5měsíční syn se vzteká
Ahoj, prosím Vás o názor. Můj syn 5. měsíců je od narození absolutně hodné dítě bez problémů. Má teď období zkoumání a začal náš problém. Chce neustále nosit na ruce, když ho položím do kočárku, postýlky nebo do sedačky šíleně řve, ne že by plakal, řve vzteky jako blázen, úplně jinak než když má trápení. Jsem z něj absolutně vyčerpaná a nevím si s ním rady. Ráno si nemůžu ani odskočit na wc a ani do koupelny, nemůžu se věnovat domácím pracem, když zjistí, že je v místnosti sám, okamžitě řve nesnesitelně jako šílený. Začala jsem ho sebou tahat na wc a zkoušela dělat všechno s ním, ale to nelze. Zapojila jsem moc kompromisů a nic nezabírá, když jdu ráno do koupelny vezmu si ho sebou do sedačky kouká na mě z pračky a řve a rudne. Dám mu do ruky na hraní chrastítko a vzteky ho několikrát za sebou zahodí nereaguje na můj hlas a zesiluje řvaní, když ho vezmu do ruky je okamžitě zticha. Tak to funguje pořád celý den, pokud věnuju pozornost domácnosti nebo hygieně, jsem jako otrok. Ignorovat se to nedá, max tak půl hodiny, ale řve, jako když ho někdo vraždí. Bydlíme v bytě a sousedi mají furt řeči jestli se u nás něco neděje. Asi si myslí, že ho tu mučím. Nepláče vůbec z jiného důvodu, je zdraví a hodný jen když je na ruce, jak si dovolím ho dát spát do postýlky dříve než on je unavený nastává řvací scéna. Naše procházky probíhají tak, že v jedné ruce rvu dítě a v druhé před sebou strkám kočár. Nejde, ale jen o nošení, nemůžu si s ním ani sednout prostě chce být na ruce a chodit.
@kristynaajonasek Jak začne lézt přejde to a jak už bylo řečeno zkusit manducu,skvělá věc 😉
Děkuji za odpověď, máme dokonce dvě každé jiné. Poprvé byl syn nadšeny, další den ho to bavilo 10 min, teď se v nosítku propíná, dělá mosty a řve taky. Už aby ho to přešlo.
@kristynaajonasek Třeba to nosítko ještě vezme na milost... Pak u nás tak od šestého měsíce zabralo zpívání, to vydržel někdy i 5-10 minut na zemi s hračkami, tou dobou už ho taky začaly zajímat knížky, takové ty různé s otevíracími okénky (sice jsem byla s ním a četla a ukazovala o sto šest, ale aspoň jsem mohla sedět).
řekla jsi to lékaři? Třeba má nějaký sval skřípnutí a bolí ho to, jakmile ho položíš...
@kristynaajonasek může to být separační úzkost - nastupuje od 5 do 14 měsíce kdykoliv. Co mas za nosítko? Je ergonomicke? Není to visitko? Prospívá? Můj syn řval ve 4 měsíci než jsme nasadili prikrmy. Zpětně vidím ze mel hlad. V postýlce moje dítě nevydrželo nikdy ani vteřinu v bdelem stavu. Co hrací deka, kolem spousta hraček, hrazdičku, kolotoč...?
Jo a můj syn kočárek nechce, vůbec ho nepoužívám, nosim v Manduce. Pokud máš ergonomicke nosítko nemel by se ti tam propinat. Bohužel ne všechny nositka jsou ergonomický.. A to je pro dítě pěkně nepohodlný pak.
@kristynaajonasek a nechat ho rvat pul hodiny ti tu separační úzkost akorát prohloubí.. Je to blbost!! Prostě holt domácnost ozzelis, osprchujes se když bude doma přítel /manžel a najis se když dítě spi. Až začne lézt tak to přejde.
Doktorka mi řekla, že to je normální, ale kdyby to viděla ve skutečnosti, tak by jí to taky asi normální nepřišlo a vyšetřovala ho a řekla že to je v cajku.
