Zdarvím mamiky.
Moji příbuzní mají 4letou dceru a té se nedávno zjevila osoba ( popisovala paní v bílých šatech s pokřivenou pusou a byla prý ošklivá ) třásla se, ječela a upřeně koukala na jedno místo. Ptala se jí kdy pří za ní umřou a že ona umřela, kdyý přestala dýchat. Další den ji prý viděla v zrcadle, když šli ven a Sanulka ( ta 4letá holčička) jí říká nashledanou. Maminka se jí ptá komu to říká, že tam nikdo není a ona že je a že se jí na to pořád ptá. Bojí se tam spát, že prý kolem ní pořád někdo chodí... Jde mi z toho mráz po zádech. Nemáte s tímto někdo nějakou zkušenost? Co by bylo třeba dělat? Díky moc předem za odpovědi.
Moje máma se o tyto věci hodně zajímá, říkala že by bylo dobré ten byt vysvětit od kněze, zapalovat svíčky a modlit se za tu mrtvou duši.... Taky mi říkala, že když člověk umře, že by se mělo za taho člověka 40dní modlit aby ta duše odešlo z tohodle světa. No nevím, vím že děti jsou hodně vnímavé.... ale bojí se, možná toho že se jí ptá kdy za ní umře. Je to nepříjemné, člověk neví jak se v téhle situaci zachovat... nespíš by opravdu měla zajít do kostela za knězem, nebo za někým kdo se o to zajímá.
ihned navštívit dětského psychologa a opravdu pomáha vysvěcení a modlitba. Ať si večer zapálí s maminkou svíčku a za tu paní se pomodlí a poprosí Boha a andělíčka strážného o ochranu. Klidně jí kupte obrázek andělíčka do pokojíčku, můžete ho nechat posvětit .
@leila.say Asi by stálo za to požádat nějakýho léčitele nebo někoho, kdo dokáže ty bytosti odvést. Případně duši můžou odvést rodiče (domluvit se s ní/nimi, aby odešli). A dítěti říct, že ji chrání andílci a nikdo z těch bytostí jí nemůže ublížit. Musí chápat, že je chráněná (čemu moc nepomůže zděšení dospělých 🙂 )
Můj synoveček cca ve 3,5 letech měl "fiktivního" kamaráda Dominika. V pokojíčku si s ním povídal, normálně o něm mluvil a když mu řekl tatínek na přechodu pro chodce, aby mu dal ruku tak odvětil, že už přece drží za ruku Dominika tak to není potřeba.... Trvalo to několik měsíců. Těžko říct nakolik to bylo mystické zjevení a nakolik třeba fantazie malého dítěte, ale přešlo to samo. Synovec sám strach neměl, to spíš my dospěláci jsme z toho byli poněkud nervózní a trvat to ještě dýl tak by rodiče zašli určitě k psychologovi.
Já myslím, že obecně tohle není nic neobvyklého. U děti se to stává, já sama si něco takového z dětství také pamatuji. Vím ale, že mi tyto "bytosti" nenaháněly hrůzu. Jedou mi dokonce i jedna povídala, jaké je to v nebi a neměla jsem z toho špatný pocit. Blbý ale je, že vy máte zrovna zkušenost s těmi "zlými bytostmi". Toto bych nenechala odeznít, ale zkusila bych se poradit s nějakým nejspíše věřícím alternativním léčitelem. Myslím, že ten k tomu bude mít o něco blíž než psycholog.
Tady je něco ve stručnosti o fiktivních kamarádech http://www.portal.cz/casopisy/dm/ukazky/peter-p... I když to je odbočení od původního tématu, které řeší jiný problém.
vůbec nevím,co poradit, myslím, že asi je něco mezi "neben a zemí"a dětičky jsou víc vnímavější, možná by pomohlo si o tom povykládat u dětského psychologa, aby malé vysvětlili, že se nemusí bát...fakt nevím...myslím, že to buď přejde, nebo bude mít "schopnosti" a bude vnímavější a najde si k tomu v dospělosti cestu a tuhle "možnost" nějak pozitivně využije...sestra je taky velmi vnímavá, když měla neteř asi rok a něco, vzbudil ji chlad/v srpnu/ a viděla 3D siluetu malé postavy/zřjemě naší mrtvé babičky/ ten den přetím ji vzpomínali... vzbudilo to i malou Adélku a ta začala plakat. Ségra byla klidná, i když ta postava natahovala po malé ruce, cítila, že si ji chce jen"pochovat, pohladit"no a ráno , aniž by se malé na to ptala, řekla malá.. já se bála a ségra se jí ptala proč a ona ukízala na to místo, kde "stín" stál a malá řekla tam byl pááán...ale co na to poradit nevím, jen bych malé zkusila vysvětlit, že jí "to" neublíží