4měs. syn neusne v postýlce sám. V noci kojím 4x - 5x

Já jsem až do šestého měsíce také kojila co dvě hodiny, spíš teda co hodinu a půl... před tím šestým, než začal jíst příkrmy, jsem kojila nejčastěji. Naštěstí mu teda už stačilo sosat jen tak deset minut a byl sytý...ale hodinu a půl nanovo... prostě je to zdravé, hladové miminko. Jinak malej teda v kočárku usnul v pohodě, ale doma jen při kojení nebo když se ukojil, ale při přendavání do postýlky vzbudil, tak pak ho šlo uchovat. To s tím usínáním u prsa trvá až do teď 10M ( v mém případě, muž i prarodiče ho uspí i bez prsa, ale se mnou jenom s prsem). Mlíka jsem vždycky měla dost, ale nikdy neodstříkala, pokud jsem zároveň na druhém neměla syna, který sosal...

Prostě nosící miminko ☺ poohlidni se po nějakém krásném šátku nebo nosítku a budete oba spokojeni. Je to super. A hlavně se nenech odradit řečmi o rozmazlení a zvykání. Miminko je prostě z bříška zvyklé se nosit a byt v těsném kontaktu a teď mu to chybí.

U nás to bylo obdobné. Sice v kočáru malá řvala jak tur, ale tak po deseti minutách usnula. A spala tak dobrou hodinu, víc ne a nedej bože, když jsem s kočárem na sekundu zastavila. U nás byl problém hlavně v tom, že malá odmítala dudlíka, neuměla se uklidnit, takže vyžadovala prso... Přes den začala spát v postýlce, až když začala lézt, což bylo v desátém měsíci. Do té doby spala dopoledne 20 minut v postýlce a pak dvakrát po hodině v kočáru, když pršelo tak na mně. Takže já radím vytrvat, smířit se s tím, že zatím nic doma neuděláš a nechat ho spát na tobě.... k tomu si pustit film nebo vzít knížku a trávit ten čas relaxací nebo užívání si miminka....
A k těm nocím. Zatím je úplně normální, že se takhle často budí. Spíš potřebuje tvou blízkost než jídlo. U nás se malá budila co 2,5 - 3 hodiny do roka a půl. Pak už jsem to nevydržela a ukončila kojení. Od té doby se vzbudí jednou, napije se vody, třískne sebou a spí dál....

@jerrysskating máme nosítko, ale to nepomáhá. Šátek jsme také zkoušeli, ale on prostě nesnáší, když ho dám do té jiné polohy. Strašně řve, musím ho vzít prostě na sebe, zapnout hudbu a pohupovat.

@kataaondik @23363
Ano, přesně tak, nosící miminko. Jsem po císaři. Při vyndavání malý vdechl smolku, takže měl zavedenou plicní ventilaci a plíce mu proplachovali. Naštěstí vše dopadlo dobře, ale 5 dní ležel na jiném oddělení než já a já za ním mohla chodit jen na kojení, chvíli pochovat a pak už mě hnali zpět na pokoj. Šestý den nás pustili domů. Tak si říkám, že prostě je na mě fixovanej, jak tam byl sám. Děsně mě tohle trápí. Ale do 3 týdnů byl v pohodě, žádné takové problémy nebyly. Normálně sám usnul v postýlce a spinkal. Až po těch 3 týdnech to vše začalo.
Malej už má něco málo přes 7kg a dost mě ta jizva začíná jakoby tahat a o zádech ani nemluvim. Mně vůbec nevadí, že ho třeba musím pohoupat, aby usnul, ale už je to pro mě hrozně náročnný, kort když mě pak bolí úplně všechno a jsem strašně vyčerpaná. V noci se právě ani nevyspím, když k němu každou hodinu a půl vstávám. Z krční páteře mě bolí hlava, ale malému nedávám nic najevo. Jsem na něj pořád ta usměvavá maminka 🙂 . Spíš si říkám, co prostě dělám špatně..Ráno vstaneme, přebalím, nakojím. Jdeme si hrát. Já mezitím snídám a povídám mu a on mě sleduje a bere si hračky. Pak si k němu sednu nebo lehnu a vyprávím mu něco nebo si jen hrajeme s hračkami. Někdy ho tam nechám i samotného a vařím třeba a on na mě vidí. Ale po těch 20-30 minutách se začne rozčilovat, brečet a už ho ani neutiším na té dece. Musím ho vzít prostě do náruče. Takhle s ním jsem třeba dalších 40 minut a pak zase začne brečet, a tak jdu přebalit a zkusit uspat. Když to nepomáhá, tak vím, že chce prso. Nakojím tedy a buď usne a nebo se jen nají a kouká. Tak ho nechám odříhnout, chvíli ho ještě nosím a pak ho položím, aby si odpočinul, ale to už je zase špatně a zase pláče. Takže já si od toho nošení prostě neodpočinu. A takhle je to pořád dokola...Musím to prostě vydržet, to je jasné 🙂. Jen si říkám, že si ho nestačím ani užívat, když jsem věčně vyčerpaná.