U nosítek značku neznám, ale nožky má do žabičky studovala jsem to na netu než jsem hou koupila. Příkrmy dostává od 4 měsíce a papá bez problémů. Hrací deska pomáhá ale pokud jsem u něj a ty hračky mu nabízím, jak odejdu je zle propadne tak řvaní a nic kolem sebe nevnímá. Na tu separační úzkost se jdu kouknout na net moc o tom nevim.
já bych řekla, že je to naprosto normální chování miminka, naopak nenormální mi připadá, že si třeba hlavně chlapi myslí, že má manželka čas s miminkem na uklid a vaření...nemá, pokud má takto kontaktní dětátko....a není to nic neobvyklého..ja mam takové obě dvě...a vždy si na tom nacházím pozitiva, jsem si třeba jistá, že nejsou autisti 🙂 a jsou obě moc inteligentní a šikovné, narozdíl od dětí, který se položí kamkoliv a jdou ke komukoliv
@kristynaajonasek Náš se taky propínal, i v ergonomickém nosítku to jde, když se chce 🙂 Brzy to přešlo (vlastně si zvykl, když tam usnul a pak už se mu to líbilo). A pak začal zase později, když ho to už nebavilo (měl pocit, že vidí málo a chtěl koukat jinam, než jak jsem stála). Napadá mě - vidí z nosítka dostatečně ven? Nezapadne tam moc?
Jinak u nás nezabíraly ani hračky (kdo by si chtěl hrát s nějakým přiblblým chrastítkem, když má máma v kredenci hrnce a vařečky... - zkus místo hraček občas už nabídnout věci z domácnosti). Fakt to časem přejde, až zjistí, že bez mámy je to někdy lepší (dá se zdrhnout tam, kam ho máma normálně nepustí). Ale to ještě nějaký pátek potrvá. Aspoň je to průzkumník a je zvědavý, to je do života fajn 🙂
@kristynaajonasek To znám velmi dobře. Taky mám velmi hodné dítě, za chvilku mu bude 7 měsíců, ale je to tak měsíc zpátky co taky většinou nechtěl ležet. Prostě chtěl aktivně nosit jakmile sem si chtěla venku, nebo doma sednout tak měl zase stížnosti. Někdy sem se na to vykašlali a prostě si na chvilku sedla, protože sem byla tak unavená, že sem se bála abych ho třeba neupustila, nebo neupadla já. A teď je to zase moje zlaté miminko. Výdrž určitě to bude zase dobré.
@kristynaajonasek Myslím, ze je trochu napřed a prostě se bez Vas boji -separační úzkost, bývá spis později, ale moje třetí dcera mela od 6m, to same, prostě se bez nás bojí. Je to normální a není dobre nechávat miminko proto plakat, je to pro něj hrozny stres. Volila bych šátek či nositko, on si mladík da na nošení časem říct. Já nosim našeho 4m od narozeni, byl porad hodně spokojeny a poslední dobou taky vzpinani, vztek, nevidí tak dobře jako když je na ruce, nicmene to ma prostě smůlu,pokud je nakojeny, nechce na wc (zkousime bkm)tak nosim i pres vztek, zabira na něj tichý zpev, přestane se vztekat a nechá me udělat co potrebuju. Ale na každého zabírá něco jiného.
Doufám, že to není myšleno, že půl hodiny chudák někde sám pláče ☹ , to si neumím ani představit, dceru plakat nikdy nenecháváme, snažím se jí vždycky pomoc. Od narození se od ní nemůžu hnout, ani doma za roh, ani když mě slyší, tak holt chodí všude se mnou, nosila jsem si jí v lehátku sebou na záchod, všude, pár dní měla období jen na ruce, takže jsem ji měla pořád na rukách, pak už se dala položit na zem na dečku nebo do lehátka. Přesně v 8 měsících začala lézt a sedat si, tím to bylo jednodušší, prostě jsem jí nosila všude sebou a když bylo potřeba tak jí posadila na zem. Ted má 13 měsícu a je to stejné, sama v místnosti být nemůže, bojí se, ale už si tedy vyhraje chvilku i sama, ale nejradši je u všeho se mnou, vaří se mnou, věší prádlo, luxujeme vytíráme, je to sranda, nic se nestihne, ale vždyt o tom to není, když byla miminko, tak jsem vše dělala po večerech, ted to nejdůležitější uděláme už spolu a jinak zbytek uklidím až vyroste, vždyt to tak letí a malinká bude jen chvilku. 😵 Chce to spoustu trpělivosti a bude to za chvíli určitě lepší. 😵
Taky mám furt na ruce, jím až když usne, uklizím a peru v noci. Vybrečet nenechávám snad ani dvě minuty, vyloženě max když jdu na wc. Prostě to beru, že to tak je..
