dni, a bude lepsie. Ja Ta chapem, 6,5 mesiaca a ty si si uz vazne myslela ze bude lepsie kedze to nezacalo po 6 tyzdnoch ani po 3 mesiacoch a ani po 4 🙄 ale tych 7 je fakt zlomovych 😀 zhodli sme sa na emimino.cz - je tam skupina pre uplakane deti 🙂
Vydrž toto období.... mam ho teď 2x za sebou! Teď to bylo horší, protože mam dvě děti a to je teprve 😉 Ale už jsem to zvládla a šlo to i bez nošení! Děti mají spoustu svých období kdy je potřeba trpělivost a výdrž... sama uvidíš 😒 Také ta nevrlost je vyvolána nelibostí dítka. Nemá třeba nateklé dásničky?
Tohle je jen období, u nás je to podobné. Doma taky vydrží na bříšku v klidu jen chvíli a potom už se nudí. Tak jí buď dám nějaký nový předmět ke zkoumání (nejlépe něco z kuchyně 🙂 ) a nebo nosím na zádech. Venku na břiše vydrží hodiny, tam je pořád co sledovat 🙂 Takže já taky doporučuju nošení 🙂 Starší jsem taky nosila (a nosím, když chce nebo je třeba) a vyrostlo z ní naprosto samostatné batole, o kterém venku skoro nevím, zabaví se tam sama.
Myslím si, že 6,5 měsíční miminko nemůže být rozmazlené. Některá miminka jsou opravdu náročnější a nezabaví se sama, řada maminek by mohla vyprávět... Píšeš, že se chce nosit? Co mu vyjít vstříc? Když si pořídíš šátek, nebo ergonomické nosítko (nikoliv klokanku!), tak ho můžeš nosit, mít u toho volné ruce a ledacos u toho můžeš i udělat... navíc takto staré miminko se dá už navázat i na záda, kde ti opravdu nepřekáží, můžeš vařit, žehlit, luxovat, chodit povenku, co se ti zamane, a přitom je miminko u Tebe, cítí tvoje tělo a je spokojené... Chápu, že by sis asi nejraději odpočinula úplně, ale věř, že takto je to mnohem méně náročné než tahání v náručí, uděláš něco doma a hodit si nohy nahoru a dát si kafe si pak můžeš, když mičmo spí (protože domácnost jste zvládli společně v době jeho bdění), nebo když přijde domů muž a na chvilku si taky vezme dítko na starost... A ještě mě napadá, že spousta holek zjistilo, že pomůže i to, když si vedle děťátka sednou na zem a vezmou si klidně knížku, háčkování, nebo cokoliv... že stačí, když jsou poblíž a dítko si najednou vydrží hrát...