@majovka24 Vážně rozumím tomu co prožíváte, když to čtu je to stejné jako to bylo u nás. Rodila jsem císařem a bohužel v úplné narkóze, do dnes to strašně prožívám, ale syn mel přes 4kg když se narodil a byl KP. Pomalu se s tim smiřuju. Prostě hodně plakal když byl mimi a měli jsme i problém s kojením. Když měl deset dni zašli jsme k laktační poradkyni a od té doby už bylo líp. Vysvětlila mi mimo jiné co porod pro miminko znamená a zvlášť císařem. Je to prostě násilnou cestou. A mimi muže mít i deprese. Úplně všechno jsem změnila. S postýlky jsme sundali bočnici a udělali balkon k naší posteli mimi šlo k nám, pořídili jsme šátek a nosítka a bylo. Ale člověk musí zůstat v klidu a hlavně sama v sobě si udělat pořádek. Neposlouchat okolí a nebát se. Byt přesvědčena, že to co delate,děláte dobře, protože jen vy jste odbornice na své miminko. 😊 přeji pevné nervy a úsměvave miminko

@kataaondik Děkuji. Je pravda, že okolí, hlavně rodina mi říká, ať nechám malého vyřvat, že si na sebe pletu bič, že tohle není normální, abych ho furt jen nosila a nepokládala do postýlky. Vadí mi, že to nechápou, ale stejně to budu dělat tak, jak to malému vyhovuje. Jen sbírám rady a zkušenosti ostatních maminek, které si třeba prošly tím stejným. Naštěstí přítel je mou velkou oporou a hlavně spousta maminek tady na MK 🙂.
Říkám si, aby se syn naučil vše tak, jak má, když se chce většinu dne jen nosit ☹.
Koukám, že jste z Havířova, přítel také, ale žijeme v Praze 🙂. Tak snad vše u Vás dopadlo dobře.

Je dobre, ze jste rozumna a delate pro svoje miminko to nejlepsi. Casem se to zlepsi.
Treba vcera nas malej usnul sam. Mluvime, mluvime a najednou koukam,ze malej usnul.
Za kojeni budete nejvic vdecna, az prostou zoubky.
Ted jsem vstavala i po hodine, ale jen jsem dala prso, zmenila strany, a spalo se dal.
Trvalo to dva mesice,ma venku 4 zuby.
Ted se zas budi jen 1x,2x.
Jsou to vzdy urcita obdobi, ktera musime vydrzet.
Je snadny nechat mimco vyrvat, stcit mu flasku a jit nekam juchat.
Ja jsem pysna,ze kojim. Kojim deset mesicu, malej ma deset kilo. A v baraku si vsichni mysli,ze tu ani nebydlime,protoze ho neslysi plakat.

@majovka24 říkají vam to, protože to tak sami dělali, jsou tak naučení a přijde jim to normální. Mužem byt šťastné, že doba je jaka je a my máme možnost byt matkami jakými chceme být.
Kojení je skvělá věc,které ja osobně rikladam velkou váhu, kdejakou bolístku či trápení vyřešíme a to hned kdekoliv a kdykoliv. Ať si každý říká co chce. A Můj malej má 11 měsíců a 13kg 😀 a nebojte nošené dítě vam to všechno jednou vrátí. A naučí se, malej už přes měsíc chodí v pěti se platil a v sedmi stal a lezl.

Taky jsem řešila něco podobného, malá má čtyři měsíce. Asi před měsícem se mi podařilo jí naučit na dudlík protože už jinak nechtěla spát než s prsem v puse. taky jí nechávám moje tričko aby cítila mou vůni, tedy jestli se to tak dá nazvat 🙂 ale zaručeně zabírá pouštění bílého šumu. Jestli neznáš tak je to něco mezi zvukem fénu, vysavače nebo zvuku tekoucí vody. Mimča to mají rádi. Po pravdě se mi u toho taky dobře usíná🙂

Mam taky skoro ctyrmesicni a uplne chapu... uspavani jedine v pohybu na balonu, pres den bud na mne, v satku nebo s prsem v puse v posteli. Nakonec jsem to vzala tak, ze se aspon podivam na hodne serialu a prectu dost knih. Kdyz s ni lezim v posteli, tak pak taky vytuhnu. V postylce nespala nikdy. Nejak jsem se s tim smirila a uz to neresim. Jen ty poznamky okoli, no... to je na tom to nejhorsi. Tak drzim pesti. 🙂

@martina8383 nam dudlika moc nechce. Jen vyjimecne. Bily sum zname, ten pomahal dost, ale ted, jak je starsi, tak uz moc ne. I presto dekuju za tipy 🙂.
@mia_mia88 Dekuju, vam taky 🙂. Jj, ono to spani na me ma takovou trosku vyhodu, ze aspon usnu s nim nebo se na neco mrknu, ale nemuzu ani zakaslat 😀

Zkuste znovu ten šátek. Psala jste, že malého berete na sebe, že mu to vyhovuje. No v šátku je taky uvázaný na Vás, najděte si na netu druhy úvazů a zkoušejte. Já si tím vyřešila problém s uplakaným mimčem..