U nás pomáhalo noseni,proste uvázat a jít ven on az bude mít co pozorovat tak ho ten vztek přejde. Jinak uprimne ja si šla třeba umyt hlavu nebo vyčistit zuby...no tak proste 10 min rvala..bohuzel necítím se jen matkou ale taky ženou..
@lucyp13 To asi všechny, taky si čistím zuby 2 x denně, obden myju vlasy 🙂 , jen někdo na to nemá " koule" nechat svoje dítě nešťastné, protože co se tomu teprve 5 měsíčnímu drobečkovi honí v hlavě, když někdy mamka přijde na zavolání hned a někdy až po nekonečných 10 minutách. ta nejistota musí být šílená. Ale tohle máme každý nastaveno jinak, je to nepřenositelné a každý ať činí podle svého nejlepšího vědomí a svědomí 😀
@kristynaajonasek Jestli ti doktorka řekla, že to je v cajku a chceš aby viděla zkutečnost, nezbývá, než to natočit na video a pustit jí ho 😉 ono občas vyprávět a ukázat je lepší. .)
matně si vzpomínám, že syn něco takového také měl...Ale asi jen 2 týdny, pak ho to najednou přešlo a je zase hodný samostatný klučina 🙂
Já jsem ho tenkrát prostě šoupla na lehátko, to ještě neuměl z něj slézt, a otočila do kouta, že se na toho zlobivého kluka koukat nebudu. Jak neměl obecenstvo, nebavilo ho to 😅
Já mám love and carry a taky se mi propínal v tom "divočejším" období 😠 můj zase nechtěl nosit, jen sám, sám, sám...
@lucyp13 - Naprosto s tebou souhlasím, že chceš být taky ženou a mě jde taky především o to abych si udržela spokojený manželství - postarat se o domácnost a manžela, strava a atd.... chci být pro manžela atraktivní starat se o svůj vzhled a když se vrátí za celý den z práce tak na něj nechci být hnusná jen protože jsem psychicky unavená nechci padat vyčerpaná na hubu jak píše HORSIEE... a pro něj takhle řvoucí dítě je taky masakr jak se vrátí z práce přehazujeme si ho jako horký brambor a kromě spánku si ani jeden za celý den neodpočineme je prostě Happy je když se chodí a stojí... aktivity a hry probíhají tak že manžel ho drží v ruce ve stoje a já ve stoje před ním se snaží o zábavu jako dva magoři ... a co předvádí syn poslední dva dny u přebalování a převlíkání děs ! Položim ho na přebalení a řev jako kráva manžel gělá legraci a rychle sundám tepláky -řev jako kráva - manžel ukazuje hračku- sundavám plenu- řev opět.... a pořád dokola ...to teda už nevim co je dneska normálního ... asi na začátku byla o syna moc velká péče a pozornost ... jak to tak furt testuju dneska jsem si všimla s manželem že jak se předkloníme, že ho položíme, tak už začíná řvát ještě dřív než se položí
@petrasipkova1 Náš drobeček, ale na mě nečeká ani 10 min, protože já to řvaní poslouchat nemůžu tohle totiž není pláč, ale řev a roztomilé to není :D takže vyplakat ho fakt nenechávám ... to jsem tam psala protože mi to doporučila doktorka a moje chytrá rodina .... on právě se mnou cestuje celý den po bytě aspoň v té sedačce a nebo je v místnosti v houpačce u mě a řve stejně i když u něj sedím a snažím se na něj vlídně mluvit a zabavit ho, zpívám a atd. řve a řve a má zavřený oči a sílí řev a nepřestane dokud neudělám jediný pohyb co on chce tj. vzít ho na ruku :D
@kristynaajonasek dejte tomu čas, vím že je to složitý ale myslím, že má syn jen takové období..kolem toho půl roku už chtějí všechno vidět, všude být ale neumí se zabavit sami..vím že to u mě bylo jeden čas taky na provaz a nevěděla jsem zda se půdju pověšit já nebo pověsím první dceru :D
pokud nemá jiný problém (hlad, zima, teplo, plena, bolest bricha) tak zkuste dávat i do lehátka, dát hračku a sednout si třeba hned vedle. my jsem se takhle s přítelem bavili, dcera na nás koukala a byl alespon chvili klid..jinak já teda občas nechala vyřvat..prostě už jsem na to neměla nervy...
@lucyp13 Děkuju za podporu, už má člověk výčitky, že jsem jediná matka, která nemá na svoje dítě nervy. Takový anděl to byl, já nejpyšnější matka, když každému plakalo dítě, říkala jsem si jak jsem skvělá, jak se mu věnuji a že je proto tak hodný. A teď? Už nekritizuju žádnou maminku. :D Jak se během 14 dnů všechno s miminkem může změnit, tak se budu modlit, ať je to období pryč.
A co ho zkusit ještě párkrát trošku "násilím" naučit mít rád to nosítko? Prostě - jsi najedený, přebalený, u maminky, tak seď (stejně by řval na zemi, tak se bude vztekat v nosítku). On na to třeba přijde, že je to přece jen lepší než ležet, i když ne tak super jako se nosit na ruce. Já to nošení, když to děti přeháněly, trochu ztěžovala tím, že se musely víc snažit - ne jim dát na tygra oporu pod celé tělíčko, ale spíš jen pod hrudník, ať zapojí břišní svaly (prý je to i nějaké doporučené cvičení na posílení)... U nás teda nebyl přímo řev, ale takové hekání (které později plynule přecházelo ve zmiňovaný řev). Starší nejdřív hekal, že chce nosit, aby viděl. Pak se naučil plazit, ale hekal, že chce být výš (stát). Naučil se stát a hekal, že potřebuje chodit... no a pak to najednou přešlo. Zatím mě děti utvrzují v tom, že mají šestý smysl: přesně dva dny před tím, než se maminka psychicky a fyzicky zhroutí, toho nechají. A najdou si něco jiného, čím rodiče vytáčet 🙂
@kristynaajonasek co ho vzít v tom nosítku ven? jiné podněty venku by ho mohli více zabavit...jinak dítě strašně snadno vycítí, jestli jsi pevná v kramflecích nebo ne, já třeba na to nemám nervy a děti to určitě cítili, když byli podobné scény vzdoru (i pak v pozdějším věku, 2, 3 a 5 let), tak jsem jim dala dost najevo, že tohle na mě prostě neplatí a ignorovala, odešla z pokoje a ať si řvou jak chtějí...nebo jak psala @cheetah fakt vycítí, že se z toho zhroutíš a stejně s tím nic nezmůžou, tak toho nechají 😀
mít malého jako ty, tak se to snažím co nejvíc vydržet a fungovat tak, jak kdyby neřval, tj. ty věci, které jsem dělala bez něj, tak dělat bez něj, prostě jako dřív....přeji pevné nervy, ať to brzy přejde 🙂
@kristynaajonasek Nezoufejte, tak to s detmi prostě je, porad je něco jinak, jedno období konci a druhé začíná, obvykle jak si něco pochvalim, tak s tím synek přestane (naposledy s pěkným spaním v noci😀). Držím palec at je to lepší a souhlasim s názorem výše, když se nosi v nositku/šátku a je sytý, suchy, holt se mi občas vzteka, co nadelam, musim se věnovat i dalším dětem apod
@kristynaajonasek Některé děti jsou mazlivé, jiné zvědavé a potřebují rozhled... Nám moc pomohla Manduca (nosítko). Prcek je s mámou / tátou / nosičem, má rozhled a nosič má volné ruce pro práci. Vyhrají všichni. Doporučuji zkusit.